Myšutka* |
|
(24.5.2011 10:30:49) Nejsem si tak úplně jistá, nakolik má autor pravdu. Sama mám dítě, které momentálně prochází prvním stupněm, vychovala jsem synovce, který loni maturoval a dost často doučuji děti právě z matematiky. Já přednáším matematiku a statistku a s následky našeho základního a středního školství se potýkám dost často i u nás na VŠ.
Nevidím momentálně hlavní problém v "nepřitažlivosti" matematiky v prvních třídách ZŠ. V dnešní době už je matematika většinou podávána v zábavné formě a na praktických příkladech. Ale velice často se u dětí které doučuji potýkám s něčím úplně jiným - v boji o přitažlivost se podcení i ta "nudná" stránka věci. Děti neumí sečítat, odečítat, násobilku... A to se naučí jenom častým opakováním, opakováním a zase opakováním. Opakování může být zábavné, ale být musí. Pokud dítě tápe, kolik že je 3x4, tak pak nestíhá a písemky dopadají hrůzně ne proto, že by děcko nemělo logické myšlení, ale protože mu chybí (nebo je špatně) výpočetní stránka věci. A děti tyhle neúspěchy odrazují, navíc nestíhají i při běžných hodinách.
Mám dceru nadanou na matematiku, ale právě tyhle mechanické záležitosti se musela "nadřít" stejně jako ti ostatní. A je jí na houbec, když má postup správně a přitom vyplodí nesmyslný výsledek kvůli násobilce (je salámista, občas na tu násobilku dojede).
U nás na VŠ se setkávám s tím, že studenti nezvládají učivo sedmé třídy(úpravy výrazů, zlomky...). Ve jménu přitažlivosti a kdoví čeho ještě nemají zaběhnuté základní návyky při výpočtech. A to i studenti, které matematika baví. Protože "si to přece vygůglím, ne?" (skutečný výrok mého studenta)...
Pro zajímavost - dělali jsme s kolegou nedávno průzkum mezi našimi studenty (jde o VŠ technického směru, odpovědělo cca 700 studentů), jaký mají vztaz k matematice. Vyšlo nám, že k matematice a statistice má vysloveně záporný postoj pouze malý počet odpovídajících studentů (k matematice 5%, ke statistice 4%). Ke statistice má většina studentů vysloveně neutrální postoj (41% studentů uvádí neutrální postoj, 58% spíše kladný), ale k matematice je jejich vztah uváděn jako převážně kladný (38% studentů uvádí, že má kladný vztah, 22% spíše kladný).
|
withep |
|
(24.5.2011 10:41:57) Myšutko, to mě nepřekvapuje, že VŠ studenti technického oboru mají k matematice kladný vztah, ale zkuste takový průzkum na nějaké netechnické škole . S tím opakováním a drilováním máš asi pravdu, i toho je třeba.
|
Myšutka* |
|
(24.5.2011 10:48:38) Proto jsem psala, že jde o technickou školu :).
Jinak vidím fakt problém v tom, když děcko tápe v základech. Některé věci se prostě musí naučit "jak když bičem mrská". Já povoluji u písemek skripta, protože některé vzorce jsou fakt humus, ale když nezná vzorec pro kvadratickou rovnici, tak je to fakt na zabití. Mmch. dost častým problémem v matematice je i to, že děcko neumí přečíst zadání. Slovní úlohy jsou dost dlouhé co do zadání a pokud dítě ve třetí třídě ještě slabikuje, tak je to průšvih. A kupodivu se s tím potávám i ve své výuce (třeba i v základech algoritmizace), že student si zadání nedočte, nebo ho nedokáže rozložit na "kroky"...
Jako perličku ještě zážitek z letošního roku - dala jsem studentům prvního ročníku v říjnu písemku ze sbírky pro sedmou třídu ZŠ a brala jsem lehčí příklady na úpravy atp. Ze šedesáti ji zcela bez chyby napsali dva a poloviny bodů jich dosáhlo deset!
|
Mata_ |
|
(24.5.2011 23:18:53) Matematiku jsem měla vždycky ráda, množiny se mi jako holce líbily. Vystudovala jsem informatiku, ale se vzorcem na kvadratickou rovnici si jistá nejsem. Ten si můžu "vygůglit" nebo najít v tabulkách. Vzorce jsem se nikdy neučila a vždy se bez nich obešla. Naštěstí jsem potkala rozumné učitele, kterým stačilo, když člověk uměl myslet. Souhlasím, že násobilku a sčítání-odčítání je třeba nadřít. Ale dnes je kalkulačka vždy po ruce, takže ta potřeba není tak akutní. Moje slečna (první třída) včera počítala úkol na kalkulačce, než jsem si toho všimla. Přišla si na to sama, tak se aspoň naučila něco nového. Počítá dobře, nedávno mě překvapila tvrzením, že 14 + 14 je 4 x 7. Příklady na násobení po mně chce, ale tohle mě dostalo.
|
Myšutka* |
|
(25.5.2011 7:53:57) Mato, zapamatování jednoduchách vzorečků je přirozené, pokud ho používáš často. Já sama studentům povoluji literaturu "dle libosti", ale pokud si doma příklady nepropočítali, je jim zpravidla na ... Než si všecko dohledají, čas vyprší. Pokud někdo počítá a potřebuje jenom občas nahlédnout, je to v pohodě. Tu kvadratickou rovnici jsem uváděla jako příklad proto, že to je právě jedna z těch typických ukázek - pokud počítáme několik cvik za sebou příklady, kde ji uplatní, tak si ji přirozeným způsobem zapmatuje každý, kdo skutečně pracuje a "nečumí".
Kalkulačku moje dcera také používá, ale jenom pro kontrolu. Jinak já jsem spíš zastáncem toho, že počítání do sta a malou násobilku by měl zvládnotu každý (tedy ve smyslu průměrný) bez kalkulačky. Jednak je to rychlejší, jednak ne vždycky kalkulačku máš u sebe a jak říkala moje babička "aby tě v hospodě neošidili". Navíc - dost často se třeba stane, že student kalkulačku zapomene a není ve skupiě sám. Já nosím DVĚ kalkulačky na půjčení a i tak to kolkrát nestačí. Počítají teda na mobilu a pak se diví, že nestíhají. Oni totiž počítají "technikou" i 5+6 a 32/8... Takže moje dítko se poctivě naučilo počítat z hlavy a je v pohodě.
Ale je to i věc názoru, já to prostě vidím tak, že když se podcení ten úplný základ, tak pak je to pro děcka trápení. A technika je super věc (mmch. mám vystudovanou mimo odbornou mateamtiku i informatiku a pro zábavu ji učím taky), ale ne vždycky je po ruce.
|
|
|
|
|
Iris2020 |
|
(24.5.2011 10:54:44)
Ano, pod tento názor bych se klidně podepsala.
Další problém je, že v třídách zš bývají děti (a troufám si tvrdit, že jich je většina) dobře vzdělavatelné (bez ohledu na IQ)-připravené z domova na to, že se ve škole budou učit. Pak je ovšem menšina, kde rodiče na děti kašlou a děti si vše chodí do školy jen odsedět, případně pro srandu vytočit "úču". úplně stačí jedno takové dítě ve třídě a práce celou třídou je velmi namáhavá, až nemožná. Domnívám se, že pokud by se podařilo zamezit tomu, aby pár dětí neznemožňovalo vzdělávání ostatním, velmi by vzrostla úroveň výuky obecně.
|
Markéta, kluci 9 a 2 | •
|
(24.5.2011 11:18:43) Iris, a co bys s těmi dětmi jako dělala? U syna ve třídě je několik dětí, na které rodiče, pokud jde o domácí přípravu do školy, kašlou a je jim jedno (a většině těch dětí taky), jak si dítě ve škole vede. V první a druhé třídě, s jinou paní učitelkou, tyhle děti stíhaly a zvládaly, protože toho měly hodně probráno a procvičeno ze školy. Ve třetí třídě, s novou paní učitelkou, toho ve škole stíhají probrat minimum, protože paní učitelka děti vůbec nezvládá, podle mě vůbec neumí učit, a děti rodičů bez zájmu o školu mají prostě smůlu. To mi teda vůbec nepřipadá v pořádku.
Pokud jde o výuku matematiky, připadá mi, že učebnice a pracovní sešity mají děti dobré, jsou tam příklady pro lepší a slabší matematiky. Ovšem vzhledem k přístupu paní učitelky je to úplně šumák.
Myslím, že je škoda, že děti už nemají množiny, já si dodnes pamatuju, jak se mi to strašně v první třídě líbilo.
|
Iris2020 |
|
(25.5.2011 8:42:43)
Nevím co s dětmi, na které rodiče kašlou. Vadí mi,že tyto děti znemožňují vzdělávání většiny ostatních dětí. Tím se jenom zvyšuje nutnost domácího dovzdělávávání a rozdíly mezi dětmi se ještě více prohlubují. Řešením by možná byl třídní asisistent, který by se intenzivně věnoval těm pár problémovým dětem (dopoledne i třeba v době, kdy ostatní děti jsou v družině.)
|
taosoba |
|
(25.5.2011 12:19:48) Ale nemusí to být jen děti na které rodiče kašlou,ale i děti které prostě nestíhají z jiných důvodů. Obecně by měl být čas každého dítěte strávený ve škole mnohem kvalitnější, než je nyní. A rozdělovat děti podle nějakých pofidérních výkonových kritérií prostě není řešení. Doplatily by na to obě strany, to je prostě nezpochybnitelný fakt mnohokrát prokázaný. Proč se nemůžeme poučit jinde, v zemích, kde to funguje? Naříklad na finské základní škole jsem snad neviděla jedinou hodinu,která by nebyla půlená,nebo s více vyučujícími najednou. A sami učitelé kromě vysoké společenské prestiže a platu mají možnost( a povinnost) se neustále dovzdělávat a čerpat inspiraci a chuť do další práce v různých seminářích a kurzech. Jenže...naše děti a jejich vzdělávání evidentně není státní prioritou a zdá se,že ještě dlooooouho nebude.
|
Babsi+2 |
|
(25.5.2011 14:54:03) Děkuji za tento názor. Mám třídu o 22 žácích, z nichž jsou 3 ADHD, 5 dys a 2 mentálně o rok či více pozadu...zní to skoro jako slovní úloha, ale řešení nemám. Dělám v podstatě troje přípravy - pro slabé, pro střed a navíc ještě pro ty extrémně chytré (jsou 4). Asistent pedagoga je mé zbožné přání, a bohužel nesplnitelné. Asistent se u nás dává jen dětem, které by měly být na zvláštní škole.
|
|
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(26.5.2011 13:22:26) děti slabé naprosto nemusí být děti rodičů, kteří na děti kašlou
u mě to tak za posledních 5 let nebylo dokonce ani jednou
|
|
|
|
|
agnes+2 |
|
(24.5.2011 11:05:42) s tímto souhlasim. Učila jsem jeden rok na průmce technické předměty a ten nedostatek základních znalostí z matiky a fyziky byl alarmující
|
Myšutka* |
|
(24.5.2011 13:12:25) Já jsem kdysi váhala, co je pro dítě lepší a jestli nejsou odchody v páté třídě na škodu. Když teď vidím, jak se dcera otravuje, tak jsem vděčná, že může odejít z klasické třídy ne až po páté, ale už po čtvrté třídě. Už teď chodí s odporem a tahá s sebou knížky, aby se na hodinách nenudila. A to se doma neučí a úkoly drásá kolikrát ráno před odchodem. A je to o učitelce - první dva roky byly v pohodě a i když byla napřed, tak ji úča zaměstnala. Teď ji nezaměstná (aspoň jí dovolila se zaměstnat sama), má asi dost nudný styl výuky a bohužel, čas od času narážíme na výklad CHYBNÝ(!). Což je fakt na
|
|
|
|