Taky jsem těžce zkoušený idealista :-)
Mám podobného manžela jako Ty a už čtvrtý den rozdýchávám jeden rozhovor s ním, kdy jsme opět skončili na bodě 0. Bod O je tam, kde rozhovor začal. Můj muž taky nedokáže překročit svůj stín a změnit určité stereotypy a já se zlobím sama na sebe, že to po něm chci. Brala jsem si ho takového, jaký je i teď (k mému ideálu měl daleko, ale můj ideál byl něco jako velmi rodinně založený dobrodruh). Věděla jsem, jak projevuje lásku a zájem (nebo spíš slovně neprojevuje) a čeho prostě není schopen. Tehdy jsem si říkala, že mám tolik optimismu a síly a že si vystačím. Teď jsem uhoněná máma dvou citlivek a pištidel, co po nocích pracuje a únavou protiví. Dnes jsem opět došla k tomu, že to vydržím. Ty hodnoty, pro které jsem si ho brala jsou tu pořád. To se nezměnilo. Jen já chvilku neměla, kde brát. Přeju ať v manželovi znovuobjevíš toho, koho sis brala (protože já Tvůj příspěvek vnímám tak, že on je pořád stejný, jen to teď nějak nestačí).
Odpovědět