Re: Nedonošená miminka...

Lado, já cítím a věřím, že kdo si touto situací neprošel, nemůže plně pochopit. Nemyslím ale, že jsou zapotřebí ostrá slova.
Znám případ, kdy lékaři zachránili miminko narozené snad v 24. -25. týdnu, porodní váha necelé kilo, nevyvinuté plíce, zrak...Stalo se , že se zkrz sondu dostala dítěti do mozku infekce. Mozek začal odumírat a po nesčetných operacích je dítě ve svých třech letech na úrovni novorozeněte. Jeho matka (první dítě zemřelo vinou lékařů brzy po narození, protože lékaři nedokázali rozpoznat, že se vlastně "topí" v plodové vodě) bojovala statečně, ale není to tak dávno, co se pokusila o sebevraždu.
Vždycky, když si stěžuji, že mi děti rychle rostou, vzpomenu si na případy dětí, které jsou vlastně věčnými miminy...
Jedna moje kamarádka rovněž přišla o dítě - narodilo se koncem šestého měsíce a když mi s odstupem času vyprávěla o přístupu lékařky v té jisté nemocnici, bylo to něco otřesného.
Dneska má pětiletého cipíska, sice vymodleného, ale podařilo se.
Přála bych všem, které jste tady vylíčily své smutné zkušenosti, aby se vám jednou narodily krásné děti a čas smazal všechny rány.