Natanela |
|
(18.11.2009 9:42:27) Pavlo, někdy si člověk říká, že pozornost od svého partnera vlastně už čekat ani nemůže a musí se s tím smířit, ale není to pravda. I když tvůj manžel není romantik, měl by vědět, jak ti dát najevo, že tě miluje. Často se dnešní chlapi vůbec nenaučili být chlapama, žijí v doměmí, že budou jen brát. Muž má milovat svojí ženu, má být aktivní v lásce a vyjadřovat ženě svojí lásku a obdiv k ní. Jestilže ti tvůj manžel lásku nedává najevo, jednoho dne ti dojdou síly, protože už nebudeš mít kde brát. Naopak manželé, kteří mají přednějšího druhého partnera než sebe, pak mohu žít nebe na zemi. Možná, že by se manželovi hodila jedna kniha, kterou napsal muž pro muže, aby jim otevřel oči:
vydavatel: Návrat domů www.gimel.cz kód produktu: DB1148 původní cena: 180 Kč naše cena: 171 Kč sleva 5% dostupnost: 2 ks na skladě
Kniha adresovaná mužům, kteří chtějí pochopit, co jejich partnerky prožívají a jaké jsou jejich potřeby a skryté tužby. Ženám může naopak pomoci o svých pocitech a potřebách s muži účinně komunikovat.
Pavlo, hodně štěstí!!!!!
|
Ecim |
|
(18.11.2009 9:50:16) Natanelo, nejsem sice věřící, ale s řadou věcí, které ve svých příspěvcích píšeš, s Tebou souhlasím. A konkrétně tenhle Tvůj příspěvek se mi líbí moc. Také kolem sebe potřebuju lidi, kteří umějí dávat najevo svoje city - nijak nabubřele a teatrálně, ale tak nějak spontánně a hezky lidsky
|
|
Lavina | •
|
(18.11.2009 9:55:36) A o to právě jde - někdy může být dost podstatný rozdíl mezi tím, jak si to dávání najevo vysvětluje mužský a jak ženský mozek! Ale jinak souhlas, podle mě je tahle doba hodně sebestředná, a schází jí trochu těch ohledů na druhé - a to nejen v partnerství, ale v mnoha jiných směrech!
|
|
Janina | •
|
(18.11.2009 10:29:50) Jezis,tenhle clanek je uplne o nicem. Ja mit tvoje problemy a cas na to zamyslet se nad takovou pitomosti!! Jeee kdybych ja vedela,ze se mi narodi postizeny dite! A tvoje dcera je harant kvuli tomu ze si pri myti vlasku trochu zavzdoruje? To uz pak nechapu, co presne bys od svych deti chtela, snad aby byli jako roboti. Jo a kdyz mas tak malo sexu,jakto ze jsi podruhe tehotna? Asi to tak hrozny nebude ze?
|
Gabča, Adélka 12/02 |
|
(18.11.2009 11:15:34) Janino opět jste nesklamala. Máte tolik starostí, a málo času, že i přesto stíháte odepisovat na články na rodině. A jak jste podotkla ještě ke všemu na pitomosti. Jak vidno tak strašné to ve Vašem případě taky nebude. Nenavážejte se jako anonim do druhých. Nestyďte se za své názory. Lidé Vás tady znají z diskuzí pod jinou přezdívkou, tak ji použijte. Je hloupé mít agresivní reakce i na články s nadsázkou a schovávat se za anonim. Nebo dětinské?
|
Pavla | •
|
(18.11.2009 12:13:23) Díííky za zastání,je mi líp po tom,co jsem si přečetla vaši odezvu .-)
|
|
|
Zasjaj. |
|
(18.11.2009 18:38:03) Janino, jiste, ze dite vzdorujici pri myti vlasku je malicherny problem, jiste, ze nema smysl si kazit zivot malichernymi starostmi. Co ale neni malichernost a cim se clovek musi vazne zabyvat, je pocit vlastni nespokojenosti.
To, ze autorka uvadi nektere ty malichernosti neznamena, ze prave ty jsou skutecnym duvodem jejiho pocitu. Znamena to pouze, ze se se svou nespokojeni zacala zabyvat, zacala duvody hledat a analysovat a to je dobre!
|
|
|
Janina | •
|
(18.11.2009 10:32:45) A kterej chlap ti tenhle brak bude cist? Kdyz ho nemuze donutit,aby ji vyslechnul,tezko si o jejich pocitech bude cist v knize.
|
Ecim |
|
(18.11.2009 10:51:33) Třeba to není brak. Já tu knihu neznám, ale moc se mi líbí, že se Natanela snažila Pavle navrhnout nějaké konstruktivní řešení. Mám takovou povahu, že když mám nějaký problém, tak se ho snažím aktivně řešit. Rezignace je k ničemu. Řada lidí mě sice kvůli mému přístupu k životu nemusí, ale mně je to jedno.
|
|
jana | •
|
(19.11.2009 10:56:39) Není pravda. Mnoho - nejen chlapů - není schopno, ochotno vést DIALOG a skutečně druhého SLYŠET. Někdy na tom má podíl i protějšek (neumí ustát diskusi v klidu, chce toho moc zaráz, nemá stanovený cíl, nebo jich má naopak mnoho), jede to pak všechno nepobere. Knihu si může louskat ve svém vlastním tempu, vrátit se k tomu, co ho zaujalo nebo co nepochopil. Další, celkem podstatná věc, že kniha určitě používá jiný slovník než jeho manželka - ty věci sylšel už stokrát, nevěnuje tomu pozornost. Jiná slova k vyjádření téhož mohou dojít sluchu. A v neposlední řadě spousta (opět nejen chlapů) bere, že co ten můj protějšek (ale i kamarád ap) mi bude vykládat, já přece vím znám nejlíp. Když to ale čte v knize, je to trochu autority, asi se to víc lidem zdálo, jinak by byla neprodejná, dají se na netu nají odezvy lidí jako on na tu knihu atp. Je to jeho materiál, s kterým si může zacházet po svým. Ony někdy ženy vysílají jaksi blbě, po svým a pořád stejně. Nekritizuju, sama jsem na tom taky tak. Je moc těžké z toho svého stereotypu vybočit, opustit své zajeté způsoby komunikace a zacházení s tím druhým. Ale když se to povede, tak to mívá úspěch - protože na jiný vstup bude jiná odezva. Já si vždycky říká, co chci (20 věcí), takže co chci hlavně (3 jsou důlěžité), co potřebujem nejvíc - ta je klíčová a pro tu jednu opustím (dočasně) ty ostatní. Ale na té jedné budu celkem trvat a ocením i malé zlepšení. ŽE jsem si všimla, že se snaží. U 10 věcí bych to nedokázala si všímat. Když mi něco vadí, tak to řeknu - ale co je cílem - abych to řekla tak, aby on to pobral - což je obv. úúúúúúúúplně jinak než jak já to potřebuju vyjádřit. Rozhodně si ale, Pavli, myslím, že tou rezignací nemůžeš nic vyřešt dlouhodobě uspokojivě. Trošku asi bude váznout vzájemná komunikace - on si asi taky nestěžuje a nic po Tobě extra moc nechce atp., ty jemu taky ne... Tak abyste se neodcizili. A s tím, jak dávat druhému najevo lásku: my to máme asi trochu naopak než většina - já vůbec nepotřebuju kytky, romantiku, dárky, překvapení, ale manžel jo (vyjma těch kytek). Takže když někam jedeme, já chci náročné výlety, on romantiku na pokoji, na narozeniny a Vánoce si já řeknu, přesně, co chci, nebo si to koupím nachystám, on dostane spoustu překvapení - něco užitečného, něco hravého. Pro něj je to výraz vyjádření lásky, že dostane na míru vybranou (to i tu technickou hračku) věc, a že ji dostane jako překvapení, a taky že ví, že to nebylo úplně levné. Mně stačí, když mě obejme a řekne mi, že mě má rád - což se moc neděje, ale mám možnost si získat (nemusím si říct, stačí se přitulit). To, že to mám poznat z toho, jak se chová, je sice pravda, ale taky mi to nepřijde jako přímá úměra, že chodí nakupovat a někdy vytře, uklidí a něco udělá. Já dělám taky a něco zvláštního to nevyjadřuje, dělala jsem +- totéž, když jsem bydlela s kamarádkou na podnájmu. Nakonec se naučil, že objímá často i sám - hlavně nezamáznout, aby se nevyplašil, i když se to zrovna dost nehodí, třeba když je cibule na pánvi. Myslím, že je fakt dobrý si ujasnit, kdo co potřebuje - vědět to u sebe, říct to druhýmu, a naopak. Já myslím, že Tě rád má, jen neví, co jako potřebuješ, proč a když mu to vhodnou formou nesdělíš, tak sám na to nepřijde. A já mám pocit, že to u vás celkem funguje, takže on nemá pocit/důvod že by něco měl měnit. Zdá se mi, že se snažíš vytvářet klidné a pohodové zázemí, takže logicky on neví, že úplně v pohodě nejseš. Tak mu to ale sděl dřív (pozor na formu), než Tě to bude štvát moc a doopravdy, pak už ta komunikace, diskuse a Tvoje podpora jemu při jeho snažení bude pro Tebe o moc těžší. A taky, když se narodí druhý prcek. Je zvláštní, že si ho dcerka ještě "neomotala". Neznám okolnosti, není to určitě pravidlo, ale tatínci taky rádi koupou a starají se - nebránit, a když nechce sám, tak vytvářet malé nenáročné situace. Někteří tohle nedělají, ale dětma se rádi chlubí a rádi si je berou s sebou ven atp. Prostě aby byli spolu, vytvářeli si situace a zážitky - to vytváří vztah. Tak jsem toho tady naplácala - vyber si, co se Ti hodí a co se Ti zdá užitečné, na zbytek zapomeň, se vším se určitě netrefuju, ber to jen jako pár tipů k výběru.
|
Ecim |
|
(19.11.2009 12:16:22) Jano, to je ale krásný a moudrý příspěvek! Vsadím se, že jsi teď Pavle hodně pomohla. Nejsi psycholožka?
|
|
|
|
Dana | •
|
(18.11.2009 11:41:17) Jak vis, ze Pavlu jeji manzel nemiluje? Samozrejme, ze jo, jenom neni ten typ, co by ji desetkrat za den rikal miluju Te. Zivot neni film. Casto Ti, kteri davaji najevo okate svou lasku konci rozvodem,
|
|
Dera | •
|
(19.11.2009 8:13:50) Ahoj, hezky napsané! Tu knihu koupím přítelovi, možná mu to otevře oči. Je to úžásný chlap, ale poslední dobou neumí dát najevo city. Ještě nedávno jsem byla spokojená, šťastná, ale teď mi něco chybí! Která ženská nechce slyšet že jí miluje, že je krásná, že je to ona s kterou chce být... Já potřebuji cítit lásku a když ji dávám já, očekávám, že se mi vrátí. Asi žiji v jiném světě. Děkuji a Pavlo moc ti držím palce aby jsi to vydržela. My ženy musíme být silné!
|
|
|