PODCAST: Panická porucha a studium na střední a vysoké škole

30.12.2022 Autorský tým APIV B

Adéla, studentka Ostravské univerzity, která již několik let trpí panickou a smíšenou úzkostně depresivní poruchou, vypráví o studiu na střední a vysoké škole....

Adéla, studentka Ostravské univerzity, která již několik let trpí panickou a smíšenou úzkostně depresivní poruchou, vypráví o studiu na střední a vysoké škole a o úskalích, jimž musela kvůli své diagnóze čelit.

Příběh studentky speciální pedagogiky na Ostravské univerzitě Adély je názorným příkladem toho, jak by včasná diagnóza odborníků, a především otevřená komunikace žáka a jeho rodičů s blízkým sociálním okolím i učiteli, mohla usnadnit nejen studium, ale i život jako takový. U Adély propukla panická porucha a smíšená úzkostně depresivní porucha v době dospívání. Projevy poruchy blízké sociální okolí a rodinní příslušníci nejprve přičítali pubertě a adaptaci na změnu. Adéla v té době totiž měnila školu a sžívala se na soukromém gymnáziu s novým kolektivem a učiteli. Nikdo, včetně jí samé, si dlouhou dobu nepřipouštěl, že její obtíže nejsou jen stresovou reakcí na zátěž.

Rodina nakonec po opakovaném zhoršování psychického stavu Adély kontaktovala praktickou lékařku. Ta diagnostikovala depresivní poruchu a nasadila odpovídající medikaci. Panická porucha u dívky v té době diagnostikována ještě nebyla. Psychický stav dívky se ale nezlepšoval. Později začala Adéla ambulantně docházet na konzultace k psycholožce. Ačkoliv ta doporučila léčbu u psychiatra, maminka Adély tuto možnost odmítla. Adéla nevyužívala při studiu individuální vzdělávací plán. Měla nicméně určité zohlednění počtu omluvených absencí, a to na základě ústní dohody s vedením školy.

Studium na vysoké škole pro Adélu znamenalo nakonec výraznou zátěž. Při prvním zkouškovém období zkolabovala a byla hospitalizována. Teprve tehdy se dostalo Adéle řádného psychiatrického vyšetření a konečně se dozvěděla diagnózu: panická a smíšená úzkostně depresivní porucha. Tato zkušenost pro ni byla zlomová. Na doporučení jedné z profesorek se obrátila na centrum Pyramida pro studenty se specifickými studijními potřebami při Ostravské univerzitě, které studentům pomáhá během studia překonávat bariéry způsobené jejich handicapem. Díky tomu Adéla dnes ví, na jaké dílčí speciální úpravy studia má nárok, a naučila se také lépe komunikovat s pedagogy o svých problémech.

Zpětně vidí Adéla největší problém v nedostatečné komunikaci, a především v malé informovanosti učitelů a spolužáků o onemocnění. Učitelům by poradila, aby se v první řadě snažili žákům a studentům s tímto onemocněním více naslouchat a nenechali se odradit první odmítavou reakcí.

Příjmení hosta nebylo uvedeno z důvodu ochrany soukromí.

Tip pro studenty

Adéle pomohlo centrum Pyramida při Ostravské univerzitě, které poskytuje poradenství a pomoc studentům se speciálními studijními potřebami. Na Karlově univerzitě v Praze funguje kupříkladu obdobně zaměřené Centrum Carolina, na Masarykově univerzitě v Brně zase centrum Teiresiás. Doporučení pro studenty: zeptejte se na studijním oddělení, zda obdobné centrum není i na vaší univerzitě nebo vysoké škole.
Tip pro pedagogy

Chcete si jako tako třídní učitel promluvit se svým žákem, u kterého pozorujete už několik dní/týdnů trvající plačtivost, zamlklost a poruchu pozornosti? Žáka můžete oslovit o přestávce anebo po vyučování a nabídnout mu rozhovor. Žák by neměl na první pohled vidět, že jste ve spěchu a že na rozhovor vlastně nemáte čas. Nechtějte také po žákovi, aby vám dal hned souhlas s rozhovorem. Můžete jej požádat, ať si vaši nabídku promyslí, a domluvte se s ním, že se k tématu vrátíte druhý den. Pokud žák rozhovor odmítne, zkuste se ho znovu zeptat za týden. Žák někdy potřebuje více času k sebrání odvahy i k posílení důvěry. Pro rozhovor s žákem byste si měli vyhradit aspoň patnáct minut v oddělené místnosti, kde vás nikdo nebude rušit. Rozhovor vedený na chodbě nebo v učebně není nejvhodnějším řešením.
Tip pro rodiče

Jste rodič dítěte, které je už několik dní/týdnů zamlklé, plačtivé, má poruchy spánku, obává se vyjít z domu, vyhýbá se opakovaně některým situacím, straní se lidí? Některé druhy psychických obtíží nelze vyléčit pouze s pomocí psychoterapie (sezení u psychologa), ale je nutné navštívit lékaře-psychiatra. Psychická onemocnění a jejich farmakologická léčba jsou mnohdy opředena zbytečnými předsudky a mýty, které problém jen násobí. Vašemu dítěti se může díky řádné léčbě ulevit, a dostane tak šanci se zařadit zpátky do normálního života.

Vašemu dítěti může pomoct i to, když si promluví s vrstevníkem, který prochází podobnými zkušenostmi. Ideální jsou svépomocné skupiny lidí s podobnými duševními obtížemi. Bližší informace poskytne například spolek Nevypusť duši.

Další informace

Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)

Základní projevem jsou opakující se ataky těžké úzkosti (panika), které nejsou omezeny na nějakou zvláštní situaci nebo souhru okolností, a jsou proto nepředvídatelné. Podobně jako u jiných úzkostných poruch se projevuje náhlým bušením srdce, bolestí na hrudi, dušností, závratěmi a pocity neskutečnosti (depersonalizace a derealizace). Druhotně se může dostavovat strach ze smrti, ztráty sebeovládání nebo zešílení. [1]

Smíšená úzkostně depresivní porucha

U smíšené úzkostně depresivní poruchy se mísí úzkosti s příznaky deprese, nicméně příznaků deprese ani příznaků úzkosti není tolik, aby zdůvodňovaly diagnózu depresivní poruchy či některé z úzkostných poruch. Typická je trvalá nebo vracející se špatná nálada, problémy se soustředěním, usínáním nebo udržením spánku, únava, nedostatek energie, podrážděnost, tendence k plačtivosti po nepatrných podnětech, nízké sebevědomí nebo pocity méněcennosti. [1,2]

Doporučená literatura

HORT, V. et al. (2008). Dětská a adolescentní psychiatrie. Vyd. 2. Praha: Portál.
MUSIL, J. V. a kol. (2006). Klinická psychologie a psychiatrie: přehled pro studenty teologie a pedagogiky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
NÝVLTOVÁ, V. (2010). Psychopatologie pro speciální pedagogy. Vyd. 2., upr. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského.
PRAŠKO, J. et al. (2014). Agorafobie a panická porucha: jak je překonat. Vyd. 2. Praha: Portál.
PRAŠKO, J., ONDRÁČKOVÁ, I. a ŠÍPEK, J. (1997). Panická porucha a jak ji postupně překonávat: příručka pro trpící záchvaty úzkosti. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum.

Zdroje

[1] MKN – 10. (2018). Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. Desátá revize. [online]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/sites/default/files/knihovna/mkn-tabelarni-cast_4-10-2018.pdf (dat. cit. 14. 4. 2021)

[2] CENTRUM PRO ROZVOJ PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ, Z. S. Smíšená úzkostně depresivní porucha. [online]. Dostupné z: http://www.cmhcd.cz/stopstigma/o-dusevnich-nemocech/neuroticke-poruchy/smisena-uzkostne-depresivni-porucha/ (dat. cit. 14. 4. 2021)

Autor: Autorský tým APIV B

Projekt APIV B (Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi) přišel v roce 2020 s interaktivním webem pro rodiče a pedagogy Zapojmevšechny.cz. Tento web je praktickým průvodcem společným vzděláváním a vlastně kvalitním a moderním vzděláváním vůbec. Při její tvorbě jsme mysleli nejen na potřeby pedagogů, ale slouží i jako inspirace a vodítko i pro rodiče, ať už jako nástroj srovnání dobré praxe s praxí reálnou, nebo jako inspirace pro podporu rozvoje vlastních dětí. Projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B) realizuje Národní pedagogický institut České republiky (www.npi.cz) a je spolufinancován EU.