pro všechny od autorky :-)

Děkuji všem za názory. Ráda bych vysvětlila pár věci, které byly řečené v diskuzi:

přehnaná diagnoza, či zbytečná vyšetření na psychologii – v článku jsem uvedla, že se syn dostal do afektu, což zahrnovalo mimo jiné, že pak začal vyvádět i při oblékání, protože, jsem mu obula nejdřív levou nohu a pak pravou (nejdřív se mu musí obout pravá noha pak levá), doktorka mu nabídla obrázek (měla obrázky roztříděné v držátku na stole), Luky si vybral koníčka, doktorka zbytek dala před ostatní obrázky (aniž by vrátila kytičku ke kytičce atd.) – to všechno byl pro Lukáška důvod k afektovanému řevu… Pokud Luky není něčím vykolejený, takové věci ho nechávají klidným, ale při tříleté prohlídce toho na něj bylo moc a vyváděl kvůli maličkostem. Jinak vyšetření na psychologii bylo podle mne důkladné – dvě hodiny si na nás doktorka našla. Diagnoza samozřejmě není definitivní, podle mne jsou u Lukyho pouze prvky autismu. Zprávu od psycholožky jsem ještě nečetla, je také možné, že jsem si něco špatně vyložila.

agresivita Lukyho – asi jsem to špatně nazvala. Každý člověk má kolem sebe „bublinu“ jenom Luky ji má větší a nesnese, když se cizí dítě do té jeho „bubliny“ dostane a odstrčí ho. Nemá v ruce míru a dítě si většinou kecne na zadek. Stále ho učíme „Máš pusinku, tak řekni holčičce/chlapečkovi, že se ti nelíbí, když stojí vedle tebe, když tě chytá za ruku...“ Už se o to snaží, ale pořád dost často jen tak plácne a když už ze sebe něco vyplodí, většinou mu druhé dítě nerozumí. Neumí půjčovat hračky cizím dětem. K dětem, které zná, se chová dobře. Jinak je Luky velmi citlivý a zároveň velmi tvrdohlavý. Když se mu něco nezadaří, podruhé do toho nejde.

protekce do státní školky – přiznám se, že se za ni nestydím. Kamarádka mi přímluvu sama nabídla a já jsem v té době byla ráda, že Luky bude do školky chodit s Aničkou a že tam bude mít známé dítě. A co říkáte na chování maminek, které do školky přinesou razítko od známého, že od září budou mít práci a v září si teprve tu práci jdou shánět? Já je neodsuzuji (prostě někdy není jiná šance), přesto bych byla nerada, abych se k tomu musela snížit příští rok.

školka státní vs. školka soukromá – věřím více ve státní školku. Už z důvodu, že tam učitelky jsou profesionálky a znovu díky kamarádce bych měla všechny zprávy z první ruky. V soukromých školkách se děti mění – tím jsem myslela, že se často střídají a Luky potřebuje kolem sebe stejné děti. Navíc, o soukromých školkách blízko nás nemám nejlepší reference, do jedné s lepšími referencemi se jdeme podívat na den otevřených dveří. Za každou cenu bych ale Lukyho do školky nedávala. Pak tu byl názor v tom smyslu, že hledím více na kariéru než na dítě. Pro mne je a vždy bude dítě přednější, než práce. Nebudu nastupovat na plný úvazek za cenu, že Lukyho bude hlídat někdo cizí, raději s ním zůstanu doma. Mimo jiné jsem si spočítala, že by mi na celodenní soukromé hlídání padla celá moje výplata (a to stále tvrdím, že mám příjem slušný – někdo má možná jiná měřítka). Školku ale beru jinak, znovu říkám, že bych byla ráda, kdyby Luky chodil do školky. Určitě by mu trvalo trochu déle, než by si zvykl, ale kdybych měla možnost, zkusila bych to. Stejně tak zkusíme i tu speciální školku, až do ní dostaneme doporučení. Můj názor (a všech lidí, kteří Lukáše znají) je ten, že má blíž k „normálním“ dětem než k „postiženým“ dětem. (OT – můj názor na „normálnost“ je takový, že „normálních“ lidí je tak málo, že je to „nenormální“ )

ještě ke státní školce a nepřijetí do ní – paní ředitelka v době podávání přihlášek a rozhodování o nepřijetí nevěděla o diagnoze atypického autismu (já v té době také ne).

počurávání – neberu to jako velký problém. Vidím den ode dne, že si začíná říkat častěji, že chce čurat. Prostě se nehody ještě nějaký čas stávat budou, ale věřím, že se to časem upraví.

Ještě jednou všem děkuji za názory a rady, vždy potřebuji názory ostatních (i když některé jsou zcela zcestné – chápu, že z článku není všechno jasné). Také děkuji Aidě za typ diskuze Děti s poruchou komunikace a Jitce za kontakt na Aplu (už jsem o ní slyšela).