Poznámky ze semináře Jak začít s mateřskými centry (25. listopadu 2000)

Předpokládáme, že toto téma je zajímavé pro nás všechny. Pokusíme se vám zprostředkovat, alespoň v bodech, hlavní myšlenky.

1.      Přistupujme k lidem jako by byli „tabula rasa“, tedy bez jakýchkoli předsudků (bez ohledu na věk, image, barvu pleti atd.)

2.      Chceme-li někoho oslovit, měli bychom dbát na to, aby náš

·        verbální projev byl jasný, srozumitelný a jednoznačný

·        neverbální projev nevytvářel bariéry předem, tzn. dejme si pozor na naši gestikulaci a mimiku.

3.      Přistupujme k lidem s tím, že nemáme odpovědnost za ně, ale pouze vůči nim.

4.      Při osobních rozhovorech

·        buďme otevření, nabízejme možnosti, ale ne způsobem kvočny, která svými velkými křídly druhého uvězní

·        neutíkejme očima

·        snažme se být citliví k postojům a potřebám druhých.

5.      Na co bychom si měli dávat pozor při komunikaci:

·        Komplimenty – umět formulovat, umět říci v pravou chvíli  x  umět za něj poděkovat

·        Odmítání  - odmítnout pouze při ochotě nést následky

- neodmítat člověka ale nabízenou věc

- rozlišovat mezi můžu a chci  

·        Žádost – vždy „prosím vás“ a zaměřit přesně na cíl. Po odmítnutí reagovat tak, aby zůstala možnost dalšího jednání. Nikdy nevolit protiútok (i když je to někdy velmi těžké).

·        Kritika – ne člověka, ale toho co udělal. Při oprávněné kritice kritiku přijmout a omluvit se. Při prudké kritice slušně se omluvit, ale ohradit se proti způsobu kritiky.

·        Lživá kritika – nereagovat podrážděně, ale snažit se věcně vyvrátit a důsledně trvat na neoprávněnosti kritiky.

Jakkoli  samy mnohé z komunikačních technik neumíme použít, přejeme vám, abyste byli úspěšnější.

(jrl)