Diagnozy a školky/školy
Teo, se splachováním ve školce máme stejnou zkušenost.
To bylo snad jediné, co mě tam vadilo. Chápu, že si děti se splachovátkem hrály a plýtvaly vodu. proto v MŠ nesměly splachovat. Splachovaly jen učitelky.
Jo, jenže alespoň na naší Elu to nělo ten účinek, že prostě pak nesplachovala nikde. Takže jsme museli pořád připomínat a okolí si myslelo, že máme nevychované dítě.
Dodneška, kdy je ve 3. třídě, občas prostě zapomene spláchnout.
Add integrace. Já si pořád myslím, že pro dítě s nějakým problémem, handicapem, je prostě lepší, je-li mezi zdravými dětmi. Táhnou ho tak dopředu a naučí ho, že ve společnosti nejsou jen děti s handicapy a taky ho připraví na to, že v dospělosti na něj už okolí nebude brát takové ohledy. Nemám ráda, když si někdo z nějakého handicapu dělá výmluvu. Např. synovec je dislektik. Jinak šikovný kluk, jen prostě potřebuje individuální přístup. ve škole ho jakž takž má. Jenže doma ne. maminak ho omlouvá tím, že je dislektik, takže na to kašle a nějak jí pořád nemůžeme vysvětlit, že právě tím, že má tuhle diagnozu, musí se mu věnovat víc. Víc a jinak se s ním učit. Že ho nemůže nechat, ať se do školy připravuje sám, a a pak říct, že učitelka je blbá, protože kluk je přece dis a tak mu nesmí dát pětku. že si zkrátka musí najít chvilku času a ty úkoly s ním dělat a hlavně být důsledná. Smutný je, že kluk je chytrej a už přišel na to, že je to dobrá výmluva. Takže když má špatnou známku, je blbá učitelka.... A máma mu to odkýve.
To mě fakt štve.
Odpovědět