Taky jsem to zažila.. pomůžou Vám bylinky?

Ahoj ženské,
mám za sebou taky smutnou zkušenost. První kluk narozen donošený a v pořádku, třetí taky - ale ten prostřední mezitím byl nedonošený - narodil se ve 26.týdnu. Neměl žádnou vrozenou vadu, kdyby byl donošený, byl by v pořádku. Žil rok a půl po nemocnicích, neboť jeho nezralé tělíčko ho zrazovalo a jeho prognóza ohledně přežití i budoucího fyzického i psychického zdraví se měnila každý den - bohužel většinou spíš k horšímu. Bylo to pro mě dost hrozné - chodila jsem za ním do nemocnice obden a sledovala jsem, jak usilovně zápasí o svůj život a jak mu to moc nejde. Zároveň jsem přemýšlela, jak to zvládnu, když mám doma zdravého prvního syna - jen o rok a kousek staršího než tohle miminko. První syn je čilý, zdravý, leč hyperaktivní - a v té době by utahal denně dvě dospělé osoby na hlídání. A do toho jsem se měla přinést domů nedonošené velmi nemocné dítě, které potřebovalo stálou celodenní a celonoční péči a navíc ke konci bylo jasné, že jeho perspektivy na zdárný vývoj jsou téměř nulové. Nebylo mi jasné, jak to zvládnu sama bez babiček, do ústavu jsem ho dát nechtěla ... ale pak se to vyřešilo samo, protože malý zemřel v nemocnici. Hrozně moc jsem brečela a dodnes je mi po něm smutno, když mu nosím kytičky na hrobeček (raději bych mu zašívala kalhoty), ale vím, že takhle je to lepší pro něj (jsem věřící a věřím, že je v nebi) i pro nás. Kdybych měla doma hodně nemocného a nemohoucího človíčka, tak bych asi z nedostatku času zanedbávala toho zdravého prvorozeného a určitě bychom si nepořídili toho třetího syna - zdravého.

Chci tím říct, že je mi MOC líto, že to s tím prostředním nedopadlo jinak - buď to mělo milosrdně skončit hned po porodu/potratu, nebo měl být v pořádku. To 18měsíční trápení, po něž trval jeho život, bylo hrozné - nebudu líčit podrobnosti, jen napíšu, že nemít doma to starší dítě, kvůli němuž jsem musela nějak "fungovat", usmívat se atd, tak jsem skončila v Bohnicích.

Mít doma z vypiplaného nedonošeného miminka těžce postižené dítě, jak o tom tady kolegyně psaly, je ovšem taky hrozné a je to fyzická a psychická zátěž na celý život...

Co potřebuje žena, která přijde o dítě? Zcela souhlasím s tím, co tady psaly kolegyně - především potřebuje cítit, že s ní někdo soucítí, potřebuje s někým mluvit, vypovídat se nebo i mlčet (každá jsme jiná) ... prostě hlavně NEBÝT SAMA a NECÍTIT SE SAMA!!!

Vám všem, které jste přišly o dítě, chci sdělit ještě jednu svou zkušenost: U mně nebylo moc nadějné, že donosím toho třetího človíčka, protože ani první těhotenství nebylo zcela O.K. a to druhé skončilo předčasně císařem a já jsem se z něj nemohla dlouho vzpamatovat. Přesto jsem chtěla další miminko - už proto, že jsem vždycky chtěla dvě děti a po smrti toho druhého jsem cítila poloprázdnou náruč. I v nemocnici mi říkali, že smutek po tomhle zážitku spraví jedině další děťátko - je to pravda. Jenže jsem se bála dalšího brzkého a smutného konce těhotenství.

Naštěstí tady kousek od nás je bezvadná prodejna alternativní medicíny, v níž léta pracuje paní, která má jednak vzdělání a praxi z "klasického" zdravotnictví, jednak rozsáhlé znalosti o bylinkách atd. Zašla jsem tedy k ní a ona mi dala nějaké bylinky podporující ženské věci, těhotenství, apod. Byl to speciální výtažek z bylinek pro podobné účely, měla jsem brát jednu lžičku denně, což jsem skutečně dělala - a moje třetí těhotenství bylo celou dobu od začátku až do konce zcela bez problémů, nebyla jsem ani šitá, ani pesar, celou dobu jsem měla i častý a hezký pohlavní styk - a třetí syn se narodil normální cestou donošený s váhou 3,20 kg. Jsem si zcela jistá, že je to díky těm bylinkám!!! - protože po druhém těhotenství moje bříško nebylo v moc dobrém stavu. Moje gynekoložka mi po tom zdárném třetím porodu prozradila, že u mě téměř s jistotou očekávala nějaké problémy a že jsem jí dost překvapila tím, že jsem měla naprosto vzorové a bezproblémové těhotenství.

Tytéž bylinky pak pomohly i mé kamarádce, která předtím byla čtyřikrát těhotná, přičemž třikrát ta její těhotenství skončila potratem a jedno dítě musela doslova vyležet (sedm měsíců na posteli s nohama nahoře). Tahle kamarádka pak otěhotněla popáté, díky bylinkám těhotenství prožila v naprosté pohodě, nemusela ležet, starala se o starší dítě i o domácnost a narodilo se jí zdravé donošené dítě. I ona je přesvědčená, že jedině díky těm bylinkám to všechno dopadlo takhle dobře.

Třeba bylinky pomohou i Vám? Zkuste si ve svém okolí najít někoho důvěryhodného s patřičnými znalostmi, kdo Vám poradí s vhodnými bylinkami - věřím, že mohou pomoct i mnohým z Vás i té nešťastné kamarádce, kvůli níž tahle diskuze vlastně vznikla. Držím Vám všem palce!!!