| Anadar | 
 |
(3.12.2014 9:11:15)
Dáma je odvážná a jejím názorům fandím.
|
| nordica |
|
(3.12.2014 12:24:44)
Dobrý kecy a fráze, většina jejích teorií by v běžném životě vůbec nefungovala.
|
| Roya | •
|
(3.12.2014 12:33:40)
Ještě jsi to nezkusila a už víš, že by to nefungovalo. Já mám ověřeno, že to funguje.
|
| nordica |
|
(3.12.2014 13:32:03)
Royo, tak zkusila, ale něco jiného - už mám vychováno  a myslím, že velmi dobře. Přečti si paní ještě jednou a pak to zkus aplikovat na svůj každodenní život nebo ještě lépe, na svůj běžný pracovní den. A ten trapný odpor ke školám, který je tedˇmódní, to se téhle společnosti jednoho dne prostě vymstí.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(3.12.2014 14:02:28)
omyl, odpor není ke školám, ale k tomu, že školy připravují děti na život před 30 lety, což nemůže fungovat
|
| nordica |
|
(3.12.2014 16:35:16)
Yuki, fakt máš ten pocit? Mého syna (29 let) tedy všechny jeho školy vybavily do života naprosto uspokojivě. Ale když se Vám takové nápady nějaké americké Lesany líbí, tak klidně hurá do domácí školy! Jen nejsem přesvědčená, že na to každý má schopnosti a až se zjistí, že děti rozhodně do života vybavené dobře nejsou, bude jaksi pozdě. Jo, a taky by měla každá matka tahat děti na pracoviště, spolupracovníci, šéfové i ev. klienty budou určitě děsně nadšení. A kolik zdejších matek jezdí na konference, aby tam mohly free kojit??
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(3.12.2014 17:17:49)
nordico, já si myslím, že nejhorší je "odezdikezdismus" bez špetky soudnosti a zdravýho rozumu
chtělo by to umožnit matkám vrátit se do práce třeba brzo, ale na částečný úvazek, pak není problém dítě nechat hlídat, ale ne celý den
máš snad pocit, že matka, která kojí, má být v práci? ta má být doma s kojencem, případně když už je kojenec větší a ona chce nebo potřebuje do práce, tak má mít takový podmínky, aby mohla kojit a přitom pracovat, protože kojení je pro dítě hodně důležitý, takže má mít možnost nakojit, pak se třeba 5 hodin věnovat práci a pak se vrátit k dítěti - v tom případě není potřeba kojit na konferenci - ale stejně v tomto věku mimino potřebuje mámu a ne cizí lidi
a starší děti do školky - od 6 do 6 ideálně, domů jen spát, to není správně, nebosnad jo?
taky jsme prošla školkou, ale díky zdravotnímu problému jen poslední rok a nijak mi to nechybí, že jsem nebyla od třech nebo ještě míň celý den pryč
mám tři děti, dva starší ve škole jen dopoledne a malý musel i na odpoeldne a rozhodně si myslím, že mu to uškodilo
současná škola, 1. stupeň - se třema dětma jsem 3x změnila školu, než se o dva dokázal jiná škola postarat podle jejich potřeb (s dojížděním 25 km) a malý je ve škole, která není ideální ,ale je to menší zlo než ta první
gymnázium - i klukům je jasný, že tam zbytečně prosedí spoustu hodin
já ke změnám v našem školství vidím opravdu moc důvodů, a to jako rodič i jako učitelka
|
| nordica |
|
(3.12.2014 17:41:30)
Yuki, já s Tebou v mnoha bodech souhlasím, jen ta americká Lesana to přehání. Její kritika a souhlas s mnoha Tvými argumenty se vůbec nevylučují
|
|
|
| katka+synek2007 | 
|
(3.12.2014 22:55:03)
Nevím, proč by se nemohlo kojit na konferenci. Já tedy kojím všude, kde dítě dostane hlad. naopak kojím dost často ve společnosti, protože je to celkem dobrý způsob, jak získat čas k hovoru s ostatními, poslouchání přednášky a podobně (malý je uspokojen a další pozornost už nepotřebuje). Zrovna dnes jsem dvakrát kojila na koncertě hudebky, abych si mohla poslechnout staršího syna.
V době našeho dětství se vpodstatě propagovalo nekojení, takže má zřejmě dost lidí zafixováno, že na kojení je cosi sprostého a nemá se to ukazovat. Já s tím hluboce nesouhlasím a co si myslí okolí, když kojím své dítě, je mi upřímně jedno.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(3.12.2014 23:01:58)
já bych spíš viděla problém v tom, když dítko dosáhne toho zvídavýho věku a místo sání a polykání se otáčí za každým hlasem, to pak opravdu není vhodný kojit jinde než někde v klidu a soukromí
ale jinak si myslím, že se dá zvládnout s dětma hodně věcí, a ve větším klidu a pohodě než když musí děcko v 6 být ve školce máma s výčitkama nechá obrečený děcko rozespalý někde cizím lidem a utíká do práce a vrací se v klusu minutu před zavíračkou v 5 večer, děcku dát večeři a dá ho spát - k čemu si ho pořídila? kdy si mají čas popovídat? kdy je ta doba, kdy se něco podřídí děcku, kdy ono samo může vyjádřit svůj názor? opravdu se učí a naučí jen se podřídit, protože v kolektivu musí
a vliv rodiny na výchovu je minimální, což je obrovská chyba
|
|
|
|
|
|
| Kamisi | 
|
(3.12.2014 18:55:21)
Noemi Aldort to taky funguje. Taky mám zkušenost, že to funguje. Jenže k tomu člověk musí vystoupit z naučených vzorců chování, lidi jsou příliš ovlivnění tím "jak se to má dělat", nedokážou si představit nic jinýho, když celý život žijí ve stejném modelu.
|
|
|
| DANDYNA | •
|
(3.12.2014 20:11:50)
Dítě ale nesmí být překážkou v životě, dítě má být součástí života. Stejně tak na pracovišti. Jenže zaměstnavatel se bojí, že byste nebyla dostatečně výkonná
Jak jste tuto věc vyřešila vy konkrétně? Máte sama tři, dnes již dospělé děti.
Dokud byly děti malé, pracovat jsem nemusela. Řekla jsem manželovi, ať rozhodně nečeká, že bude něco udělané nebo připravené
Tak k tomu již není co dodat.Na jedné straně radí ženám at si berou děti i do zaměstnání.Na druhé straně sama když měla děti do práce nechodila a ještě se ani nestarala o domácnost.Docela by ně zajímalo kolik chlapů by jí tohle trpělo.Je vidět že paní o životě průměrné ženy s průměrně podprůměrným platem který je v čr skoro standart - 11000 hrubeho - např.prodavačky dělnice a další neví vůbec nic.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(3.12.2014 20:47:09)
když jsme měla malé děti, taky jsme nechodila do práce, byla jsme na MD a RD a doma jsem měla dost často neuklizeno, neuvařeno, ale děti byly spokojené - možná to myslela taky tak nějak
teď jsou kluci ve škole, já v práci (nepočítám posledních pár týdnů) a nestíháme nic a je to znát
už nemají věk na to, aby se mnou chodili do práce, takže jde o věk od 3-4 do 6 let, neboli školkový věk
|
| Kamisi |
|
(3.12.2014 21:16:00)
Ono je to spíš myšleno tak, že by děti neměly být vytržené z běžného dění, i ty starší, když jsou děti v domácím vzdělávání, tak se mnohem víc mají možnost účastnit aktivit s dospělými, prostě je sebou berou, často to jinak ani nejde.
Mám kamaráda, který má syna v domácím vzdělávání a on s ním objíždí obchodní jednání, schůzky, vždy ho na chvíli, nebo i na delší dobu někde usadí, kluk ví, že teď tátu nesmí rušit a dělá si svoje, stejně tak ho bere na koncerty (muzika ho živí). Mezi tím je ale spousta prostoru na povídání, na poznávání nových prostředí, různých lidí, učí se tím spoustu věcí, vidí skutečný život, ví, co je živí, jak vypadá "práce" v reálu, jak táta vydělává peníze, že to není nic fiktivního.
Jako jasně, že je to z jedný strany omezující pro rodiče, ale zároveň je to strašně obohacující. Když už jsme se rozhodli mít děti, tak by je neměly vychovávat ústavy, nebo aspoň ne v takové míře a takovým způsobem jako se to děje.
|
|
|
| katka+synek2007 |
|
(3.12.2014 22:58:39)
Tohle mě taky zarazilo, přijde mi to jako protimluv. Zahrnutí dětí do běžného života přece nespočívá v tom, že ani neuvařím a jenom se věnuji dětem, když jsem s nimi doma, ale naopak v tom, že s nimi zvládnu uvařit, uklidit atd. a přitom je nezanedbávat.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(3.12.2014 23:05:46)
v každým věku je možný zvládat něco jinýho, taky záleží na tom, jaký je děcko, někdo nezvládne nic s uřvaným miminkem, jinýmu miminko spí a udělá cokoliv, stejně tak některý batole nebo předškolák se zabaví na dlouhý hodiny sáma jiný potřebuje pořád komunikovat nebo hlídat, aby si neublížil,stejně tak malý školák - některý je rád v kolektivu, jiný je rád sám s hračkama a je zodpovědný a jiný potřebuje neustálý dohled a popohánění, jinak by sám neudělal nic
to je ale zase potřeba nezobecňovat, ale podřídit se tomu, co mám doma
|
| katka+synek2007 |
|
(3.12.2014 23:14:13)
Jo, to plně chápu. První syn byl tak uřvaný, že jsem měla problém si i dojít na záchod a nevyspala jsem se dva roky. Teď náš tříměsíční drobeček má pravidelný dobře předvidatelný režim, když bdí tak se spokojeně usmívá a brouká, zabrečí si při usínání a když spí tak spí. Všichni jsme odpočatí a spokojení a my dva s manželem jsme za tu dobu ještě nevyšli z údivu .
Každopádně myslím, že paní Aldortová to myslela jinak. Pochopila jsem, že je to jakési její přesvědčení, že když je doma s dětmi, musí se věnovat jen jim.
|
|
|
| Kamisi |
|
(4.12.2014 7:10:17)
Ono ale je taky rozdíl všechno zvládnout s jedním klidným dítětem, nebo se třema různýma. Já měla dvě děti rok od sebe, starší vyžadoval neustálou pozornost, všechno jsem dělala s vyplazeným jazykem a neustále ho odháněla s pocitem, že nejdřív musím uvařit a uklidit, na mladšího čas nebyl vůbec, což si daň vybralo o pár let později. Dnes bych to dělala přesně jak říká N.Aldort - když jsem s dětmi, tak jim čas věnuju, když u toho něco stihnu a dokážu je do toho zapojit, tak dobrý, ale už bych se nehonila do činností, které ty děti nezvládají. To je podobný jako chtít po nich vydržet cestu vlakem dvě hodiny a nezařídit podmínky, aby to zvládly.
|
|
|
|
|
| Winky | •
|
(3.12.2014 15:41:57)
nemůžu říct že souhlasím se všemi názory, ale s jedním určitě:
"dětský kolektiv ve škole není přirozený". Bohužel fakt mi připadá že není, naopak že je čím dál tím zrůdnější. Asi jsem pod dojmem momentální situace jak ze 4. třídy dcery, tak z 1. třídy syna - v obou se řeší neustálé konflikty mezi dětmi (obvykle skupinka agresorů s 1 vůdcem), několikrát jsem byla svědkem té partičky z dceřiné třídy, jak umí záškodničit na blbé 100m cestě do/z jídelny - to je řevu, kopání, padání, házení tašek, šlapání po bundách, nadávek..... tohle že je přirozené???. Z dcery padají informace jako "dneska jsme se neučili příroďák, paní učitelka řešila Jirku a pak s ním šla do ředitelny....". Děti které se jakž takž vzdělávat chtějí/nechají jsou ve vleku událostí, kteří způsobují ti, jimž školní - tak zvané zdravé - prostředí dává jedinečnou záminku jak si získat svou partu a projevovat svůj vzdor (dítě uteče učitelce ihned po zazvonění ze třídy, aby si s ním nemohla promluvit atd). Naučit se pracovní návyky - v prostředí kde se jeden šprajcne a řekne "nebudu" - a nedělá nic..... to jde fakt těžko.
Byla bych pro, aby starost o základní vzdělání nenáležela státu (povinná školní DOCHÁZKA), ale na rodičích - zákonných zástupcích - ti by zvolili způsob jak dítě vzdělat (dát ho do nejrůznějších typů škol, učit doma, mít komunitní učební skupinu, soukromého učitele atd) , aby mohlo v určitém věku (asi za 1. a pak za 2. stupeň) vykonat nějakou zkoušku, kterou by se prokázalo, že má základní vzdělání. Pokud by nesplnilo, penalizovaní by byli rodiče - ti zodpovídají za svého potomka. Vadí mi, že jsou ke vzdělání děti vlastně nuceny, a ty které o to nijak nestojí, dokážou dost znepříjemnit život ostatním (dětem i dospělým), aniž by za to byly nějak postižitelné.
|
| kreditka | 
|
(3.12.2014 17:20:50)
Umíš si představit co by toto znamenalo pro nepřispůsobivé?? Ti už takto na školu kašlou a když by nebyla povinná školní docházka vykašlou se na to úplně a holky budou ve 14 vesele rodit jedno děcko za druhým a zbytek národy je bude živit protože jako negramotní neseženou práci
|
| Kamisi |
|
(3.12.2014 18:48:36)
Kreditko, jenže těm podle tebe "nepřizpůsobivým" škola vůbec nepomáhá, chodí si to tam jen odsedět, pokud do ní vůbec chodí, je jim šumák, že neumí něco, co jim někdo diktuje. A po pravdě se jim vůbec nedivím, není možné je násilně předělat, je to v rozporu s jejich přirozeností, základní vzdělání podle našeho školského systému nemá s praktickým životem, kterému se oni potřebují naučit, nic společnýho.
|
|
| Winky | •
|
(3.12.2014 18:48:52)
No jo, to by tak dopadlo. Ovšem efekt by byl stejný - teď jsou nuceni chodit do školy, nenaučí se nic (co by jim bylo k užitku) a dál už nestudují. O plné gramotnosti lze s úspěchem pochybovat. Ovšem otráví u toho spoustu jiných, kteří by to vzdělání rádi získali/předali. Pokud by nebyli nuceni k docházce jako takové a museli se rozhodnout jak toho vzdělání dosáhnout - buď by se k němu dostali a něco se dozvěděli, nebo ne a výsledek by byl stejný jako je nyní, akorát bez toho otráveného okolí.
Potom by mělo být definované, že člověk bez ukončeného základního vzdělání nemá nárok na dávky určitého typu. Samozřejmě že by byla nutná i "mírnější" forma/norma vzdělání - nejsou všechny děti intelektově na tom tak, aby prošly standardní ZŠ.
Nevím, no, nějak si začínám víc všímat a vadí mi, že kdo se snaží, tak se má snažit nejlépe sám vlastními silami, aniž by ho někdo nějak oceňoval, a kdo se nesnaží, tomu se horem dolem cpe a pomáhá a ulevuje a omlouvá..... ale výsledek neodpovídá vynaložené námaze. Tuhle byl na jednom z netových deníků rozhovor s paní z Charity, která provádí programy v Africe - v Jižním Súdánu. A docela otevřeně přiznala, že tamní obyvatelé tím jak nemají stejný způsob uvažování (netvrdím že horší, ale prostě jiný) - takové to žití ze dne na den, místo našeho plánování, tak jim různé charitativní programy právě nedokážou pomoci, protože jsou navržené námi - s naším stylem uvažování. Takže paradoxně více "klasické západní" pomoci zvenčí ty místní zneschopňuje a staví je do role příjemce. Přijde mi to podobné s výše uvedeným náhledem na poskytování "klasického" vzdělání organizovaného "majoritním" způsobem právě pro lidi, kteří majoritně nesmýšlejí a mají naprosto jiné uvažování, škola pro ně není důležitá atd. Pak je těžké najít společnou řeč.
|
|
|
|
|
To je taková hovadina.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)