Re: Lékařka jako pacient

Když se mi jednou tři dny nedařilo srazit horečku u osmiměsíční dcerky (shodou okolností ta, co se pak zakuckala jablkem), kvůli organizaci (neexistenci) pohotovosti skončila v nemocnici, odkud mě jako matku v deset večer prostě vyhodili, předtím mě ale stihli seřvat na tři doby, jak to, že dcera ještě v osmi měsících (nedonošená, takže korigovaně 6,5 měsíce) není plně na příkrmech. Druhý den už do ní futrovali přesnídávku, ze které pak měla šílené bolení břicha, večer, ač jsem upozorňovala, že pije jen Nutrilon, dostala do flašky kaši. A i když jsem se několikrát ptala, jestli se uvolnil pokoj pro mě, tak řekli, že ne...a pak, že už je zase obsazeno, že jsem se měla ptát dřív.
Romské miminko, co bylo s mojí malou na pokoji, ignorovaly. Malé odsáli nos elektrickou odsávačkou, až když jsem je opakovaně prosila, zato jí kapali dvoje různé kapky do nosu a další do krku.
Pak nás odmítli pustit domů, protahovali odchod, odmítali vydat propouštěcí zprávu. Až když jsme se začali ptát po jménu lékařky (pro jistotu chodily bez jmenovek), byla propouštěcí zpráva ihned k dispozici, aniž se ale lékařka mezitím ukázala.

To vše v jiné nemocnici než s tím zakuckaným jablkem.