| autorka | •
 |
(20.5.2008 16:47:07)
Děkuji všem za názory. Ráda bych vysvětlila pár věci, které byly řečené v diskuzi:
přehnaná diagnoza, či zbytečná vyšetření na psychologii – v článku jsem uvedla, že se syn dostal do afektu, což zahrnovalo mimo jiné, že pak začal vyvádět i při oblékání, protože, jsem mu obula nejdřív levou nohu a pak pravou (nejdřív se mu musí obout pravá noha pak levá), doktorka mu nabídla obrázek (měla obrázky roztříděné v držátku na stole), Luky si vybral koníčka, doktorka zbytek dala před ostatní obrázky (aniž by vrátila kytičku ke kytičce atd.) – to všechno byl pro Lukáška důvod k afektovanému řevu… Pokud Luky není něčím vykolejený, takové věci ho nechávají klidným, ale při tříleté prohlídce toho na něj bylo moc a vyváděl kvůli maličkostem. Jinak vyšetření na psychologii bylo podle mne důkladné – dvě hodiny si na nás doktorka našla. Diagnoza samozřejmě není definitivní, podle mne jsou u Lukyho pouze prvky autismu. Zprávu od psycholožky jsem ještě nečetla, je také možné, že jsem si něco špatně vyložila.
agresivita Lukyho – asi jsem to špatně nazvala. Každý člověk má kolem sebe „bublinu“ jenom Luky ji má větší a nesnese, když se cizí dítě do té jeho „bubliny“ dostane a odstrčí ho. Nemá v ruce míru a dítě si většinou kecne na zadek. Stále ho učíme „Máš pusinku, tak řekni holčičce/chlapečkovi, že se ti nelíbí, když stojí vedle tebe, když tě chytá za ruku...“ Už se o to snaží, ale pořád dost často jen tak plácne a když už ze sebe něco vyplodí, většinou mu druhé dítě nerozumí. Neumí půjčovat hračky cizím dětem. K dětem, které zná, se chová dobře. Jinak je Luky velmi citlivý a zároveň velmi tvrdohlavý. Když se mu něco nezadaří, podruhé do toho nejde.
protekce do státní školky – přiznám se, že se za ni nestydím. Kamarádka mi přímluvu sama nabídla a já jsem v té době byla ráda, že Luky bude do školky chodit s Aničkou a že tam bude mít známé dítě. A co říkáte na chování maminek, které do školky přinesou razítko od známého, že od září budou mít práci a v září si teprve tu práci jdou shánět? Já je neodsuzuji (prostě někdy není jiná šance), přesto bych byla nerada, abych se k tomu musela snížit příští rok.
školka státní vs. školka soukromá – věřím více ve státní školku. Už z důvodu, že tam učitelky jsou profesionálky a znovu díky kamarádce bych měla všechny zprávy z první ruky. V soukromých školkách se děti mění – tím jsem myslela, že se často střídají a Luky potřebuje kolem sebe stejné děti. Navíc, o soukromých školkách blízko nás nemám nejlepší reference, do jedné s lepšími referencemi se jdeme podívat na den otevřených dveří. Za každou cenu bych ale Lukyho do školky nedávala. Pak tu byl názor v tom smyslu, že hledím více na kariéru než na dítě. Pro mne je a vždy bude dítě přednější, než práce. Nebudu nastupovat na plný úvazek za cenu, že Lukyho bude hlídat někdo cizí, raději s ním zůstanu doma. Mimo jiné jsem si spočítala, že by mi na celodenní soukromé hlídání padla celá moje výplata (a to stále tvrdím, že mám příjem slušný – někdo má možná jiná měřítka). Školku ale beru jinak, znovu říkám, že bych byla ráda, kdyby Luky chodil do školky. Určitě by mu trvalo trochu déle, než by si zvykl, ale kdybych měla možnost, zkusila bych to. Stejně tak zkusíme i tu speciální školku, až do ní dostaneme doporučení. Můj názor (a všech lidí, kteří Lukáše znají) je ten, že má blíž k „normálním“ dětem než k „postiženým“ dětem. (OT – můj názor na „normálnost“ je takový, že „normálních“ lidí je tak málo, že je to „nenormální“  )
ještě ke státní školce a nepřijetí do ní – paní ředitelka v době podávání přihlášek a rozhodování o nepřijetí nevěděla o diagnoze atypického autismu (já v té době také ne).
počurávání – neberu to jako velký problém. Vidím den ode dne, že si začíná říkat častěji, že chce čurat. Prostě se nehody ještě nějaký čas stávat budou, ale věřím, že se to časem upraví.
Ještě jednou všem děkuji za názory a rady, vždy potřebuji názory ostatních (i když některé jsou zcela zcestné – chápu, že z článku není všechno jasné). Také děkuji Aidě za typ diskuze Děti s poruchou komunikace a Jitce za kontakt na Aplu (už jsem o ní slyšela).
|
| Teraza Horáková |
|
(20.5.2008 18:25:55)
Autorko, nic ve zlém, jen otázka. Nemohla bys třeba hledat nějakou práci domů? Ne, nemyslím, že by měl být syn jen s Tebou, ale mám pocit, že Tě právě teď bude hodně potřebovat.
p.s. chápu finanční hlediska atd. sama pracuju doma od pár měsíců dětí, jen se ptám, jestli jste uvažovali i o téhle možnosti.
|
| Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. | 
|
(20.5.2008 19:48:22)
Máš práci, kterou děláš doma? Tak pokud to není kosmetika, prodej šperků, nebo nějaké finanční poradenství, sem s ní ! Já sháním práci na doma a bohužel, nemůžu nic najít, než lživé inzeráty a nebo již zmíněnou kosmetiku a šperky.
|
|
| Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. |
|
(20.5.2008 19:49:08)
Máš práci, kterou děláš doma? Tak pokud to není kosmetika, prodej šperků, nebo nějaké finanční poradenství, sem s ní ! Já sháním práci na doma a bohužel, nemůžu nic najít, než lživé inzeráty a nebo již zmíněnou kosmetiku a šperky.
|
|
| Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. |
|
(20.5.2008 19:49:09)
Máš práci, kterou děláš doma? Tak pokud to není kosmetika, prodej šperků, nebo nějaké finanční poradenství, sem s ní ! Já sháním práci na doma a bohužel, nemůžu nic najít, než lživé inzeráty a nebo již zmíněnou kosmetiku a šperky.
|
| Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. |
|
(20.5.2008 19:53:32)
Nejsem taková nešika, nějak se mi to tady kouslo a koukám, že se to vložilo vícekrát. Všem, kdo to museli číst, promiňte...
|
|
| Teraza Horáková |
|
(20.5.2008 21:51:32)
Kocí, já ano..... a taky zaměstnávám 3 maminky, které fungují obdobně jako já..... ale není to práce jen doma, tzn. taky musím na schůzky apod.... proto jsem psala o tom, zda se v základu nedá dělat doma, u mnoha profesí to lze od reklamních grafiků až po účetní. Ty maminky jsou úplně doma, komunikujeme prostřednictvím telefonu a internetu, schůzky obstarávám já, kluci už jsou větší a chodí do školy a do družiny.
Někdy to chce jen hromadu dohadování se šéfy.... taky jsem nepsala, že musí být doma, já bych to asi udělala a snažila se prcka první navyknout na školku, nevím, jak v místě, kde žije, ale bydlíme blízko Prahy a tam existuje něco jako "předškolky" takže tam dítě chodí 2 x týdně na pár hodin. Ale to je můj dojem a třeba je to nereálné.
Pouze jsem se ptala.
|
| Ivča | •
|
(21.5.2008 17:51:26)
U mnoha profesí to lze....chtěla jsem a měla možnost pracovat jako účetní doma. Nemám žádné babičky a jen co jsem sedla k počítači, už je u mě tříletá dcera a dotírá, že si chce jít hrát. Na tu práci se člověk musí soustředit a mít dobrou hodinu klidu a to naprostá většina dětí nevydrží jen tak si sama bez přerušení hodinu samo hrát. Takže jsem prostě z domova pracovat nemohla. Jedině zaplatit si chůvu, ale to se mi nevyplatilo.
A pracovat, když večer spí? Jediný čas pro popovídání si s manželem.
|
| Teraza Horáková |
|
(21.5.2008 17:57:00)
Ivčo, nedá se nic dělat, my jsme to takhle řešili hezkých pár let. Kdykoliv děti usnuly šup a rychle do práce. Výhoda dvojčat je, že si občas hrajou.... nevýhoda, že se častěji řežou. Manžel si pak zvykl mi pomáhat, hodně věcí dělám naprosto mechanicky, takže mi třeba lepil doklady. Já dovedu pracovat a u toho si povídat )  ale v tom prý taky nejsem úplně normální 
|
| Insula | 
|
(21.5.2008 17:59:19)
Terezo, tahle vlastnost je ženám přirozená. Umějí dělat víc věcí najednou. Jejich mozek je totiž jiný a je ženám je to dáno právě proto, že vychovávají a starají se o děti. A tam je prostě nutnost dělat několik věcí najednou. Muži to neumí (většinou). 
|
| Teraza Horáková |
|
(21.5.2008 18:01:03)
Jo, Insulo, o tom vím.... jen i moje kamarádky jsou z toho trochu divoký, když přijdou na kafe, seděj tu, popíjej kafe, já s nima kecám a něco u toho mastím do počítače.... ony jsou tedy spíš vydivený, že nekoukám na monitor ani na klávesnici, ale to je výhoda teroru ekonomických škol.
|
| Insula |
|
(21.5.2008 18:06:12)
Taky to tak dělám. Prostě si myslím, že JSI NORMÁLNÍ.
|
| Teraza Horáková |
|
(21.5.2008 18:09:51)
Insulo, díky, to je uklidňující
|
|
| Teraza Horáková |
|
(21.5.2008 18:09:52)
Insulo, díky, to je uklidňující
|
|
|
|
|
| Ivča | •
|
(21.5.2008 18:27:29)
Ano, to je typické pro ženy, že dokážou zvládat více věcí (kolikrát mě rozčílí, že manžel mě nevnímá, když třeba sleduje televizi - co je na tom složitého poslouchat mě a sledovat TV?
Já jen, že jsem to nedělala pro peníze, ale spíš pro udržení kondice, takže u mě to nebylo nezbytné, tak jsem dala přednost tomu, že večer budu mít klid. Ale samozřejmě pokud někdo to dělá z finančních důvodů, tak, jak píšeš, nedá se nic dělat.
|
| Teraza Horáková |
|
(21.5.2008 18:30:00)
Občas mám pocit, že některým mužům dělá problém vnímat pořádně i věc jednu. Včera volali tátovi, že dneska přivezou opravenou myčku. Mezi 7,30 a 10,00 hodinou. V 11 tam napruženej volal... Jaksi nepostřehl v tom hovoru slovo "večerní"
|
|
|
|
| autorka | •
|
(21.5.2008 18:42:34)
Už jsem odpověděla níže. Jen bych chtěla dodat - také problém práce + Luky. Lukášek si dokáže sám hrát do chvíle, než vytáhnu notebook. Pak ho mám okamžitě u sebe "mami ukaž kočičky" (jednou jsem mu na googlu našla obrázky kočiček, takže doteď, když se jenom zmíním o internetu, hned chce vidět kočičky). Nedokáže si sám hrát ve chvíli, kdy to já zrovna potřebuju... A po večerech na to fakt nemám sílu, manžel bohužel doma moc nepomůže.
|
| Teraza Horáková |
|
(21.5.2008 18:44:21)
čím bude větší, tím to snad bude lepší. Když jsem potřebovala něco akutního (ale to je ten problém prostoru) - posadila jsem kluky na roh psacího stolu, našla na internetu obrázky na vymalovávání a malovali. Někde je mám vyfocené s vyplazeným jazykem)
Třeba i ten kratší úvazek pomůže.
|
|
|
|
|
|
|
| katka+katka | •
|
(20.5.2008 18:33:51)
Aha, tak teď chápu, já jsem si slovo MĚNÍ vyložila jako že se dítě mění povahově, ne že se mění dítě jedno za druhé
Pokud jde o soukr. školky mám zase naopak reference, že tam jsou právě lepší učitelky (delší praxe, vyšší vzdělání, kurzy apod.), protože plat je zpravidla daleko vyšší než ve státních školkách a že jsou lepší paní učitelky tak ze státních školek přetahovány.
Být tebou zkusila bych ho dát do soukr.školky a jít do práce. Říká se, že nikdo s jistotou nemůže odhadnout, jak se dítě bude chovat v jeslích nebo ve školce. Před týdnem byl na tohle téma článek na novinkach.cz (nebo možná na idnes.cz), nejsem si jistá, bylo to hlavně o jeslích. Zkusila bych to - vždycky můžeš dát výpověď Držím palce, ať už se rozhodneš jakkoli
|
|
| Luca | •
|
(21.5.2008 0:42:40)
Zdravím, pro většinu dětí je problém nástup do školky, zvlášť pro ty mladší, 3 leté. A to i když nemají jinak žádné zvláštní problémy, takže si myslím, že pravděpodobnost, že by tvůj syn měl potíže velké, je značná. Např. pokud při "vykolejení" reaguje tak, jak píšeš. Agresivita mi přijde taky problém, v normálních školkách je třeby 28 dětí na 2 učitelky, spousta nových situací, dětí, učitelky nemají šanci se věnovat nějak individuálně někomu. A zas na druhou stranu si představ mamky, které mají problém, že jim dítě nechce do školky, protože jim tam nějaké dítě ublížilo. No je to těžké, každopádně přeju ať vše dopadne dobře.
|
|
| Jasna |
|
(21.5.2008 1:10:02)
"Nemá v ruce míru a dítě si většinou kecne na zadek."
Je mi líto, ale opravdu mě netěší, když takovéto děti chodí do běžné státní školky, kde je dvacet dětí, část dne s jednou, dost často minimálně zainteresovanou učitelkou. Jak k tomu přijdou ty ostatní děti? Moje holky chodily ze školky pokousané, dotlučené... Myslím si, ne ve zlém, že tyto děti potřebují zvláštní péči, větší dohled, více pozornosti a menší kolektiv. V první řadě jistě kvůli nim samotným, v neposlední však i kvůli těm ostatním... S počůráváním zrovna tak, víte kolik času zabere učitelce péče o dítě které se opakovaně počůrává? Má pak v běžném provozu státní školky čas na ty ostatní děti a činnosti?
Obávám se že ne a s tímto požadavkem ředitelek souhlasím.
Můj názor.
|
|
| Alena6 |
|
(21.5.2008 9:27:46)
Ahoj,
běžně se do těchto debat nezpojuji, ale některé příspěvky mě tak překvapili, že jsem se rozhlodla napsat ti svůj názor. Mám dva kluky naštěstí zatím naprosto bezproblémově, ten starší chodí druhým rokem do dvou školek současně, do anglické a do normální. Proto mám zkušenosti s oběma typy školek. Naprosto tě chápu, že s neurčitou diagnozou nechceš šoupnout kluka mezi postižené děti a také ti radím nedělej to. Zjisti nejdříve co tvému chlapečkovi vůbec doopravdy je a co se s tím dá dělat po podle toho se rozhodni. Neváhej obejít více lékařů.
Věřím, že se ti podaří tvého klučíka zapojit do kolektivu . Jen tak mimochodem do soukromých školek běžně přijímají i plenkové děti. Docela mě překvapilo kolik maminek by chtělo tvého kluka izolovat, i když nevědí co mu vůbec je. Přeji ti ať vše zvládneš a blahopřeju k hodně babičce mám také takovou. Alena
|
| Myšutka* |
|
(21.5.2008 9:44:51)
Alenko, já si myslím, že u hodně holek nejde o nějakou nepřejícnost nebo přání jejího chlapečka izolovat. Ale o to, že autorka zvolila poněkud nešťastný termín - psala, že je agresivní (pak v příspěvku vysvětlila, že je to trošku v jiné rovině). Pokud jde o plíny, tak tam to záleží na školce, jestli si na to troufne nebo ne. V některých to nevadí, v jiných vadí. Ale opravdu agresivní dítě je ve třídě třeba 28mi dětí poněkud problém. Našla jsem příspěvek, který kdysi psala moje kamarádka o agresivním chlapečkovi. A přesně toho, co tam psala se maminky bojí.
Hana (2děti)
•
Integrace, která nedopadla nejlíp
(8.3.2006 14:25:28)
Mám bohužel velmi negativní zkušenost s integrací chlapečka, který měl psychické potíže a tělesnou vadu.
Byl přijatý do naší školky, děti ho vzaly mezi sebe, pomáhaly mu, nikdo mu neubližoval. Bohužel, on ubližoval jim. Budu psát o tom, co dělal mé dcerce, ale to stejné prožívali ostatní děti.
Dokud malá chodila s tím, že chce vyprat bundu, protože jí na ni Tom plivnul, brala jsem to. Když měla modřiny na rukou, že ji Tom štípnul, zatínala jsem zuby a doufala, že to přejde. Je přece postižený, musí se srovnat. Pak Eva dostala zánět spojivek. Tom jí obličejem cpal hlavu do písku. A to už jsem šla za učitelkou. Tom má prý agresivní záchvaty, nedají se vysledovat předem, dělá to všem dětem. Učitelky ho hlídají, ale většinou nestačí včas přiskočit a zadržet ho.
Malá se začala Tomovi vyhýbat, ostatní děti taky. Pak měla Evka modřiny na zádech, pravidelné pruhy. Tom ji zezdadu strhl na schody. Naštěstí šlo jen o modřiny.
Tou dobou už maminky začaly protestovat proti Tomově přítomnosti ve školce.
Já jsem si jednoho dne šla vyzvednout Evku. Byly na zahradě, kam je přístup zvenku, vezla jsem Káju na kočárku, seděl a koukal na děti. Proti nám jel Tom s obrovskou tatrovkou. Usmíval se, přijel ke kočáru, řekl brý den, zvedl tatrovku a vší silou práskl do korbičky. Naštěstí jsem se včas předklonila zmírnila ránu. I tak měl Kája obrovský šrám. O tom, jak dopadla moje ruka ani nemluvím. A tehdy jsem poprvé a naposledy ve svém životě řvala sprostě na dítě.
Když se za pár dní objevila petice, že nechceme Toma ve školce, tak jsem ji podepsala. Prý jsem hyena, jak mi sdělila Tomova matka. Asi jsem, ale i hyeny chrání své děti.
|
| katka+katka | •
|
(21.5.2008 9:52:58)
Myslím, že kamarádka není hyena, on je totiž postižený člověk a postižený člověk. Taky jsem byla označena před pár lety matkou postiženého 16-letého chlapce, že jsem hyena, protože ke mě přiběhl a nejdřív se mě zeptal, jak se jmenuju a pak mi řekl, že chce sex - to už jsem znejistěla a poslala jsem Katku, ať běží rychle na hřiště (které bylo za rohem), když mi zmizela z dohledu, tak jsem chtěla sama utéct, nicméně kluk mě chytil a začal škrtit. Pak ho konečně našla jeho matka, já jsem po tomhle útoku zavolala policii a jeho matka na mě křičela, že jsem bezcitná zrůda, že chudák dítě skončí v ústavu, jestli si to vezmu na svědomí apod. ano, vezmu si to na svědomí, protože bych si nemohla vzít na svědomí, že by nějaké ženě skutečně něco udělal a jeho matka by ho v tu chvíli nenašla včas.
|
|
| Miky - děti 5,5 a 3 | •
|
(21.5.2008 10:08:01)
Jaké já mám štěstí, že tohle neprožíváme - ťuk ťuk - i když dcerce bude začínat škola a Petřík půjde do školky. A agresivní mohou být i děti i bez nějakého postižení či hendikepu. Myslím, že je čím déle se s tím děti seznámí, tím lépe. A obávám se, že agresivity bude přibývat. Nejen u chlapců, ale i u dívek. A fakt nevím, jak bych se s takovým nebo jiným případem vyrovnala já, jako matka napadeného dítěte.
|
|
|
|
| Kapradina,syn 10 let | •
|
(21.5.2008 11:04:58)
Život nikdy není takový jak si ho naplánujeme. Bud´te ráda za pomoc maminky alespoň 2krát v týdnu. Nechápu negativní odezvy na protekci, každý si pomůže jak může a pak tady moralizuje. Nezavrhujte speciální školku, je tam méně dětí a učitelky se jim tam doopravdy věnují. Syn má LMD a chodil tam, v normální školce na něj byly učitelky hnusné a děti jsou tam agresivnější a sprostější. Ve spec. školce s tím umí učitelky pracovat. Na konečnou diagnozu autizmu je brzy, možná se nepotvrdí, ale kdyby ano, ani to není konec světa, zřejmě by to byla lehká forma, znám takové děti, pořád budete muset hledat školu a kroužky, kde mu budou rozumět.
|
|
|
Je to určitě složité rozhodování.
Takže já s nesouhlasím s tím, že by děti se speciálními potřebami museli být nutně "izolováni" ve speciálních školkách... ale chápu, proč autorky syn "nemůže" být v normální školce :o( Ovšem znova opakuji - nesouhlasím s tím. (to aby tu nedošlo ke zbytečné debatě, kdy by někdo předpokládal něco jiného, než já říkám)
), ale prostě proto, že mě rodiče k tomuto vedli...
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)