Z jedné bakalářské práce při MU v Brně ,autorka není důležitá, jde stejně o kompilát a autorka odkazuje na zdroje.
Na domácí úkoly můžeme nahlížet z několika hledisek. Mnoho odpůrců domácích prací, kteří převažují v řadách rodičů, považuje jejich zadávání za prodlužování školního vyučování a tedy jen práci navíc, která se nestihla ve škole. Je třeba si uvědomit, že žáci tráví ve škole pouze část dne. V dobách, kdy se studenti učili od rána do večera a ve škole i přespávali, nebyla potřeba domácích úkolů téměř žádná. Nyní prostřednictvím zadávání úkolů má učitel možnost působit na žáky i v době mimo školní vyučování.
Domácí úkoly se považují za „prostředek aktivizace učebního procesu v době mimo vyučování, přičemž se vyzvedává, že jsou to učební nebo praktické činnosti, které žáci podle daných instrukcí vykonávají (…) zpravidla doma.“[5] Můžeme je také vymezit prostřednictvím jejich funkce, jako to ve své publikaci učinil Zdeněk Kalhous: „O funkci domácích úkolů se v naší pedagogické veřejnosti vede diskuse. Někdy se tvrdí (rodiče to rádi přijímají), že by domácí úkoly neměly být vůbec zadávány, že by se žáci měli všemu naučit ve škole. Jestliže souhlasíme s Bloomovým pravidlem „90-90“, musíme dát žákům čas na zažití učiva, jeho procvičení, pěstování vytrvalosti, organizování vlastních učebních činností. K tomu jsou domácí úkoly vhodným prostředkem.“[6] Domácí úkoly mohou být chápány jako druh samostatné práce, jak uvádí Miroslav Kořínek: „Zvláštním druhem samostatné práce žáků jsou domácí úkoly. Jsou organicky spojeny s prací ve vyučovací hodině jednak tím, že navazují na výklad a procvičování při hodině, jednak tím, že se při dalších hodinách kontrolují a hodnotí.“[7] Podle pedagogického slovníku má domácí úkol „přímý vztah k vyučování, podporuje osvojení učiva, rozšiřuje je nebo prohlubuje. Povaha, počet a rozsah domácích úkolů nejsou na našich školách předepsány.“[8]
Ve vyučovacím procesu plní domácí úkoly aktivizační funkci, která je potřeba zejména mimo vyučování. Když hovoříme o domácích úkolech jako prodloužení vyučování, měli bychom být obezřetní při hodnocení takového výrazu. Myslí se tím totiž prodloužení v tom smyslu, že dochází k upevnění poznatků získaných ve škole. Organizace výuky, která na českých základních školách odpovídá členění do vyučovacích jednotek trvajících 45 minut, neumožňuje rozdělení hodiny do patřičných částí (úvod, vysvětlení nové látky, procvičení, zopakování, fixace) tak, aby každé z nich byl věnován dostatečně dlouhý čas. Z toho vyplývá, že se jistá část práce musí odvést doma, konkrétně tedy organizování a osvojení nového učiva. Je to jednostranný pohled na věc, který opomíjí také funkci prohlubování učiva samostudiem mimo školní prostředí. Práce doma také umožňuje žákům odstranit či dohnat nedostatky v pochopení učiva, které jsou značně individuální. Právě vtažení žáka do vyučovacího procesu i mimo školu je jednou z nejdůležitějších funkcí domácích úkolů. Navíc vhodné zadávání domácích úkolů (např. projekty) může rozšířit žákův rozhled, probudit zájem o určitou problematiku a nasměrovat jej k novým koníčkům a zájmům.
K rozvoji klíčových kompetencí žáků na základní škole, které definujeme jako „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti“[9], přispívají i domácí úkoly. Mezi takové kompetence patří kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální, personální a občanské a kompetence pracovní. Skalková ve své publikaci hovoří o výchovné funkci domácích úkolů. Uvádí, že významným přínosem je utváření pravidelných návyků, které nutí žáka organizovat si svůj vlastní čas, rozvrhnout si plnění úkolů a být zodpovědný za odvedenou práci. Velmi důležitý je i fakt, že se při samostatné práci děti naučí samostatně pracovat s odbornou i jinou literaturou, sami se přitom snažit najít optimální řešení pro zadaný úkol (Skalková, 2007). Podobné výhory připisuje domácím úkolům i Kořínek, který zdůrazňuje, že díky plnění zadaných úkolů si žák osvojuje určité návyky, které mu pomáhají vyrovnat se s plněním povinností a tím uspět v dalším životě. Mezi takové návyky patří organizace času a stanovení určité pravidelnosti při plnění úkolů, systematická a cílevědomá práce s dobrým výsledkem (Kořínek, 1984).
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.