| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Kam to dítě dáme?

 Celkem 222 názorů.
 Topinamburi 


Kam s ním :-) 

(4.6.2008 8:54:53)
Zajímavý článek. Docela nedávno jsem slyšela na toto téma pěkný bonmot, že domovy důchodců jsou pomstou za jesle :-). Myslím, že na tom něco bude. Všechno má svůj čas a souhlasím, že dítě má být do 3let s mámou a svými nejbližšími, škoda, že to někdy nejde, např. i z ekonomických důvodů.
 . 
  • 

Re: Kam s ním :-) 

(4.6.2008 17:05:44)
koukám že se tady většina shoduje, že autorka článku je poněkud off topic. .-) Školka opravdu není jen odkládání dětí, je to o tom, že děti chtějí mezi kamarády, spoustu se tam naučí, a já spíš lituju ty děti alternativních matek, který je do 7let držej na samotě u lesa, bez televize a bez komerce a sladkostí, myslí si, že jim dávají to nejlepší, a zatím děti jsou pak ve škole chudáci.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Kam s ním :-) 

(4.6.2008 17:14:07)
Hmmm, ano... nejsnazší způsob, jak způsobit alternativní supermatce nervový otřes s trvalými následky je strčit dítěti do ruky párek. ;)
 Zufi. 


Re: Kam s ním :-) 

(4.6.2008 17:27:55)
Montýýýýýýýýýý, párek, probůh hluboký otřes matky a zkolabování vnitřního ústrojí dítěte~k~~k~~k~
 Luca 
  • 

Re: Kam s ním :-) 

(4.6.2008 23:16:16)
Dobrá hláška. Ale fakt si myslím, že systém strčit dítě do školky na 10 hodin velká část dětí nese blbě - a bylo hůř! Tento systém myslím není dobrý, bohužel mě nenapdá jiný. Mě osobně nebaví být jen s dětma několik let, do práce chci, ale z adaptace mladší dcerky na MŠ mám husinu už teď.
 Sonja, holky 11 a 6L, kluk 28M 


Re: Kam s ním :-) 

(8.6.2008 11:22:21)
Ahoj,

článek byl zajímavý, ale nebylo v něm asi nic, co bychom nevěděli. Mám holku 5 let a čekáme přírůstek. Když i naše rodina byla ve finanční tísni, dala jsem dceru na půl dne od necelých tří let do školky. Nastal problém, že je u nás velmi málo zaměstnavatelů, kteří by byli ochotni vzít ženy s dětma na zkrácený úvazek. Vězte, že v jiných zemích je tohle naprosto běžná a standardní záležitost (chápu, jiná ekonomika atd.), ale prostě se snaží vyjít ženám s dětmi vstříc, jestliže chtějí zase trochu toho pozitivního přírůstku populace. Na základě špatné zkušenosti na pohovorech jsem se rozhodla jít z trucu studovat VOŠ školu Personálního řízení do Prahy. Dělám to dálkově, končím 4 semestr a jsem pokaždé, když jdu ze školy tak nabuzená a naštvaná zároveň, že mě tam tahle moje energie pořád drží. Naše přednášející profesorka (VŠ) a profesionální personalistka nám totiž klidně na hodinách přednáší o tom, jak DISKRIMINUJÍ personalisté ženy s dětma. Ale protože je to nezákonné, dělají to pouze v rámci "interních postupů" a jednoduše Vám řeknou, že dali přednost jinému uchazeči, který více odpovídal požadavkům na vypsanou pracovní pozici! Tohle nás tam opravdu učí. Měla jsem štěstí, že jsem našla práci u nás v okolí na zkrácený úvazek (6 hodin a jeden den v týdnu mám volno na školu) a není pro mě nic smutnějšího, když vyzvedávám holku mezi 2 a 3 hodinou ze školky a vím, že tam některé děti MUSÍ být do těch 4-5 hodin odpoledne. Je to ale opravdu také trochu přístupem státu. Dalo by se to vyřešit, kdyby stát finančně motivoval zaměstnavatele vytvořením pracovního místa pro 2 ženy s dětma - jako jobshering (sdílení prac.místa) nebo na půl úvazku každou. Byli by tím spokojeni všichni - matky, že MOHOU alespoń na chvíli mezi lidi a byly by i odpočaté (ano, já chodím na těch pár hodin do práce opravdu odpočívat :o)) a děti by si půl dne pohráli s dětma a navazovaly sociální vztahy. A to je to, za co chci ve své absolventské práci bojovat, ale to by nás za to muselo bojovat asi víc. Ve třídě nás po dvou letech zbylo 12 holek a jen 2 (já a moje spolužačka) máme jedno dítě a druhé na cestě. Už to je ve třídě špatný průměr, protože holky, co dělaj na personalistice a NEMAJÍ děti, tohle NIKDY nepochopí! Nejhorší, co může ženu ucházející se o práci potkat u pohovoru je to, že s ní dělá pohovor holka, která děti nemá a ani mít v nejbližší budoucnosti ani mít nechce.
Omlouvám se, zase jsem se rozčílila, protože mě opravdu štve, když si stát stěžuje, že naše populace stárne a většina inzerátů zní: nabízíme MLADÝ kolektiv!! Co budou psát za 15 let? A stát nehne v téhle oblasti ani brvou. Mysleli si, že zvýšením příspěvků na RD se extrémně zvýší porodnost, ale tak to není. Boom byl proto, protože si konečně rodiny, které toužebně chtěly dítě a nemohli si ho pořídit, protože jim prostě těch 5 tisíc měsíčně chybělo, konečně mohli to mimčo dovolit. Znám to z vlastní zkušenosti, dodnes splácím dluh, který jsme za dobu mojí 3leté mateřské udělali na kreditní kartě, protože tak jako ostatní jsme i my měli hypotéku - nebylo kde bydlet.
Fakt se omlouvám za takhle dlouhý článek, ale věřte, že když s někým na tohle téma diskutuju, jsem mnohem rozvášněnější :o)) protože to vidm z obou pohledů - to, co mám (nebo bych měla) jako personalista dělat a to, co jako matka vnímám z druhé strany.
 tendrese 


Re: Kam s ním :-) 

(9.6.2008 23:48:55)
Naprostý souhlas v tom co píšeš..Tento stát noo coment.. P.S.Defenestrace..Rv
 tendrese 


Re: Kam s ním :-) 

(9.6.2008 23:49:32)
Naprostý souhlas v tom co píšeš..Tento stát noo coment.. P.S.Defenestrace..Rv
 Anadar 


Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 9:20:16)
Článek se mi moc líbí a souhlasím s ním ve všech bodech.
Zastavila bych se nad zmínkou o zpomalení životního tempa.To je možná to,co nám a našim rodinám nejvíc chybí.Jsme zajatci moderního způsobu života,který vhodně využívá přirozenou lidskou touhu mít se lépe k roztočení ďábelského kruhu potřeb(mnohdy umělých-kdo potřebuje ke svému životu třeba navigaci :-) )a nutnosti vydělat si na ně.Splacení hypotéky,leasingu,dovolené žene do práce ženy(zase) čím dál tím mladších dětí.A abychom nezůstali jen u stereotypu,tak žene taky muže do kariérního vzestupu,který je oddaluje od rodiny.
Nemyslím si,že bychom měli zrovna odejít na venkov do polorozbořených statků a zde budovat bio ráj na zemi,ale malé zamyšlení nad tím,co ještě ano a co už raději ne,by možná bylo prospěšné pro nás pro všechny.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 9:42:52)
Potíž je v tom, že tě nikdo nenutí k tomu, abys přijala většinovou hru společnosti. Bohužel, systém je tak nastavený a využívá k manipulaci davem všechny páky, které mu poskytuje psychologie, sociologie atd. Pro tržní hospodářství je silná ekonomika alfou a omegou; lidé jsou vedeni ke konzumu proto, že je to politicky i ekonomicky výhodné. Ve skutečnosti nikdo nemusí mít ani hypotéku, ani leasing, ani bazén na zahradě. :-)
Lidé mají sklon přebírat informace jako fakta a nehledat za nimi něco víc, zamýšlet se nad nimi, analyzovat je. Jsou k tomu vedeni výchovou i školským systémem. Přemýšlení znamená pochybování a bezpečnější i pohodlnější je přijmout předkládaná dogmata tak, jak jsou servírována. První podmínkou pro zkvalitnění vlastní existence je překonat strach z přemýšlení, kladení otázek a hledání odpovědí. Logicky každý (nebo téměř každý) dojde k tomu, že ve skutečnosti nic z toho, co je mu nabízeno společností a o čem je denně přesvědčován, jak je to skvělé a fajn, vůbec nepotřebuje. Spokojenost vyplývá z vnitřní jistoty, ze schopnosti obhájit si sebe sama, ne z obklopování se předměty, na nichž se člověk stává závislý, aniž by mu zpětně cokoli důležitého poskytovaly. ;)
 Anadar 


Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 10:03:19)
Potíž je právě v tom zdánlivém nenucení.Tlak okolí je strašlivě silný a spolehlivě funguje.Navíc si přiznejme,že kvůli pohybu ekonomiky je nutno tlačit i na spotřebu.Někdy i dost drasticky:nekvalitní výrobky co se hned rozbijou a nevyplatí se je opravit jsou toho zářným příkladem.
Ještě k těm dětem.Četla jsem ,že eurokomisař Špidla byl volán na koberec do Bruselu,kvůli tomu,že si naše republika dovolí nechat rodiče rozhodovat o délce RD(třírychlostní).Správný evropský trend je nacpat děcka ve třech měsících do kolektivu a ženské vrátit do práce.A víte proč?Abychom dohnali USA.A my ženské to máme vytrhnout.Ostatně to už tady bylo,jenom vzory byly jiné.:-©
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 10:05:28)
Tak USA bych zrovna dohánět nedoporučovala... je to země s nejvyšším státním dluhem na světě. ;)
 .. 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 12:04:30)
Nechci se hádat, ale nevím kde bychom s mužem žili bez hypotéky? Na stromě, nebo v podnájmu, což se často rovná stejným nákladům jako u hypo a jsme tam kde jsme byli.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 12:14:59)
Byli byste pravděpodobně v pronájmu (nikoli podnájmu, to jsou dvě rozdílné věci) a neměli byste na krku závazek na x let života. Ale to je věc priorit každého člověka. Někdo si nedovede představit hypotéku nemít, někdo mít. ;)
 .. 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 12:24:12)
Tak pronájem taky stojí, dnes i ten regulovaný (za státní 3+1 v paneláku v Praze platí známá kolem 10.000). My platíme za 3+1 hypo + poplatky 12000. Takže ty dva tisíce ničemu nepomůžou. Kromě toho, my hypo za 16 doplatíme, ale ona bude platit pravděpodobně rok od roku víc. Takže kde jsou potom priority?
 Katka 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 13:10:59)
No, tak třeba hypotéka na dům nebo byt je, podle mého, docela důležitá, pokud rodina nemá kde bydlet, tak se splácet prostě musí. To bych třeba s tou navigací, která opravdu životně důležitá není, vůbec nesrovnávala. Ale tady se nemluvilo jen o jeslích. Taky o školkách. Tak třeba mám známou, která má 3 leté dítě a musí hlídat babička, protože ve školce není místo. A pokud se po 3 letech nevrátíte do práce a budete si žádat o prodloužení do 4 let, tak Vás můžou v práci zařadit no nižší platové kategorie a na jinou práci, než kterou byste dělala po návratu po 3 letech. Takže více školek nebo tříd ve školkách má určitě význam.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 13:22:30)
Vím, že se tu otázka hypoték už řešila, ale stejně. Pro mne je zásadní problém hypotéky v tom, že - dá-li se to tak říct - snižuje flexibilitu člověka. V našich podmínkách, na rozdíl třeba od USA, kde jsou lidé více zvyklí na to, že se díky práci musí stěhovat tisíce kilometrů a místní hypoteční systém to bere v potaz vás hypotéka přiváže za nohu k místu, kde za čas z nějakého důvodu nebudete chtít nebo moci žít. Limituje vás už výchozími možnostmi. Vy si nevybíráte místo, kde opravdu chcete žít, ale místo, které si můžete dovolit utáhnout z momentálního příjmu. Každý majetek zavazuje, natož ten, který je pořízený na dluh.
Hypotéka je výhodná, pokud si ji pořizujete na byt, kde nechcete bydlet a hodláte jej pronajímat. To, že je po x letech něco vaše - dejme tomu, ale za daleko vyšší cenu, než kdybyste si to samé pořídili za hotové. ;)
 jana38 


Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 16:13:51)
Ty Monty, ale dá se prodat přece i byt s hypotékou, prostě kupec na sebe převezme hypo. To takovej problém není. A i v tý Americe budeš limitovaná v bydlení svým příjmem, málokdo bude mít prachy na byt v srdci Manhattanu;)
 Liduška 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa 

(7.6.2008 22:01:58)
K těm hypotékám. My měly pronájem a jelikož mělá majitelka problémy, tak nám i s tříměsíčním miminkem dala výpověď, našli jsme si jiný a za rok se opět stěhovali. Už jsme neměli sílu, naše dítko to taky neneslo nejlépe a vzali jsme si hypotéku. A platíme místo za 1+1/7tisíc....nyní 3+1/9500měsíčně se vším všudy. Manžel má průměrný plat, žijeme od výplaty k výplatě. A to byl na tom hůře,naštěstí ho povýšili. Představa, že se stěhujeme za prací do jiných měst mě opravdu neláká. Jsem z Jižních Čech a kdo to tu zná, jistě ví, že vzduch, příroda a vše okolo je nádherné... Ale přeci to něni luxus, kvůli kterému by jsme měli jít někam za levnějším...Tak proč se stěhovat? Podle mě je prostě hypotéka pro někoho něco jako jistota žití.
 Betina 


Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 14:21:40)
ano to je hezky vyjádřené - je to otázka priorit a nároků:-) abychom se dokázali v tom konzumu ještě zastavit a nechali promluvit zdravý rozum a uvědomili si, že by nám věci měly sloužit, ne být jejich otrokem ;(( a i když to zní pateticky a blbě, tak takovej potrhlej rodinnej výlet s písničkama a blbinama má pro mě stokrát větší cenu než nějakej super mobil (třeba mobil, třeba něco jinýho)
na druhou stranu jsem zastáncem přísloví "všeho s mírou" a musím ke článku podotknout, že já osobně a snad i moji všichni známí si pamatujeme z jeslí tzv. prd, tím méně brekot mininek a nočník a rozhodně jsem nikdy nevinila mojí matku - která mimochodem neměla na vybranou - z toho, že mě dala v půl roce do jeslí. Ono to totiž tehdá za plně fungujícího komunismu ani jinak nešlo (nesesypte se na mě, nejsem už nejmladší a skutečně to tak bylo). Mateřská byla na půl roku a finito, šup do podnikových jeslí a pak do školky. Tak jsme to absolvovali s bratrem oba a celkem bez duševní úhony, s maminkou máme dodnes velmi silný a hezký vztah. Ona prostě nemohla jinak, byla s námi sama a v bytě své tchýně, otec přešel o dům dál za jinou krasavicí. To ještě tenkrát byly všechny soboty pracovní a také se propagovaly tzv. celotýdenní jesle,
kdy tam bylo dítko odevzdáno v pondělí a vyzvednuto v sobotu (to tedy ale naše mamka rezolutně odmítla).
Myslím, že dnes je to podstatně ale podstatně jiné, a že možnost být doma tři nebo čtyři roky, pokud se člověk uskromní, je víc než dostačující.
 Teraza Horáková 


Re: Zpomalení životního tempa 

(4.6.2008 15:09:19)
Betino, rodinné výlety stíháme i o víkendu. Nicméně mým dětem je 9 let a já jsem pro ně jako partner platná když s nima hraju Pyramidu, Labyrinty, Cluedo nebo Osadníky z Kattanu.

Jinak jsem máma, co s nimi udělá domácí úkoly, dá jim najíst a připraví čisté prádlo. Jinak dávají přednost kamarádům a bazénu (byť na zahradě, kde jim dělám pro změnu plavčici).

Co se kreativity týče, to jsou nesmírně, já to vždycky vymyslím a pak po nich drbu barvy a lepidla z psacích stolů. P.S. do školky chodili od 3,5.
 Romana, 2 děti 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(6.6.2008 13:18:01)
Taky musím říct, že se článkem naprosto souhlasím, navzdory tomu, že sama jsem v práci a obě moje děti chodily do školky, teď už je starší dcera ve škole a mladší ještě "dokončuje" školku. Určitě ve společnosti panuje spíše nepříznivý postoj k maminkám, které se rozhodnou být s dítětem déle a to nutně nemusí znamenat, jak tady hned v úvodu zaznělo od někoho v debatě, že se jedná o alternativní matku, která až do školního věku drží děti na samotě u lesa, daleko od společnosti.
Připadá mi, že někdy se lidi na mámu, která řekne, že je s dětmi ráda, automaticky koukají, že to říká jen proto, že jí nic jiného nezbývá, nebo si vymýšlí a ve skutečnosti je doma jen proto, aby se mohla flákat a nemusela do práce. Proti školkám určitě nejsem a pro děti je určitě fajn, že tam mají další kontakty s dětmi svého věku, ale všeho s mírou. Musím říct, že je mi upřímně líto dětí, které musí trávit ve školce, nebo školní družině v podstatě většinu svého volného času a rodič pak pouze zkonstatuje, že to prostě jinak nejde a tím to pro něj končí. Pak zase nemá pro děti čas, neboť je přeci po celém dni v práci unavený... navíc doba těmto typům rodičů velmi nahrává a dost mi vadí různé články v novinách na téma "úspěšná žena" apod., která je schopna mít "super kariéru" a přitom má děti a levou zadní to skloubí s domácností apod. Nikdo už tam nenapíše, co na to ty děti, které celý den mámu nevidí a čekají na ní, že máma domácnost ne, že zvládá, nýbrž už nezvládá a proto má někoho na tyto záležitosti najmutého (to je podle mě rozdíl)a následně když už večer dorazí domů (matka nebo otec), tak očekává vychovaného a milujícího potomka. Pořád se ale razí, že takhle by to mělo být, jenomže já pořád nechápu, proč nemůže být možnost volby i pro ty, kteří se chtějí o své děti starat naplno, proč jsou okolnostmi a nastavením společnosti nuceni jít od svých dětí pryč, aby vydělávali na to, aby věci, které by mohli dělat sami (když chtějí) za ně dělal někdo jiný. Př. máma jde do práce, vydělá - většinu dá chůvě nebo za úklid, svoje dítě nevidí. Pro stát je to jistě dobrá varianta, mají dítě - tudíž budoucího daňového poplatníka,navíc pracující máma zase platí daně, popř. zaměstnává někoho dalšího, kdo zase platí daně, ale nejsem si jistá, jestli je to nejvýhodnější pro dítě. Dneska se razí emancipace a to je spojeno s předpokladem, že každá taková žena touží honem utéct do společnosti (tím je myšleno nejlépe pracovní prostředí), ale já např. jsem taktéž žena, muži mě berou spíše jako více emancipovanou, ráda se neustále vzdělávám, rozhodně nejsem typ, který je na někom rád závislý, jsem ráda ve společnosti, ale přesto jsem s dětmi byla po dobu mateřské velmi ráda a i když jsem se před 3mi lety vracela do práce v jejich 3 a 5ti letech, tak přesto sdílím názor, že je pro děti lepší, když se některá máma dokáže rozhodnout i v dnešní době a samozřejmě sama chce (někdo opravdu nemusí chtít) a s dětmi zůstane doma déle (to neznamená, že je nedává do školky, ale třeba jen to, že děti ten čas můžou mít rozdělený částečně na kolektiv ve školce a částečně na láskyplný domov). Každá takovou možnost nemá, ale myslím, že pokud má a chce, tak nevím proč s tím mají někteří lidé problém a mají pocit, že pak dotyčná doma zhloupne? Já jsem na mateřský měla naopak čas věnovat se různým koníčkům a četla jsem a vzdělávala jsem se daleko víc, než na to mám čas teď, když jsem v práci.. ale nebyla jsem orvaná z práce, měla jsem čas a energii se naplno věnovat současně i dětem, aniž bych musela využívat chův,nebo nějak výrazně zapojovat babičky, ty pak taky byly odpočinuté a měly radost, když pak děti někdy mohly pohlídat a děti byly klidné a spokojené..
Dneska, abych si utvořila jakési "alibi" pro to, abych mohla říct, že skutečně svůj čas i nadále ráda trávím se svými dětmi a nevypadala přitom podezřele, jsem tedy již několik let zpět v práci a práci mám naštěstí dobrou a zadařilo se, že i časově "poměrně" dost výhodnou, takže moje děti mají šanci se ze školky a školy dostat v rozumné době, takže dneska přesto musím konstatovat, že tajně závidím maminkám, které unesou pohledy společnosti a zůstanou "doma na plný úvazek". Přesto, že mám velmi dobrou a dobře placenou práci za velmi výhodných časových podmínek a tudíž pro moje děti je to jakýsi kompromis, nejdou ze školských zařízení mezi prvními, ale ani mezi posledními, dobře můžeme si možná koupit občas něco navíc, ano, stále ještě si dokážeme najít čas na to, abychom si popovídali, já se navíc můžu tvářit jak jsem emancipovaná a všechno zvládám, ano nemusím si říkat o každou maličkost svému manželovi, přesto mi to "nevím proč" prostě takhle vlastně ani nevyhovuje a cítím ,že ty děti by mě potřebovali víc a chtěla bych jim dát víc času a své energie. Chtěla bych, aby měli co nejkrásnější dětství a vzpomínky takové, jaké mám já. Moje máma pro mě měla vždycky čas a nikdy jsem se nemusela cítit někde zapomenutá a zbytečná. Dnes, protože jsem "udělala kompromis" musím přiznat, že někdy prostě tu mojí únavu ze hry, kterou vlastně nemusím hrát, odnesou právě ty děti. Nevím, jestli to z mého příspěvku jasně vyplívá, nedokážu to asi tak přesně popsat, ale tím vším jsem chtěla říct, že mi někdy připadá, že ten emancipační tlak, někdy ženy dneska žene do věcí, které vlastně ani nechtějí dělat. Proč je emancipace spojená pouze se zaměstnanou ženou, která nejlépe ještě zaměstnává někoho na výpomoc, popřípadě dostatečně "viditělně" zapojuje i tatínka, který třeba zrovna ani není dětičkostarací, ale kvůli tomu nemusí být španý? Proč nemůže být emancipovaná i chytrá žena, která chce věnovat svůj čas dětem? Já rozumím tomu, že jsou tu ekonomické tlaky na rodinu, ale mnohdy chceme víc věcí, než opravdu potřebujeme a kvůli nim pak obětujeme jiné a podstatnější věci..
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(6.6.2008 15:45:21)
Hm, a co když to CHTĚJÍ dělat? Upálíme je na hranici nebo jim odebereme děti a dáme je do ústavní péče? :-)
Fascinuje mne ta černobílost v názorech, hlavně v tom smyslu, že "rodina se přece může uskrovnit a nemusí mít drahé auto, myčku nádobí, bazén" atd. Dovedou si propagátorky této teze uvědomit, že konzum zdaleka nemusí být všechno a ne každý "odkládá" dítě proto, aby si vydělal na lepší automobil? Že třeba někdo chodí rád do divadla, na koncerty, do galerií, na výstavy a s malým dítětem to tam zkrátka je opruz pro všechny? Pro matku, pro dítě i pro ostatní zúčastněné? Já jdu taky ráda se synem do muzea, když je tam něco, co ho zajímá - třeba něco o dinosaurech nebo neandrtálcích. Ale nebudu ho tahat na veletrh starožitností, protože je mu pět let a ukrutně by se tam nudil. Opravdu vzorné matky odkládají VEŠKERÝ svůj osobní život a zájmy na dobu neurčitou nebo naopak bezohledně vláčí své děti všude s sebou? Zažila jsem mrňata i na rockových open-air festivalech a děkuju, nechci. Těch dětí je mi upřímně líto a jejich matky spíš než jako obětavé, byť emancipované matky vidím jako totálně sobecké a nezodpovědné pipiny. ;)
 Romana, 2 děti 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(6.6.2008 20:53:04)
Já právě nechci černobílé názory a proto říkám, že i máma, která chce být s dětmi doma, ať má tu možnost a ať se na ní lidi kvůli tomu nedívají skrz prsty, což je u nás dost často zvykem. Já sama jak říkám pracuju a jak říkáš ty, ráda chodím právě na ty výstavy, nebo do divadla apod. + mám spoustu zájmů a určitě chápu, že ne všechny akce jsou záživné pro děti a tudíž je s sebou vždycky nelze brát a určitě nejsem zastáncem obětování se pro děti, naopak mám pocit, že člověk si musí udržet své záliby, právě kvůli těm dětem, nicméně mi vadí právě ty černobílé názory o kterých píšeš, že nemáš ráda a podle mého ty názory jsou buď - matka doma = nutně (tvůj výraz) pipina bez zájmů nebo pracující matka = krkavčí matka, která nedbá dostatečně o blaho svých dětí. K tomuhle názoru jsem došla právě po mém návratu do práce, kdy se mi moje známé jakoby rozdělili na 2 skupiny, ty co začali pracovat a opovrhují těmi, co zůstali doma, protože ony mají pocit, že toho zvládají víc a ty druhé jsou jenom pipiny, zatímco ty, co zůstaly doma si o těch co pracují zase myslí, že jsou to skoro macechy, co se šidí o krásné chvíle s dětmi apod. Je to dost složité téma, ale já musím říct, že super ženský jsou v obou skupinách a další věc je, že ještě samozřejmě matka v domácnosti nerovná se bezva máma a naopak. Jenom jsem řekla svoje pocity sama za sebe.
 Novicka 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 22:11:39)
Myslím si, že hlavně záleží na děcku. Pokud je od mala spokojený u babiček i bez svých rodičů, pokud občas bylo v jesličkách třepa od 1,5roku a bez problémů, tak není důvod proč by matka nešla do práce dříve, pokud ona chce. Pak jsou děti, které visí na svých rodičích...jak říkáme MAMÁNCI...a ty by ve školce opravdu trpěli. Mám dvouletého syna a nedovedu si představit, že bych ho dala do jeslí. On nevydrží skoro ani u babičky, musím vždy zmizet aby o tom nevěděl. Myslím, že ve třech letech už potřebují kolektiv a většina jich jde do školky ráda. Děti které nemají rádi změny to nesou hůře, ale nakonec se tam těší také. I když jsou dny, že se jim nechce, asi tak jako nám, když jdem do práce...
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(6.6.2008 16:02:26)
Uhodila jsi hřebík na hlavičku a děkuji ti za to.
Pokud je emancipace zrovnoprávnění, také mi není jasné, proč je pojímána jako kopírování toho, co se stereotypně nazývá mužskou rolí se mužským. Mnoho let mluvím na Rodině o tom, že je nejvýš na čase, aby to, že ženská je doma, mělo nějakej kredit, ovšem, kdo umí psát a číst honem se raději disktancuje od toho, že by na to jenom pomyslel.

Pokud někdo mluví o nechození do práce, opisuje to s posměchem "utírání zadků, dělání budliky, budliky", dramatizuje se "blbnutí doma". A dělají to ženský, dělají to z mindráku, aby je někdo nepřistihl při tom, že by je bavilo být doma a být ženou. Jenže ono to jde blbě, předpokládá to schopnost kooperativního vztahu, kde se jeden necítí ponížen, tím že nepřináší prachy. A to nedokáže jen tak někdo.

Nikdy tedy nepochopím, jak koliduje domácnost s možnostmi jezdit na ty festivaly
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(6.6.2008 16:28:42)
Libiku,
představ si, že si umím představit ženské, které baví být doma. Umím si představit i muže, které to baví. O tom to přece není. Celá podstata sporu je v tom, že skupina "supermatek" ODMÍTÁ možnost, že by to někdo mohl mít jinak. Pokládá chození do práce za ryze ekonomickou záležitost a tlak společnosti atd. Jenže ono to prostě takhle černobílé není.
Ve skutečnosti tohle všechno není projev emancipace, nebo aspoň já to tak neberu. Pro mne je "emancipace" stav, kdy nikoho ani nenapadne, co je mužská a ženská role/práce. Vyjma toho, že ženy rodí děti. Ohánění se odlišnostmi ženy a muže - fajn, ale pokud jsou tak odlišní, nemohou být nikdy v plném rozsahu rovnoprávní. Už na základní škole jsme tomu říkali "míchat hrušky s jablkama". :-)

Ad domácnost a koncerty - uvedla jsem to jako příklad, protože z místních diskusí mám zkrátka pocit, že kdo nesedí doma s dítětem 24 hodin denně jako bluma nebo ho nemá přisáté k prsu i během jednání celosvětové konference za mír, nemá právo na život. ;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(6.6.2008 16:38:24)
Trochu mi to připomíná českou společnost po listopadu 1989. Každý chtěl výdobytky kapitalismu, ale chtěl zároveň ponechat principy socialismu - což v určité míře existuje dodnes.
Pokud je emancipace zrovnoprávnění, musím v první řadě vědět, co od něj chci a očekávám a přijmout to se všemi pozitivy i negativy. Ženy si chtějí ponechat své "výsady" a mít zároveň mužská "práva", což dost dobře nelze. A upřímně řečeno, muži na to nejsou až tak moc zvědaví, protože i pro ně je současná situace stresující a nepřirozená. ;)
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 16:56:18)
Emacipace je stav, kdy je mužská i ženská role, práce, povaha, cokoliv
doceněna , nikoliv to, že budu opravovat karburátory. V momentě, kdy se tebou deklasované "utírání zvratků, zadků" docení jako jiná (mužská) činnost, padne logicky rozdělení rolí dle pohlaví a nebude se třeba hádat o to, jestli je lepší jezdit s bagrem nebo sázet švestkáče, vo*e:)

Jinak, Monty, speciálně u tebe většinou ty socialistický reminiscence vůbec nesedí, nepouštěj se do toho, vystačíš si s jinými příklady a zbytečně si kazíš renomé. (viz. socialistický požadavek na vpuštění do hotelu);)
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 16:45:07)
Myslím si, že rovnoprávnost je uznání žen v jakékoliv roli, tedy i té takzvaně tradiční. Ovšem, to by musely spáchat frustrované feministky hromadné kamikadze, aby si mohl někdo bez rizika úměšku dovolit požadovat uznání ženské v domácnosti.
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 19:31:54)
Madelaine, byla by to vtipná svižná odpověď, pokud by z ní tak zřejmě neplynulo, že například pro tebe je "pipka domácí" slovem opačného významu k feministce.
 Teraza Horáková 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 19:47:19)
A Libi, ty se řítíš do kontrolního na finančák (nebo jinam, nedočetla jsem to) proč???
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 22:43:56)
Protože má povaha je temná jako noc:)

neřítím, je to moc práce:)
 Líza 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 19:47:20)
Libik, no vidíš, a já to pochopila tak, že pipka je pro Madelaine ta frustrovaná, která doma není spokojená, ale projikuje svoji nespokojenost do okolí a tvrdí, že ji celej svět odsuzuje za to, že je doma.
BTW jak si představuješ takovou feministku? Nenosí podprdu, má kníry, neholí si nohy, mluví basem?
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 23:18:35)
Ženská, která je doma nespokojená při tvrzení, že je doma spokojená?

Feministku si představuji jako elegantní prsatou osobu (push up), která mnoha cizími slovy popisuje výše zmíněnou konstrukci a svým zanícením pro věc si nezadá z erudovaným ufologem.
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 23:23:13)
s
 Líza 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(8.6.2008 6:24:33)
Libiku, mně přijde, že na těchto diskusích vždycky s velikým rozběhem vyrážíš různé otevřené dveře, popř. bojuješ se svými představami protivníka, nikoli s protivníkem, jaký je.
(Znám ženy, které se považují za feministky, jsou samy v domácnosti a nemají potřebu prskat nic o tom, že kariéra u žen je projevem jejich maskulinizace.)
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(8.6.2008 11:44:35)
Lízo, já skutečně trpím, když vidím, jak se lidé podřídili tomu, že je nutné vydělávat a spotřebovávat. Je to proti všem a je to proti mně.
Jenže neumím trpělivě vysvětlovat a zdrojovat, protože Rodina, jak už jsem mnohokrát psala, je především platforma k sebeukájení (potřeb sebeprezentace), málokdy vidím, žen ick A, řekne něco a Nick B s opačným postojem to připustí.


Mmch,ten článek není o tom, aby pipka domácí byla doma, ale že se společnost dost odlidšťuje inctitucionální péčí (o mladé, stare, umírající, rodící, slintající, všechny)

Že zrovna ty to nechápeš, když se s tím musíš setkávat na každém kroku, mě zaráží.

Ad feminismus, svou podtatou mě uráží, protože předpokládá, že ženská je hodna speciální ochrany vzhledem k tomu, že je ženská a druhak mě politicky odpuzuje, protože je veskrze levicový.

A když se tak podívám po půvabných feministkách, jejichž svědectví jsou jednotlivě zajímavá (Olga Sommerová), najednou vidím, že jde o zneužití silně osobních individuálních tragédií, které přísně vzato se ženstvím nesouvisí, k tomu, aby se ženský vymezily proti světu, páč mjí teda vaginu.

Člověk to může pokládat za dobový folklor¨, ale mně to jde na nerv.


 Líza 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(8.6.2008 11:52:03)
Feminismu je tolik směrů, že mluvit o jeho levicovosti je směšné. A je ho tolik směrů, že možná některé tvrdí, že žena vyžaduje speciální zacházení a ochranu, ale jiné směry feminismu naopak tvrdí, že práva mají být rovná, tedy nemají být jen pro ženy. A pokud jde o to - já asi nesplňuju definici feministky, i když třeba tak se jmenuje diskuse, kde trávím hodně času, ale genderové problémy mě v klidu nenechávají. Já teda vidím diskriminaci obou pohlaví na základě zažitých a už dávno přežitých předsudků a zvyklostí, kterou je třeba změnit.
To je feminismus pro mě.
Pokud ale redukuješ feminismus na americké levičačky a Olgu Sommerovou, to je pak těžký. Já to vidím jako myšlenkovej směr zabývající se tím co píšu výše.

A skutečně si myslím, že jsi mimo realitu, když máš pocit, že všechny holky, které jsou v domácnosti, by si tady s tebou stěžovaly, že je nikdo nebere vážně.
Vlastně tak obecně vzato, hodně často píšeš o věcech, které nejsou tvoje osobní a podle mě v tom jsou jiné motivy... viz obrovské puzení pořád dokola vysvětlovat ženám (českým ženám, které zůstávají s dětma doma opravdu neobvykle dlouho a kde je dlouhá a stále živá tradice osobní péče o dítě matkou), že nemají chodit hned do práce... o kterém já si můžu třeba myslet, že je tak silné proto, že ty jsi nemohla. Takové eventuální motivace v pozadí je ale dobré sama u sebe poznávat a pak se nemusíš vlamovat těmi otevřenými dveřmi...
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(8.6.2008 15:34:15)
Pokud má feminismus politický charakter a zároveň má v názvu slovo žena, hájí zájmy skupiny, nikoliv svobodu jako takovou.

Osobní východiska ovlivňují postoje každého (i tebe).
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(8.6.2008 18:37:03)
středostavovská rodina za 5 let:

2 auta 600 tis
věci střednědobé spotřeby 100-150 tis
zbytné potraviny a věci krátkodobé spotřeby 200 tis.
energie 150 tis
komunikační technologie 100 tisíc
dovolené, nadstandartní vánoční dárky aj. 200 tisíc.

1 400 tisíc

to se velmi blíží příjmu jednoho z nich za zmíněných 5 let. Kdyby neexistoval primární děs z toho, že jeden nebo druhý nechodí do práce(neúspěch je stigma) a v situacích, kdy je třeba postarat se o děti, rodiče, o někoho nebo jenom vypadnout, zbavit se pocitu vyhoření z profese a stereotypu, trh práce by byl nucen to akceptovat.Bylo by prostě normální, že běžný člověk s běžným vzděláním a obecným přehledem nasedá a vysedá.

Životní úroveň by to ve své podstatě nesnížilo. Dnes zkrátka dřeme dobrovolně. Mezitím nám vyrůstají děti v cizích rukách a umírají rodiče v LDN.
 Romana 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(9.6.2008 9:01:40)
Tak mě zase připadá praštěný, chtít třeba po chlapovi za každou cenu, aby veškerý svůj volný čas věnoval dětem a domácím pracem, když by radši šel postavit garáž (užívám schválně takovýhle hodně názorný příklad). Ty jako ženská tu garáž asi postavit nepůjdeš (tedy většina ne) a ten chlap zase nutně nemusí chtít doma žehlit. Takže prostě někdy je to takhle dobré, že muž dělá to, co je mu bližší a žena to, co jí. Samozřejmě když se to sejde tak, že ona radši motorovou pilou prořezává křoviny a on doma vaří, tak ať to tak mají. Jen mi to dnes opravdu připadá, že se jak muž tak žena někdy nutí do něčeho o co nestojí, ale musí se tvářit, jako že tak je to správné.
 Romana 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(8.6.2008 21:30:22)
No, vidíš, že je to tak jak říkám. Teď se tady rozvíjí debata, kdo je víc frustrovanej, jestli pracující máma, nebo ty, co jsou doma a zase, ač se tu všichni ohání, že přeci o těch doma si nikdo nic špatného nemyslí, tak už jsou nazvadné "domácími pipkami". Jak říkám, já jsem sem příspěvek napsala hlavně proto, že ač sama pracuju a mám dostatečně koníčků na to, aby mě nemohl nikdo obvinit z toho, že jsem domácí pipka, která si hraje na obětavou, tak mi tenhle postoj vadí. Myslím, že i máma, která se rozhodla být s dětmi doma může být velmi emancipovaná žena se spoustou zájmů a tohle rozhodnutí být doma udělala třeba proto, že jako rodina finančně prostě vystačí a ona se dokáže srovnat s tím, že bude velmi často odpovídat na otázku, jestli se tak trochu "doma" nenudí a proč nejde dělat apod. a jestli jí není blbý se nechat živit apod. Jistě, mě to může být jedno, protože já, než abych tohle absolvovala, radši chodím do práce a děti se netváří, že by tím nějak trpěly (zase je fakt, že děti to prostě vezmou jak to je, když si i tak člověk pro ně najde čas), ale jednoduše ačkoli bych to zrovna od sebe taky nečekala, mi začalo vadit, když jsem někdy přítomná tomu, jak někdo bombarduje těmahle chytrýma otázkama, ženskou, která je doma a prostě mám uši, tak jsem už nesčetněkrát slyšela ty řeči o tom, že jsou doma asi jen proto, že se jim nechce dělat a co asi tak doma furt dělají. Sami pracující maminky jistě víte, že pokud by jste doma zůstaly, že by jste se rozhodně nenudily a pokud manžel fakt vydělává hodně slušně, nebo tak, že jim to stačí tak proč ona by proboha nemohla zůstat doma, aniž by na ní padl stín toho, že je pipka? Prostě mají dostatek financí a když ona je doma, protože má tu možnost, tudíž nepopiratelně dokáže spoustu věcí zajistit během té doby, co je doma a na děti má určitě pak víc času, tak proč ne? Zatímco já např. mám pak chvíle, kdy se člověk dostává časově do stresu a zbytečně nám pak vzájemně s manželem ujedou nervy a chytneme se kvůli nesmyslům, tak např. kámoška, která je doma řekne - mě jen tak nic nevytočí, já jsem v pohodě. Stihne všechno jak potřebuje a nervy pak má v klidu a nemá potřebu se pak třeba hádat s mužem apod. To samé si myslím, že je s dětma. Kolikrát se na ně rozčílím a vím, že je to víceméně jen proto, že já jsem v nervu a když jsem např. byla s nima jako s úplně malinkýma doma, tak jsem fakt dokázala snést víc, tak jen říkám, že některé ženské jsou doma třeba jenom z tohohle důvodu. Já nevím. Pouze jsem řekla, co si myslím, nic víc. Samozřejmě to musí vždycky vyhovovat jak jí, tak jemu. Já si docela těhle ženských, které se s tím, že jsou doma dokážou srovnat, vážím. Protože já to mám tak, že pořád mám pocit, že musím taky pracovat, aby nás manžel "jakoby" nemusel živit, ale je to podle mě hloupý pocit, protože on by nás skukečně v pohodě uživil a patří k těm mužským, kteří by to nikdy nepředhazovali, že on pracuje a já ne a i dneska, pokud to takhle někde funguje, tak proč ne. Jsou pak asi všichni víc v klidu a za to to určitě stojí.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(9.6.2008 7:37:46)
Znám jeden velice dobrý důvod, pro který bych nebyla doma, i kdyby chlap vydělával jako Bill Gates. Jmenuje se samostatnost. Tady na Rodině jsem už x krát četla příspěvky o tom, jak se ženská nemůže rozvést, protože nemá prostředky na to, aby utáhla bydlení, děti... jak je ponižující škemrat o každou korunu apod.
Nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně. Být ekonomicky závislý na komkoli mi přijde krátkozraké, pokud je dotyčný zdravý a práceschopný. ;)
 Teraza Horáková 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(9.6.2008 8:15:07)
Monty, zřejmě jsme ovlivněny špatnou zkušeností. Já tedy rozhodně.

Libi, tady nenaznělo NIC o tom, že by z něčích daní byly živeny maminky na MD a někomu to vadilo. To zase podsouváš, což je Ti vcelku vlastní.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(9.6.2008 13:09:55)
Terezo,
Nejsem ovlivněná žádnou špatnou zkušeností. Nikdy jsem se nedostala do situace, kdy bych byla ekonomicky závislá na chlapovi prostě proto, že je to pro mne osobně neakceptovatelné. Dokonce jsem zcela záměrně zdrhala před každým chlapem, který o mne projevil zájem a měl na účtě víc peněz, než byl aktuální letopočet. Mne prostě představa ekonomické závislosti na komkoli děsí.
K tomu, co psala Jana – myslím si, že člověk, který nemá reálný předpoklad k tomu, aby se o sebe a dítě/děti postaral i bez účasti druhého partnera by si je neměl ani pořizovat. Ještě chápu, když má někdo zázemí v rodině a ví, že případným odchodem partnera by nebyl na všechno zcela sám. Jinak je to pro mne projev nezodpovědnosti k vlastnímu životu i k životu případných potomků.
 Romana 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(9.6.2008 8:48:33)
Mě ale taky nikdo nikdy neživil i na tý mateřský jsem si na své věci čerpala ze svých úspor a manželovi jsem si nikdy nemusela o nic říkat a dodnes žijeme oba dost nezávisle na sobě a docela nám to vyhovuje. To co říkáš je pravda, ale zase na druhou stranu, kdyby se trochu víc s "respektem" hledělo na ženy v domácnosti, které tam skutečně jsou proto, aby se dobře starali, tak proč to nebrat jako každé jiné povolání? Nemuselo by se pak řešit "kam s ním" a mohlo by se zvolnit životní tempo. Nepopiratelně se teď hodně těžko, pokud jsi ještě zaměstnaná/nebo zaměstnaný hledá ještě čas na něco, čemu by jsi chtěla dát trochu víc času. Všechno je jen šup šup, hodně často jen tak povrchně a bez obsahu. Pak si všichni stěžují, že děti jsou nevychované a že na ně nikdo nemá pořádně čas, ale kde ho brát?
 Jana Z. 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(9.6.2008 10:49:57)
Monty,

vychazis pouze ze sve zkusenosti a ze znalosti sveho zazemi a sveho partnerstvi..

Byt doma nutne neznamena skemrat o kazdou kacku a vubec to nemusi znamenat, ze se nema clovek kam hnout a nema svoje prachy v pripade rozvodu.
(..on ne kazdy pred tim, nez zustal doma s detma se dloubal v oku a nic nevydelaval a bydlel pod mostem..)..


J.
 Jana Z. 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(9.6.2008 11:12:32)
A jeste technicka, Monty..

Pokud se ohanis tim, ze zenska doma je ekonomicky zavisla a pak casto place, ze se nemuze rozvest a blabalbla..

Opravdu mas dojem, ze kazda zenska (ono i chlap)vydelava tolik, ze zvladne bez problemu ustat pripadny rozvod? (zatahnout naklady za sve bydleni a za sebe a deti) ?..

J.

 Teraza Horáková 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 17:05:52)
Libi, proč....???? Uznání práce v domácnosti je podle mého součást feministického hnutí.


Osobně si velmi vážím žen, které jsou s dětmi dlouhodobě doma a VĚNUJÍ se jim (určitě znáš i ty jiné typy), moje sestřenice takhle fungovala spoustu let a myslím, že se rozhodně nenudila, stejně tak pár kamarádek, které žijí ve městech. Sestřenka řídí, měla auto, tudíž kamkoliv potřebovala "ze vsi" vypadnout, nebyl problém. Proto se nedivím na straně druhé maminkám, které žijí na vsi, kam jezdí autobus jednou za pár hodin za jakoukoliv zábavou (cvičením pro maminky s dětmi, různé předškolkové kroužky, divadlo), a sousedky jsou bezdětné, že mají starost, aby "nezblbly".

Věnovat se dětem je krásné, ale kontakt s jinými dospěláky, než je manžel, je taky důležitý.

Netvrdím, že to je důvod, proč jdou do práce, ale i jeden z mnoha. Další důvod je ten finanční (jak jsem psala, málokdo to udělá kvůli Mercedesu, ale leckdo kvůli bydlení), a jako až ten poslední vidím budování kariéry. Ale to už je každého věc.
 10.5Libik12 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 16:57:44)
Jinak článek tení o maminkách doma a ani já se nevyjadřuji o maminkách, můžou to být fotři stejně tak dobře:)
 Teraza Horáková 


Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(7.6.2008 17:15:22)
P.S. reagovala jsem na tvou starší reakci. My nemáme rozdělené role příliš klasicky (auto ale nemeju a manžel neluxuje:-))) to k Tvé připomínce, že je jedno, kdo to dělá.

Máme dvojčata, takže manžel přebaloval, krmil z lahve zcela běžně a kočárem vyjezdil po zahradě dráhu, která je vidět ještě po 9-ti letech :-))
 Romana, 2 děti 
  • 

Re: Zpomalení životního tempa a jak to mám já 

(6.6.2008 22:08:44)
To, že tatínek není zrovna dětičkostarací nebylo přeci vůbec psáno v kontextu s penězi.
Ale jinak už jsem to tu několikrát psala. I já jsem pracující matka a dává mi to určitě v jistém smyslu větší volnost, přesto si myslím, že člověk má mít právo výběru a pokud se 2 lidi dohodnou tak, že oboum vyhovuje, že táta bude vydělávat a máma se bude doma starat o děti a o domácnost, tak nechápu co je na tom špatného a proč je to spojováno s tím, že ona si proto hraje na "rádoby super matku" a ve skutečnosti jde o člověka, který odložil všechny svoje zájmy, aby se obětoval dětem. Sama jsi zareagovala přesně tak, že tohle přesvědčení z tebe úplně čiší. Pokud to vezmu jenom za sebe, tak mě tedy hrozně vadí, že moje známé, které dokud byly všechny s malými dětmi doma na mateřské si náramně rozumněli a o sobě vzájemně si nemysleli, že by některá z nich nějak převyšovala ty druhé, ale ve chvíli kdy se některé z nás vrátily do práce a některé ne, už si jedny o druhých myslí své. Když chtějí být některé doma ať jsou. Není přeci pravda, že na ně někdo z nás vydělává. Maximálně na svou rodinu vydělává jejich manžel a pokud on ani ona s tím nemají problém, tak proč to dneska raději ani nesmí prozradit? Proč žena, která řekne, že je např. chůva je v pohodě a nikoho ani nenapadne, že se fláká a že kvůli tomu nemá žádné koníčky a zájmy a když to samé dělá vlastní máma, je to najednou jinak? Ještě jsi se chytla slova "orvaná" z práce a upozornila jsi mě, že některé to i baví. Mě to taky baví, nicméně i tak, když přijdu domů, tak jsem jako každý, kdo chodí do práce, někdy dost grogy a jsem ráda, když mě děti v tu chvíli nechtějí a to, že jsem ve chvíli, kdy jsem psala příspěvek nevymyslela originálnější výraz, než orvaná, neznamená, že si já, nebo jiné odkroutíme svůj čas v práci a s pocitem ukřivděnosti mažeme dělat domů ty "supermatky". Já to asi nedokážu dost jasně říct, co jsem chtěla, ale právě, že když už jsem v práci, tak tam chci být dobrá a když vím, že na to mám, tak dávám maximum a taky mě to fakt baví, ale stejně tak dobrá chci být doma, protože ty děti si to 100% zaslouží a jednoduše ať dělám, co dělám, tak se jim nedokážu už věnovat tolik, kolik bych chtěla, takže z mého pohledu prostě máma, která dokáže být "jen" s dětmi je opravdu odvaha a pro děti to může být velké + a rozhodně to neznamená, že se tak rozhodla jen proto, že je nějaká pipka. Prostě třeba jenom nechce věčně řešit pocity rozpolcenosti, jestli se svým dětem věnuje dostatečně, když přitom ještě chodí do práce. Bavila jsem se o tom nesčetněkrát s holkama, které tak jako já dělají a nejsem sama, která má tyhle pocity. Já jsem v práci na 6 hodin denně a musím říct, že někdy mám co dělat, abychom to s dětmi odpoledne všechno stihly (nebudu rozepisovat co, protože to každý, kdo má děti a ještě ke všemu ve škole, ví). Rozhodně si nestěžuju, protože zvládnout se to dá a víceméně mi všechno vlastně vychází, ale jediné o co mi šlo, je, že nechápu, proč je máma v domácnosti spojená s ženou bez zájmů, které nic jiného nezbylo. Mám prostě pocit, že dneska je to, že řeknu, že upřímně ráda trávím čas se svými dětmi bráno jako jakýsi projev slabosti a neschopnosti.
 bravad 


Bravo! a co navrhuješ konkrétně 

(4.6.2008 9:56:36)
Promiň, asi jsem to moc nepochopila, ale co chceš dělat konkrétně? Upozorňuju, že systém (sociální, důchodový, společenský, ekonomický - vyber si z toho, co chceš) je u nás bohužel určitým způsobem nastavený a člověk je doslova nucen chodit do práce a vydělávat (pokud nechce krást). A jsou bohužel povolání, kde si nemůžeš dovolit zůstat dlouho doma, protože pak už se ti nemusí podařit znovu do rozjetého vlaku naskočit, anebo je to zatraceně těžké (napadá mě třeba taková kadeřnice - ta ve většině případů musí po mateřské začít téměř od nuly). A s konzumem, bazénem a autem to nemá nic společného. Takže teda nevím, můžeš nebo může mi to někdo vysvětlit?

Kromě toho mi uniká smysl onoho odstavce, podle kterého se "dětem se může dobře dařit jedině v takové rodině, kde nejsou nuceny neustále obhajovat samy sebe, neustále bojovat o právo být tím kým jsou a s tím, s kým chtějí být". Co to má co dělat se školkama? Jsou takové ne úplně ideální rodiny, kde se děti musí neustále obhajovat a nemají možnost být tím, kým jsou...
 Teraza Horáková 


Re: Bravo! a co navrhuješ konkrétně 

(4.6.2008 10:06:51)
a z druhé strany..... tím chcete naznačit, že když dítě žije někde na samotě, kde nemá mnoho kamarádů, není školka řešením, jak ho alespoň na pár hodin dostat do kolektivu kamarádů?? Já jsem školku nepovažovala jen za hlídací instituci, ale i jako příležitost dostat svoje dvojčata mezi jiné děti, když tu nikdo s malými dětmi nebyl.
 janna 
  • 

Re: Bravo! a co navrhuješ konkrétně 

(4.6.2008 13:14:46)
také jsem to nepochopila.ale vůbec.
já teda budu muset dát dítě do školky v lrednu,protože jí budou v prosinci 3 roky a uz tzed nemáme vůbec peníze ani na základní potřeby,tak ze 3800 uz vůbec nelze vyžít.
v jedné školce nam ji nevzali a v druhé je prvni náhradník.nezbyva než doufat.
nevim,ale meli by byt ty deti posuzovány podle toho kdy chce matka jit do prace,my bysme se do té první dostali,ale kdyz vemou holčičku jen proto že je hluchá,tak si myslim že soucítění ma taky sve meze.
 Jaana2 


Re: Bravo! a co navrhuješ konkrétně 

(4.6.2008 14:17:59)
prosím Tě jak to spolu souvisí - integrace té holčičky a Tvůj problém s místem ve školce?
 Pavlína, 2 malí kluci 
  • 

Vzpomínky na jesle/školku 

(4.6.2008 10:19:14)
Moje vůbec první vzpomínka je na jesle, kde jsem se pokakala, sestřička byla naštvaná a sprchovala mě studenou vodou. Na školku vzpomínám jako na období, kdy jsem si někde v koutku sama hrála, s ostatními dětmi jsem nekamarádila a oni se mnou taky ne. Ale NIKDY a to musím zdůraznit NIKDY mě nenapadlo, že mě tam rodiče odložili. Prostě věděla jsem, že mamka musí do práce a já do školky a vzala jsem to jako fakt.

Teď jsem řešila, jestli má jít starší kluk od září do školky, bude mít 3,5. Jsem ještě doma na mateřské dovolené, klidně by mohl ještě rok být doma, ale nakonec jsem se rozhodla, že půjde a že vyzkouším, jak se mu bude líbit s dětmi a taky bych chtěla aby se trochu osamostatnil (mám na mysli naučil samostatněji oblíkat apod.) Samozřejmě bych ho to měla naučit já, ale moje výchovné metody selhávají, zvláště co se nám narodilo miminko.


 Aji 
  • 

Re: Vzpomínky na jesle/školku 

(4.6.2008 10:28:13)
Ahoj holky, no moje vzpominky na skolku jsou nevesele, takze bych to mojim detem rada zjednodusila, jit na min hodin, apod. samostatni budou to jde casem, nenutim je nijak moc, nekdy se oblecou a nekdy ne vsak to jednou bude. Hlavne nevim jaky jsou ty ucitelky, kolikrat vidim v parku sceny, kdy cloumaji deckama, pripadne je placaj, no to bych nechtela. je to ale skolka kam moje deti nechodi a ktera je vseobecne znama jako spatna. pokud muze nekdo mit deti vic doma je to super, no ekonomicky slabsi musi asi proste pracovat a zaplatit najem jidlo. Hm me napada romske deti moc do skolek nechodi,
 Janna 
  • 

Re: Vzpomínky na jesle/školku 

(4.6.2008 13:37:35)
Ají. řekla bych, že romské děti do školek nechodí, protože se tam
a)platí, tak proč zbytečně platit
b)romové nemají moc kladný vztah ke vzdělávacímu systému obecně

Do základní školy děti dávat musí, protože je to povinné.
Školka povinná není. A romky mají dětí hodně, jsou dlouho na mateřské, do práce nemají kam, tak mají ty děcka doma.
 Mortadela 


Re: Vzpomínky na jesle/školku 

(5.6.2008 10:42:47)
V našem městě romské děti do školky chodí. Zadarmo - platí jim to charita.
 olsche 


Re: Vzpomínky na jesle/školku 

(4.6.2008 13:04:23)
taky nemám moc příjemné vzpomínky na školku,ale myslím, že dnes je to také už trošku o něčem jiném, než bývalo.Rozhodně by si učitelka třeba nedovolila osprchovat pokakané dítě studenou vodou a pod. Teda také doufám, že tyhle "výchovné metody" vymizely i z rodin.
Syn chodil do školky od necelých 4 let, já byla na mateřské. Chodil jen na 4 hodiny a hrozně mu to prospělo. R^
 Ilona a její holčičky 
  • 

Re: Vzpomínky na jesle/školku 

(4.6.2008 14:26:38)
To co tady čtu, mi přijde v mnoha případech velký blábol. Děti se mají od určitého věku umisťovat do kolektivu, jinak z nich vyrostou mamani a díky mamince budou mít velmi těžký život. A co se týče učitelek, ke kterým jsme chodily my, současné matky, je hrozné, že je hážete do jednoho pytle. Já jsem do školky chodila ráda, dodnes potkávám svojí paní učitelku (nikdy jsme jí neříkaly soudružko), je už stařičká, ale pořád stejně milá, jako v době, kdy si snámi hrála na zahradě a chodila do lesa. Moje matka je také bývalá učitelka ve školce, později též ředitelka a jsem ráda, že tuto diskuzi nečetla, protože by jí jistě už tak vysoký tlak vyletěl do neúnostných hodnot.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Vzpomínky na jesle/školku 

(4.6.2008 14:33:41)
Ilono,
Děti se mají od určitého věku umisťovat do kolektivu, jinak z nich vyrostou mamani a díky mamince budou mít velmi těžký život.

Statečné děvče!

Ovšem... vzpomeň si na Galilea. Ten odvolal a zachránil si tím prdel. Bruna za jeho pravdu upálili.
 MSteflova 


Re: Vzpomínky na jesle/školku 

(4.6.2008 15:22:37)
Ilono, nemyslím, že aby dítě bylo samostatné musí chodit do školky. Brácha do školky nikdy nechodil, byl hodně nemocný, tak byla máma doma. Ani já školky moc neužila, chodila jsem tam pár týdnů.
Brácha si od 14 let na sebe i vypere a vyžehlí, z domu jsme oba odešli v 18 a mamani z nás rozhodně nejsou.
Je plno lidí, kteří byli s rodiči dlouho doma a vyrostli z nich samostatní a sebevědomí jedinci a taky jsou školkoví, co ještě ve 30 buzerují rodiče s tím, že doma není nic k jídlu.
Já chci dceru dát do školky na pár dnů v týdnu tak v těch 3 letech. Bude mít sice sourozence, ale myslím, že se jí tam bude líbit. Ale že bych měla pocit, že se bez toho v životě neobejde, to rozhodně ne.
 olsche 


Re: Vzpomínky na jesle/školku 

(4.6.2008 15:40:29)
R^
 Krucipísek 


Re: Vzpomínky na jesle/školku 

(6.6.2008 11:13:44)
Ilono, jsem s tebou!!!

Monty, bravo, ten komentář jsem vodchechtala :-D
 Krucipísek 


Re: Vzpomínky na jesle/školku 

(6.6.2008 11:09:00)
Já chodila do jeslí i do školky. Nebrala jsem to vůbec tragicky, jesle si moc nepamatuju krom jedné vzpomínky na cestu tam, školku si pamatuju velmi dobře (doteď poznávám učitelky, spolužáky, pamatuju si je jménem, vím kdo za co šel na karneval...), vždycky se mi tam líbilo, myslím ale, že jsem chodila jen dopoledne, máma pracovala doma, jako tělesně postižená v komunismu, ještě v Praze s dítětem, táta v práci, hlídací babičky u Brna a v Krkonoších, prostě jinak to nešlo. Do školky jsem chodila ráda, nechtěla jsem pak chodit domů. Když jsem začala chodit do školy, nechodila jsem nikdy do družiny, máma furt dělala doma, já záviděla dětem, co chodily ze školy domů a nikdo doma nebyl, měly vždycky klíče na šňůře kolem krku, tak jsem po mámě chtěla, aby párkrát nebyla doma až přijdu ze školy a že chci taky klíče na krk.

Moje dcera chodí do školky od 3 let od loňského září, školka fungovala jako velká motivace pro samostatné oblékání, nepůčůrávání se atd. V pondělí jí budou čtyři a už nejmíň půl roku se na to těší, že pak bude moci chodit domů "po spa". Nedat jí do školky, tak se z ní zblázním, pořád potřebuje kolem sebe lidi (děti i dospělé) v dostatečném množství. Moje kamarádky, které přijdou večer na pokec, nutí aby u nás spaly, ideálně bychom patrně měly žít v nějakém volném společenství.

Tím chci říct, že my dvě bychom prostě bez školky strádaly :-)
 Pavlína, 2 malí kluci 
  • 

jak jsem to myslela 

(4.6.2008 15:21:42)
Já jsem chtěla jen napsat, že ačkoliv nemám na jesle a školku moc dobré vzpomínky a ve školce mě to nebavilo (na rozdíl od školy), stejně to negativně nepoznamenalo můj vztah k rodičům. A protože jsem do školky nechodila moc ráda, přemýšlela jsem zda dám syna do školky, ačkoliv by nohl být ještě rok doma.
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Tohle nemám ráda.... 

(4.6.2008 10:22:37)
Tahle věta:"Je tedy rozšiřování počtu školek a podpora vzniku jeslí skutečně řešením stávající společenské situace?" směšuje dvě úplně odlišné věci. Zatímco asi málokdo bude prosazovat umístění 2 letého dítěte v jeslích,pokud nebude muset, pro 4 leté dítě je školka v naprosté většině případů dobrá věc - to už snad potvrdilo dost psychologických výzkumů. A těch školek je málo, to snad je taky zřejmé.
Takže jesle Ne, školky ano.
A jen poznámka k té údajné vzpomínce "proč mě chtěli, když mě tady odložili" - už vidím dvouleté dítě takto uvažující.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Tohle nemám ráda.... 

(4.6.2008 10:51:28)
Taky nevěřím tomu, že by si dvouleté dítě domyslelo, že jej maminka odkládá, i když já jsem byla v jeslích od roku, a to bez následků, chápu, že pro některé děti to může být stresující situace. Ale! Školka nejsou jesle - děti jsou tam větší a zralejší. Můj názor je, že dítě nemusí být co nejdéle s mámou - stejně tak při představě neustálého kontaktu s manželem, bych se vážně bála o manželství - takhle se na něj těším, i když mezi sebou nemáme onu tebou zmiňovanou závislost :-D
 Insula 


Re: Tohle nemám ráda.... 

(4.6.2008 12:14:29)
Také to nevidím tak tragicky. Vzhledem k tomu, že jesle už dnes v podstatě téměř neexistují, tak si nemyslím, že umístění dítěte ve třech, čtyřech letech do školky je tragédie. Samozřejmě jsou děti, které to mohou hůře snášet, ale třeba moje dcera šla ve třech letech a bylo to jen dobře. Měla jsem z toho strach, protože byla zakřiknutá a stydlivá a neuměla si hrát s dětmi. Školku zvládá naprosto super, dokonce brečela, když měla jít domů. Prospělo jí to. Se synem to bude asi trochu horší, je to mamánek, ale do práce prostě stejně budu muset za rok jít. A tak si myslím, že bude dobře, když se trochu "osamostatní".
 Teraza Horáková 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 17:44:14)
Madeleine, díky.... to závidím, to umění několika slovy vyjádřit podstatné.

Pravda. Tady přeci nikdo nepsal, že musí od malých dětí a jde rád, protože nutně potřebuje nový Mercedes.
 10.5Libik12 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 18:11:51)
Madelaine,
zpomalení je ekologická i politická nutnost, jinak se lidstvo sežere a pomře na druhotnou produkci a mutace. Ví to každý, akorát to jde mimo oficiální prezentace a spojuje se to s extrémními postoji pseudohledačů pravdy.

Ale já se nechci hádat ani filozofovat, k tématu bych si dovolila podobnou otázku jako k Monty. Prosím tě, pokud je výchova dětí šedá realita, popiš mi, prosím, tu růžovou. Není to provokace, je to vážný zájem o pochopení.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 18:44:42)
Teď mi Madelaine nahrála. Někdo má děti proto, že je chce mít, někdo je má proto, že se mu přihodí. Ten důvod není až tak důležitý, důležité je, jak se k tomu postaví. Použiju drastický příklad. Hypochondr - nebo spíše člověk stižený Münchhausenovým syndromem - může chtít mít nějakou ošklivou nemoc, může si vymýšlet, že ji má... a někdo ji prostě dostane a nějak se s tím musí vyrovnat. Nevím, proč lidi uráží nebo nadzdvihává ze židle prosté pravdivé konstatování, že někdo nechtěl mít děti. Lež by byla společensky únosnější? Méně by zasahovala váš jemnocit? Můj syn dle mého názoru netrpí tím, že je nechtěné dítě, protože mu to rozhodně nedávám nijak "sežrat". Nemstím se mu za to a nešikanuji ho kvůli tomu. Jaký bych měla mít asi tak důvod pro zastírání skutečnosti? Neznám žádnou matku, která by alespoň jednou v životě, třeba v duchu, nevyslovila hříšnou myšlenku, že jí dítě/děti zkomplikovaly život, v něčem ji omezily... něco by chtěly podniknout a kvůli dítěti nemůžou. Nebo je tu výhradně sdružení světic a mimořádných supermatek, které v okamžiku narození dětí rezignovaly na vše ostatní a cele je naplňuje mateřství?
Spíš si myslím, že dost lidí "sere" fakt, že si i s dítětem mohu dělat co chci, nejsem na nikom závislá a syn mne i přes všechny mé ošklivé povahové defekty bezmezně miluje. ;)
 10.5Libik12 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:22:05)
Monty, když jsem rodila poprvé, byly zřejmě 2/3 dětí nechtěných, když potřetí, možná byla nechtěná jen Magdalena neb ostatní užívaly antiko:)
Jde o to, co to s člověkem udělá.

A tím jsme u tvořivosti. Vzniká-li něco nového, říkáš...,mno nevím, při počtu lidstva by mi přišlo poněkud bláhové vytvářet nové věci. Myslím, že by to přišlo bláhové i zbytečné i skutečným velikánům, čímž se nechci dotknout tvé tvorby. Tvořivost má zpětnou vazbu na to jakej člověk je, co vidí a myslí si. V tom je mateřství kreativnější než cokoliv jiného.

Jednou jsem se tě ptala, jestli chápeš, že se synátor naučí písmena a přečte si, jak píšeš na Rodinu nekonečný seriál o tom, jak jsi ho nechtěla, počala pro otce s předpokladem, že jsi neplodná (rozpor ne?). Ptám se tě na to zase, protože ty jsi matka, která synáčka dost žere a furt s ním někde otravuje:).
Jenže pak se dostaneš do role a prezentuješ se jako zabržděná puberťačka. Prosím tě, vždyť ten kluk v tom bude mít guláš:)


 16.5Salám&Lajka14 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:44:48)
Libiku,
k tomu, aby člověk něco pochopil musí ad jedna chtít a ad dvě mít dostatek relevantních informací. Ty vycházíš z nějakých keců na netu, které si interpretuješ po svém. Např. konstatovat, že dítě něco umí smí zřejmě jen matky postižených dětí, aby si nedej Bůh někdo nemyslel, že je moc "žerou". Ano, já jsem ráda, že syn není blbec. Taky umí hezky malovat. Jinak má ovšem převážnou většinu povahových vlastností, které mne štvou a rozhodně bych se s ním hrdě nepřihlašovala do Matky roku.
Já neumím hrát hru na "jak se to správně dělá". Říkám to, co si aktuálně myslím a v zásadních věcech si neprotiřečím. Jenže zatímco - např. - pro mne je důležitý obsah sdělení v nějakém kontextu, tady existuje skupina slovíčkářů, kteří naprosto nechápou, že třináct smajlíků k vložení opravdu nedokáže nahradit přímou komunikaci s protějškem.
Můžu napadat názor, můžu něco zlehčovat, ironizovat, ale neodvažovala bych se soudit lidi podle toho, co kvákají na veřejném serveru. Z nějakého důvodu mi tady pár identit neustále podsouvá kraviny a nesmysly. Zjevně nemám na to jim cokoli srozumitelně vysvětlit. Nikdy jsem neměla pedagogické nadání. :-)
 10.5Libik12 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:50:41)
Monty,
ty mluvíš zkrátka o svém chlapci často, v dobrém i špatném, zkrátka jako každá hodná milující MAMINKA. Je to dobře a na Rodině se to tak dělá:) I na Literra se to tak může dělat, všude. Kkaždý chápe, že pro maminku je chlapec to přední.

Můžeš mi, prosím tě, teď říct, co tě se*re?

Jsi zkrátka hodná máma, no

 16.5Salám&Lajka14 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:51:49)
Libiku,
co by mne mělo srát? :-) S ironií a pošťuchováním jsi začala ty, já se jen držím hesla "na hrubý pytel hrubá záplata". ;)
 10.5Libik12 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 21:06:57)
Já se neptám na narážky na mou inteligenci, ale na tvé rozhořčení nad předpokladem, že jsi Matka roku, vo*e.

Ty máš hluboký kontrast mezi zaujetím vlastním děckem a svou prezentací rádoby svobodomyslné nematky, kamarádky.

Monty, normálně si to přiznej, jsi úplně běžná a obyčejná dobrá matka.(mrkni, jestli spí:))

 16.5Salám&Lajka14 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 21:15:50)
Nespí, koupe se.

A k tomu ostatnímu... Nepotřebuju si nic přiznávat. Mne pocit vlastní výjimečnosti přešel s pubertou. No, možná s postpubertou. Myslela jsem, že to tak má většina lidí. Ty ne? :-)
 10.5Libik12 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 21:21:09)
:-D

Ne, jsem věčné dítě.
Monty, tak jsi dobrá matka nebo nejsi?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 21:24:15)
Dobrý je za tři. To bych mohla být dobrá matka. :-)
 10.5Libik12 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 21:36:34)
A mám tě

 Jana, syn 2,5 roku 
  • 

Re: Článek se mně moc nelíbí 

(5.6.2008 7:34:03)
Ne Monty nepřešel Tě, z naprosté většiny příspěvků které alespoň já měla možnost tady na Rodině od Tebe číst je vidět, že Tě pocit výjimečnosti opravdu nepřešel. Ale je možné, že až se vylížeš z té postpuberty, tak Tě přejde.
 Luca 
  • 

Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 23:28:01)
To je přesné, mě hraní a výchova dětí hodně baví, ale jen pokud mám šanci se aspoň na pár chvil týdně urvat k něčemu jinému. 24 hodinovka je fakt ubíjející - pro mě.
 Teraza Horáková 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 18:34:42)
Libi a co psal Madeleine jiného??? Ona nepsala, že zpomalení není nutné, ale že je to otázka každé rodiny....
 Teraza Horáková 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 18:35:24)
Libi a co psala Madeleine jiného??? Ona nepsala, že zpomalení není nutné, ale že je to otázka každé rodiny....
 Teraza Horáková 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 18:42:45)
Já pořád nechápu, co je na tom divného, proč se tyhle dva ženské tábory nedovedou shodnout. Podle mne se dá zvládat obojí, jak práce, tak rodina a to poměrně v pohodě. Pravda, u mně je to snadný, nikam nemusím cestovat a kluci už jsou větší, navíc mám super podporu v manželovi.

Mně jako zaměstnané ženské nevadí ženy, které se věnují 24 hodin denně svým dětem, proč tedy Vám, maminkám, které jste doma, vadí, že jsem zaměstnaná a neustále mi vnucujete, že to rozhodně dělám špatně...... že z dětí budou asociálnové a nutně musí citově strádat.

Tahle debata už je fakt hodně dlouho o ničem, tudíž se s Vámi loučím. Dva nesmiřitelné tábory, stejně jako porody doma x porody v porodnici.
 Cow :-) 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 18:56:33)
Vidím to, Terezo, úplně stejně, ačkoliv se ráda zapojuju do "žhavých" témat, ale někdy mi stačí i takové normální ovlažení typu zmrzka od Algidy od Luboše Nágla.
Vždyť je tohle furtinky furt dokola. A mnozí volají: "RESPEKT....RESPEKT.....RESPEKT..."

Aspoň mě Monty pobavila jako vždycky:-DR^
Docela ráda bych si od Monty něco přečetla, když už "louskám" Repa;)
 Teraza Horáková 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 18:58:30)
jo, už mně to taky párkrát napadlo.... Monty, ochlap se, třeba na e-mail, co vyšlo nového, ať si můžeme počíst. Díky
 Bellana 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 18:59:37)
Terezo, já jsem třeba velmi tolerantní domarodka, když už jsi zde ty domácí porody zmínila jako příklad. Nedemonstruji před porodnicemi za jejich zrušení. Stejně tak je mi osobně dost jedno, zda někdo odchází do práce už po šestinedělí, i když přiznávám, že jsem vděčná za možnost být s dětmi doma.

Akorát jak tak čtu zpětně diskusi, říkám si, že kdybych měla věřit Montině teorii, že vztah mezi matkou a dítětem nevzniká právě při odstraňování exkrementů, krmení mrkvičkou, převlékáním poslintaných triček a prostě všemi těmi drobnými denními činnostmi, které si pochopitelně dospělý človek ze svého dětsví nevybavuje, tak si půjdu řezat žíly, poněvadž všechno, v co věřím ohledně svých dětí, by bylo v troskách.

Já jsem naštěstí přesvědčena o tom, že možná si budou moje holky jednou spíš pamaovat na to, jak blbly se psem a zahradě, a to, že jim maminka myla zadek od hovínek, nebude oblíbená vzpomínka, ale že náš vztah bude utvořen právě těmi maličkostmi, které se na první pohled nezdají podstatné. Takže moje žíly zatím zůstanou v celku :-)
 Teraza Horáková 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:06:14)
Bell to nebyly jen porody, kdysi tu něco podobného lítalo o kojení apod...

Tvrdila jsem někde, že se s názory Monty 100%-ně ztotožňuji? Ne. Ale také se nevidím ve spoustě jiných. Mne vytáčí ten radikalismus. "Nežiješ jako já, jsi divná, nebo přinejmenším špatná máma".

Co takle trochu pochopení ze všech stran?
 Bellana 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:08:07)
Terezo, to o tom pochopení je směřováno ke mně? Nebo to byl tak nějak obecný výkřik?
 Teraza Horáková 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:09:23)
Ne, k tobě osobně ne, k celé téhle diskuzi.
 Bellana 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:11:53)
Tak to jsem ráda, že ne ke mně osobně :-) Mám leckakou chybku, ale absence respektu k názorům druhým snad mezi moje mínusy nepatří :-)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:16:55)
Pozor, Bellano, to není přesné. Tím utíráním zadků a krmením mrkvičkama může vzniknout pouto, zvyk, závislost, jakási "senzitivní blízkost". Vztahem nazývám něco na vědomé úrovni. Takže z utírání prdýlky může VZNIKNOUT vztah, ale taky nemusí. A naopak může vzniknout i zcela nezávisle na otírání čehokoliv. Mimino se o ničem nerozhoduje, řídí se pouze pudy a přirozeností mláděte. Pokud v přírodě zahyne samice s mláďaty a těch se ujme jiná, budou ji také pokládat za matku, dokonce i když půjde o jiný druh. Tady se směšuje biologická přirozenost a rozumový výběr, proto ty spory. Dítě nepotřebuje JEN A JEN svou biologickou matku. Potřebuje JAKOUKOLI matku, která plní mateřskou funkci. Minimálně k přežití, pro tuto chvíli. ;)

Terezo, Cow... poslední, co jsem spáchala je tohle. ;)
 Cow :-) 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:26:18)
Monty, díky za typ...Terezo, jdeme do toho, ne???
Už název sní zajímavě.
Monty ale na tom skutečně něco je...je rozíl utírat a utírat.
Utírat pokakanou dupku mlžeš se zlostí, že se ten smraďoch malý po třetí dneska podělal a utírat se dá s láskou a pochopením. " To je fajn, že se malá dneska vykakala, aspoň ji nebude bolet bříško." Při třetí "náloži" si řekneš: "Snad ji nic není a nepojedeme na pohotovost".
Sestra v kojeňáku může tisíckrát utírat zadeček dítěti a může ho tisíckrát krmit a tisíckrát mu utřít pusinku a není to totéž, jak to dělám já...Tereza, Bell, Líza.

Ale i v kojňáku nebo v Klokánku to může to být taky lepší než od matky, která je něco jako Mauerová.
 Teraza Horáková 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:44:52)
Cow - zařízeno :-)))
 10.5Libik12 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:45:39)
Krávi, jako se skupina holek snaží vulgarizovat mateřství pos*ranejma zadkama a jinejma jednotlivostma, tak já druhém břehu popisuji ty vzletné naplňující seberealizace konkrétními úkony: mlácení do klávesnice, pocení se v kostýmu, rukotřas s blbcema a mé nejoblíbenější - stání u kopírky (škoda, že nastává soumrak kopírek).

:-D
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:50:40)
Libiku,
ale to není seberealizace, víš. Aspoň u mne ne. Kostýmek jsem v životě neměla ani ve skříni, natož na sobě.
Mne "nenaplňuje" mlácení do klávesnice. Vůbec si nejsem jistá, jestli bych použila tak pitomé slovo. Takže řekněme, že mne něco BAVÍ. A představ si, že mne baví jezdit po světě, poznávat nový věci, místa, získávat nějaké zkušenosti. Baví mne chodit do galerie, na koncert, šmejdit po antikvariátech a vetešnictvích. Baví mne moct si každý měsíc na pár dní vyrazit kam se mi zachce. Zřejmě je to proto, že mám problém se vztahama, viď. Kdybych ho neměla, bez mrknutí oka bych to všechno vyměnila za štupování ponožek pro nějakého Ó velikého, který mi milostivě nasype do zástěrky výplatu. ;)
 Cow :-) 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:56:32)
No jo Libik....každá stojíme na nějaké straně Jordánu....někdo na levé, někdo na pravé...jedná na východní, druhá na západní straně.
Každá to vnímáme jinak a přitom je to možná totéž.
Někdo s jde Jordán překročit suchou nohou a jiná si půjde raději zaplavat.

Bell, ale mě Monty zajímá jako kreativní umělec i jako člověk.
 Bellana 


Re: Článek se mně moc nelíbí 

(4.6.2008 19:44:40)
Monty, tak pokud nazýváš vztahem to, co je na vědomé úrovni, pak je jasné, že se neshodneme, poněvadž definici vztahu bych viděla jinak.

Jelikož právě velmi kreativně kojím, nemám čas tu psát sáhodlouhé příspěvky, prostě jen bych ráda zopakovala, že pouta se tvoří dle mého názoru právě tím "utíráním zadku" ... možná že by ten zadech technicky utřel lépe někdo jiný než já, ale já pevně věřím tomu, že pro své děti jsem i v tom utírání zadku výlučná právě já. Minimálně pro miminko (4 měsíce), pro které prostě není šumák, zda jí ten zadek (když už se držím jednotného příměru, že jsem si zrovna vybrala ta hovénka) utřu já nebo cizí paní. A myslím, že ani tříleté není jedno, kdo jí utře nudli nebo pofouká koleno. Na tohle si moje děti fakt pamatovat nebudou, ale to neznamená, že to neutváří naše vztahy.

Cow, myslím, že Monty nemůžeme brát jako "umělkyni", to by se tu pak mohl domáhat výlučného posuzování každý (třeba proto, že je učitelka nebo pekařka nebo prodavačka v sámošce). Prostě to beru tak, že tu Monty diskutuje sama za sebe, ne že jí mám posuzovat coby exhibicionující kreativní autorku.
 Katka+3 
  • 

Re: Článek se mně moc nelíbí 

(7.6.2008 10:30:38)
Super, naprosto s tebou ve všem souhlasím!!!! Mně z těchto názorů na výchovu dítěte naskakuje husí kůže a nejvíc mě štve, že takové maminky v těch, co jdou do práce dříve, chtějí vyvolávat jakýsi pocit vinny, že to nedělá dobře. Naštěstí, z toho už jsem vyrostla, at´ si každý zorganizuje svůj život s dětma jak chce!!!!!!
 Krucipísek 


Re: Tohle nemám ráda.... 

(6.6.2008 11:17:12)
souhlas!
 sebrej 


Re: Tohle nemám ráda.... 

(7.6.2008 10:19:07)
Naprosto souhlasím - pro 3 a víceleté dítě je školka, resp. kolektiv stejně starých dětí k nezaplacení. Učí se komunikaci, respektu k sobě samým, ale i obhájit svoji pozici v kolektivu. Mučí mě představa, že nám dítě vezmou zřejmě až v okamžiku, kdy bude malé 5let, protože ve zdejších školkách nejsou místa :o((( A radnice s tím odmítá cokoliv dělat - protože mají důležitou otázku - co se školkami až opadne babyboom??? NO COMMENT. Já osobně si pamatuji pouze zážitky ze školky. Jesle jsem absolvovala, ale nepamatuji si teda nic. Zážitky ze školky byly vesměs pozitivní a rozhodně jsem ráda za to, že jsem si tím mohla projít.
 mellie 


Nic není černobílé! 

(4.6.2008 10:55:17)
Já jsem typický produkt své doby, od 10 měsíců jsem byla v jeslích a pak ve školce. Z jeslí si nepamatuju nic a ze školky málo, negativní snad jen to, že jsem nikdy nechtěla spát po obědě, jinak spoustu hezkých věcí.

Hlavně si nemyslím, že by se pobyt v jeslích a školce na mě nějak podepsal a v životě mě nenapadlo, že jsem byla ve školce proto, že by mě snad rodiče nechtěli (taky si myslím, že autorka tady přehání). Každopádně je to hrozně individuální a někdo, kdo říká "jesle a školky jsou zkáza dětí" právě tuhle individualitu dětí v potaz nebere. Naopak mnohdy naprosto zbytečně pěstuje pocit viny v maminkách, které třeba jinou volbu nemají.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nic není černobílé! 

(4.6.2008 11:09:56)
Nic není černobílé - mne rodiče nechtěli a do jeslí jsem nechodila. Do školky jen rok, protože to bylo povinné. :-)
 JiBi* 


Re: Nic není černobílé! 

(4.6.2008 14:13:46)
Monty..., to je smutné...s takovým vědomím se asi moc dobře nežije ;((
 JiBi* 


Re: Nic není černobílé! 

(4.6.2008 14:14:47)
Monty..., to je smutné...s takovým vědomím se asi moc dobře nežije ;((
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nic není černobílé! 

(4.6.2008 14:19:03)
Proč, aspoň člověk ví, na čem je.
Ztráta iluzí bolí daleko víc než žádné nemít. ;)
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Nic není černobílé! 

(4.6.2008 16:02:07)
Monty, předpokládám, že ti není 18, ale o maličko víc....V době tvého (i mého) početí nás bylo hrozně moc, co jsme vznikli nechtěně. To ale třeba v mém případě neznamená, že jsem nebyla milované dítě.A myslím, že podobně je na tom hromada lidí.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nic není černobílé! 

(4.6.2008 16:21:05)
Nechtěné a neplánované jsou dva zcela odlišné pojmy. Moje matka měla před svatbou s chlapem, kterého měla ráda a blbě se jednou zapomněla v autě s řidičem od nich z práce. ;)
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Nic není černobílé! 

(4.6.2008 16:25:39)
Tak to je blbý.. U našich to bylo takové to klasické "musíme se vzít". To jsem měla na mysli.A z tvých dalších příspěvků jsem pochopila, že tě vychovávala babička, tak se nezlob.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nic není černobílé! 

(4.6.2008 16:49:39)
Nezlobím se, mě to nikdy nijak zvlášť žíly netrhalo. Babička byla jako máma podstatně lepší, než jaká by mohla být moje biologická. Upřímně řečeno, podílela se na výchově mé nevlastní sestry a následky jsou... děsivé. ;)
 MSteflova 


Re: Nic není černobílé! 

(4.6.2008 17:59:55)
Aha, a jak to dopadlo s tou svatbou?
 Sandra +1+? 
  • 

Já nechápu 

(4.6.2008 11:14:32)
o co v tomto článku vlastně jde. Vždyť nikdo nenutí rodiče, aby dávali své dítě do školky, když nechtějí a dovoluje jim to jejich situace. Když vyžijí z jednoho platu a žena se cítí dostatečně naplněna péčí o dítě a myslí si, že je pro její dítě nejlepší zůstat s ní doma, ať si ho nechá klidně doma až do školního věku. Ale obráceně, ty maminky, které do práce jít musí, nebo mají svou práci rády a chtějí se tam vrátit, protože jim na mateřské hrabe, by měly mít možnost své dítě někam umístit. A leckdy není kam.
 ala 
  • 

Já nechápu¨-asi je to jen povzdech? 

(4.6.2008 11:54:04)
Já se přiznám, že to také moc nechápu...beru tedy článek jako povzdech nad konzumním způsobem života...ale přeci opravdu nikdo nikoho nenutí dávat děti do školky či jeslí, v našem sociálním systému životní minimum člověk tj. i matka s dětmi dostane...samozřejmě, že to je málo na "žití" ale není to na umření (což ve valné většiny států světa není až tak běžné....dostávat něco od státu...a ještě dostávat tolik, aby to člověka "uživilo";). V "dávnách" dobách byly matky doma resp. doma pracovaly (statek,pole, tkaní, šití) a děti byly u toho resp. jak byly schopné práce zapojily se též a ve skupiny ostatních dětí "plnily své úkoly" - chtěly by ženy toto? pracovat a zapojovat od útlého věku děti (v kolika státech i dnes děti často jsou hlavním zdrojem obživy!!!) Myslím, že podmínky momentálně u nás jsou více než luxusní, není prostě možné chtít být doma a mít veškerý komfort jako ti co chodí do práce (není-li po ruce zdroj peněz - manžel, nemotivosti atj.). Je to věc volby, priorit či toho, co člověk v životě chce, jako luxus vidím to, že vůbec tato volba je.Podsouvat někomu, že je "špatné" že chce chodit do práce, aby si mohl vzít hypotéku a bydlet ve větším bytě či jezdit na dovolené se mi nelíbí
 MonikaH 


Autorka mícha hrušky s jablkama 

(4.6.2008 11:06:17)
Autorka článku pohlíží stejným metrem na jesle a školky, což samozrejmě nejde. I uznávaný dětský psycholog Zdeněk Matějíček píše, že většina dětí od 3 let školku potřebuje. A v současné situaci, kdy v některých částech republiky nelze dostat do školky 4 leté natož 3 dítě je tento článek výsměch. Znám případy, kdy se děti dostali do školky poprvé až jako předškoláci, protože maminky byli doma na MD s mladšimi dětmi.
 Zuzka 
  • 

nic není dokonalé 

(4.6.2008 11:10:54)
Podle mě není nic špatného na tom dát tříleté dítě, které je mentálně v pořádku, na pár hodin denně do kolektivního zařízení jakým je třeba školka. Není nic špatného ani na tom, když si manželé od sebe trošičku odpočinou, každý ve svém zaměstnání. Upřímně mě děsí předsava a to jsme si s manželem hodně blízcí, že jsme spolu od rána až do večera doma. Myslím si, že dočasné odloučení spíš vztahy obohatí, než ochudí a to platí i ve vztahu k dětem a nemyslím si, že těch několik hodin, kdy nejsme spolu, jsou pro děti nějakou velkou újmou na jejich psychickém zdraví.Samozřejmě, jako každý lidský vynález i vynález školky má své chyby, tak jako člověk není bezchybný. Záleží však na samotném člověku, jak tento nástroj použije, může se stát možností, kam své děti odložit a mít od nich pokoj až do pozdního odpoledne, nebo možností kam své děti vodíme pro to, aby si mohli pohrát se svými vrstevníky, našli si kamarády a poznali i někoho jiného než mámu a tátu. Jakýkoliv nástroj v rukou člověka se může změnit na nebezpečnou zbraň. Záleží jen na nás jak si vybereme, věci nejsou dobré ani zlé, takový dokáže být jen člověk. Takže když to shrnu, proti školkám nic v podstatě nemám, rodiče kteří své děti mají rádi, určitě nedopustí aby se v nich jejich dítě cítilo "odložené".
 Anadar 


Hlasuji pro větší šíři možností 

(4.6.2008 11:14:44)
Autorce rozumím.O osudu našich dětí by mělo rozhodovat více hledisek než jen ekonomické.Každá rodina by měla zvážit,co je pro ni nejvhodnější a mít možnost se podle toho zařídit.Od extrému z porodnice do firmy až po domácí péči do školního věku(a třeba i domácí školu) přes široký střed možností.A mít na paměti,že ta první možnost (a všechny v jejím blízkém sousedství) je opravdu extrémem,z hlediska vývoje dítěte téměř neomluvitelným.
Možná bychom mohli připustit,že nesehnaná školka pro starší dítě maminky na RD není taková tragédie,jak se někdy popisuje.Jsou přece i jiné dětské kolektivy než ve školce,v rámci rodiny se lze věnovat i jiným než typicky školkovým činnostem-proč to nebrat jako zajímavou alternativu?
 Diva.Bara 


Re: Hlasuji pro větší šíři možností 

(6.6.2008 1:12:15)
Anadar, souhlasím, každému vyhovuje něco jiného. taky souhlasím, že pokud mi dítě do MŠ nevezmou (a taky nevzali) s tím, že mají plno, a já jsem na md s dvojčaty, tak nám to zas tak moc život nezkomplikuje a není to tragédie. pak bych ale všechny pozvala k nám na 1 den na exkurzi a pak ať se vyjádří. mám 2,5letou dceru (3 jí budou v říjnu), a k tomu 6měs dvojčata. řp nemám (sice moje chyba, ale peníze na to, abych si ho udělala, nám nikdo nedá), takže se mimo vesnici kde bydlíme dostanu jen s manželem, busem je to horor, takže co se týče kolektivu pro st.dceru, o tom radši nemluvě, a přitom ona je po dětech dravá. jasně, není to tragédie, ale život by nám to výrazně ulehčilo, chtěla jsem ji do mš dávat jen na dopoledne, kvůli kolektivu, abych měla čas se věnovat dvojkám. holt není, přežijeme, půjde za rok. třeba bych ale byla o pár šedivých vlasů lehčí :)




 Magda & 2 
  • 

Instituce skolek se zmenila od dob komunismu.... 

(4.6.2008 11:28:07)
Myslim si, ze instituce skolek se zmenila od dob komunismu a mnoha pripadnym traumatickym zazitkum deti se v dnesnich dnech snazi predchazet. Mnohe skolky nabizeji adaptacni program, kdy maminky mohou z pocatku zustavat s detmi ve skolce, taky se poradaji skolkove besidky, ktere podporujou vztahy mezi rodinami a skolkou...atd. Tohle si alespon nepamatuju, ze by za komunismu bylo. Drive se prave nehledelo na individualni pozadavky deti, bylo zadouci, aby vsechny chodily do skolky, ktera by je mohla formovat uz od utleho veku, bylo zadouci, aby se matky vracely co nejdrive do prace (pracujici zena je vzorem socialistickeho zrizeni!)...atd. Ja instituci skolek vitam a jsem rada, ze muj trilety syn ji bude od zari navstevovat (uz se tam tesi, hlavne na deti a nove hracky), i kdyz ja zustavam jeste doma s mladsi dcerou.....
 Kata 
  • 

Re: Instituce skolek se zmenila od dob komunismu.... 

(4.6.2008 12:13:42)
Vystihla jsi to přesně. Já si pamatuju, jak nám zapálená soudružka v MŠ vykládala o Auroře a Gotwaldovi - toho když nám ukázala na fotce, byli jsme strašně zklamaní, protože tehdy jely Holky z naší školky a my mysleli že je to Gotwald z pěveckého dua. A ona na nás s hnusným dědkem v baranici ha ha. Pracuji doma při MD a zvažuji, že začnu dávat malého třeba jen na den, dva v týdnu do soukr. zařízení, protože vidím, jak je žhavý když vidí ostatní děti. Starají se tam o děcka skvěle, mají tam bazének na zahradě, pejska k dětem apod. Nevím, proč by se měl můj malý za to na mě zlobit. Ale je pravda, že na školku v dobách minulých mám také rozporuplné vzpomínky, ale to dělaly ty přísné soudružky tam, dnes je to jiné.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Instituce skolek se zmenila od dob komunismu.... 

(4.6.2008 12:21:46)
Upřímně... některé soudružky tam zůstaly. Gottwalda už možná neukazují, ale chovají se stejně jako za totáče. :-)
Zrovna včera jsem měla možnost zažít zajímavou situaci ve školce. Šla jsem si vyzvednout syna na hřiště. Když mě viděl, odhodil nějakou hračku a šel za mnou. Jeho učitelka na něj zavolala, aby je po sobě uklidil, načež on "zasalutoval" a pravil: Rozkaz, kapitáne. Učitelka se ohradila s tím, že mu už x krát říkala, aby tuhle hlášku nepoužíval. Což jsem brala, sice na tom nevidím nic závadného, ale každý má právo se ohradit proti něčemu, co se mu nelíbí. Ovšem druhá učitelka (syn ji měl první rok, neustále si na něj stěžovala a musím uznat, že mi fakt nebyla nikdy sympatická) zvýšeným hlasem začala vykřikovat, co si to dovoluje k paní učitelce a to na mne bylo docela silný kafe. Kdyby řekl něco sprostého - budiž. Ale tohle... to jsem nějak nepochopila. Pro jistotu.
 Teraza Horáková 


Re: Instituce skolek se zmenila od dob komunismu.... 

(4.6.2008 12:25:07)
Mně doma kluci říkají "rozkaz velká vezírko" :-)) a minule to jednomu ulítlo v družině... Jenomže mají super družinářku, ta se to mu smála, když jsem pro něj přišla.
 Kačislava 


To můj syn dělá taky, 

(4.6.2008 17:40:59)
tedy vůči mně a manželovi. Manželovi při salutování říká kapitáne Hooku, mně dámo. Takže - rozkaz, dámo!
 jak 


Re: Instituce skolek se zmenila od dob komunismu.... 

(4.6.2008 13:20:08)
ja nevim, ale jde skloubit oboji, ne? Prace i dite a rodina. A ja to tak chci, pokud je dite zdrave, proc by neslo do skolky ci i jesli, na zakraceny uvazek chci jit do prace tak 6 tydnu po porodu. Pokud bude mimi ok. Muzu si ho brat do kanclu, mam kancelar jen pro 2 lidi ci pracovat z domu. Za prve nechci, aby mi ujel vlak, nechci byt jen doma a u syna se mi toto osvedcilo, je spolecensky, nebojacny a vse je ok.V mem oboru je po 4 mesicich vse jinak a ja proste pracuju rada, nehlede, ze i kdyz je materska slusna, pro me je to almuzna.
 Dana, Kubík 4/05 
  • 

Skloubit práci a dítě 

(4.6.2008 14:00:20)
Někdy skloubit práci a dítě jde, někdy nejde. Pracuji v kanceláři, šla jsem na měsíc do práce se sedmitýdením Kubíkem (pouze na pár dní) a šlo to. Neumím si to představit o několik měsíců později. Teď chodím do práce na dva dny v týdnu, pro Kubu mám hlídání. Do školky se nedostal (vůbec nebrali tříleté) a v práci trochu přituhuje, potřebují mě na plný úvazek a zas nemám takový příjem, abych platila každodenní hlídání...
Záleží na místě a jestli je zaměstnavatel ochoten vzít maminku na částečný úvazek...
 jak 


Re: Instituce skolek se zmenila od dob komunismu.... 

(4.6.2008 13:21:16)
ja nevim, ale jde skloubit oboji, ne? Prace i dite a rodina. A ja to tak chci, pokud je dite zdrave, proc by neslo do skolky ci i jesli, na zakraceny uvazek chci jit do prace tak 6 tydnu po porodu. Pokud bude mimi ok. Muzu si ho brat do kanclu, mam kancelar jen pro 2 lidi ci pracovat z domu. Za prve nechci, aby mi ujel vlak, nechci byt jen doma a u syna se mi toto osvedcilo, je spolecensky, nebojacny a vse je ok.V mem oboru je po 4 mesicich vse jinak a ja proste pracuju rada, nehlede, ze i kdyz je materska slusna, pro me je to almuzna.
 SylvieN 


Důležitá je možnost volby 

(4.6.2008 12:13:42)
Přiznám se, že byl pro mne článek trochu zklamáním. Mám pocit, že směšuje několik věcí dohromady. Přítomnost dětí v jeslích či školkách, odcizení partnerů a konzum a hektičnost dnešního života. Nemyslím si, že tyto věci spolu musí nutně souviset.
Čekala jsem, že tento článek bude o možnostech volby. Bohužel to zazní z článku pouze skrytě a v náznacích.
Dnešní problém školek a jeslí není pouze v tom, zda dítě do jeslí a školek dát, ale že to často ani díky kapacitnímu naplnění těchto zařízení nelze, i kdybychom chtěli. Pokud stát dává možnost volby, co se týče délky čerpání rodičovské dovolené, měl by zajistit i dostatečnou kapacitu těchto zařízení, aby rodiče měli skutečnou možnost volby.
Navíc každé dítě je jiné a má jiné potřeby. Mám 3 děti a tak si myslím, že vím o čem je řeč. Nejstarší šla do školky ve 4 letech, dříve by to pro ni jako pro velmi introvertní bytost byl stres. Prostřední dítko navštěvovalo od 2 let 3x týdně jesle a to vysloveně ze společenských důvodů. A vždy tam chodila s nadšením. Prostě rozhodně nezavrhuji ani kvalitní jesle.
Navíc mám pocit, že dnešním rodičům vládnou děti a že se v přehnané míře přihlíží k potřebám dětí a ne již tolik potřebám rodičů. Jsem sedmým rokem ženou v domácnosti a musím říct, že mám v poslední době pocit, že mi prostě v zaměstnání, které bylo i mým koníčkem, definitivně ujel vlak. Na tomto serveru si asi tímto odstavcem hóóódně naběhnu , ale třeba tím některé maminky donutím k tomu, aby myslely i trochu na sebe. A třeba nastoupily do zaměstnání dříve, než jim ujede vlak jako mně. Pokud ovšem budou volné kapacity ve školce nebo v jeslích…….!!!!!
 MiladaL 
  • 

Re: Důležitá je možnost volby 

(4.6.2008 12:41:57)
Barčo a Sylvo, rozumný příspěvek do diskuse. člověk by měl pomalu na tomto serveru pocit, že maminka, která nechce zůstat s dítětem nejméně do 4 let doma a nepovažuje mateřskou dovolenou za naplnění svého života, je špatná. Já pracuju na zkrácený úvazek, nemám pocit, že své dítě ochuzuji a po pravdě řečeno si mateřskou bez částečného kontaktu s profesí zatím představit nedokážu.
 MiladaL 
  • 

Re: Důležitá je možnost volby 

(4.6.2008 12:42:46)
Barčo a Sylvo, rozumný příspěvek do diskuse. člověk by měl pomalu na tomto serveru pocit, že maminka, která nechce zůstat s dítětem nejméně do 4 let doma a nepovažuje mateřskou dovolenou za naplnění svého života, je špatná. Já pracuju na zkrácený úvazek, nemám pocit, že své dítě ochuzuji a po pravdě řečeno si mateřskou bez částečného kontaktu s profesí zatím představit nedokážu.
 Barča 
  • 

Tak nevím 

(4.6.2008 12:21:21)
Tak nevím, nad některými příspěvky kroutím hlavou - dle nich je asi ideální bydlet pod mostem, chodit pěšky a radovat se že jsme spolu. Totiž, nevím kde bychom bez hypotéky bydleli. Nebo vím, v podnájmu, za stejné peníze jako platíme dnes za hypo i s poplatkama. Takže z bláta do louže, pracovat se prostě musí ať je to jak chce. A nemyslím, že by se maminky vracely do práce kvůli bazénu nebo luxusním dovoleným. Třeba mě to na MD prostě nebaví, sem frustrovaná, vzteklá a závidím svému manželovi, že pro něj se nic nezměnilo.Často mám pocity, že mi prostě skončil život. A nejsem přesto špatná matka, jsem možná lepší než všechny ty ťuťu ňuňu co by zůstali doma nejlíp do 18 let věku dítěte. Zkrátka vidím život i jinde než doma u sporáku, nad plenkama a nedělá to ze mě žádnou krkavčí zrůdu. Zajímavé, že u muže se nikdo nepozastaví nad tím, že není (nechce) být doma, že ho nebaví starat se o dítě.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Tak nevím 

(4.6.2008 13:22:40)
Přesně jsi popsala moje pocity :-D
 Zuzana+Terezka 


Re: Tak nevím 

(4.6.2008 21:24:21)
Ano ano, já se na MD cítím také uplně stejně. A proto se nyní hrdě hlásím k maminám "půl-úvazkářkám". Hurá, hurá, je to sice děsně náročný skloubit s hlídáním Terezky (střídáme se s tatínkem a se sousedkou), práce je náročná, ale mně je o hooooodně líp. Jsem vyčerpaná, ale hezky. A intenzita zážitků s mojí dvouletou dcerou se zněkolikanásobila. Jsme spolu méně, ale přitom jsme si blízké jako nikdy předtím. A já konečně cítím tu životní rovnováhu. No, snad to vydrží :-).

P.S. Ahooooj, Jani, tak mně můžeš přivítat mezi pracující :-))
 Ela 
  • 

Re: Tak nevím 

(4.6.2008 15:01:17)
Výborně! Lépe bych to nenapsala.
 katka+katka 
  • 

Re: Tak nevím 

(5.6.2008 8:07:24)
Úplně ti rozumím, já jsem pracovat vůbec nepřestala (když nepočítám pár dní v nemocnici po porodu). Bez práce bych se zbláznila, děsila mě představa, že ztratím kvalifikaci, kontakt se světem a seděla doma nad plínama. Nelituju svého rozhodnutí, že jsem nebyla na klasické mateřské - vůbec.
 Anadar 


Pro Barču 

(4.6.2008 12:32:43)
No,Barčo,z čeho usuzuješ ,že jsi tak ohromná matka,když tě to strašně nebaví?Myslíš si,že to dítě z tvého chování nepozná?A že to na něj nemá vliv?
A hlavně proč tě to tak nebaví?
Práce v domácnosti je otrava,ale vychovávat dítě je nádherný tvůrčí proces;kam se na to hrabou všechny profese.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 12:40:02)
Nádherný tvůrčí proces? V tom případě jsem zřejmě vychovávala mládě úplně jiného živočišného druhu.
 Simeona a 3 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 13:02:41)
Monty, R^R^R^
 SylvieN 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 13:25:50)
Taky se připojuji k Monty. R^R^
Občas mám pocit, že neexistuje víc frustrující činnost než je výchova dětí.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 13:35:45)
Nevím jestli frustrující... ale je fakt, že první měsíce života dítěte nemají s kreativitou vcelku nic společného. ;)
Mám dojem, že "kreativní" to začalo být až tak po třech letech, kdy je dítě partner v komunikaci, kdy zvládá samostatně vyměšování, krmení a začíná brát rozum. Do té doby je to jen stereotypní a ubíjející řetězec činností, které může docela dobře dělat kdokoli jiný. :-)
 MiladaL 
  • 

Re: Pro Barču 

(4.6.2008 12:50:18)
Anadar, mám pocit, že jinak se na mateřskou dovolenou dívá žena, která nemá příliš vysokou kvalifikaci, práce ji nabavila, vydělávala málo a 3 nebo 4 letou přestávkou v práci ji žádný kariérní postup neutekl. Jiné je to s ženou, kterou práce bavila, pracovala mnoho let na dosažení svého postavení a slušně vydělávala. A navíc - proč si myslíš, že výsledky výchovy matek, které jsou s dětmi dlouho doma a doma je to baví jsou lepší než výsledky výchovy matek, které mají holt rády své povolání? Mám mezi svými kamarády dost lidí, kteří mají rodiče doktory, maminka s nima byla na mateřské jen rok a jsou to úspěšní lidé s dobrým vztahem ke svým rodičům.
 jojo 
  • 

Re: Pro Miladu 

(4.6.2008 13:11:42)
...jsou to úspěšní lidé s dobrým vztahem ke svým rodičům, ale se stejně špatným vztahem ke svým vlastním dětem, nejspíš je po vzoru svých rodičů v roce odloží do jeslí či na hlídání. Celkem by mě zajímalo proč si tihle lidé děti vůbec pořizují?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Miladu 

(4.6.2008 13:29:01)
Bože můj, a co je to DOBRÝ VZTAH s dítětem??? Ona existuje nějaká úměra mezi časem stráveným s dětmi a jejich pozdější láskou k rodičům?
Znám hodně dospělých, kterým se rodiče ukrutně věnovali a dneska si maximálně napíšou formální pozdrav k Vánocům. Zrovna včera jsem na Novinkách četla, jak dva šedesátiletý bráchové okradli osmdesátiletou matku o prachy, které pro ně celý život šetřila. A v domovech důchodců - jak jsem tu už také mnohokrát psala - je plno staříčků, kteří se věnovali dětem, dali jim první poslední a dneska jsou rádi, když jim jednou za měsíc zatelefonujou a zeptají se, jak se jim vede... a bydlí ve stejném městě.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Pro Miladu 

(4.6.2008 13:31:26)
Myslím si Monty, že taková úměra neexistuje - nejde o to, kolik času s dítětem strávíš (znám holky, které se posadí ke kafíčku, děcko strčí do kuličkového bazénku a pak to podávají za čas strávený s dětmi), ale spíše o naplnění.
A hlavní mezi rodiči a dětmi je podle mě komunikace (samo, že myslím dobu, když už komunikují) a důvěra. Pak to může vyjít.
 Krucipísek 


Re: Pro Miladu 

(6.6.2008 12:15:34)
O kus výš je nějaká poznámka o tom, že dítě, jehož prdélka je utírána automaticky a ne láskyplně, vycítí, že není něco v pořádku. Taky se říká že spokojená matka = spokojené dítě. Když je tedy matka spokojená a vyrovnaná a naplněná tím, že se věnuje i práci, nemá tím pádem spokojené dítě? A opačně, pokud by se své práci věnovat nemohla, byla by nespokojená, neprojevilo by se to tedy na spokojenosti toho dítěte? Jasně že se to nedá brát ad absurdum (matku uspokojí když je 24 hodin pod parou, to se nerovná, že je její dítě spokojene)!!! (pro opatrnost, když se tu tak slovíčkaří)

Prostě po tisící první, někoho uspokojuje domácnost, někoho ne. Tohle je ale fakt už únavný :-(
 MSteflova 


Re: Pro Miladu 

(6.6.2008 12:30:06)
Janice, neznám nikoho, koho uspokojuje domácnost. Znám lidi, kterým to vadí méně a ty, kterým to vadí o něco víc. Nemyslím, že pokud je matka doma s dítětem, tak že je to proto, že jí baví péče o domácnost. Větší část mých známých je s dětmi do cca 2.5 až tří let doma, jsou to lidé různých profesí, některým práce chybí hodně, některým méně. Jen prostě věří, že dítěti prospěje, pokud s ním stráví nějaký čas doma.
Takže bych doplnila tvé dělení - někoho uspokojuje práce, někoho domácnost, někoho ani jedno a někoho obojí s tím, že dá přednost tomu, co momentálně považuje za důležitější.
 Krucipísek 


Re: Pro Miladu 

(6.6.2008 13:14:49)
Jasně :-) Souhlas :-), jsem to tak nějak rychle shrnula a široký prostředek pominula :-) Taky se snažím udržovat rovnováhu, vyrovnat pacičky vah je ale u mě složitější, neb jsem svobodná matka.
 MSteflova 


Re: Pro Miladu 

(6.6.2008 13:18:39)
Tak v tom případě smekám, jestli se ti alespoň částečně daří vyrovnávat. Ale holčičku máš hezkou, jestli je to ta na tom obrázku :-)
 Krucipísek 


Re: Pro Miladu 

(6.6.2008 15:16:02)
Jo jo, na ikoně dcera. Snažím se. Do práce musím jednoznačně na plný úvazek, jinak bychom se prostě neuživily. Do školky chodí dopoledne, jak jsem psala výše, už se nemůže dočkat až jí budou čtyři a bude moci chodit "po spa" :-) Ta podmínka věku samozřejmě souvisí s rodičákem, který, ač snížený, bodne. Do tří let jsem s ní byla doma, s laskavou podporou mých rodičů, za kterou jsem nesmírně vděčná. Máma mírně přesloužila v práci, ale když šla do důchodu, já šla do práce. Naši vyzvedávají dceru ze školky po obědě a odpoledne je s nimi. Hraje s dědou fotbal, jezdí na kole, doma hrajou pexeso, loto, kreslí si, sekaj společně trávu před barákem, pečou, jdou na hřiště, do ZOO... oba se jí fakt věnují.

Po úvodních bojích a následné tichosti po pěšině jsme urovnali vztahy s jejím otcem a jeho rodiči, takže tátu má a má mladší nevlastní ségru, se kterou se mají moc rády + tetu a dědečka a babičku i z této strany. Táta si ji bere tak jednou za 10-14 dní a podnikají spolu s jeho ženou a druhou dcerou různé vylomeniny. Je na něj spoleh a než jsem začala chodit do práce, přišel třeba i na společný oběd a chodily jsme ven všichni tři. Třeba cesta první den do školky byla za doprovodu obou rodičů. Teď, když chodím do práce, máme my dvě společně hlavně víkendy, ty si užíváme naplno. Večery se holt bohužel moc nepočítají, ale je-li sil, dojedu si pro ni k našim na kole a projedeme se nebo požádám mámu, aby mi ji přiblížila a jdeme se třeba ještě večer koupat (letos jsme to teda ještě nestihly). Domácnost holt trpí, protože na úklid, žehlení atd. mám jen noc, ale někde se to holt projevit musí a tohle je nejmíň bolavý místo.

Mám taky kámošku - svobodnou mámu - s o rok mladším klukem než je dcera, děti se maj téměř za sourozence, společně dáváme dovolené pod stanem i u moře, víkendové výjezdy do Krkonoš i třeba jen sobotní výlet s přespáním v bytě jedné z nás.

V rámci daných možností si myslím, že má pestré vyžití a pevné zázemí. Hlavně jsem ráda, že má hezký vztah s tátou a jeho rodinou, po úvodních strastech bych se ani neodvážila v něco takového doufat.
 Jaana2 


Re: Pro Miladu 

(4.6.2008 14:23:19)
no, když ta paní ne a ne umřít , tak si to holt ti pacholci vzali sami, ne, na co by jim byly peníze v jejich osmdesáti , kdyby náhodou se paní dožila stovky
fakt , někdy z toho rozum zůstává stát, co se děje.
 Kačislava 


Se mnou byla máma doma 

(4.6.2008 13:32:30)
Se mnou byla máma doma ještě za komunismu - je mi 42 a nikdy jsem nechodila ani do jeslí, ani do školky. Máma zůstala doma ještě i v prvních letech školy, takže jsme nechodila ani do družiny. Na rozdíl od Vás všech si však myslím, že tahle varianta také není tak skvělá - vůbec jsme totiž nebyla zvyklá na dětský kolektiv a začlenit se do něj mi dalo mnohem víc práce než těm dětem "kariéristických" matek, co děti narvaly do MŠ nebo už dokonce do jeslí. Navíc jsme byla v prvních třídách školy pořád nemocná, protože jsme si ty dětské choroby nemohla odbýt dřív. Můj názor je, že žádný správný univerzální přístup neexistuje, z dnešního hlediska bych asi ocenila, kdybych se do dětského kolektivu byla musela zařadit dřív (vydobýt si své místo v kolektivu ve dvou letech je úplně jiné kafe, než když už je vám třeba sedm nebo víc). Odejít od miminka je asi ukvapené a alespoň rok může zůstat doma každý, už kvůli vztahu s dítětem (ale může to být klidně i táta, můj muž byl s dětmi také chvíli doma). Zároveň je ale nesmysl tvrdit, že vás po třech letech mateřské přivítají v práci s otevřenou náručí. To prostě není pravda, do té doby vám dávno ujede vlak a najdou si náhradu - a čím jste kvalifikovanější, tím hůř, protože na naáhradu zaměstnavatel víc spěchá. Vím o čem mluvím, firma, ve které jsme pracovala sedm let mě po mateřské také propustila, protože si musela najít na mou práci někoho jiného a novou práci jsme hledala 3/4 roku, přestože mám dobré vzdělání, dlouhodobou praxi, mluvím plynně dvěma jazyky a bydlím ve městě s velmi nízkou nezaměstnaností.... Takže o bazénu, hypotéce a luxusním životě to moc není, stačí jen že se během mateřské a po ní změníte v osobu závislou na manželovi (a pak na podpoře), která obchází agentury a škemrá o nějakou práci... A taky je to pěkná rána do sebevědomí, co si budeme povídat.
 Xantipa. 


Re: Se mnou byla máma doma 

(4.6.2008 13:40:10)
Kačislavo - do jeslí jsem nechodila, do školky po nějakou dobu ano a je to jedna z mých nočních můr. Děkuji, docela ráda bych si tuhle zkušenost odpustila. Za komoušů se prostě i děti musely nutně zformovat do průměru - hodí nebo nehodí, nezájem. Mně vůbec nějak to formování nejde doteď a přizpůsobovat se kolektivu jen proto, že když je to většina, je to přece nutně správně - tak to už vůbec ne;)
 Kačislava 


Re: Se mnou byla máma doma 

(4.6.2008 14:58:27)
Víš, Xantipo, já myslím, že i dneska jsou některé školky blbé... A přesto se domnívám, že dětem spíš prospívají, vidím na svých dětech, že jsou o hodně samostatnější než jsem byla já. Začleněním do kolektivu nemyslím být stádní, ale já jsem se lišila fakt hodně - neznala jsem písničky,které v té době znaly děti (máma se mnou zpívala holt Ach synku synku..) děti a jejich hry mě nebavily, chtěla jsem se bavit spíš s dospělými, byl pro mě problém spát v jiném prostředí, takže jakýkoli výlet od první třídy byl pro mě trauma o táboru nemluvě, a jak už jsme řekla, všechny školkové choroby jsem chytila až ve školce, atd. Když jsi "jiná", "užiješ" si to a já prostě jiná byla. Nejde o to, že jsme si nehrála s jinými dětmi - samozřejmě, že hrála, ale něco jiného je obstát ve školce bez rodičů sama za sebe. Jsem dospělá a vzpomínky na dětský kolektiv ze ZŠ rozhodně nejsou nic radostného - byla bych si radši to sžívání s dětmi odbyla dřív než v době, když už tě spousta věcí mrzí a ostatní děti ti to dají sežrat.
 SylvieN 


Re: Pro Miladu 

(4.6.2008 13:34:54)
Co je ale proboha špatného na systému, že dítě jde na pět hodin denně do školky a já do práce? Samozřejmě za předpokladu, že je dítě dostatečně zralé. Naopak je to mnohem lepší. Oba se na sebe těšíme a odpoledne využijeme mnohem smysluplněji, než když jsme celý den spolu.
Mohu srovnávat, pracuji na částečný úvazek a to 3 dny v týdnu.
Ale chápu, že je to menšinový názor dnešní společnosti. Viz. můj příspěvek výše.
 bara, vašík 05/07 
  • 

Re: Pro Miladu 

(4.6.2008 13:53:13)
Asi si pleteš kvantitu s kvalitou ne. Nemyslím si, že když strávíš celý den doma s dítětem je to záruka toho, že mu dáš víc než matka, která je část dne v práci, ale pak se věnuje s větším elánem svému dítku a je spokojená, a psychicky a fyzicky opdpočatá a hlavně plná elánu věnovat se mu a to promiň já jsem teda nebyla, když jsem byla celý den doma s ním, odpoledne jsem se nemohla dočkat až dorazí manžel a já budu mít chvilku pro sebe a trochu se zregeneruju.Byla jsem úplně vyšťavená a teď ten pocit nemám, já můj syn a hlavně můj manžel jsem spokojenější, neb jsem v pohodě.
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Pro Miladu 

(5.6.2008 16:39:34)
Víš proč? Protože kdyby měly děti jen podobné slepice jako ty, tak by nám časem strašně kleslo průměrné IQ v zemi.
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

dodatek 

(5.6.2008 17:35:07)
můj příspěvek odpovídá na reakci jojo, je jich tu moc se stejným názvem, tak aby se náhodou nanaštval někdo jiný !
 Anadar 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 13:16:51)
Opravdu si myslím,že být na MD(RD) otrávená z péče o dítě není ten nejšťastnější přístup k věci.V péči o dítě přeci nejde jenom o to,jestli má pravidelné jídlo ,procházky a přebalení,ale i radostné prožívání společného času.To první poskytne paní na hlídání i jesle,ale to druhé je jen mezi rodiči a dítětem a to se ničím nahradit nedá.Pokud se o to někdo připravuje tím,že od toho utíká ,jeho minus.
A minus i pro to dítě.
Ale to si musí řešit každý sám.
 Sylvie 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 14:00:47)
V péči o dítě přeci nejde jenom o to,jestli má pravidelné jídlo ,procházky a přebalení,ale i radostné prožívání společného času.To první poskytne paní na hlídání i jesle,ale to druhé je jen mezi rodiči a dítětem a to se ničím nahradit nedá.Pokud se o to někdo připravuje tím,že od toho utíká ,jeho minus.

Pokud je pro tebe doba na rodičovské dovolené nepřetržitým čtyřiadvacetihodinovým sledem radostného prožívání společného času s dítětem, tak ti upřímně gratuluji. Já tuto nepřetržitou extázi neprožívám, takže s radostí svěřuji děti tatínkovi, babičkám a dědečkům, hlídacím slečnám, školce a škole a společné prožitky máme ve chvílích, když zrovna nepracuji. A to nejenom kvůli mně, ale i kvůli dětem. Nevidím důvod, proč bych je měla izolovat od dětí jenom kvůli nepřetržitým společným prožitkům a zrovna tak nevidím důvod, proč bych s nimi musela být ve chvíli, když si hrají s ostatními děcky a o mne nestojí
 Ilona a její holčičky 
  • 

Re: Pro Barču 

(4.6.2008 14:55:09)
Souhlasím.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 13:29:11)
Anadar, prostě jsme každý jiný - někdo je šťastný doma na svém vlastním písečku, věnující svému dítěti 24 h denně .... a někdo prostě ne. Já spíše nechápu, proč ty si myslíš, že právě tvůj názor je ideální a podáváš to jako jediný správný.
Můj názor je takový, že zlatá střední cesta platí i v tomhle případě - a dítě doopravdy NEPOTŘEBUJE matku celodenně (myslím dítě po tom druhém roce života). Nevím, jestli máš dítě, které by chodilo do školky, ale pokud ne, tak si asi ani neumíš představit, jak závratné pokroky dítě nástupem do školky udělá ...
Takže nechej žít nás, které mateřskou dovolenou nebereme jako vrchol blaha a štěstí a my necháme tebe, které to vyhovuje.
A hlavně nepiš, proč jsme si my krkavci pořizovali děti, protože já své děti miluju, znamenají pro mě všechno na světě - jenže kvůli tomu nemusím přestat být sama sebou.
 1.3Magráta13 


Výchova 

(4.6.2008 13:36:09)
Z některých výše uvedených příspěvků pro mě vyplývá, že ten, kdo dá dítě do školky prostě automaticky přestává vychovávat.
Tož to se mi ulevilo. pořád jsem přemýšlela, jak bych měla svojí dceru vychovávat, a teď mám jasno. Už je vychovaná dost. A co jsem jí nevštípila do 3 let, teď už nikdy nedoženu.
 10.5Libik12 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 13:40:15)
To je ale smutný kino, pokud děcko dělá pokroky s ve školce, zatímco doma je neočekáváš.

Dneska je na titulce hezký článek o krátkodechosti takzvaných priorit, k němuž není co dodat. Skvělé.

Jinak Monty je velmi všestranná, kromě excelu (včera)ovládá i makroekonomii. Jenom škoda, že její původní řemeslo jde trochu ouvozem, páč bonmot o jiném živočišném druhu, má-li být děcko zdrojem kreativity, je mimořátně hnusný.

Anadar, já tě chválím za použití velkých slov, tam kde jsou třeba. V době, kdy se detailně mluví o análním sexu, říct něco pěkného o soubytí s vlastním dítětem, je mimořádná odvaha.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 13:46:54)
Libiku, nepřekrucuj, co jsem řekla - ne, že je neočekávám doma, ale že nástupem do školky se naučí spoustu nových věcí - jako příklad uvedu, že když jsem viděla první Terezinu besídku, byla jsem totálně na měkko ... další věc jsou ty jejich první kamarádství .... dítě má pocit, že někam patří.
Ale jak jsem řekla, kdo chce být s dítětem doma až do puberty, ať je, já to nikomu neberu a ani neříkám, že je to špatné - je to prostě věc názoru.
 Krucipísek 


Re: Pro Barču 

(6.6.2008 12:32:09)
Jani, naprostý souhlas.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 13:47:57)
Libiku,
pokud je pro tebe kojení, utírání zvratků a mytí podělaného zadku kreativní činnost, fajn. Kreativita se dá česky přeložit jako tvořivost. Někomu zjevně stačí vytvářet z čistých vlhčených ubrousků ubrousky různě znečištěné; možná se při utírání hovínek snaží na ubrousku vytvořit variaci na obrazy Jasona Pollocka?
Moje představy o seberealizaci jsou poněkud odlišné. Zatím to není trestné, zaplať Pánbůh, takže ironizující poznámky jsou asi tak to jediné, co s tím můžeš dělat. ;)
 10.5Libik12 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 17:19:39)
pokud je pro někoho utírání posraných zadků a další uvedené příklady výchovou nebo dokonce mateřstvím, fajn.
To je jako bych napsala, že ta tvoje kreativita (a dokonce mám dojem, žes některýma knížkama mohla chtít i něco říct)je mlácení do klávesnice, která je poseta bakteriemi jako záchodové prkénko (nebudu zdrojovat, jsem líná) v souběhu se slintáním na levý koutek, v místnosti plné bordelu a cigaretového kouře.

Ps. na levý koutek slintá jeden poměrně známý kreativec při kreativitě, ale Monty to není, aby bylo jasno:)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 17:22:20)
Libiku,
jo, to máš naprostou pravdu. Jen s tím rozdílem, že za to mlácení do klávesnice, která je poseta bakteriemi jako záchodové prkénko (nebudu zdrojovat, jsem líná) v souběhu se slintáním na levý koutek, v místnosti plné bordelu a cigaretového kouře je o něco víc peněz než za utírání dětského zadku. Co do zábavnosti to občas vyjde nastejno. ;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 17:33:53)
Ale abychom si tu jen nevyměňovaly bonmoty - myslím si, že dítě potřebuje pouze vědět, že je rodiči (nebo někým jiným) milováno a akceptováno. Je úplně jedno, kdo s ním bude, když udělá první krok nebo se poprvé vykadí do nočníku, protože to si v budoucnu pamatovat nebude. Tím se žádný vztah nevytváří. To je jen taková ta mateřská hrdost, kterou zřejmě nemám nebo nemám nijak zbytnělou, dojetí nad nějakou funkčně nedůležitou kravinou typu "moje dítě mi naškubalo v parku sedmikrásky". Já jsem svému synovi taky utírala zadek a mazala záda plný potniček, mazala opruzenýho pindíka, ale vůbec ne proto, že to bylo kreativní - bylo to prostě potřeba a nikdo jiný to neudělal. Neberu to jako promrhaný čas, ale taky ne jako seberealizaci. Hodně matek miluje miminka a batolata proto, že jsou bezmocná, že jsou na nich závislá a trpně přijímají jejich ňuchňání a mazlení a po čase nostalgicky smutní nad tím, jak je to blbý, že jsou děti už velký a nepotřebujou je. Jenže pro mne není priorita, aby mne syn potřeboval nebo abych potřebovala já jeho. Nejsem majetnický typ a otravovalo by mne i vlastnictví psa. Závislost není láska. Pro mne je láska/vztah důležitá jen tehdy, pokud vychází z dobrovolného rozhodnutí, nikoli z nutnosti nebo povinnosti. ;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 17:44:16)
Když už to tu zaznělo - moje matka měla s babičkou příšerný vztah, dalo by se říct, že se navzájem nenáviděly, ale matka "byla vychovaná" tak, že je to jednou její matka a ona MUSÍ poslouchat a MUSÍ dělat to, co si maminka přeje. byla celý život naprosto submisivní, takový pytel komplexů, a babička toho velmi obratně využila ve svůj prospěch.
Já měla s tou samou babičkou moc hezký vztah, protože jsem ji na rozdíl od matky dokázala poslat do háje, když to dle mého mínění bylo na místě. Věděla, že se mnou nemůže manipulovat, že se nenechám - ale zároveň si taky vážila toho, že ji přes všechny její negativní vlastnosti (které má pochopitelně každý) mám ráda a i když nemusím, trávím s ní čas, věnuju se jí. Matka jí dělala až do smrti blbce a neslyšela za to ani děkuju. Když se loučila se mnou, tak měla slzy v očích, protože moc dobře věděla, že si mou přítomnost nevynutila, nevyvzdorovala, že to nedělám z povinnosti ani ze soucitu, ale prostě proto, že chci. A to je to, co se tady celou dobu snažím vysvětlit. Asi marně. :-)
 10.5Libik12 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 17:57:53)
Hezky napsané, ale odbíhá to od pojmu kreativita, kterým buď je psaní knih nebo výchova dítěte nebo cokoliv nebo nic.
Monty, úplně rozmarně, řekni mi, prosím, co je pro tebe kreativita neboli tvořivost.

Taky ses tu celkem nelogicky ptala na nejhezčí vzpomínku z dětství. Já bych se ptala na nejhorší. Možná někdo byl v nemocnici, v děcáku, ve školce nebo v jiné nejistotě.

Rodičovstvo není od toho, aby hrálo kabaret, ale dalo jakýs pocit jistoty, která je normální a člověk se o ni opírá celý život, tudíž na ni nemůže jako na hezký zážitek vzpomínat.
;)
Ale vraťme se k té kreativitě.Co to je?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 18:10:04)
Libiku,
obecná definice zřejmě neexistuje, takže interpretace bude čistě subjektivní.
Pro mne je kreativní činnost, při níž se něco nového tvoří, o něčem se přemýšlí, něco, co nutí člověka zapojovat fantazii. Chápu, že ve tvém podání v případě dítěte je to míněno "vytvářet z ničeho něco", tzn. z novorozence batole a tak dále - ovšem v péči o opravdu velmi malé dítě já osobně žádnou fantazii nezapojuji, protože to zkrátka je jen řada rutinních úkonů, které jsou nutné, ovšem nikoli zábavné nebo tvůrčí. Tvůrčí může být stavění hradu z písku, náklaďáku z Lega, OK. Tvůrčí může být výlet na hrad, kdy se hovoří o historii, představujete si život ve středověku apod.
Nevnímám dítě jako svůj výrobek, tudíž mne moc nebaví z něj něco modelovat. Je svůj vlastní majetek a nemyslím si, že ho do života nějak výrazně ovlivní fakt, že mi likividace jeho novorozeneckých exkrementů nepřišla dostatečně kreativní. ;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 18:10:37)
Nulová rozmanitost zabíjí tvořivost. Stejnost plodí stejné a ještě více stejného.

Jonas Ridderstrale
 Zasjaj. 


Kreativita 

(4.6.2008 20:23:25)
taky by me moc zajimalo, co je kreativita.

Jen si rikam, ze kazdej bez pochyby kreativni skladatel asi odedrel cely roky na nudnejch etudach a stupnicich, pac kdo neco tvori, musi zvaldat prislusne remeslo a pro zvladnuti remesla musi byt ucednikem, tedy nekym, kdo opakuje donekonecna zdanlive nesmyslne ukony az do mementu, nez je dostane pod kuzi a nez mu svitne. A cestovatel nebo badatel je ten, kdo nekreativne pretrpi nudny noci nekde pod stanem v minus padesati, aby pak zdolal Kaa dvojku a ne ten, kdo se veze na Spicak visutou lanovkou.

Mne taky nekdo cely detstvi utiral zadek a vstaval ke mne, kdyz jsem v noci rvala, nevim, proc bych se z toho ja mela ted vyvlikat nebo proc by to melo bejt pod moji uroven nebo malo kreativni.

Utirani zadku nekomu jinemu cloveku vidim jako hermeticky proces, ty hovna jsou pro to zrovna priznacna.
 Líza 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 18:06:47)
Monty, vztahy se nebudujou tím, co si člověk pamatuje, stejně jako největší vliv na člověka maj obvykle ty věci, který si naopak vůbec nepamatuje, což by s dovolením člověk s tvojí emailovou adresou skoro měl vědět.

Jestli máš pocit, že už na tebe jsem alergická, máš pravdu.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 18:18:55)
Lízo,
ale jistě, že na mne začínáš být alergická. To je naprosto normální. Stačila jsem si všimnout, že lidé bývají alergičtí na věci, které si nedokážou zařadit do škatulky a které neodpovídají jejich světonázoru.
Ty bys možná jako psycholog měla vědět, že lidé jsou obyčejně víc zraňováni tím o čem vědí než tím, o čem nevědí. Odpusť mi laskavě, že mám na formování osobnosti vlastní názor. Nevím čí je to zásluha, jestli Pánaboha nebo toho, kdo mi měnil plíny, ale dopřávám si ten luxus samostatného myšlení. Mrzí mne, pokud tě to uráží. ;)
 Líza 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 18:28:53)
Tenhle druh odpovědi je pro tebe trochu pod úroveň, nezdá se ti?
Samostatný myšlení, nezatížení útěkama sám před sebou, je jistě hodno obdivu. Do škatulek nemám potřebu lidi strkat, nesereš mě kvůli sobě, ale už dávno a dávno kvůli tomu, co tu píšeš o synovi, byť mi do něho nic není.
Pscholog nejsem, to bys mohla chápat, i když jsi nad těmi škatulkami.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 18:33:41)
Lízo,
a co tě prosím tě sere na tom, že beru svého syna jako samostatnou bytost s právem na vlastní sebeurčení? Myslet si můžeš co chceš, to je právo každého člověka, ale fakt nemám dojem, že před sebou utíkám. Nemám k tomu důvod. Pouze si zařizuji vlastní život podle sebe a ne podle toho, co si myslí Líza nebo Sigmund Freud. Ano, určitým způsobem se vymezuji proti většinové společnosti, protože mi její fungování nevyhovuje a odporuje mému myšlení a vnímání. Vzhledem k tomu, že tak činím v mezích zákona, je to opět jen a jen moje věc. ;)
 Líza 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 19:05:38)
TO mě nesere. Ale jak říkám, není mi do toho nic. Tak jsem si naprosto vědomá toho, že prostě tohle je jisté selhání mého sebeovládání - proto tomu říkám alergie - prostě už ty kecy čím dál víc nemůžu číst. Však já se zas líp vyspím a budu se řídit tím, že co nemůžu ani vidět, nečtu ;).
 Cow :-) 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 19:10:09)
Lízo, ale Monty třeba ber více jako umělkyni a nemusí tě To tak "srát".;)
 Líza 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 19:14:59)
Krávo, to je dobrý, prostě mám na ni a na její tanečky svůj názor, jako umělkyni ji neberu, ale dnes jsem holt vylítla ;), už je to ok a myslím, že se můžem dál vesele míjet.
 16.5Salám&Lajka14 


Na rozloučenou pro Lízu :o) 

(4.6.2008 19:20:18)
Jsou lidé, kteří se vždycky cítí napadeni, když někdo vysloví nějaký názor.

Christian Morgenstern
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 18:23:00)
Mám tady před tebou životopis Romana Čabrady. Asi víš, kdo to je. Odsouzený vrah a mnohokrát trestaný kriminálník. Jak zvláštní, že do svých devíti let žil vcelku normální život a na jeho další osud mělo zásadní vliv až to, co se stalo poté... možná mu v útlém dětství utírali zadek protisměrně, ne? ;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 18:23:54)
Oprava - před SEBOU, nikoli před TEBOU.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 13:54:32)
Pokud jde o krátkodechost takzvaných priorit: i to je sporné. Já jsem se svými prioritami spokojená a mám téměř vše, co jsem v životě chtěla mít. Upřímně ti přeji totéž, nicméně z tvých poznámek mám spíše opačný pocit. :-)
 lela, rosa 
  • 

Re: Pro Barču 

(4.6.2008 13:57:49)
Tak ja mam jinou zkusenost. Moje dcera je velmi aktivni, zvidave a spolecenske dite, dali jsme ji do jesli, kdyz ji byly dva roky a osm mesicu. Zvykala si dva , tri dny, od te doby se do skolky- jak my rikame, moc tesi a velice ji to prospelo. to neznamena, ze jsem si ji doma nevsimali - naopak, je od narozeni zahrnuta laskou jak z nasi strany, tak od prarodicu, jakozto prvni vnucka.Prospesny byl ten detsky kolektiv. Mne se zase zda, ze je v dnesni dobe neprirozene, byt tak dlouho zavrena s jednim ditetem doma - drive bylo vice sourozencu, vetsi sousedska a rodinna pospolitost, deti si hraly spolu. Samozrejme ze kazde dite je jine a introvernejsi ditko, ktere ma v jeslich problemy, bych radsi nechala u sebe, ale jsou deti, ktere uz jsou pripravene. take si myslim, ze nemuzeme srovnavat jesle a skolky za nasich let s temi stavajicimi. Ten pristup je uz o necem jinem. Mam zajimavy postreh - zatimco u nas se jesle zatracuji, v nemecku a Rakousku je zase uplne bezne, ze male deti od jednoho roku chodi do nejakeho zarizeni, a to nemluvim o francii. Myslim si, ze pokud je o deti dobre postarano, jsou v hezkem prostredi s vyskolenym milm personalem, tak netrpi, naopak. A pokud si je vyzvedne spokojena a natesena maminka, ktera s ditetem stravi hezke odpoledne - tak je vse v poradku.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 14:04:40)
Ano, ve většině velkých evropských měst přes den prakticky nepotkáte na ulici matku s kočárkem. :-)
On totiž tak velkorysý přístup k matkám malých dětí, jaký je zavedený u nás, nemá v civilizovaném světě obdoby.
Je pro mne dost záhadou, proč si pořád tolik lidí myslí, že to nejvíc, co mohou dítěti "dát" je být jim 24 hodin denně za prdelí. ;)
 Aji 
  • 

Re: Pro Barču 

(4.6.2008 16:52:03)
Monty ve kterych mestech? treba na zapad a na jih od tebe jsou na ulicich jen kocarky:-) a treba vis ty lidi by radi byli s detma ale neni jim to umozneno, spousta lidi se stehuje na venkov, cisty bez cizincu, no aspon trochu takze ve velkomestech je nepotkas, a 24 hodin byt s ditetem to je super, vis ty lidi to nemeli a tak ty deficity dohaneji u svych deti, ty to citis jinak
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 16:55:32)
Pokud si dobře vzpomínám, větší množství kočárků na ulicích jsem viděla jen ve Švédsku a možná v Itálii... Anglie, Francie, Německo, Rakousko, Holandsko - minimálně. Do čtyř hodin odpoledne kolečko na ulici nezahlédneš, leda by bylo od invalidního vozíku. ;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 16:59:52)
Jo, jen upřesňuji - jezdím do těch zemí samostatně, ne s cestovkama na organizované zájezdy, takže normálně jezdím v MHD, vlaku, autobuse, jím v restauraci, nakupuju v obchodě a chodím po ulicích.
 bravad 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 21:51:30)
Ty Monty, jestli ono to spíš nebude tím, že se ty matky s dětmi přepravují vlastními vozy...
 & 


Re: Pro Barču 

(4.6.2008 22:14:52)
Monty,

Je fakt, ze v Holandsku se vetsina matek a otcu prepravuje s detmy na kole, ale kocarku tady vidim dost, bud s maminkou nebo s tatinkem v tomhle tady je emancipace. Kavarnicky s detskymi koutky se taky dopoledne plne a materska centra taky. Spis je to dany zkracenym uvazkem. Vetsina jich pracuje na 16 max 24 hod. tydne.
 Aji 
  • 

Re: Pro Barču 

(4.6.2008 19:45:03)
Do ctyr hodin odpoledne, no tak vetsinou se vychazi ven poctvrte, po obede hodne deti spi, spis doma, v tom smogu to neni nic moc, no a pak jsou venku dovecera, kocarku fura
 Aji 
  • 

Re: Pro Barču 

(5.6.2008 13:12:59)
ty jsi videla ty nadsene deti po deseti letech? dovoleno vsechno, nic je nebavi, vetsinou jsou na ulici na drogach, rak. nem apod. super vychova,
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(5.6.2008 13:23:36)
Tys četla My děti ze stanice ZOO? ;)
Větší blbost jsem už dlouho neslyšela, promiň.
 Aji 
  • 

Re: Pro Barču 

(5.6.2008 13:29:33)
ne staci se projit po evropskych velkomestech
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Barču 

(5.6.2008 13:33:01)
Po kolika jsi chodila, v poslední době? ;)
 Petra neomi 
  • 

Re: Pro Barču 

(5.6.2008 2:15:40)
Nádherný tvůrčí proces? :)) Žádne nádherné tvůrčí procesy neexistují, to vám dám třeba písemně. :) Jakkoli kreativní činnost, kterou člověk musí vykonávat každý den, ať se mu chce, nebo ne, je blbá votrava :¨))))
 Zdenka 
  • 

Mě to rve na kusy 

(4.6.2008 14:01:56)
Já patřím k těm, co mají svou práci rády. Takzvaně jsem vybudovala slušnou kariéru a s tím se člověk nerad loučí. Mám pořád pocit že to je moje místo, moje židle, můj plat... a kus mýho života.
Zároveň vím že mě teď moje dítě minimálně do tří let potřebuje, i když jsem sama prošla od roka jeslema a školkama bez úhony - asi i proto že jsem jedináček a milovala jsem kolektiv.
Je to prostě dilema, kterým si hodně matek (nebo otců) musí projít.
Rozhodnutí je těžké, protože v každém případě něco ztratíme.
Chceme brzy druhé dítě, a tak budu mít rozhodování usnadněné - hallo děti, bye-bye kariéro - ale kdyby ne.... asi bych se rozpůlila :-)
 Astrit 


Kvalitní školky jsou dobrá věc 

(4.6.2008 14:29:44)
I ve mně článek vyvolává rozpaky... Jsem jednoznačně zastáncem školek a nástupní věk 3 roky považuji za skutečně minimální. Kladný vliv kolektivu na děti se nedá popřít. U jeslí už tak přesvědčeným zastáncem nejsem, ale dokážu pochopit rodiče, kteří nemají na výběr - např. lékaři (anebo byste se nechali operovat lékařem, který se po pěti letech na mateřské vrátí do praxe a matně si vzpomíná, jak se vlastně zachází se skalpelem??) A podobných profesí jsou stovky.

To, na co chci upozornit se spíše týká kvality školek. Hrůzou mi vstávají vlasy na hlavě, když čtu návrhy vlády na zřízení "firemních školek", které budou řídit zaměstnanci na mateřské v jakýchsi provizorních prostorách firmy, zaměstnanci, kterým schází jakékoliv zkušenosti s kolektivem malých dětí, o absenci pedagogického vzdělání ani nemluvím... Určitě jsem pro, aby vznikaly firemní školky, ale ať je řídí profesionálové, kteří dětem nabídnou promyšlenou vzdělávací zábavu a ne jen zajištění základních biologických potřeb nočník - jídlo - spánek. Trochu skepticky se dívám i na nápad vlády zlegalizovat "hlídací maminky v sousedství". Kdo mi zaručí, že se mému dítěti během dne dostane adekvátní péče a že děti nebudou celý den sedět před televizí a sledovat dévédéčka? Takže když to shrnu - školky ano, pokud možno i s delší otevírací dobou (pracovní doba se ve srovnání s před dvaceti lety značně posunula na pozdější čas) a vláda ať se nezříká odpovědnosti za rozvoj školství v předškolním věku a zajistí dostatek míst ve kvalitních školkách.
 sally 


Re: Kvalitní školky jsou dobrá věc 

(5.6.2008 3:40:11)
Astrit,
píšeš "Trochu skepticky se dívám i na nápad vlády zlegalizovat "hlídací maminky v sousedství". Kdo mi zaručí, že se mému dítěti během dne dostane adekvátní péče a že děti nebudou celý den sedět před televizí a sledovat dévédéčka?" - to je jednoduché - žiju v místě, kde jsou hlídací maminky legální, v naší čtvrti je takováhle miniškolka snad v každé ulici - a tak si prostě VYBEREŠ. To, že má někdo pedagogický titul neznamená, že umí jednat s dětma - a naopak, to, že ho někdo nemá neznamená, že se o děti postarat neumí.

K debatě celkově - děti jsou tím nejdůležitějším v mém životě, ale to neznamená, že jsou tím jediným. A myslím, že pokud si někdo z dětí udělá JEDINÝ životní cíl, tak nezbývá než litovat ty děti. Dětem se (dle mého názoru) lépe vyrůstá v prostředí, kde máma s tátou mají nějaké SVOJE zájmy a kde svět má svůj řád a funguje tak, aby každý člen rodiny měl svůj prostor.
Dělení na jesle a školku mi přijde směšné - zvlášť v českém kontextu, kde každý, kdo dá dítě hlídat před třetím rokem věku je macecha roku, ale kde úderem třetího roku dítěte se považuje za normální šoupnout prcka rovnou na deset hodin do školky a šmitec. Nechápu ten zlom, že dítě kterému je 35 měsíců se absolutně nemůže zdravě vyvíjet bez matky 24/7 za zadkem, a dítě, kterému je 36 měsíců může najednou být bez matky v podstatě většinu svého bdělého stavu?

Proč neudělat s jeslemi / školkami nějaký kompromis? Když je málo míst ve školkách proč děti, co mají maminky na RD, nevzít jen na částečný úvazek? O jedno školkové místo by se mohly podělit klidně dvě tři čtyři děti (jedno chodit třeba po-st-pá dopoledne, další po-st-pá odpoledne, třetí út-čt dopoledne, čtvrté út-čt odpoledne)? Dítě by si zvykalo na kolektiv, kde nemá maminku za zadkem, maminka by měla trochu volna (ať už by si hodila nohy na stůl, dostudovala, rekvalifikovala se, vzala práci na částečný úvazek atd.).... a přitom by mámě i dítěti zbyla spousta času být spolu (a bez ponorky).
(my to tak zařízené máme a je to super - děti se těší 2x týdně do školky, já se těším na dvě volná dopoledne, a pořád máme spoustu času podnikat věci společně....)
Proč je to pořád o tom, že matka MUSÍ být do tří let dítěte doma, a dítě MUSÍ od tří let do školky každý den naplno?
 Astrit 


Re: Kvalitní školky jsou dobrá věc 

(5.6.2008 13:53:41)
Děkuji za názor! V něčem s tebou souhlasím, ale podle toho co píšeš, zřejmě žiješ ve větším městě. Já jako spousta, nebo možná většina maminek, žiju na maloměstě, žila jsem i na vesnici, a můžu potvrdit, že u nás je jedinou alternativou obecní školka. Jesle tu neexistují, ani soukromé školky a inzerci "hlídající maminky" jsem tu též nikde nespatřila. Míst ve školkách je v našem městě poskromnu a už teď vím, že mi starší dceru nevezmou jen na část dne, ale pouze na celý den. Proč? Protože za měsíc se mi narodí druhé miminko a školka mi za této situace nevyjde vstříc. Jinak věk 3 roky pro nástup do školky považuji za minimální, čím později a čím je dítě samostatnější (myslím i psychicky), tím líp. Jinak práci na částečný úvazek alespoň částečně ve svém oboru bych brala všemi deseti, ale to je v naší oblasti naprostá utopie (pokud nechci chodit k pásu do továrny na noční 4hodinovou směnu). Na to si ale příliš cením svého vzdělání a zaplať pánbůh nejsme na tom tak finančně špatně. Ale kdybych potřebovala více peněz, nic jiného by mi nezbylo a šla bych i k tomu pásu...
 Meduza 1 
  • 

je to různé 

(4.6.2008 15:11:33)
Já si tedy taky nemyslím, že jít ve třech letech do školky je tragedie. Já jsem chodila do školky jeden rok ve třech letech, líbilo se mi tam a měla jsem tam kamarády,prostě normální veselé dítě.Pak máma měla ségru a vzala si mě domů a já se vrátila až na předškolní věk a už jsem měla pocit, že tam nepatřím. Měla jsem jiný rytmus a jiné zážitky a byla jsem stydlivá. Takže si teda myslím, že by mi víc prospělo, kdybych do školky chodila pořád. Ne, teda, že bych nad tím každý den přemýšlela, je to už dávno. Ale až budu rozhodovat o svých dětech, tak je dám do školky hlavně kvůli kontaktu s ostatními vrstevníky.
A že bych měla bůhvíjaké nadstandartní vztahy s mámou, za to že jsem s ní byla doma do pěti let, tak to bych taky neřekla.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: je to různé 

(4.6.2008 15:16:47)
Ono je to zkrátka tím, že každý má o lásce a péči jinou představu. A o vztazích zrovna tak. Jak mezi mužem a ženou, tak mezi matkou/otcem a dítětem. ;)
 16.5Salám&Lajka14 


Jen tak pro zajímavost, 

(4.6.2008 15:23:06)
jaké jsou vaše nejhezčí zážitky z dětství? Zamysleli jste se někdy nad tím? Fakt vzpomínáte se slzou v oku na to, jak vám maminka zapínala svetříček nebo nasazovala čepičku, ládovala vás mrkvičkou nebo zasypávala pudrem? Já ne. Pro mne jsou nejhezčí vzpomínky na to, jak jsme s dědou lezli na strom, přes plot do zahrady trhat jablka, jak mi chytil do kýblu holuba, jak jsme o víkendu jezdili na hrady a zámky - když tedy budu brát předškolní věk. Naopak na pruzení typu "venku je chladno, vem si kulicha" vzpomínám dost nerada.
Možná, když se nad tím zamyslíte, přijdete na to, co bude jednou v budoucnu nejvíce formovat vztah vašich dětí k vám. ;)
 MSteflova 


Re: Jen tak pro zajímavost, 

(4.6.2008 15:43:40)
Monty, Dle tvých předchozích příspěvků si nemyslím, že pruzení s kulichem bylo to nejhorší, čeho jsi se od své matky dočkala. Řekla bych, že se vzájemně nenávidíte, nebo ty jí či ona tebe. Každopádně jsi byla nechtěná, a jak píšeš, odvázáni z tebe rodiče asi nebyli - pak sotva můžeš pochopit, že i s vlastními rodiči může být někdy sranda.
Má matka nás brala na výlety, do muzeí, na hrady a zámky. Neměla řidičák. Mě a mé 2 bratry vždy naložila do busu a jelo se. Otec se většinou neúčastnil. Samozřejmě si někdy neodpustila komandování, ale i tak mám hezké zážitky z dětství spojené především s ní. Když mi bylo 11, vzala nás s bratrem na dovolenou stopem - dojeli jsme ze Středních Čech na Lipno, pak na Moravu do Moravského Krasu a zpět. Bylo to super. Nikdy na tyhle prázdniny nezapomenu. Sotva si umím představit, že bych tohle jednou prubla, i když jsem trochu po matce a když mě něco napadne, jdu do toho.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jen tak pro zajímavost, 

(4.6.2008 15:46:50)
O matce jsem vůbec nemluvila, mne vychovávala babička. ;) Na svoji matku nemám z předškolního věku vzpomínky žádné.
Navíc s tou nenávistí se mýlíš, já sice svoji matku nemiluju láskou nehynoucí, ale vcelku se snášíme a sem tam je s ní i sranda. Jen ji neberu jako matku a nikdy jsem ji tak nebrala. Moje máma byla babička a ta už je mrtvá.
 jana38 


Re: Jen tak pro zajímavost, 

(4.6.2008 16:36:23)
MOje nejhezčí zážitky z raného dětství jsou, když mě moje máma vzala těsně před mýma třetíma narozeninama pryč z jeslí, protože odcházela na MD se sestrou. Následujících devět měsíců bylo skvělých, máma mi kreslila vystřihovací panenky, vymejšlela pohádky, šila na panenky, vyráběla hračky, hrála mi na klavír písničky a zpívaly jsme.
Po devíti měsících jsem šupala do školky a ségra do jeslí. Školka i jesle byly naprostá hrůza, moje noční můra a učitelky nechutný sadsitky. Zlepšilo se to až nástupem na základku, kde jsme dostaly jako učitelku báječnou postarší paní.
Nikdy bych svoje dítě nedala do jeslí, na to mám v hlavě mnoho černých míst, který odmítám otevírat. S tím, že děti potřebujou kolektiv dalších dětí zhruba od 4 let ale souhlasím.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jen tak pro zajímavost, 

(4.6.2008 15:49:13)
Lassie,
ono je jedno, jestli tu srandu máš s rodiči nebo prarodiči. Měla jsem prarodiče mladé, babičce bylo 48 a dědovi 49, když jsem se narodila. Chtěla jsem tím říct, že mateřské pruzení s jídlem a oblékáním (od babičky, budiž jí země lehká) pro mne v dětství nebyl až takový zážitek, zatímco dobrodružství a zábava s dědou ano. Když si tam dosadíš mámu a tátu, vyjde to nastejno.
 MSteflova 


Re: Jen tak pro zajímavost, 

(4.6.2008 15:54:06)
Monty, takhle jsem to myslela. Asi jsem tvůj příspěvek špatně pochopila - brala jsem to tak, že se to vztahuje k předškolnímu pobytu dětí s rodiči.
Beru zpět příspěvek o nenávisti. To jsem, tuším, zase zaměnila tvou tchýni s matkou a zároveň si u toho vzpomněla, jak jsi psala o tom, že jsi byla nechtěná. Omlouvám se.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Kdo chce kam, pomozme mu tam 

(4.6.2008 17:32:24)
Nepochopila jsem ten ""jiny uhel pohledu"" a moc rada bych se autorky zeptala na jeji definici "Jestliže chceme z tohoto začarovaného kruhu ven, musíme pravděpodobně začít každý sám u sebe. Aktivně prosazovat celistvost a nečekat, že někdo (třeba stát) vyřeší věci za nás." - protoze souhlasim s tim, ze v CR velice mnoho lidi spoleha na to, ze za ne neco bude resit stat. Jaka je autorcina predstava ci definice "celistvosti" ?

Pokud tomu dobre rozumim, tak nikdo v CR matky do prace nenuti - ba naopak, CR ma jeden z nejstedrejsich systemu podpory matek na svete. Pokud matka chce - do prace nemusi a ti, kteri jsou ochotni si utahnout opasek, se mohou o sve deti doma starat tak dlouho, jak uznaji za vhodne. Pokud se autorka snazi apelovat na to, aby zeny nechodily do prace, vzdaly se touhy po vyssi zivotni urovni a misto toho se staraly o deti, slo to jiste napsat jednodussim zpusobem. Nicmene autorka apelujici na samostatnost nemuze prehlidnout fakt, ze nevera ci odejiti muze za mladsi zenou nejsou vzdy jen dusledkem manzelky chodici do prace - pokud vim, tak nejsou vyjimkou pripady, kdy muz od rodiny odejde v dobe, kdy je zena stale na RP - vsechny tyhle teorie o vazbach jsou totiz jen krasne teorie, ktere funguji v idealnim svete, ale takovy zivot se podari malokomu - neurohypofyza sem, neurohypofyza tam... A takove opustene zene se pak problem nedostatku skolek resi zatracene tezko.

Kdo chce byt doma s detmi a dokaze se o sebe postarat - at tak cini - ale urcite by nemel nikomu kazat, ze toto je nejaka jedina spravna a osvicena cesta a ze cela spolecnost se riti do zkazy proto, ze deti chodi do skolky. Lide jsou ruzni a ruznym lidem vyhovuji ruzne podminky - stat by se mel snazit vytvorit podminky tak, aby vyhovovaly ne pouze jednomu sterotypu, ale cele skale situaci.

Jo a slova "Naše západní společnost zaměřená především na výkon a hmotný blahobyt vyděluje staré lidi a zároveň „uvězňuje“ a diskriminuje ženy. " jsou dost zavadejici - v CR neni zapadni spolecnost - je jakysi hybrid socialismu a kapitalismu, kde lide chteji vyhody obou systemu - vysoky zivotni standard a zaroven stedry socialni system. Zapadni spolecnost zeny nediskriminuje - ale zapadni zeny take nemaji vyhodu ctyrleteho RP.

Kimmy
 Monika 
  • 

Re: Kdo chce kam, pomozme mu tam 

(4.6.2008 20:39:11)
Moc dekuji za promysleny, vecny a pravdivy prispevek. Davam bod.
 ladka 
  • 

Re: Kdo chce kam, pomozme mu tam 

(5.6.2008 9:58:35)
Kimmy, také s mnohým, cos napsala souhlasím. Kromě tohoto:
"Pokud tomu dobre rozumim, tak nikdo v CR matky do prace nenuti - ba naopak, CR ma jeden z nejstedrejsich systemu podpory matek na svete."
- myslím, že jde spíše o to, že v ČR se zatím preferuje přímá podpora před nepřímou. A ta nepřímá podpora jaksi nejde tak dobře vidět.
Např. na rodičovském příspěvku stát vyplatí cca 2.280.000tis Kč ročně /cca 300tis přiznaných dávek ve výši 7,6 tis./ Na mateřské školy činí pouze neinvestiční výdaje 8.616.419.tis Kč (rok 2007), k tomu je nutné připočíst další investiční náklady. (údaje ze stránek ministerstev školství a soc. věcí)

Je tedy jen otázka, na co je potřeba více peněz, a co se státu více vyplatí. Rozhodně z toho nevyplývá, že v ČR mají matky větší podporu než jinde: jen ji mají přímou. Současný systém přímé podpory má velkou výhodu, že RP náleží vlastně všem rodinám, bez ohledu na to, kde je dítě. A i lidem s průměrným příjmem za celý úvazek se vyplatí pracovat např. na půl úvazku a těch cca 20 hod platit chůvu (z RP). Jen bude potřeba dalších pár let, aby to lidé skutečně začali využívat, protože půlúvazky moc nejsou k dostání. Největší nevýhoda je, že podpora v dalších letech existuje již jen ve formě mateřských škol, které se na mnoho nedostanou - a ten, kdo nemá dítě v MŠ, podporu nemá žádnou.

Rozuměj tomu dobře, nemíním se tady bít za současnou sociální politiku ČR. Dokážu si představit jiný systém. Jen mi připadne, že Ti stále uniká to, že i nepřímá podpora mnoho stojí, možná více než přímá. Kor kdybychom k nepřímé podpoře přidali i zkvalitnění MŠ (např. 1 učitelka na 8-10 dětí místo 20ti), tak aby tam mohly dobře i děti ve věku 2 let.

 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Kdo chce kam, pomozme mu tam 

(5.6.2008 15:17:09)
Ladko - mas pravdu - mela jsem na mysli jeden z nejstedrejsich systemu na svete, kde stat prevadi statni penize na osobni ucty....

Tvoje aritmetika me ale mate - co je tech 300 000? Je to pocet matek, ktere v jednom roce pobiraji RP na dite ve veku, ktery pokryva RP (tedy 0-3 roky)? Pokud ano - mas tam pomerne zasadni chybu - 300 000 krat 7 600 je skutecne 2.280.000 - ale MESICNE, nikoli rocne - pokud si toto cislo vynasobis jeste 12 - aby ses dostala na rocni cislo - je to pres 27 MILIONU Kc - takze ve srovnani s naklady na skolky to cislo nepusobi tak zanedbatelne, jako ve Tvem prispevku. Kdyby se aspon tretina techle penez nasypala do jesli a do skolek - hned by se zdvojnasobily soucasne fondy a urcite by to melo ovlivnit jak kvalitu, tak kapacitu...

jestli jsem nekde udelala chybu - prosim oprav me - ale nasla jsem si, ze v roce 2006 se narodilo skoro 115 tisic deti, takze kdyz to vynasobim trema za kazdy rok RP, tak mi to na tech 300 000 matek pobirajici RP vychazi...

Navic - z neprime podpory by tezili predevsim ti, kdo pracuji, kdezto prima podpora nahrava tem, kterym se pracovat nechce - nebo diky teto podpore se jim to nevyplati. Ale to uz jsme tu probraly do aleluja. Ja jsem v tom prispevku chtela reagovat jen na to, ze matka v domacnosti pecujici o deti do x let urcite neresi soucasne problemy spolecnosti a urcite to neni recept na universalni stastnou rodinu.

Kimmy
 Katka 22 let - 0 dětí, 3 sourozenci 14 let a 20 let 
  • 

blbost 

(4.6.2008 22:32:00)
jasně... myslím že spousta matek by rádo zůstalo s dítětem doma třeba až do školního věku ale za prvé k tomu jsou třeba peníze kterých při mateřské zrovna nebývá dostatek a za druhé školka je pro dítě důležitá kvůli kolektivu ostatních dětí (a oddechu matky)
s tímhle článkem nesouhlasím
 Jíťa 
  • 

Re: blbost 

(4.6.2008 22:50:26)
Já si myslím, že je spousta matek, které samy potřebují trávit čas s dětmi. Nevím proč tomu tak je, ale mám z nich dojem, že nutně potřebují, aby na nich někdo byl závislý a snaží se v tom držet děti co nejdéle.
Podle mě, 3-4leté děti potřebují už často pobývat v kolektivu vrstevníků, aby se naučily komunikovat.
 Katka 22 let - 0 dětí, 3 sourozenci 14 let a 20 let 
  • 

Re: blbost 

(4.6.2008 23:03:57)
to jsem měla na mysli :) (s tou školkou)
a s těma matkama? to už je holt úděl matky... některá má ten pocit menší jiná větší... pak to dopadá tak že držej děti doma pořád... ty ostatní si od dětí rády na chvíli oddychnou :))
 Liška s banem :) 


Dítě potřebuje kolektiv i rodiče 

(5.6.2008 11:47:05)
a proto já chci svému koťátku dopřát oboje. Tzn. že ji chci ve 2 letech dávat do jesliček - tak na 2 dny v týdnu, kolem 3. hodiny odpoledne bych si ji vyzvedla. Uvidím, jak to bude zvládat. Já budu mít více času na jejího malého bratříčka a ona trochu vypadne ze stereotypu běžného dne. Já sama jsem začala do školky chodit také ve 2 letech a moc se mi tam líbilo.
 Lizzie 


Ach jo 

(7.6.2008 10:09:10)
Čím jsem starší, tím víc mám z podobného tónu a typu článků husinu.

Ne, nejsem absolutní kariéristka, která potencionální děcko strčí v několika měsících pryč...ale asi to vidím trochu jinak no. Život je boj...

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.