tisk-hlavicka

Když dítě neumí počítat, neznamená to, že je hloupé

Může mít dyskalkulii, což je porucha, která patří k dalším specifickým poruchám učení.

Se speciální pedagožkou Olgou Zelinkovou jsem mluvila o tom, jak je této poruše možné předcházet a jak můžeme u předškoláků rozvíjet matematickou pregramotnost.

Dyskalkulie. Co si pod tímto pojmem představit?

Dyskalkulie je termín označující závažné obtíže při osvojování matematiky. Chybí představa množství, číselné představy jsou nepřesné, dítě zaměňuje matematické operace, neví, kdy má sčítat, kdy odečítat, nechápe, co znamená dělit a násobit.

Diagnózu můžeme stanovit až tehdy, když se dítě učí matematiku, tedy na základní škole. V předškolním věku můžeme pouze hovořit o riziku dyskalkulie.

Mohou mít děti s dyskalkulií i jinou poruchu učení?

Ano. Společně s touto poruchou se může objevovat dyslexie, dysortografie, dysgrafie i dyspraxie. Kromě toho přibližně 40–60 % dětí s ADHD, což je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou a impulzivitou, trpí některou z poruch učení. Když se podíváme na projevy těchto poruch, vidíme řadu společných prvků. Dítě s dyslexií zaměňuje písmena (b-d-p), nerozumí, nepamatuje si text, který čte. Dítě s dyskalkulií zaměňuje číslice (6-9, 3-8), nechápe slovní úlohy. V obou případech je na vině nepřesné zrakové vnímání, orientace v prostoru a především nedostatečně rozvinutá řeč.

Týká se dyskalkulie jenom čísel, nebo mají děti i další obtíže, jako třeba špatný odhad vzdálenosti?

S dyskalkulií může být spojena celá řada další deficitů stejně jako s ostatními poruchami učení. Nejčastěji jsou diagnostikovány poruchy vývoje řeči a deficit ve vývoji sluchového vnímání. Další obtíže postihují zrakové vnímání, řeč, představivost, objevuje se též špatný odhad vzdálenosti, množství, narušení pravolevé a prostorové orientace. Co byste řekli například o dívce, která neumí odhadnout 20 dkg šunky, nemá představu, co znamená sleva 50 %? Obtíže spojené s dyskalkulií prolínají celým životem a zdají se nepochopitelné.

Kolika procent dětí se tento problém týká?

Tuhle otázku je těžké zodpovědět. Domnívám se, že řada dětí, které mají dyskalkulii různého stupně závažnosti, není diagnostikovaná. Obtíže v matematice jsou přisuzovány nižšímu intelektu, lenosti, nezájmu. Je též obtížné jednoznačně stanovit přesně hranice mezi dyskalkulií a nižším nadáním pro matematiku. Můžeme odhadovat, že dyskalkulie postihuje přibližně 5 % populace.

Co způsobuje, že si dítě neví rady s čísly?

Obtíže v matematice má mnohem více dětí, a nemusejí trpět dyskalkulií. Příčin je více, především, jak jsme uváděli, nedostatečný rozvoj motoriky, zrakového a sluchového vnímání, řeči, deficit ve vývoji pravolevé a prostorové orientace. Příčinou dyskalkulie je dědičnost i změny v centrální nervové soustavě, které způsobují, že mozek sice pracuje jinak, ale ne špatně.

Prosté obtíže v matematice, které ještě neznamenají poruchu, může způsobit nevhodná výuka matematiky a možná též nevhodné výchovné vedení doma, nesprávně vytvářené číselné představy, problémy při práci s čísly. Například číslice 5 musí být spojená s představou množství pěti různých předmětů, aktivit (jablek, míčů, poskočení apod.). Později osvojované matematické operace musejí být založeny na porozumění, ne na drilu. Porozumění vzniká na základě zkušenosti, opakované a zpřesněné. Jestliže se dítě učí mechanicky příklady a jejich výsledky, nejde o porozumění, ale dril.

Jestliže dítě umí přeříkávat číselnou řadu od 1 do 100, je to záležitost paměti a opakování. Takové dítě často neumí říci, že 90 je vyšší, větší než 10.

Úspěšnost při práci s čísly je též ovlivněna dalšími charakteristikami dítěte, což může být samostatnost v plnění úkolů, aktivita při hledání řešení, vytrvalost a další.

Čím začínáme, chceme-li u dětí rozvíjet matematickou pregramotnost? Za nás se začínalo deklamováním číselné řady, což se dnes snad už nedělá, nebo ano?

Matematická pregramotnost znamená rozvíjení předčíselných představ, to znamená dovedností, které jsou přípravou pro práci s čísly. Patří sem třídění prvků, např. červená a žlutá jablka, řazení předmětů podle velikosti, porovnávání předmětů, například vyšší – nižší, větší – menší. Určitě též rozvíjení řeči, třeba tak, že dítě popisuje to, co právě dělá, a současně používá odpovídající pojmy.

Pokud pracuji s předškoláky, v jaké číselné relaci bych se měla pohybovat? Je mi jasné, že nadané děti zvládnou i miliony, ale co běžný předškolák?

Záleží na tom, jak často se dítěti v této oblasti věnujeme, jak chápe snazší úkoly. Počítání předmětů do 10 spolu s ukazováním asi dítě dobře připravené pro školu zvládne. Ukazování je důležité proto, že nutí dítě koordinovat pohyb ruky s určováním počtu. Kromě toho by dítě mělo též poznávat množství globálně, tedy bez počítání, alespoň tři předměty, ale též více. Pomůckou zde mohou být kostky při hře Člověče, nezlob se. Pokud dítě hodí například potřetí pětku, mělo by říci 5 bez počítání po jedné.

Pokud rodiče s dítětem berou hry s čísly jako zábavu a dítě se tato aktivita líbí, potom se mohou věnovat i náročnějším úkolům.

Můžeme pro rozvíjení matematické pregramotnosti využít i nějaké hry?

Určitě ano. Nejčastěji se užívá již zmíněné Člověče, nezlob se, domino, ale též počítačové programy.

Jak poznáme, že by dítě mohlo mít v této oblasti nějaký problém?

V mateřské škole nelze hovořit o dyskalkulii. Není ukazatelem obtíží, když dítě nepoznává čísla, neumí jmenovat číselné řady apod. Spíše se zaměřujeme na celkový vývoj všech dovedností, které zvládnutí matematiky podmiňují. Sledujeme vývoj pohybů, řeči, zrakového a sluchového vnímání, myšlení.

Jak souvisí matematika s řečí?

Řeč souvisí s myšlením, vzájemně se ovlivňují. Nejde pouze o správnou výslovnost, ale o celý komplex řečových dovedností, tj. slovní zásoba, gramatické kategorie, mluvní pohotovost neboli rychlé vybavování slov, chuť mluvit, rozumět mluvené řeči.

Jak mohou dítě podpořit jeho rodiče? Jak by mohli tuto oblast gramotnosti rozvíjet v běžném životě?

Chybou by bylo začít hned čísly nebo dokonce řešením příkladů na sčítání a odečítání. K této úrovni musí dítě dozrát. A dozrávání probíhá nejen přes dětské hry, ale též společné prožívání, trávení volného času, kdy se používají pojmy je – není, patří – nepatří, je – není stejný, kolik – kolikrát. Prostorové vnímání, orientace v prostoru začíná rozlišováním nahoře – dole, vpředu – vzadu, následuje rozlišování pravé a levé strany. Počítáme společně auta na silnici, bonbony. Zde můžeme využít situace k seznámení s matematickými operacemi. Například: „Máš 4 bonbony a 1 sníš, kolik ti zbyde?“

Nedávno vyšly vaše pracovní listy, které se věnují právě práci s předškoláky a světu čísel. Co dětem nabízejí a jak s nimi můžeme pracovat?

Pracovní listy jsou určeny pro děti v předškolním věku a též pro ty, které mají obtíže v matematice v 1. ročníku základní školy. Pokud se nebudeme orientovat na věk, lze říci, že pracovní listy jsou určeny pro děti, které od předčíselných představ postupně přecházejí k pojmu číslo.

Dítě tvoří skupiny, porovnává předměty podle velikosti, určuje množství více – méně. Je rozvíjeno zrakové i sluchové vnímání, prostorové vnímání, zraková paměť. Tyto úkoly tvoří první polovinu pracovních listů. Následuje počítání ve spojení s číslicemi do 10. Základním požadavkem je aktivita dítěte při utváření pojmu číslo, tj. počítání předmětů, dokreslování, vyškrtávání obrázků, kreslení, dokreslování obrázků. Úkoly směřují k rozvíjení grafomotoriky. V téměř všech úkolech je třeba dbát na rozvíjení řeči společně s myšlením a pohybovou aktivitou. Dítě je podněcováno k tomu, aby komentovalo své činnosti, počítalo nahlas, komentovalo úkol, který plní.

Náměty jednotlivých listů mohou být podnětem k plnění podobných úkolů.

Co vnímáte jako základní problém současných předškoláků?

Jako lektorka kurzů pro učitelky mateřských škol slyším napříč republikou stesky učitelek na nesamostatnost dětí při oblékání či dodržování hygieny. Děti jsou zahlceny poznatky a činnostmi, které jim rodiče předkládají. Neumějí pracovat samostatně, samy si hrát, soustředěně pracovat, nespěchat. V takových případech bych uvedla směrem k rodičům – méně je více. Příliš mnoho podnětů vede k roztěkanosti, zahlcení vjemy, návyku k pasivnímu přijímání informací.

Rodič, který se dítěti věnuje a prožívá s ním příjemné i méně příjemné chvíle, dovede nejlépe poznat, co dítě zvládne, v čem potřebuje pomoc dospělého.

Názory k článku (3 názorů)
Děkuji Ka 4.2.2020 16:25
*Re: Děkuji Okolík 4.2.2020 22:10
**Re: Děkuji Ka 5.2.2020 16:57




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.