27.2.2009 14:45:16 JaninkaS.
Když přijmeš myšlenku, že Život jako takový má určitý smysl a funguje podle určitých zákonitostí, pak můžeš přijímat dál...
Je snazší a méně "bolestivé" přijmout za fakt to, že se nám dějí křivdy a vše nechat tak jak je, na ničem nepracovat.
Je těžší, přijmout za fakt to, že svůj život si tvoříme sami (svými myšlenkami, skutky a činy) - ale nejen tento život, jde o život, který žijeme zde na Zemi už po několik stovek let a tím, jak jsme žili v minulosti jsme si tvořili svou přítomnost resp.násl. budoucnost a stále na tom pracovat.
K tomuhle ale člověk nedospěje ze dne na den, je cesta na hodně dlouho, tudíž nelze zde ve zkratce vysvětlit a nastolit "obrázek", který si každý z nás může vytvořit sám tím, že začne hledat, shromažďovat a skládat jednotlivé puzzle. Každý jsme na jiné úrovni a proto chápeme každý různé věci různým způsobem - viz např. rozdílnost chápání knížky "Tvoje dítě...".
Snazší je odsoudit a zavrhnout, těžší pak přemýšlet, hledat a pracovat.
Eecto, tím, že si vytváříme a přitahujeme situace, které k nám přicházejí, není myšleno v tom smyslu, ve kterém jsi uvedla příklady. Opět, je to složitější a nelze pár slovy vyjádřit. Jsou o tom psány celé knížky, tudíž těžko sdělit v několika větách.
Ale příklad Ti můžu uvést...
Možná se Ti stalo, že Tě někdo rozčílil, rozhodil atd. a v Tobě to vřelo. Měla jsi spoustu negativních myšlenek. Krájíš cibuli a pořád přemýšlíš o tom, co se událo a máš na někoho vztek. Řízneš se do prstu. Můžeš v tom vidět, že kvůli někomu (koho jsi řešila v myšlenkách) jsi se řízla a Tvoje zlost ještě vzroste. Můžeš v tom vidět upozornění, že tudy cesta nevede a asi máš změnit něco ve svém myšlení, protože svým negativním myšlením budeš přitahovat podobnou událost, která se Ti nyní stala.
Neznamená to, že jsi zrovna prostě neměla krájet cibuli... Nevím, jestli je to dost zřetelné.
Tak je to se vším, jako v RaR dáváme dětem příklady přirozených důsledků, i to, že se nám něco přihodí je důsledek našeho chování - našich činů a myšlenek.
Jak jsem napsala, má to hlubší podstatu.
Piďásku, ale to samé pak lze říct např. i o RaR, jak tedy víme, že to, co děláme podle toho, co jsme nastudovali je správné?
Však i toto můžeme považovat tak, že přijímám něčí "filosofii" a je to tak?
Autoři knih typu RaR by tedy dle Tebe měli být též následní "učitelé", kteří do svých knih nabalí něco svého a konečný "spotřebitel-my na této diskuzi" článek slepě přebírá.
Jen je rozdíl v tom, že jsou věci realistické a duchovní, nic víc nic míň.
Stáňo, na mě to právě od té Jordánové působí tak, že ona to nazvala "obrazně" - použila slovo, které přiblíží význam toho co má na mysli širšímu okruhu čtenářů.
Ale pokud se do knížky začteš, tak ona děti vnímá jako úžasné a dokonalé bytosti, které mají svá "práva" (jsou to práva na výběr pohlaví, úkolu zde na Zemi atd., která máme přijmout) a ta jejich "práva" ozřejmňuje a určitou formou prezentuje rodičům a vlastně o tom ta celá knížka je. Z obsahu knížky je zřejmé, že je stoupencem RaR výchovy.