Šup na bříško

Za uplynulý měsíc se toho Adámek už hodně naučil. Občas si ani nestačíme uvědomit, co nového nám právě předvedl. Skokyho nejvíce fascinuje to, že už pěkně ovládá prstíky a hračky si pěkně ohmatá a jemně drží. Dříve jen hračku čapnul do ruky a mlátil s ní hlava-nehlava. Ale vše pěkně popořádku.

Pár dní po tom, co mu byly čtyři měsíce, se stalo něco, co jsem opravdu neočekávala. Pomalu, ale jistě mlékárna začínala stávkovat a mlíčko pro Adámka docházelo. Zvláště večer na poslední kojení toho moc nebylo. Jeden večer nic neteklo z jednoho prsu, ale z druhého se ještě docela zasytil, následující den ale došlo mlíčko i v tom druhém. Adam se přisál, celý hladový pil asi 2 minuty a konec. Odpojil se, kouknul na mě pohledem "co to jako je, jak si to představuji, že tam nic není…?!" a začal plakat. Přehodila jsem ho tedy na druhou stranu a opakovalo se to samé. Zpět k prvnímu prsu, opět si třikrát cucnul a dost. Výměna k druhému prsu atd. Takhle jsem si ho přehazovala asi pětkrát, když asi skutečně nic neteklo a Adámek začínal být čím dál tím víc rozčílený, sáhla jsem pro zásoby mléka do mrazáku. Bylo tam uskladněno z dob, když byl ve dvou měsících hladový. Rozmrazila jsem asi 30 ml mléka, ale to mu vůbec nechutnalo, všechno ze lžičky vyprskal zase ven na nás. Bylo staré asi dva a půl měsíce, později mi na lince kojení potvrdili, že po takové době v mrazáku mléko změní chuť a opravdu mu nemusí chutnat. No ale co jsem mu měla ten večer dát k jídlu? Žádnou umělou výživu jsem doma neměla, tak jsem začala připravovat čaj. Aspoň by měl pocit, že něco teče… Mezitím ho Skoky uklidňoval v náručí. Adam byl už od toho křiku tak vysílený, že začal usínat na ruce. Když jsem přišla s připraveným čajem, tak Skoky už pokládal spícího Adama do postýlky (asi v 9.30 hod.). Buď byl hodně vyčerpaný, nebo zas tolik neměl takový hlad, protože se probudil před pátou hodinou ranní.

Já jsem proto musela začít pracovat na zvýšení produkce mléka. Než jsem šla o půlnoci spát, odstříkala jsem vytvořené mléko - necelých 20 ml za 3 hodiny výroby! No z toho by se asi těžko najedl. Ve tři hodiny ráno to samé a v pět už jedl Adam. Přes den jsem volala na linku kojení, jestli by mi nedoporučili ještě něco dalšího, než časté přikládání miminka k prsu. Tak na radu pana doktora jsem během jednoho kojení střídala několikrát prsa. Přehazovala jsem si ho jak panenku (ale těžkou, víc jak osmikilovou…). No a kojila jsem často, snad každou hodinu. Večer se pochopitelně opakovala situace z předešlého dne, ale aspoň jsme Adámka mohli "dorazit" tím odstříkaným mlékem. S doktorem na lince kojení jsme to tedy probrali, proč najednou nastal takový nedostatek mléka. Ptal se, jestli jsem už nezačala menstruovat, to klesá hladina prolaktinu v těle a mléko ubyde. Já ale odpověděla záporně. No a kdyby se během 2-3 dnů situace nezlepšila, tak mu budu muset připravit nějakou umělou výživu, hladového ho nechat nemůžu. Skokymu jsem říkala, že možná budeme připravovat mlíčko do láhve, co tomu říká. Mohl by tím pádem krmit i on. Odpověděl mi: "Zní to opravdu lákavě! Ale přece jen to zkus, aby měl Adámek mateřské mléko." Dokonce jsem šla koupit i malou krabičku umělého mléka, co kdyby…. Kojila jsem skoro pořád, v noci vstávala a odstříkávala mléko a za 2 dny se situace skutečně zlepšila a jakž takž jsem Adamovu poptávku uspokojila i nabídkou. Byla jsem dost unavená a nevyspalá, nervozní z toho, že ani vlastní dítě nemůžu nakrmit, a na Skokyho jsem byla nepříjemná. Naštěstí to chápal a snažil se mě uklidňovat, má proto moji pochvalu!

Kojení nám šlo už docela dobře, ale za týden se situace opakovala skoro stejně. Jako "stálá zákaznice" jsem opět vytáčela linku kojení, tentokrát jsem mluvila s paní doktorkou Mydlilovou. Prý mám určitě kojit dál, to že se doba kojení z 20 minut po narození zkrátila na pár minut neznamená, že nemám dost mléka. Jen mám čtyřapůlměsíční "zkušené miminko", které ví jak na to a pije rychleji. Znepokojovat se nemám. Když ale Adam třikrát cucne, koukne na mne zas tím pohledem "nic neteče" a začne plakat, tak to jsem se opravdu znepokojovala. Po dvou dnech se situace opět vyrovnala a dodnes je to už v pohodě. Mlíčko teče, jen ho dodnes musím krmit pokaždé z obou prsů, z jednoho mu nestačí.

O trablech v kojení jsem se zmínila i paní doktorce v poradně. Podle ní je Adam na svůj věk dost veliký, tak mu třeba to moje mléko opravdu nestačí. Ať kojení nelámu přes koleno - když to nejde, tak to nejde. Lepší je když se stará o miminko spokojená maminka, než nervozní a navztekaná ženská. Důležité první čtyři a půl měsíce jsem kojila, tak bych mohla začít přidávat i nějakou ovocnou šťávičku. Dostala jsem od ní také nějaké vzorky umělé výživy, kdyby bylo potřeba. Zatím ale nebylo potřeba ani šťávičku ani tu umělou výživu.

V poradně opět Adámek prošel dobře. Jen paní doktorka měla malou připomínku, že v poloze na bříšku ještě nenatahuje prstíky a má je pořád v pěstičky. Ale ještě má na otevření prstíků čas. Při druhé očkovací injekci trojkombinace už vůbec neplakal. Než mu píchla včeličku, byl Adam dlouho na bříšku, rozhlížel se kolem a zadeček měl proto pěkně uvolněný. Tentokrát mu zadeček neotekl, ani nezčervenal, ani teplotu neměl. :-) Absolvovali jsme také kontrolu očkování TBC. Protilátky se mu nevytvořily, proto ve dvou letech musíme jít na přeočkování.

Moje máma mi doporučila, abych mu z postýlky sundala ochranný límec. Bude se pak pěkně chytat tyček a posilovat. Také přes den ho mám nechávat v postýlce, aby cvičil. Výsledek se dostavil hned následující den, když mu byly 4 měsíce a 8 dní. Adam se začal přetáčet na bok. Teď jen nevím, jestli to byla náhoda, nebo skutečně pomohly ty tyčky, za které se začal chytat. A hned se mu to zalíbilo natolik, že se ze zad okamžitě otáčel na bok a zase zpět. Přesně za dva týdny od prvního otočení na bok se otočil i na bříško. Ležel na zádech, okolo sebe měl hračky, ale nějak se mu zalíbila jeho krabice na hračky, která byla asi o 10 cm dál. Tak dlouho se za ní natahoval a dotýkal se špičkami prstů, až se převalil na bříško. Vrátila jsem ho zpět na záda a předvedl mi to znova. :-) První den se vždy přetočil a zapoměl pod sebou ručičku. Nevěděl, co dělat, tak jen kvíkal. Další den už ale přišel na to, že ji musí trochu nadzvednout, aby nezůstala pod ním. Zatím mu jde otáčení jen na levou stranu, ale doprava už se také začíná snažit. Takhle se jednou přetočil na bříško a rozmýšlel, co se to stalo….

Nyní trošku o spaní. Adámek v noci začal cestovat v postýlce. Poté, co se naučil otáčet na bok, spal celkem v klidu, jen jednou jsem ho ráno našla otočeného o 180°, nožky měl vstrčené mezi tyčkami tam, kde bývá hlava a broukal si u toho svoje "eeee eeeee".. Další dny ležel klidně. Jen poslední noci začal opět cestovat, posouvá se do levého horního rohu. Jednu noc se ozval vždy po 2 hodinách, když měl hlavičku pěkně v růžku a nemohl se dostat nazpátek. Posunula jsem ho níž a zase spal dál. Ochranný límec jsem tedy opět přivázala a v noci může narážet do měkkého. Přes den ho dávám na opačnou stranu postýlky, kde límec není, takže posiluje dál….

V minulém díle jsem psala, jak se začal budit. Zpočátku měsíce se situace moc nezlepšila. Vstávala jsem k němu, nakojila, usnul u kojení, opatrně položila zpět do postýlky. Poprvé se to většinou podařilo a spal dál. Když se ale vzbudil podruhé mezi 3-4 hodinou ranní, tak se mu spát moc nechtělo. Buď u kojení neusnul vůbec, nebo se vzbudil okamžitě, jak jsem ho položila do postýlky. A měli jsme tak na hodinu a půl o zábavu postaráno… Znovu usnul zase až u kojení. Poslední týden už je to zase perfektní, spí celou noc, jen se občas probudí po nárazu do tyček postýlky. Posunu ho zpět a spí dál. Jen abych to nezakřikla. Večerní usínání nám zatím jde docela dobře. Když neusne rovnou u kojení, tak při pohádce. Přes den usíná pouze u kojení, samostatně mu to doma vůbec nejde. Další místo, kde se naučil dobře usínat, je kočárek. Většinou do 10 minut jízdy venku usne. Musím ale jezdit, když zastavím a nechám ho u domu na zahradě, tak se do 5 minut vzbudí.

Poprvé byl Adámek také u "holiče". Vlásky už mu hodně lezly do očí a museli jsme je zastřihnout asi o 2 cm. Však ono to opět doroste. Od narození mu také hodně zesvětlaly. Že by se z něho stal blonďák?

Poslední měsíc mě ráno pobolíval palec na levé ruce. Nemohla jsem ani pořádně zvednout Adama z postýlky, musela jsem mu pod zadeček podsunout celé předloktí. Nějak se to ráno rozcvičilo a přes den to bylo dobré. Postupně se to ale zhoršovalo a palec bolel i přes den. Šla jsem tedy k lékaři, ten mi dvakrát hýbnul palcem na stranu, řekl, že to může být počínající artrosa, ale jsem na to dost mladá (27). Předepsal mi recept na Dolgit krém a mám mazat. Minimálně dvakrát jsem ho informovala, že kojím a ujistil mne, že to nevadí. Také v lékárně mi lékárnice řekla, že při kojení mazat mohu. Alespoň to zdůvodnila - obsahuje ibuprofen a při mazání palce se do těla dostane jen malé množství. I kdyby se něco vstřebalo a dostalo se do mateřského mléka, miminku by vadit neměl, protože se pro ně předepisuje ibuprofenový sirup. Ovšem na příbalovém letáku je informace podstatně jiná: "V době kojení se doporučuje Dolgit krém nedávat". A tudíž palec rtadši nemažu a bolí pořád dál, ale myslím, že snad se to už zlepšuje samo od sebe.

Začali jsme s plaváním. Adamovi se to moc líbí, vůbec nepláče, spíš se ve vodě směje, nebo žužlá nějakou hračku. To si s ním pak můžeme dělat ve vodě, co chceme. Hlavně když je co ožužlat. Dvakrát plaval v takové velké a hluboké vaničce a jednou už v bazénku. Je v něm voda 31°C, takže jsme i doma museli postupně ochlazovat vodu na koupání ze 34°na těch 30-31°C. Studenější voda mu tedy už nevadí. Jen s ním byl v bazénku Skoky, já to všechno pozorovala a fotila ze břehu. Pořezala jsem si totiž nešikovně ukazováček na pravé ruce, takže jsem ho měla celý zafačovaný a nemohu to máčet ve vodě. To jsem dopadla - levá ruka bolavá a pravá zraněná… :-(

Úspěšně jsme reklamovali kokosovou matraci do postýlky. Po necelých pěti měsících měl vyležený docela slušný důlek na hlavičku. Jednou už jsem matraci otáčela, ale i tak se proležela na druhé straně. Důlek byl necelé 2 cm hluboký. Jak by asi vypadala matrace po roku používání? V prodejně, kam ji Skoky odnesl, prodavačka tvrdila, že to je normální, že máme "anatomickou čtyřvrstvou" matraci a při používání je třeba ji otáčet. Ale ukáže to výrobci, co na to řekne. Nebudu přece otáčet matraci každý den, aby se neproležela! Výrobce reklamaci uznal a máme novou matraci. Chtěla jsem vzít matraci jinou, protože kokosové už nedůvěřuji, ale jiné na skladě nebyly. Takže při prvních známkách proležení ji odnášíme zpět do prodejny.

No, nějak jsem se rozepsala. Pokud jste dočetli až dokonce, tak mi snad prominete.