Skončilo šestinedělí

Šestinedělí je za námi. Z Adama je už pořádné miminko. Vyrostl a už obléká oblečení velikosti 62/68. V obchodě jsme mu byli koupit dvě nová body a kombinézu na spaní. Trochu jsem se sekla u nákupu body. Chtěla jsem vzít o trochu větší, aby je mohl nosit o chvilku déle. Vybrali jsme sice velikost 68, ale jsou mu akorát už teď. Obě jsou od firmy Prince Oliver a jsou vyrobené v Maďarsku. Maďaři mají asi nějaké děti menších rozměrů. Poměřila jsem obě body s těmi, které mám doma. A maďarská velikost 68 je na délku asi o 5 cm kratší než česká velikost 68… Prostě jsem jen koukla na velikost na cedulce a už jsem se nepodívala, jak jsou skutečně veliké. :(

Adam už krásně zvedá hlavičku, když ho položíme na bříško. Postupně se zlepšoval - začínal tak na 5 vteřinách a hned mu spadla zpátky na podložku. Nyní ji udrží ve vzduchu i minutu (to když je dobře naladěn), hlavně když mu před oči dáváme nějakou barevnou hračku. Očima ji sleduje a otáčí se za ní. Rád také prozkoumává nové prostředí. Máme ho na ruce a procházíme s ním byt, ukazujeme, kde co je. Jako u vytržení je na schodišti. Moc se mu líbí, když s ním chodíme nahoru a dolů.

S kojením už je to docela v klidu. Už jsem i přestala odstříkávat přední mléko a dávám mu všechno, co se vyprodukuje. Dokonce ani nemůžu většinou nic odstříkat po skončení kojení, protože vycucne kompletně všechno. Nechá v prsu asi jen 5 kapek… Zatím si zvykl jíst asi po 2,5 hodinách, když je vzhůru a když usne, tak se dožaduje jídla i po 4 hodinách. Trvá mu to 15-20 minut, než všechno vysaje. Prvních 5-10 minut saje usilovně, co mu síly stačí, pak začne usínat a v závěru už odpadne. Ze začátku dokonce až hltá, jako by se bál, že mu to někdo vezme. A hltá tak usilovně, až se skoro pokaždé zakucká (jako by mu to mlíčko nateklo v krku do jiné dírky), zalyká se a nemůže se pořádně nadechnout. Proto následuje vynucená minutová pauza, než to rozdýchá, a pak můžeme pokračovat v krmení. Často si v této pauze odříhne, za což jsem vděčná.

S říháním má totiž stále problém. Sice se to už lepší, ale pořád to není ono. Minulý týden jsem z toho měla až trošku hrůzu, kdy si zase bude muset říhat. Vzala jsem ho na ruku, aby si odříhnul, jenže mu to hodně nešlo. Jako by se toho vzduchu, co šel ven ze žaludku, bál. Kroutil se na ruce jako had, pak ho to v bříšku začalo tlačit ještě víc, takže nasadil i pláč. To ale byl až takový teskný pláč, dožadoval se pomoci, ale nic nepomáhalo. Když už šel vzduch ven, tak se ho zase snažil spolknout zpátky - začarovaný kruh. Bohužel se mu povedlo polknout zpět docela často. Teď už se sice tak nekroutí a nepláče, ale pořád si říhá po jídle jen občas. Nechává si to na pozdější dobu, nejlépe za hodinku po krmení, když zrovna chce spát.

Večer usíná okolo 22. hodiny a probouzí se okolo třetí. To se ještě půl hodinky předem vrtí a trochu kňourá a buď se opravdu probudí, nebo ho nepříjemnosti v bříšku přestanou trápit a usne na další dobrou hodinku, hodinku a půl. Většinou se tedy budí okolo třetí hodiny ranní, nakojím a znovu spí tak do 6-7 hodin. Jednou vydržel spát v kuse až do pěti hodin, ale zatím to bylo jen jednou…. No ale tehdy usnul až po jedenácté večer.

Adámek se nám ze začátku minulého týdne docela slušně osypal. Nevěděli jsme, z čeho to může být. Na obličeji měl všude zarudlé pupínky a jeho krásná hlaďoučká pleť byla pryč. Další den se to trochu zlepšilo. A další den se to začalo přesouvat níže po těle - na krk, další den na hrudníček. Teplotu u toho neměl. Přemýšleli jsme, z čeho by to mohlo být. Nakonec jsme se švagrovou usoudily, že jsem asi neměla jíst ještě ne úplně zralé meruňky. Jenže vyrážka nemizela, tak to asi ty meruňky nebyly… Pro jistotu jsem zašla k doktorce, aby se na to podívala. Ta, ke které chodíme, je na dovolené, proto jsem se musela spokojit se zástupem. Co to je, nebo z čeho vyrážka může být, jsem se nedozvěděla. Jen jsem dostala předpis na kapky Fenistil (to na mě doktorka pohlížela dost divně, když jsem jí řekla, že Fenistil kapky nemám. Jak je taky mám mít, když jsou na předpis…), mám ho potírat Jarisch roztokem a nepoužívat na tělo olejíček. Olejíčky prý ucpávají póry, proto je lepší mazat miminko po koupeli krémem, nebo mlékem. Zakoupila jsem tedy tělové mléko Sebamed a mažeme Adama teď tímhle. Vyrážka se už hodně zlepšila a zase začíná mít hladkou pleť. :-)

Já jsem byla na prohlídce po šestinedělí. Můj pan doktor byl na dovolené, proto jsem byla u lékařky, se kterou mají společnou ordinaci. Vše je v pořádku a zahojeno, tak mám radost. Jen dělohu už mám zase zakloněnou dozadu, asi se už toho nezbavím. No ale problémy mi to žádné nedělá, tak proč si stěžovat. Podle paní doktorky je to vrozené a děloha zůstane zakloněná.

Adam byl na prohlídce se mnou, šel poprvé na velkou procházku do "světa". Skoro celou cestu tam i zpět prospal, ale v ordinaci byl vzhůru. Když jsem byla v ordinaci u paní doktorky, tak Adámkovi dělala společnost hodná sestřička a byl spokojený. :o) Po prohlídce mi dokonce nabídla, jestli ho nechci u nich přebalit a nakojit. Využila jsem nabídky a sestřička mi dovolila využít jejich jakousi "denní místnost". Bylo to fajn, Adam byl pokakaný, aspoň měl zadeček na cestu zpátky domů pěkně v čistém. A hladový na cestu zpět také nebyl, pěkně se napapal. :))

Musím napsat, že Skoky plní funkci tatínka na jedničku. Přijde z práce, s Adámkem si pohraje a popovídá, vysvětluje mu různé věci (třeba jak jednou budou stavět a pouštět letadýlka…) a docela rád přebaluje. Už mu to jde dobře od ruky a dokonce občas dobrovolně přebaluje i v noci. Dobře se osvědčil i při utěšování breku-řevu. Chová ho v náručí, nebo se s ním houpe na velkém gymnastickém míči. Při koupání máme rodinnou idylku - já koupu, Skoky asistuje, Adam na nás spokojeně kouká (po vyndání z vaničky ale většinou začne brečet). Už jsme si i se Skokym párkrát vyměnili funkce - Skoky koupal a já asistovala. Skoky také během našeho šestinedělí zajišťoval chod domácnosti a byl za hlavního zásobovače. Vyrážel na velký nákup do hypermarketu (sice občas přinesl něco jiného, než pro co jsem ho poslala), já zatím byla doma s Adamem. Nyní už budeme ale jezdit všichni společně.