vzala jsem si cizince

díky za článek. rozpoutaná diskuse ohledně národů mě mírně rozladila, mrzí mě, že česká (ale vlastně nejenom česká) veřejnost dokáže být tolik jízlivá a nepřející k dvojnárodostním párům. osobně uznávám jeden svět a jednu populaci, bez ohledu na barvu pleti, víru, národnost či sociální poměry. člověka soudím dle jeho vyjadřování, konání, myšlení a charisma - na vola narazím stejně tak dobře po celém světě jak u náš, zrovna tak jako na zlatý lidičky. stejně tak od nepaměti jsou sňatky z lásky či z jiných pohnutků, neoznačila bych holky co se provdaly do zahraničí za zlatokopky či že si chtějí dělat zajímavé - ten kdo tak smýšlí má bohužel dost omezené myšlení a vůbec mě to jeho vlastenectví zavání až rasismem.

viděla jsem velkou část světa, pobývala v cizích zemích a kontinentech až nakonec zakotvila na italské sardinii. myslím že ve srovnání (ač obecně nemám ráda škatulkování na nás a ostatní) jsou italové galantnější, pozornější, celkově náruživější k dámám svého srdce. oproti českým mužům víc dbají o své zevnějšky. a láska k vám je odvar toho nakolik se oddají svým dětem. nadruhou stranu často vyhrknou drsná slova, které během pár minut zapomenou, ale vám budou znít ještě dlouho nelibě v uších. prostě temperament brání zachování chladné hlavy, ale po výbuchu je okamžitě sluníčko. má osobní zkušennost a také mých znamých je alespoň taková.

to, co se ukazuje být problém, je výchova dětí. ženu, DÍTĚ, ani květinou neuhodíš (resp. ani výchovně neplacneš na zadek), vše atž do extrémů povoleno, cizí lidi šahají na vaše mimi ťuťu-ňuňu (co si to k sakru dovolují). když se můj chlapeček chová podle italských zasad v čechách, mají jej určitě za nevychované prtě. a my jsme v očích jižanů chladní, přísní, rodiče. je fakt, že už jsem někde mezi a kolikrát vidím jak rodiče vylítnou jak čertíci z krabičky kvůli prkotinám, to si vždy říkám, nejde o život, takže o H.... .

svým způsobem máme život složitější, ale nikomu si nad tím stěžovat nebudeme, protože to byla-je naše volba. věřím, že většina z nás měla pohnutky proč si vybrat cizince tak ryzí jako je LÁSKA a zabedněncům to prostě vysvětlovat nebudeme (myslím, že ti co věční kritici jsou závistiví, žárliví, nejspíš sami vnitřně nešťastní - tak se snaží zranit ostatní). Musíme se naučít sžít s danou mentalitou, kulturou, vyrovnat s jazykem a jinými bariery, ale to samo osobě z nás nedělá vyvrhelce národa, naopak, považuje se za vlastence a snažím se propagovat svoji malou zemi v srdci evropi a buhužel i Italům vysvětlit, že neumíráme hlady a nežijem ve středověku (pravda, vzdělaným, zcestovalým lidem nemusím vysvětlovat nic).

a na téma rozvod - procentuální tabulky na srovnání česko-cizineckých párů a česko-českých jsem neviděla. Nevydařit manželství se může ale nám všem, bez ohledu na národnosti. na závěr mé poznámky - téměř článku k článku - chci POPŘÁT NÁM VŠEM, ať máme partnery podle svého gusta a ať nám to výjde!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!