Re: Smutná zpráva
Už druhý rok pročítám celou"Rodinu" a narazila jsem na Vaši diskusi. Chci se s Vámi podělit o smutné zkušenosti, které mně potkaly. Letos jsem přišla v pořadí již o třetí miminko. První dvě zanikly vždy během druhého měsíce těhotenství, ale to třetí přestalo žít až ve 24. týdnu. Byla to pro mně šílená rána, cítit pohyby dítěte, to jak roste a jak moc ho chcete, a najednou přestanete cítit pohyby a je všemu konec. Celý svět se mi zhroutil, nic mi nedávalo smysl, na nic jiného jsem nemyslela než na naši mrtvou holčičku a to jak jí muselo být těžko, když umírala. Po vyvolání a porodu jsem dva dny necítila skoro nic. Ale pak to všechno přišlo, krömě laktace a jiných fyzických "radostí maminek" hlavně psychycká bolest - šílený smutek, což pochopí pouze žena, která už něco takového zažila. I když mám hodného manžela, měla jsem stejně pocit , že mně plně nechápe. Zkrátka už nechtěl pořád poslouchat dokola všechny ty trable dokola,chtěl co nejdříve zapomenout. Až teď s odstupem asi tří měsící od toho smutného času, můžu říct, že mi nejvíce pomohlo se vypovídat nejlepším kamarádkám a mamince, která tím vším snad trpěla ještě více než já. Protože jsem věřící, hodně mi pomohla četba duchovní literatury a to, že jsem se ve chvílích nejtěžších obracela k bohu s prosbou, aby se postaral o naše dítě, pro které už nemůžu nic udělat. To, že nám 3x odešlo miminko, už nemůžu nijak vrátit ani změnit, ještě pořád s tím jak se blíží datum, kdy by se mělo narodit, na ně pořád myslím, ale už to tolik nebolí. Všem kdo se ocitnou v podobné situaci jako já přeji hodného a chápavého manžela, kamarádky jako mám já, které mně, když se o tom všem potřebujete vykecat, Vás nikdy neodmítnou a hlavně naději, která je i pro mě hlavním hnacím motorem abych se mohla dívat zas do boudoucna s optimismem, že příště se to konečně už povede, že miminko bude zdravé a všichni budeme šťastní. Souhlasím s názorem, že vše špatné je pro něco dobré. I já znám ze svého okolí několik postižených dětí, utrpení jejich rodičů a prarodičů, které nepochopí níkdo, kdo to nezažije. Přeji všem velkou naději a zdravé děti.
Odpovědět