Etika

Etická výchova existuje na vaší škole jako nepovinný předmět již od roku 1992. Co vás vedlo k jejímu zařazení do kurikula?

Ing. Marie Pojerová: Zavedení předmětu etická výchova v podstatě iniciovali sami rodiče našich žáků. Poté, co se dozvěděli, že tehdejší paní ředitelka Mgr. Eva Šuvarská je manželkou pravoslavného duchovního, vyzvali ji někteří z nich ke zřízení třídy zaměřené na výuku křesťanství. Vzhledem k celkové sekularizaci společnosti se však nakonec ukázalo účelnější zřídit třídu, kde by základní etické hodnoty západní společnosti byly předávány i těm dětem, jejichž rodiče se s nimi ztotožňují, nikoli však na platformě křesťanství.

Od první do třetí třídy je tedy vždy jedna z paralelních tříd tzv. etickou třídou čili třídou s výukou etické výchovy. Ve čtvrtých ročnících navštěvují etickou výchovu přihlášené děti z obou tříd. Poměr věřících a nevěřících dětí v jednotlivých etických třídách je různý, někde je to půl na půl, jinde tvoří třetinu katolíci, třetinu protestanti a třetinu ateisté.

Jaká je náplň etické výchovy?

Mgr. Petra Bucci: Etická výchova nabízí široké spektrum možností, protože je pojata jako základ pro různé další výchovy, které potom

navazují na druhém stupni. Lze říci, že v etické výchově se prolínají základy rodinné výchovy, občanské výchovy, obsahuje zásady prosociální výchovy, poučení o křesťanských hodnotách. Současně jsou hodiny etické výchovy také prevencí negativních jevů, které z podstaty ohrožují školní společenství, jako je např. šikana. Jistě bychom v tomto předmětu našli i prvky protidrogové či sexuální výchovy.

V souhrnu by se dalo říci, že poučujeme děti o základních lidských situacích, v nichž se ocitají či v budoucnu ocitnou, a snažíme se jim dát vodítko pro jejich řešení slučitelné s tradičně chápanými mravními principy.

Jaké metody při práci s dětmi používáte?

Mgr. Petra Bucci: Často pracujeme s literaturou, na různých příbězích z bible i jiných knih si ukazujeme situace vyžadující rozhodnutí, za něž člověk také nese odpovědnost. Děti pak řeknou, co si o daném příběhu myslí, společně zformulujeme nějaké poučení, které z něj plyne, a s ním pak v diskusi dále pracujeme.

Určité situace můžeme dramatizovat, hrajeme hry, které opět navazují na nějaké téma a posilují v dětech nácvik určitého chování. V tomto věku je důležité nejen děti poučit o tom, co je to běžná lidská slušnost, ale také s nimi konkrétní jednání nacvičit.

Sledujete, že by etická výchova měla vliv na zlepšování atmosféry v etických třídách například ve srovnání s atmosférou v paralelních třídách ročníku?

Mgr. Petra Bucci: Já jsem teď byla s etickou třídou na škole v přírodě a musím říct, že za celý týden jsme jedinkrát nezvýšili hlas. Ovšem tvrdit, že je to díky etické výchově, by bylo zjednodušující. Ono se dá těžko posoudit, který z mnoha různých vlivů, které na dítě působí, jej nakonec rozhodujícím způsobem zasáhl. A ještě spíše je to vždy víc vlivů najednou.

Děti, které navštěvují etické třídy, jsou většinou z rodin, které mají o etickou výchovu zájem a už samy své děti určitým způsobem formují. Toto podhoubí etických tříd je jistě významným faktorem.

Přesto: zaměřujete se při etické výchově také na atmosféru v konkrétní třídě?

Mgr. Petra Bucci: Ano, v hodinách etické výchovy máme prostor pro to, abychom mohli reagovat na případné problémy třídy, pokud se vyskytnou. V ostatních předmětech je učitel hodně časově omezený množstvím témat, která musí za měsíc či čtvrtletí probrat, kdežto já mám možnost v rámci výuky s dětmi cíleně pracovat na vyřešení nějakého konfliktu či nedorozumění. Nevyřešíme samozřejmě úplně všechno, ale dobré je i to, že si o věci povídáme, nacvičíme si, jak mohli jednotliví aktéři reagovat adekvátněji a podobně.

Ing. Marie Pojerová: Stala se nám dokonce kuriózní situace: Jedna žákyně odsud odešla na jinou školu – z důvodu rozvíjení své záliby v tanci, pro kterou tam měla lepší podmínky – a v její nové třídě se objevily nějaké konflikty. Jí přišlo přirozené vyzvat spolužáky, aby nastalý problém řešili, a požádala i paní učitelku, aby s nimi konflikt probrala. Tím se ovšem dostala do nepříjemné situace: všem připadala divná, nechápali, o co se pokouší, a opakovaně jí dávali najevo, že to není její věc.

Souhlasíte s tím, že i v oblasti etiky je škola obrazem společnosti?

Ing. Marie Pojerová: V podstatě ano, velmi markantní je to zejména na obecné relativizaci hodnot. Proto mě například velmi zaujalo, když děti při etické výchově malovaly nástěnné plakáty, na nichž zobrazovaly, co je dobro a co je zlo. A že dobro a zlo také samy pojmenovávaly.

My se dnes na druhém stupni často setkáváme s tím, že děti si ani neuvědomují, že dělají něco, co není v pořádku, co je špatné. Pak se upřímně diví, když jim něco vytýkáme, protože rozdíl mezi tím, co je a co není správné, si už mnohdy neuvědomují. Proto si myslím, že jedním z nejdůležitějších úkolů etické výchovy je, že se zde děti naučí dobro a zlo rozlišit a pojmenovat.

Mgr. Petra Bucci: Já mám někdy pocit, že dnes máme trošku problémy jasně se vyjádřit k tomu, co považujeme za dobré a co za špatné, i my učitelé.