Hladové děti čtou hůře

Vyššího skóre dosahovali žáci, kteří si do školy přinesli již osvojené dovednosti čtení nebo jejichž rodiče s oblibou četli. Jakákoliv předškolní aktivita, která rozvíjí dovednosti, sebevědomí a motivaci žáků směrem ke čtení, se pozitivně projevila v testu čtenářské gramotnosti. S výsledky žáků je pozitivně asociována i délka předškolního vzdělávání. Žáci, kteří ve škole pociťují únavu nebo hlad, dosahovali prokazatelně horších výsledků v testu čtenářské gramotnosti. Uváděný hlad a únava přitom nejsou spojeny se sociálním původem žáků, ale spíše s životním stylem rodiny.

Děti, jejichž rodiče rádi a pravidelně čtou, dosahují statisticky významně lepších výsledků než ty děti, jejichž rodiče nečtou vůbec. Obliba čtení rodičů souvisí s jejich socioekonomickým statusem. Rodina je tak dominantním faktorem, který určuje výsledek žáků ve čtení. Pokud byly děti v předškolním věku aktivní a zvládají před nástupem do školy nejrůznější úkony, např. rozpoznat či napsat písmena nebo slova, dosahují lepších výsledků než žáci, kteří před nástupem do základní školy podobné dovednosti neměli. Nejsilnější vliv má socioekonomický status žáka, jeho celkové předškolní dovednosti a vztah rodičů žáka k četbě.