Re: Je to příliš těžké...
Olgo, nevím, jestli to nebereš až moc tragicky. Já jsem sem sice napsala jako první, ale moje manžeství trvá 14 let, je podle mne naprosto pevné a stálé. Máme dvě děti, které svorně vychováváme v toleranci a v obou kulturách, jak nám okolnosti dovolují.
Myslím, že autorka to popsala velmi dobře.
Dodala bych jen, že si člověk musí být více vědom rozlišnosti kultur, což mu pomůže, protože kluk z vesnice Sedlčany si bude brát holku ze sousedních Břežan a budou si myslet, jak moc si rozumím. Omyl, v jednoz rodin jsou spolené financi, v druhé oddělené. V jedné děti tatínka pouze vidí, v druhé se podílel na výchově. V jedné je maminka doma a realizuje se skrze domácnost a rodinu, ve druhé maminka nastoupila do práce, když byly dětem dva roky a ještě stále pracuje. To jsou taky dva naprosto odlišné světy! ale zatímco my víme, že budeme na věci koukat odlišně, ti dva ze sousedních vsí to může potkat jako šok.
Má to odlišnosti, ale je to vyvedené nebo nevyvedené manželství jako každé jiné. Obě strany se vždycky musí snažit najít cestu a chápat toho druhého, i když zamilovanost odešla. Ať jsou oba Češi, nebo jeden Turek, druhý Čech a žijí v Británii.
Howgh!
Odpovědět