1.3.2009 12:35:34 JaninkaS.
...
Eecto a proč to "NĚCO" nehledat?
Někde jsem četla krásný příklad toho, proč stojí za to hledat.
Žena trpí několik let ekzémem, který se jí v určitých obdobích zhoršuje tak, že nemůže bez léků existovat. Natírá si kůži kortikoidama a bere prášky proti alergii. Časem ekzém ustoupí a ona si zase na nějaký čas oddychne. Ale ví, že zase jednou přijde... Je to kolotoč.
Tímto způsobem akorát "léčí" (spíš potlačuje a tlumí) příznaky něčeho, co tkví někde hlouběji, někde uvnitř. Neléčí příčinu, nýbrž tlumí projevy. Je to jako, když se budeme snažit leštit a ošetřovat slupku jablka, které je uvnitř nahnilé, abychom předešli či zmírnili vnznik skvrn.
Když si vezmeš, že v netknuté přírodě funguje rovnováha, proč brát za přirozené, když se vyskytne nerovnováha?
Za sebe můžu říct, že mi přišlo po určité době osvobozující přijmout fakt, že si svůj život vytváříme a směrujeme sami. Teď už hledám příčiny problémů jen u sebe a vím, že se vším se dá nějak pracovat a ne jen čekat, jak co dopadne a případně někoho ze vzniklé situace obviňovat. Můžu se aktivně podílet na výsledku a ne jen pasivně "bloumat".
Ta "nezávislost" v tom, že za svůj život jsem odpovědná já sama a ne nějaké "náhody" či někdo druhý, mi stojí za to, pořád hledat to "NĚCO".
Odpovědět