Více než polovina žáků základních škol se setkává s fyzickým ubližováním ve třídě

Více než polovina žáků základních škol se setkává s fyzickým ubližováním ve třídě

Do anonymního dotazníkového šetření Mapa školy se každoročně zapojují školy, které chtějí získat zpětnou vazbu na své fungování a ucelený pohled na klima ve škole. Do letošního ročníku se zapojilo 164 základních škol, celkem odpovídalo 70 370 respondentů – žáků, rodičů, učitelů a provozních zaměstnanců. Výsledky šetření přináší nejen komplexní pohled na celkovou míru spokojenosti se školou, ale především znepokojující data odrážející stav šikany na školách z pohledu žáků.

Z šetření vyplývá, že více než třetina žáků se ve škole necítí dobře. „Celé tři čtvrtiny žáků prvního stupně a dvě třetiny druhého se setkávají s fyzickým ubližováním ve třídě. Z toho více než 15 % uvádí, že k fyzickému ubližování dochází často,“ říká Jon Šotola ze společnosti Scio. „93 % učitelů současně v šetření naopak udává, že se se šikanou setkává jen výjimečně nebo vůbec,“ doplňuje Šotola.

Na 163 školách z celkových 164 zapojených do Mapy školy, se se šikanou setkává alespoň čtvrtina žáků, přičemž míra šikany dosahuje různého stupně. Z šetření lze vypozorovat velmi silnou závislost mezi slovními útoky a fyzickým ubližováním. Čím více se ve školách a třídách vyskytuje slovní ubližování mezi žáky (nadávky, ponižování apod.), tím častěji se žáci setkávají i s ubližováním fyzickým. Co naopak na šikanu nemá významný vliv, je velikost školy či třídy.

Za alarmující fakt vyplývající z šetření považujeme, že jen 43 % žáků zná ve škole někoho, komu by se bez obav svěřili se svým problémem. Obdobné procento žáků uvádí, že ve škole neví o nikom, kdo umí dobře řešit problémy se šikanou mezi žáky.

Ve srovnání s předchozím jsou však se školami nejvíce spokojeni rodiče, z nichž 93 % pozitivně hodnotí pedagogické schopnosti vyučujících. Pouhých 6,5 % rodičů není spokojeno s celkovou úrovní výuky. Podle rodičů by školy měly naučit žáky především samostatně myslet a řešit problémy, spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi a umět se učit.

Zatímco na prvních dvou kýžených cílech školy se rodiče shodují s učiteli, za třetí nejdůležitější cíl učitelé na rozdíl od rodičů považují naučit žáky dodržovat pravidla. Největší neshoda mezi rodiči a učiteli panuje v očekávání přípravy žáků na příjímací zkoušky ze strany školy, což významně preferují rodiče. Jako nejméně důležitý cíl školy vidí rodiče i učitelé naučit žáky respektovat životnímu prostředí.

Učitelé jsou nejvíce nespokojeni s působením MŠMT, nespokojenost deklaruje celých 75 %. Naopak přístup vedení oceňuje 95 %. Z dotazníkového šetření lze současně vyčíst, že ať už se jedná o celkovou spokojenost se školou, kvalitu výuky a schopnost dobře vysvětlit látku anebo výuku informatiky, nemá délka praxe učitelů na výsledek prakticky žádný vliv.

V rámci šetření jsme se dotazovali i ředitelů, jakých rizik se v souvislosti se svými školami nejvíce obávají. Největší nebezpečí pro školu ředitelé spatřují ve změně legislativy, hned další místo pak přisuzují nezájmu rodičů o spolupráci se školou.

Další ročník šetření Mapa školy bude probíhat během celého února 2019, přičemž mateřské, základní i střední školy se mohou přihlásit až do 28. ledna.