Re: Smysl domácích úkolů.

Tohle je škola od školy.
Na ZŠ se suplovalo, děj se co děj, škola v osm děti přijala a po určené poslední hodině zase vypustila, i kdyby s nimi měla sedět a doslova je jen bavit družinářka (stalo se párkrát v prvních ročnících).
U mojí starší na gymplu často předměty prostě odpadnou, škola pak má snahu popřesouvat pružně rozvrh tak, aby neměli okno uprostřed, ale aby mezera vznikla na kraji. Což je skvělé, ale v některých předmětech pak mají problémy - typicky tam, kde je učí někdo, kdo se hodně věnuje předmětové olympiádě nebo kdo má kombinaci s tělocvikem (tedy zeměpis často).
Mladší na gymplu obvykle suplují, co to jde. Ale problém s vynechanými předměty často přetrvává, poněvadž když je má suplující učitel na jiný předmět, tak zpravidla pokračuje v něm.

Obě moje holky drásaly na základce veškeré úkoly nanejvýš během minut, delší čas zabraly jenom projekty. Na gymplu se obzvlášť mladší musela začít učit (mají velkou dotaci cizího jazyka, po dvou letech budou v tom jazyce vyučovat část předmětů, a ona se tomu fakt věnuje - baví ji to. Přepnula si třeba všechno, co šlo, včetně aplikací v mobilu a herní konzolky, aby cvičila slovíčka . Teda ta mladší občas kvílí, že toho má moc, ale není se ochotná ničeho vzdát - mimo školu má hudební nástroj, pěvecký sbor 2x týdně 2 hodiny, anglický dramaťák, mládež a odpoledne s tátou.