| Anadar | 
 |
(4.6.2008 9:20:16)
Článek se mi moc líbí a souhlasím s ním ve všech bodech.
Zastavila bych se nad zmínkou o zpomalení životního tempa.To je možná to,co nám a našim rodinám nejvíc chybí.Jsme zajatci moderního způsobu života,který vhodně využívá přirozenou lidskou touhu mít se lépe k roztočení ďábelského kruhu potřeb(mnohdy umělých-kdo potřebuje ke svému životu třeba navigaci  )a nutnosti vydělat si na ně.Splacení hypotéky,leasingu,dovolené žene do práce ženy(zase) čím dál tím mladších dětí.A abychom nezůstali jen u stereotypu,tak žene taky muže do kariérního vzestupu,který je oddaluje od rodiny.
Nemyslím si,že bychom měli zrovna odejít na venkov do polorozbořených statků a zde budovat bio ráj na zemi,ale malé zamyšlení nad tím,co ještě ano a co už raději ne,by možná bylo prospěšné pro nás pro všechny.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(4.6.2008 9:42:52)
Potíž je v tom, že tě nikdo nenutí k tomu, abys přijala většinovou hru společnosti. Bohužel, systém je tak nastavený a využívá k manipulaci davem všechny páky, které mu poskytuje psychologie, sociologie atd. Pro tržní hospodářství je silná ekonomika alfou a omegou; lidé jsou vedeni ke konzumu proto, že je to politicky i ekonomicky výhodné. Ve skutečnosti nikdo nemusí mít ani hypotéku, ani leasing, ani bazén na zahradě.
Lidé mají sklon přebírat informace jako fakta a nehledat za nimi něco víc, zamýšlet se nad nimi, analyzovat je. Jsou k tomu vedeni výchovou i školským systémem. Přemýšlení znamená pochybování a bezpečnější i pohodlnější je přijmout předkládaná dogmata tak, jak jsou servírována. První podmínkou pro zkvalitnění vlastní existence je překonat strach z přemýšlení, kladení otázek a hledání odpovědí. Logicky každý (nebo téměř každý) dojde k tomu, že ve skutečnosti nic z toho, co je mu nabízeno společností a o čem je denně přesvědčován, jak je to skvělé a fajn, vůbec nepotřebuje. Spokojenost vyplývá z vnitřní jistoty, ze schopnosti obhájit si sebe sama, ne z obklopování se předměty, na nichž se člověk stává závislý, aniž by mu zpětně cokoli důležitého poskytovaly. 
|
| Anadar |
|
(4.6.2008 10:03:19)
Potíž je právě v tom zdánlivém nenucení.Tlak okolí je strašlivě silný a spolehlivě funguje.Navíc si přiznejme,že kvůli pohybu ekonomiky je nutno tlačit i na spotřebu.Někdy i dost drasticky:nekvalitní výrobky co se hned rozbijou a nevyplatí se je opravit jsou toho zářným příkladem.
Ještě k těm dětem.Četla jsem ,že eurokomisař Špidla byl volán na koberec do Bruselu,kvůli tomu,že si naše republika dovolí nechat rodiče rozhodovat o délce RD(třírychlostní).Správný evropský trend je nacpat děcka ve třech měsících do kolektivu a ženské vrátit do práce.A víte proč?Abychom dohnali USA.A my ženské to máme vytrhnout.Ostatně to už tady bylo,jenom vzory byly jiné.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(4.6.2008 10:05:28)
Tak USA bych zrovna dohánět nedoporučovala... je to země s nejvyšším státním dluhem na světě.
|
|
|
| .. | •
|
(4.6.2008 12:04:30)
Nechci se hádat, ale nevím kde bychom s mužem žili bez hypotéky? Na stromě, nebo v podnájmu, což se často rovná stejným nákladům jako u hypo a jsme tam kde jsme byli.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(4.6.2008 12:14:59)
Byli byste pravděpodobně v pronájmu (nikoli podnájmu, to jsou dvě rozdílné věci) a neměli byste na krku závazek na x let života. Ale to je věc priorit každého člověka. Někdo si nedovede představit hypotéku nemít, někdo mít.
|
| .. | •
|
(4.6.2008 12:24:12)
Tak pronájem taky stojí, dnes i ten regulovaný (za státní 3+1 v paneláku v Praze platí známá kolem 10.000). My platíme za 3+1 hypo + poplatky 12000. Takže ty dva tisíce ničemu nepomůžou. Kromě toho, my hypo za 16 doplatíme, ale ona bude platit pravděpodobně rok od roku víc. Takže kde jsou potom priority?
|
|
|
|
|
| Katka | •
|
(4.6.2008 13:10:59)
No, tak třeba hypotéka na dům nebo byt je, podle mého, docela důležitá, pokud rodina nemá kde bydlet, tak se splácet prostě musí. To bych třeba s tou navigací, která opravdu životně důležitá není, vůbec nesrovnávala. Ale tady se nemluvilo jen o jeslích. Taky o školkách. Tak třeba mám známou, která má 3 leté dítě a musí hlídat babička, protože ve školce není místo. A pokud se po 3 letech nevrátíte do práce a budete si žádat o prodloužení do 4 let, tak Vás můžou v práci zařadit no nižší platové kategorie a na jinou práci, než kterou byste dělala po návratu po 3 letech. Takže více školek nebo tříd ve školkách má určitě význam.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(4.6.2008 13:22:30)
Vím, že se tu otázka hypoték už řešila, ale stejně. Pro mne je zásadní problém hypotéky v tom, že - dá-li se to tak říct - snižuje flexibilitu člověka. V našich podmínkách, na rozdíl třeba od USA, kde jsou lidé více zvyklí na to, že se díky práci musí stěhovat tisíce kilometrů a místní hypoteční systém to bere v potaz vás hypotéka přiváže za nohu k místu, kde za čas z nějakého důvodu nebudete chtít nebo moci žít. Limituje vás už výchozími možnostmi. Vy si nevybíráte místo, kde opravdu chcete žít, ale místo, které si můžete dovolit utáhnout z momentálního příjmu. Každý majetek zavazuje, natož ten, který je pořízený na dluh.
Hypotéka je výhodná, pokud si ji pořizujete na byt, kde nechcete bydlet a hodláte jej pronajímat. To, že je po x letech něco vaše - dejme tomu, ale za daleko vyšší cenu, než kdybyste si to samé pořídili za hotové.
|
| jana38 |
|
(4.6.2008 16:13:51)
Ty Monty, ale dá se prodat přece i byt s hypotékou, prostě kupec na sebe převezme hypo. To takovej problém není. A i v tý Americe budeš limitovaná v bydlení svým příjmem, málokdo bude mít prachy na byt v srdci Manhattanu
|
|
| Liduška | •
|
(7.6.2008 22:01:58)
K těm hypotékám. My měly pronájem a jelikož mělá majitelka problémy, tak nám i s tříměsíčním miminkem dala výpověď, našli jsme si jiný a za rok se opět stěhovali. Už jsme neměli sílu, naše dítko to taky neneslo nejlépe a vzali jsme si hypotéku. A platíme místo za 1+1/7tisíc....nyní 3+1/9500měsíčně se vším všudy. Manžel má průměrný plat, žijeme od výplaty k výplatě. A to byl na tom hůře,naštěstí ho povýšili. Představa, že se stěhujeme za prací do jiných měst mě opravdu neláká. Jsem z Jižních Čech a kdo to tu zná, jistě ví, že vzduch, příroda a vše okolo je nádherné... Ale přeci to něni luxus, kvůli kterému by jsme měli jít někam za levnějším...Tak proč se stěhovat? Podle mě je prostě hypotéka pro někoho něco jako jistota žití.
|
|
|
|
| Betina | 
|
(4.6.2008 14:21:40)
ano to je hezky vyjádřené - je to otázka priorit a nároků abychom se dokázali v tom konzumu ještě zastavit a nechali promluvit zdravý rozum a uvědomili si, že by nám věci měly sloužit, ne být jejich otrokem  a i když to zní pateticky a blbě, tak takovej potrhlej rodinnej výlet s písničkama a blbinama má pro mě stokrát větší cenu než nějakej super mobil (třeba mobil, třeba něco jinýho)
na druhou stranu jsem zastáncem přísloví "všeho s mírou" a musím ke článku podotknout, že já osobně a snad i moji všichni známí si pamatujeme z jeslí tzv. prd, tím méně brekot mininek a nočník a rozhodně jsem nikdy nevinila mojí matku - která mimochodem neměla na vybranou - z toho, že mě dala v půl roce do jeslí. Ono to totiž tehdá za plně fungujícího komunismu ani jinak nešlo (nesesypte se na mě, nejsem už nejmladší a skutečně to tak bylo). Mateřská byla na půl roku a finito, šup do podnikových jeslí a pak do školky. Tak jsme to absolvovali s bratrem oba a celkem bez duševní úhony, s maminkou máme dodnes velmi silný a hezký vztah. Ona prostě nemohla jinak, byla s námi sama a v bytě své tchýně, otec přešel o dům dál za jinou krasavicí. To ještě tenkrát byly všechny soboty pracovní a také se propagovaly tzv. celotýdenní jesle,
kdy tam bylo dítko odevzdáno v pondělí a vyzvednuto v sobotu (to tedy ale naše mamka rezolutně odmítla).
Myslím, že dnes je to podstatně ale podstatně jiné, a že možnost být doma tři nebo čtyři roky, pokud se člověk uskromní, je víc než dostačující.
|
| Teraza Horáková |
|
(4.6.2008 15:09:19)
Betino, rodinné výlety stíháme i o víkendu. Nicméně mým dětem je 9 let a já jsem pro ně jako partner platná když s nima hraju Pyramidu, Labyrinty, Cluedo nebo Osadníky z Kattanu.
Jinak jsem máma, co s nimi udělá domácí úkoly, dá jim najíst a připraví čisté prádlo. Jinak dávají přednost kamarádům a bazénu (byť na zahradě, kde jim dělám pro změnu plavčici).
Co se kreativity týče, to jsou nesmírně, já to vždycky vymyslím a pak po nich drbu barvy a lepidla z psacích stolů. P.S. do školky chodili od 3,5.
|
|
|
| Romana, 2 děti | •
|
(6.6.2008 13:18:01)
Taky musím říct, že se článkem naprosto souhlasím, navzdory tomu, že sama jsem v práci a obě moje děti chodily do školky, teď už je starší dcera ve škole a mladší ještě "dokončuje" školku. Určitě ve společnosti panuje spíše nepříznivý postoj k maminkám, které se rozhodnou být s dítětem déle a to nutně nemusí znamenat, jak tady hned v úvodu zaznělo od někoho v debatě, že se jedná o alternativní matku, která až do školního věku drží děti na samotě u lesa, daleko od společnosti.
Připadá mi, že někdy se lidi na mámu, která řekne, že je s dětmi ráda, automaticky koukají, že to říká jen proto, že jí nic jiného nezbývá, nebo si vymýšlí a ve skutečnosti je doma jen proto, aby se mohla flákat a nemusela do práce. Proti školkám určitě nejsem a pro děti je určitě fajn, že tam mají další kontakty s dětmi svého věku, ale všeho s mírou. Musím říct, že je mi upřímně líto dětí, které musí trávit ve školce, nebo školní družině v podstatě většinu svého volného času a rodič pak pouze zkonstatuje, že to prostě jinak nejde a tím to pro něj končí. Pak zase nemá pro děti čas, neboť je přeci po celém dni v práci unavený... navíc doba těmto typům rodičů velmi nahrává a dost mi vadí různé články v novinách na téma "úspěšná žena" apod., která je schopna mít "super kariéru" a přitom má děti a levou zadní to skloubí s domácností apod. Nikdo už tam nenapíše, co na to ty děti, které celý den mámu nevidí a čekají na ní, že máma domácnost ne, že zvládá, nýbrž už nezvládá a proto má někoho na tyto záležitosti najmutého (to je podle mě rozdíl)a následně když už večer dorazí domů (matka nebo otec), tak očekává vychovaného a milujícího potomka. Pořád se ale razí, že takhle by to mělo být, jenomže já pořád nechápu, proč nemůže být možnost volby i pro ty, kteří se chtějí o své děti starat naplno, proč jsou okolnostmi a nastavením společnosti nuceni jít od svých dětí pryč, aby vydělávali na to, aby věci, které by mohli dělat sami (když chtějí) za ně dělal někdo jiný. Př. máma jde do práce, vydělá - většinu dá chůvě nebo za úklid, svoje dítě nevidí. Pro stát je to jistě dobrá varianta, mají dítě - tudíž budoucího daňového poplatníka,navíc pracující máma zase platí daně, popř. zaměstnává někoho dalšího, kdo zase platí daně, ale nejsem si jistá, jestli je to nejvýhodnější pro dítě. Dneska se razí emancipace a to je spojeno s předpokladem, že každá taková žena touží honem utéct do společnosti (tím je myšleno nejlépe pracovní prostředí), ale já např. jsem taktéž žena, muži mě berou spíše jako více emancipovanou, ráda se neustále vzdělávám, rozhodně nejsem typ, který je na někom rád závislý, jsem ráda ve společnosti, ale přesto jsem s dětmi byla po dobu mateřské velmi ráda a i když jsem se před 3mi lety vracela do práce v jejich 3 a 5ti letech, tak přesto sdílím názor, že je pro děti lepší, když se některá máma dokáže rozhodnout i v dnešní době a samozřejmě sama chce (někdo opravdu nemusí chtít) a s dětmi zůstane doma déle (to neznamená, že je nedává do školky, ale třeba jen to, že děti ten čas můžou mít rozdělený částečně na kolektiv ve školce a částečně na láskyplný domov). Každá takovou možnost nemá, ale myslím, že pokud má a chce, tak nevím proč s tím mají někteří lidé problém a mají pocit, že pak dotyčná doma zhloupne? Já jsem na mateřský měla naopak čas věnovat se různým koníčkům a četla jsem a vzdělávala jsem se daleko víc, než na to mám čas teď, když jsem v práci.. ale nebyla jsem orvaná z práce, měla jsem čas a energii se naplno věnovat současně i dětem, aniž bych musela využívat chův,nebo nějak výrazně zapojovat babičky, ty pak taky byly odpočinuté a měly radost, když pak děti někdy mohly pohlídat a děti byly klidné a spokojené..
Dneska, abych si utvořila jakési "alibi" pro to, abych mohla říct, že skutečně svůj čas i nadále ráda trávím se svými dětmi a nevypadala přitom podezřele, jsem tedy již několik let zpět v práci a práci mám naštěstí dobrou a zadařilo se, že i časově "poměrně" dost výhodnou, takže moje děti mají šanci se ze školky a školy dostat v rozumné době, takže dneska přesto musím konstatovat, že tajně závidím maminkám, které unesou pohledy společnosti a zůstanou "doma na plný úvazek". Přesto, že mám velmi dobrou a dobře placenou práci za velmi výhodných časových podmínek a tudíž pro moje děti je to jakýsi kompromis, nejdou ze školských zařízení mezi prvními, ale ani mezi posledními, dobře můžeme si možná koupit občas něco navíc, ano, stále ještě si dokážeme najít čas na to, abychom si popovídali, já se navíc můžu tvářit jak jsem emancipovaná a všechno zvládám, ano nemusím si říkat o každou maličkost svému manželovi, přesto mi to "nevím proč" prostě takhle vlastně ani nevyhovuje a cítím ,že ty děti by mě potřebovali víc a chtěla bych jim dát víc času a své energie. Chtěla bych, aby měli co nejkrásnější dětství a vzpomínky takové, jaké mám já. Moje máma pro mě měla vždycky čas a nikdy jsem se nemusela cítit někde zapomenutá a zbytečná. Dnes, protože jsem "udělala kompromis" musím přiznat, že někdy prostě tu mojí únavu ze hry, kterou vlastně nemusím hrát, odnesou právě ty děti. Nevím, jestli to z mého příspěvku jasně vyplívá, nedokážu to asi tak přesně popsat, ale tím vším jsem chtěla říct, že mi někdy připadá, že ten emancipační tlak, někdy ženy dneska žene do věcí, které vlastně ani nechtějí dělat. Proč je emancipace spojená pouze se zaměstnanou ženou, která nejlépe ještě zaměstnává někoho na výpomoc, popřípadě dostatečně "viditělně" zapojuje i tatínka, který třeba zrovna ani není dětičkostarací, ale kvůli tomu nemusí být španý? Proč nemůže být emancipovaná i chytrá žena, která chce věnovat svůj čas dětem? Já rozumím tomu, že jsou tu ekonomické tlaky na rodinu, ale mnohdy chceme víc věcí, než opravdu potřebujeme a kvůli nim pak obětujeme jiné a podstatnější věci..
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.6.2008 15:45:21)
Hm, a co když to CHTĚJÍ dělat? Upálíme je na hranici nebo jim odebereme děti a dáme je do ústavní péče?
Fascinuje mne ta černobílost v názorech, hlavně v tom smyslu, že "rodina se přece může uskrovnit a nemusí mít drahé auto, myčku nádobí, bazén" atd. Dovedou si propagátorky této teze uvědomit, že konzum zdaleka nemusí být všechno a ne každý "odkládá" dítě proto, aby si vydělal na lepší automobil? Že třeba někdo chodí rád do divadla, na koncerty, do galerií, na výstavy a s malým dítětem to tam zkrátka je opruz pro všechny? Pro matku, pro dítě i pro ostatní zúčastněné? Já jdu taky ráda se synem do muzea, když je tam něco, co ho zajímá - třeba něco o dinosaurech nebo neandrtálcích. Ale nebudu ho tahat na veletrh starožitností, protože je mu pět let a ukrutně by se tam nudil. Opravdu vzorné matky odkládají VEŠKERÝ svůj osobní život a zájmy na dobu neurčitou nebo naopak bezohledně vláčí své děti všude s sebou? Zažila jsem mrňata i na rockových open-air festivalech a děkuju, nechci. Těch dětí je mi upřímně líto a jejich matky spíš než jako obětavé, byť emancipované matky vidím jako totálně sobecké a nezodpovědné pipiny.
|
| Romana, 2 děti | •
|
(6.6.2008 20:53:04)
Já právě nechci černobílé názory a proto říkám, že i máma, která chce být s dětmi doma, ať má tu možnost a ať se na ní lidi kvůli tomu nedívají skrz prsty, což je u nás dost často zvykem. Já sama jak říkám pracuju a jak říkáš ty, ráda chodím právě na ty výstavy, nebo do divadla apod. + mám spoustu zájmů a určitě chápu, že ne všechny akce jsou záživné pro děti a tudíž je s sebou vždycky nelze brát a určitě nejsem zastáncem obětování se pro děti, naopak mám pocit, že člověk si musí udržet své záliby, právě kvůli těm dětem, nicméně mi vadí právě ty černobílé názory o kterých píšeš, že nemáš ráda a podle mého ty názory jsou buď - matka doma = nutně (tvůj výraz) pipina bez zájmů nebo pracující matka = krkavčí matka, která nedbá dostatečně o blaho svých dětí. K tomuhle názoru jsem došla právě po mém návratu do práce, kdy se mi moje známé jakoby rozdělili na 2 skupiny, ty co začali pracovat a opovrhují těmi, co zůstali doma, protože ony mají pocit, že toho zvládají víc a ty druhé jsou jenom pipiny, zatímco ty, co zůstaly doma si o těch co pracují zase myslí, že jsou to skoro macechy, co se šidí o krásné chvíle s dětmi apod. Je to dost složité téma, ale já musím říct, že super ženský jsou v obou skupinách a další věc je, že ještě samozřejmě matka v domácnosti nerovná se bezva máma a naopak. Jenom jsem řekla svoje pocity sama za sebe.
|
| Novicka | •
|
(7.6.2008 22:11:39)
Myslím si, že hlavně záleží na děcku. Pokud je od mala spokojený u babiček i bez svých rodičů, pokud občas bylo v jesličkách třepa od 1,5roku a bez problémů, tak není důvod proč by matka nešla do práce dříve, pokud ona chce. Pak jsou děti, které visí na svých rodičích...jak říkáme MAMÁNCI...a ty by ve školce opravdu trpěli. Mám dvouletého syna a nedovedu si představit, že bych ho dala do jeslí. On nevydrží skoro ani u babičky, musím vždy zmizet aby o tom nevěděl. Myslím, že ve třech letech už potřebují kolektiv a většina jich jde do školky ráda. Děti které nemají rádi změny to nesou hůře, ale nakonec se tam těší také. I když jsou dny, že se jim nechce, asi tak jako nám, když jdem do práce...
|
|
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(6.6.2008 16:02:26)
Uhodila jsi hřebík na hlavičku a děkuji ti za to.
Pokud je emancipace zrovnoprávnění, také mi není jasné, proč je pojímána jako kopírování toho, co se stereotypně nazývá mužskou rolí se mužským. Mnoho let mluvím na Rodině o tom, že je nejvýš na čase, aby to, že ženská je doma, mělo nějakej kredit, ovšem, kdo umí psát a číst honem se raději disktancuje od toho, že by na to jenom pomyslel.
Pokud někdo mluví o nechození do práce, opisuje to s posměchem "utírání zadků, dělání budliky, budliky", dramatizuje se "blbnutí doma". A dělají to ženský, dělají to z mindráku, aby je někdo nepřistihl při tom, že by je bavilo být doma a být ženou. Jenže ono to jde blbě, předpokládá to schopnost kooperativního vztahu, kde se jeden necítí ponížen, tím že nepřináší prachy. A to nedokáže jen tak někdo.
Nikdy tedy nepochopím, jak koliduje domácnost s možnostmi jezdit na ty festivaly
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.6.2008 16:28:42)
Libiku,
představ si, že si umím představit ženské, které baví být doma. Umím si představit i muže, které to baví. O tom to přece není. Celá podstata sporu je v tom, že skupina "supermatek" ODMÍTÁ možnost, že by to někdo mohl mít jinak. Pokládá chození do práce za ryze ekonomickou záležitost a tlak společnosti atd. Jenže ono to prostě takhle černobílé není.
Ve skutečnosti tohle všechno není projev emancipace, nebo aspoň já to tak neberu. Pro mne je "emancipace" stav, kdy nikoho ani nenapadne, co je mužská a ženská role/práce. Vyjma toho, že ženy rodí děti. Ohánění se odlišnostmi ženy a muže - fajn, ale pokud jsou tak odlišní, nemohou být nikdy v plném rozsahu rovnoprávní. Už na základní škole jsme tomu říkali "míchat hrušky s jablkama".
Ad domácnost a koncerty - uvedla jsem to jako příklad, protože z místních diskusí mám zkrátka pocit, že kdo nesedí doma s dítětem 24 hodin denně jako bluma nebo ho nemá přisáté k prsu i během jednání celosvětové konference za mír, nemá právo na život.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.6.2008 16:38:24)
Trochu mi to připomíná českou společnost po listopadu 1989. Každý chtěl výdobytky kapitalismu, ale chtěl zároveň ponechat principy socialismu - což v určité míře existuje dodnes.
Pokud je emancipace zrovnoprávnění, musím v první řadě vědět, co od něj chci a očekávám a přijmout to se všemi pozitivy i negativy. Ženy si chtějí ponechat své "výsady" a mít zároveň mužská "práva", což dost dobře nelze. A upřímně řečeno, muži na to nejsou až tak moc zvědaví, protože i pro ně je současná situace stresující a nepřirozená.
|
|
| 10.5Libik12 |
|
(7.6.2008 16:56:18)
Emacipace je stav, kdy je mužská i ženská role, práce, povaha, cokoliv
doceněna , nikoliv to, že budu opravovat karburátory. V momentě, kdy se tebou deklasované "utírání zvratků, zadků" docení jako jiná (mužská) činnost, padne logicky rozdělení rolí dle pohlaví a nebude se třeba hádat o to, jestli je lepší jezdit s bagrem nebo sázet švestkáče, vo*e:)
Jinak, Monty, speciálně u tebe většinou ty socialistický reminiscence vůbec nesedí, nepouštěj se do toho, vystačíš si s jinými příklady a zbytečně si kazíš renomé. (viz. socialistický požadavek na vpuštění do hotelu)
|
|
|
| 10.5Libik12 |
|
(7.6.2008 16:45:07)
Myslím si, že rovnoprávnost je uznání žen v jakékoliv roli, tedy i té takzvaně tradiční. Ovšem, to by musely spáchat frustrované feministky hromadné kamikadze, aby si mohl někdo bez rizika úměšku dovolit požadovat uznání ženské v domácnosti.
|
| 10.5Libik12 |
|
(7.6.2008 19:31:54)
Madelaine, byla by to vtipná svižná odpověď, pokud by z ní tak zřejmě neplynulo, že například pro tebe je "pipka domácí" slovem opačného významu k feministce.
|
| Teraza Horáková |
|
(7.6.2008 19:47:19)
A Libi, ty se řítíš do kontrolního na finančák (nebo jinam, nedočetla jsem to) proč???
|
| 10.5Libik12 |
|
(7.6.2008 22:43:56)
Protože má povaha je temná jako noc:)
neřítím, je to moc práce:)
|
|
|
| Líza | 
|
(7.6.2008 19:47:20)
Libik, no vidíš, a já to pochopila tak, že pipka je pro Madelaine ta frustrovaná, která doma není spokojená, ale projikuje svoji nespokojenost do okolí a tvrdí, že ji celej svět odsuzuje za to, že je doma.
BTW jak si představuješ takovou feministku? Nenosí podprdu, má kníry, neholí si nohy, mluví basem?
|
| 10.5Libik12 |
|
(7.6.2008 23:18:35)
Ženská, která je doma nespokojená při tvrzení, že je doma spokojená?
Feministku si představuji jako elegantní prsatou osobu (push up), která mnoha cizími slovy popisuje výše zmíněnou konstrukci a svým zanícením pro věc si nezadá z erudovaným ufologem.
|
| Líza |
|
(8.6.2008 6:24:33)
Libiku, mně přijde, že na těchto diskusích vždycky s velikým rozběhem vyrážíš různé otevřené dveře, popř. bojuješ se svými představami protivníka, nikoli s protivníkem, jaký je.
(Znám ženy, které se považují za feministky, jsou samy v domácnosti a nemají potřebu prskat nic o tom, že kariéra u žen je projevem jejich maskulinizace.)
|
| 10.5Libik12 |
|
(8.6.2008 11:44:35)
Lízo, já skutečně trpím, když vidím, jak se lidé podřídili tomu, že je nutné vydělávat a spotřebovávat. Je to proti všem a je to proti mně.
Jenže neumím trpělivě vysvětlovat a zdrojovat, protože Rodina, jak už jsem mnohokrát psala, je především platforma k sebeukájení (potřeb sebeprezentace), málokdy vidím, žen ick A, řekne něco a Nick B s opačným postojem to připustí.
Mmch,ten článek není o tom, aby pipka domácí byla doma, ale že se společnost dost odlidšťuje inctitucionální péčí (o mladé, stare, umírající, rodící, slintající, všechny)
Že zrovna ty to nechápeš, když se s tím musíš setkávat na každém kroku, mě zaráží.
Ad feminismus, svou podtatou mě uráží, protože předpokládá, že ženská je hodna speciální ochrany vzhledem k tomu, že je ženská a druhak mě politicky odpuzuje, protože je veskrze levicový.
A když se tak podívám po půvabných feministkách, jejichž svědectví jsou jednotlivě zajímavá (Olga Sommerová), najednou vidím, že jde o zneužití silně osobních individuálních tragédií, které přísně vzato se ženstvím nesouvisí, k tomu, aby se ženský vymezily proti světu, páč mjí teda vaginu.
Člověk to může pokládat za dobový folklor¨, ale mně to jde na nerv.
|
| Líza |
|
(8.6.2008 11:52:03)
Feminismu je tolik směrů, že mluvit o jeho levicovosti je směšné. A je ho tolik směrů, že možná některé tvrdí, že žena vyžaduje speciální zacházení a ochranu, ale jiné směry feminismu naopak tvrdí, že práva mají být rovná, tedy nemají být jen pro ženy. A pokud jde o to - já asi nesplňuju definici feministky, i když třeba tak se jmenuje diskuse, kde trávím hodně času, ale genderové problémy mě v klidu nenechávají. Já teda vidím diskriminaci obou pohlaví na základě zažitých a už dávno přežitých předsudků a zvyklostí, kterou je třeba změnit.
To je feminismus pro mě.
Pokud ale redukuješ feminismus na americké levičačky a Olgu Sommerovou, to je pak těžký. Já to vidím jako myšlenkovej směr zabývající se tím co píšu výše.
A skutečně si myslím, že jsi mimo realitu, když máš pocit, že všechny holky, které jsou v domácnosti, by si tady s tebou stěžovaly, že je nikdo nebere vážně.
Vlastně tak obecně vzato, hodně často píšeš o věcech, které nejsou tvoje osobní a podle mě v tom jsou jiné motivy... viz obrovské puzení pořád dokola vysvětlovat ženám (českým ženám, které zůstávají s dětma doma opravdu neobvykle dlouho a kde je dlouhá a stále živá tradice osobní péče o dítě matkou), že nemají chodit hned do práce... o kterém já si můžu třeba myslet, že je tak silné proto, že ty jsi nemohla. Takové eventuální motivace v pozadí je ale dobré sama u sebe poznávat a pak se nemusíš vlamovat těmi otevřenými dveřmi...
|
| 10.5Libik12 |
|
(8.6.2008 15:34:15)
Pokud má feminismus politický charakter a zároveň má v názvu slovo žena, hájí zájmy skupiny, nikoliv svobodu jako takovou.
Osobní východiska ovlivňují postoje každého (i tebe).
|
| 10.5Libik12 |
|
(8.6.2008 18:37:03)
středostavovská rodina za 5 let:
2 auta 600 tis
věci střednědobé spotřeby 100-150 tis
zbytné potraviny a věci krátkodobé spotřeby 200 tis.
energie 150 tis
komunikační technologie 100 tisíc
dovolené, nadstandartní vánoční dárky aj. 200 tisíc.
1 400 tisíc
to se velmi blíží příjmu jednoho z nich za zmíněných 5 let. Kdyby neexistoval primární děs z toho, že jeden nebo druhý nechodí do práce(neúspěch je stigma) a v situacích, kdy je třeba postarat se o děti, rodiče, o někoho nebo jenom vypadnout, zbavit se pocitu vyhoření z profese a stereotypu, trh práce by byl nucen to akceptovat.Bylo by prostě normální, že běžný člověk s běžným vzděláním a obecným přehledem nasedá a vysedá.
Životní úroveň by to ve své podstatě nesnížilo. Dnes zkrátka dřeme dobrovolně. Mezitím nám vyrůstají děti v cizích rukách a umírají rodiče v LDN.
|
|
|
| Romana | •
|
(9.6.2008 9:01:40)
Tak mě zase připadá praštěný, chtít třeba po chlapovi za každou cenu, aby veškerý svůj volný čas věnoval dětem a domácím pracem, když by radši šel postavit garáž (užívám schválně takovýhle hodně názorný příklad). Ty jako ženská tu garáž asi postavit nepůjdeš (tedy většina ne) a ten chlap zase nutně nemusí chtít doma žehlit. Takže prostě někdy je to takhle dobré, že muž dělá to, co je mu bližší a žena to, co jí. Samozřejmě když se to sejde tak, že ona radši motorovou pilou prořezává křoviny a on doma vaří, tak ať to tak mají. Jen mi to dnes opravdu připadá, že se jak muž tak žena někdy nutí do něčeho o co nestojí, ale musí se tvářit, jako že tak je to správné.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Romana | •
|
(8.6.2008 21:30:22)
No, vidíš, že je to tak jak říkám. Teď se tady rozvíjí debata, kdo je víc frustrovanej, jestli pracující máma, nebo ty, co jsou doma a zase, ač se tu všichni ohání, že přeci o těch doma si nikdo nic špatného nemyslí, tak už jsou nazvadné "domácími pipkami". Jak říkám, já jsem sem příspěvek napsala hlavně proto, že ač sama pracuju a mám dostatečně koníčků na to, aby mě nemohl nikdo obvinit z toho, že jsem domácí pipka, která si hraje na obětavou, tak mi tenhle postoj vadí. Myslím, že i máma, která se rozhodla být s dětmi doma může být velmi emancipovaná žena se spoustou zájmů a tohle rozhodnutí být doma udělala třeba proto, že jako rodina finančně prostě vystačí a ona se dokáže srovnat s tím, že bude velmi často odpovídat na otázku, jestli se tak trochu "doma" nenudí a proč nejde dělat apod. a jestli jí není blbý se nechat živit apod. Jistě, mě to může být jedno, protože já, než abych tohle absolvovala, radši chodím do práce a děti se netváří, že by tím nějak trpěly (zase je fakt, že děti to prostě vezmou jak to je, když si i tak člověk pro ně najde čas), ale jednoduše ačkoli bych to zrovna od sebe taky nečekala, mi začalo vadit, když jsem někdy přítomná tomu, jak někdo bombarduje těmahle chytrýma otázkama, ženskou, která je doma a prostě mám uši, tak jsem už nesčetněkrát slyšela ty řeči o tom, že jsou doma asi jen proto, že se jim nechce dělat a co asi tak doma furt dělají. Sami pracující maminky jistě víte, že pokud by jste doma zůstaly, že by jste se rozhodně nenudily a pokud manžel fakt vydělává hodně slušně, nebo tak, že jim to stačí tak proč ona by proboha nemohla zůstat doma, aniž by na ní padl stín toho, že je pipka? Prostě mají dostatek financí a když ona je doma, protože má tu možnost, tudíž nepopiratelně dokáže spoustu věcí zajistit během té doby, co je doma a na děti má určitě pak víc času, tak proč ne? Zatímco já např. mám pak chvíle, kdy se člověk dostává časově do stresu a zbytečně nám pak vzájemně s manželem ujedou nervy a chytneme se kvůli nesmyslům, tak např. kámoška, která je doma řekne - mě jen tak nic nevytočí, já jsem v pohodě. Stihne všechno jak potřebuje a nervy pak má v klidu a nemá potřebu se pak třeba hádat s mužem apod. To samé si myslím, že je s dětma. Kolikrát se na ně rozčílím a vím, že je to víceméně jen proto, že já jsem v nervu a když jsem např. byla s nima jako s úplně malinkýma doma, tak jsem fakt dokázala snést víc, tak jen říkám, že některé ženské jsou doma třeba jenom z tohohle důvodu. Já nevím. Pouze jsem řekla, co si myslím, nic víc. Samozřejmě to musí vždycky vyhovovat jak jí, tak jemu. Já si docela těhle ženských, které se s tím, že jsou doma dokážou srovnat, vážím. Protože já to mám tak, že pořád mám pocit, že musím taky pracovat, aby nás manžel "jakoby" nemusel živit, ale je to podle mě hloupý pocit, protože on by nás skukečně v pohodě uživil a patří k těm mužským, kteří by to nikdy nepředhazovali, že on pracuje a já ne a i dneska, pokud to takhle někde funguje, tak proč ne. Jsou pak asi všichni víc v klidu a za to to určitě stojí.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.6.2008 7:37:46)
Znám jeden velice dobrý důvod, pro který bych nebyla doma, i kdyby chlap vydělával jako Bill Gates. Jmenuje se samostatnost. Tady na Rodině jsem už x krát četla příspěvky o tom, jak se ženská nemůže rozvést, protože nemá prostředky na to, aby utáhla bydlení, děti... jak je ponižující škemrat o každou korunu apod.
Nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně. Být ekonomicky závislý na komkoli mi přijde krátkozraké, pokud je dotyčný zdravý a práceschopný.
|
| Teraza Horáková |
|
(9.6.2008 8:15:07)
Monty, zřejmě jsme ovlivněny špatnou zkušeností. Já tedy rozhodně.
Libi, tady nenaznělo NIC o tom, že by z něčích daní byly živeny maminky na MD a někomu to vadilo. To zase podsouváš, což je Ti vcelku vlastní.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.6.2008 13:09:55)
Terezo,
Nejsem ovlivněná žádnou špatnou zkušeností. Nikdy jsem se nedostala do situace, kdy bych byla ekonomicky závislá na chlapovi prostě proto, že je to pro mne osobně neakceptovatelné. Dokonce jsem zcela záměrně zdrhala před každým chlapem, který o mne projevil zájem a měl na účtě víc peněz, než byl aktuální letopočet. Mne prostě představa ekonomické závislosti na komkoli děsí.
K tomu, co psala Jana – myslím si, že člověk, který nemá reálný předpoklad k tomu, aby se o sebe a dítě/děti postaral i bez účasti druhého partnera by si je neměl ani pořizovat. Ještě chápu, když má někdo zázemí v rodině a ví, že případným odchodem partnera by nebyl na všechno zcela sám. Jinak je to pro mne projev nezodpovědnosti k vlastnímu životu i k životu případných potomků.
|
|
|
| Romana | •
|
(9.6.2008 8:48:33)
Mě ale taky nikdo nikdy neživil i na tý mateřský jsem si na své věci čerpala ze svých úspor a manželovi jsem si nikdy nemusela o nic říkat a dodnes žijeme oba dost nezávisle na sobě a docela nám to vyhovuje. To co říkáš je pravda, ale zase na druhou stranu, kdyby se trochu víc s "respektem" hledělo na ženy v domácnosti, které tam skutečně jsou proto, aby se dobře starali, tak proč to nebrat jako každé jiné povolání? Nemuselo by se pak řešit "kam s ním" a mohlo by se zvolnit životní tempo. Nepopiratelně se teď hodně těžko, pokud jsi ještě zaměstnaná/nebo zaměstnaný hledá ještě čas na něco, čemu by jsi chtěla dát trochu víc času. Všechno je jen šup šup, hodně často jen tak povrchně a bez obsahu. Pak si všichni stěžují, že děti jsou nevychované a že na ně nikdo nemá pořádně čas, ale kde ho brát?
|
|
| Jana Z. | 
|
(9.6.2008 10:49:57)
Monty,
vychazis pouze ze sve zkusenosti a ze znalosti sveho zazemi a sveho partnerstvi..
Byt doma nutne neznamena skemrat o kazdou kacku a vubec to nemusi znamenat, ze se nema clovek kam hnout a nema svoje prachy v pripade rozvodu.
(..on ne kazdy pred tim, nez zustal doma s detma se dloubal v oku a nic nevydelaval a bydlel pod mostem..)..
J.
|
| Jana Z. |
|
(9.6.2008 11:12:32)
A jeste technicka, Monty..
Pokud se ohanis tim, ze zenska doma je ekonomicky zavisla a pak casto place, ze se nemuze rozvest a blabalbla..
Opravdu mas dojem, ze kazda zenska (ono i chlap)vydelava tolik, ze zvladne bez problemu ustat pripadny rozvod? (zatahnout naklady za sve bydleni a za sebe a deti) ?..
J.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)