| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Otcovské fejetony: Na druhém chodníku

 Celkem 88 názorů.
 Aneka_ 


Ať žijí sobci! 

(1.10.2003 8:09:24)
Jak moc chápu tento článek. Osobně nejsem rasistou, z toho jsem vyrostla, nyní ve mně bují přímo xenofóbie. Brrr. Jsem hnusná a zkažená, ale jsem ráda, že jsem taková. Zachovám si tak alespoň z části své "já". Byť bezcharakterní. Vy se alespoň vyhýbáte očividnému nebezpečí, já se vyhýbám i tomu pontencionálnímu. Do tramvaje nastoupí tmavý muž-žena-dítě a v té chvíli mám kabelku vraženou v hrudním koši, nehledě na to, o jaké etnikum se jená. Slyším-li jinou řeč, jsem vyprudí mne to, aniž bych tušila, o koho jde. Obcházím všechny "existence", které se byť jen trošku, odklánějí od normálu. Ale sama sobě se nedivím, fakt ne. Co je ale zarážející, je fakt, že sama, byť osoba germánského typu, pocházím z velice smíšené rodiny. Tím pádem bych měla být jiná a chápající. Ne, nejsem - bohužel(dík).
 Misa (mimi 6 m) 
  • 

Re: Ať žijí sobci! 

(2.10.2003 23:37:26)
Promin Aneko, ale s takovym pristupem te kazdy civilizovany clovek bude mit jako rasistku - nemyslim, ze by jsi z rasismu vyrostla jak pises. Pokud by se vsichni chovali jako ty, tak budoucnost pro Ceskou republiku nevidim nejlip. At zije rozdilnost! Hlavne v barvach.
 misa 
  • 

Pro Aneku 

(2.10.2003 23:55:02)
Jeste dodatek - osobo germanskeho typu. Co je to osoba germanskeho typu?
Mimochodem ta ikonka ti sedi. Jeste ti napisi jdednu prihodu z meho vyletu metrem - nastoupila skinhedska matka s krasnym 3 letym chlapeckem, ktery se jmenoval Adolfek a mel vyholenou hlavicku - a to se mi tedy opravdu chtelo zvracet a to poradne. Hruza!
 Misa3 


Pohled dozadu 

(6.10.2003 14:30:08)
Souhlasim s jednou vetou tohoto clanku( byt myslenou ironicky) musi to byt velice smutne kdyz se clovek podiva dozadu a zjisti, ze toho co udela pro druhe bylo velice malo a ze vestinu zivota promrhal kritizovanim nesvaru. Pokud totiz jednou po cloveku zustanou jen stiznosti, mam dojem, ze mel na to se svym zivotem mohl udelat vic. Nebo ne?

Souhlasim, ze pokud by to byl pohled na konci zivota zpet, musel by byt velice smutny.
 Jana 
  • 

Nedávejte narkomanům peníze. 

(1.10.2003 8:24:09)
Znám to dobře a chci apelovat na všechny rozumné lidi. Nedávejte mladým žebrajícím narkomanům na ulici peníze. Jde to jen na drogy a jen jim tím ublížíte. Znáte to - ujel mi vlak a podobné hlášky.
Dávejte na charitu, sdružením pečujícím o narkomany, přispívejte Naději, pokud chcete činit dobro, možností je hodně.
Tím že mu dáte do ruky pár korun a přispějete na další dávku ho zabíjíte, ač máte v tu chvíli pocit, že děláte dobro.Nedělejte to. Jinak jich bude neustále přibývat, lidé jim dávají hodně a pohodlně to na drogy stačí, pokud jsou na dobrém místě - okolí velkého nákupního centra- vyberou za hodinu několik stovek, ptala jsem se přímo jich na to. Pomáhejte, ale s rozmyslem. Zdravím všechny J.
 Meta 


Re: Nedávejte narkomanům peníze-nejen narkomanům 

(1.10.2003 9:23:18)
To je pravda. Každý se může ocitnout v příšerné situaci, ale pokud se z ní chce dostat, má docela dost možností kam se obrátit o pomoc, stačí se trochu snažit. Potíž je v tom, že naprostá většina takzvaných asociálů o to nestojí. A dokud se najdou lidi, kteří jim umožní na sobě parazitovat, nemají ani motivaci na svém postavení něco měnit. Protože moje matka několik let poskytovala prázdou místnost v domě s vlastním vchodem charitě, pomáhající bezdomovcům, mám s tím pár zkušeností a bohužel, negativních.
Většina upřednostní žebrání před prací. Proto se snažím dětem vysvětlit rozdíl mezi nešťastníkem, kterému se dá pomáhat a parazitem, kterému nedat ani korunu. Škoda však, že někdy je těžké ten rozdíl poznat:)))Pak se přimlouvám za systém - jedna šance a šmitec.
Co se však týče osob ležících na ulici, tam je situace ošemetná, třebaže se většinou jedná o opilce, může to být zrovna tak člověk v ohrožení života, proto je třeba volat pomoc, policii či záchranku a ne člověka jen tak překročit.
 Slam 
  • 

paraziti 

(1.10.2003 9:47:35)
Tomu rozumím podobně... Dneska je doba, že každej, kdo odmítne parazita, může bejt označen za nesnášenlivýho člověka. Je potřeba rozlišovat mezi těmi, co fakt pomoc potřebují a mezi těmi, kterým je nutný ukázat pravidla, který slušnej člověk nepřekročí. Je to výzva pro politiky, úředníky na sociálkách, cizineckou policii atd. atd.
P.S. Ironický tón článku se mi líbí! Zdravim všechny.
S.
 Jarma 
  • 

Re: paraziti 

(1.10.2003 10:28:27)
Mě se naopak ironický tón článku nelíbí. Protože nic není tak černobílé, jak se v článku autor snaží naznačit. Je to o mnoho složitější a ležící člověk na ulici vůbec nemusí být tak zlý, aby ho bylo nutno minout na druhé straně chodníku. Kdo je vlastně zlý člověk?
A co vlastně znamená konat dobro? Souhlasím s tím, že je spusta lidí, kteří leží na chodníku se vztaženou rukou a vyžebraný peníz obratem utratí za lahev alkoholu. Znamená to, že, když mu dám pár korun, dělám dobro nebo zlo? A proč zlo?
Je spusta lidí, kteří dobrovolně dají přednost životu bez domova a ten, kdo se bude sanžit vnutit jim jiný způsob života, tedy ten, jaký žije většina společnosti, nutně narazí a ničeho nedocílí. Ti lidé tak žít chtějí a budou. Ať se nám zdá, že je to život otřesný, je to jejich život. A pak jsou lidé nešťastní, kteří opravdu pomoc potřebují... ale jak je poznáme? A jak je rozlišíme a jaký přístup je správný?
Vlatně ani nevím, co si autor článku opravdu myslí... nicméně se mi zdá, že problém hodně zjednodušuje.
 16.5Salám&Lajka14 


O jistotách maloměšťáka 

(1.10.2003 10:24:17)
Víte, ono to není o tom, že by byl kdokoli povinen dávat. Máte - jako každý - právo svobodné volby. Nelíbí se mi ale váš povýšenecký tón, s jakým mluvíte o lidech, kteří jsou jiní než vy. Zaráží mne ta zášť vůči menšinám. To je na maloměšťácích hnusné, ne to, že někomu nedají stovku.
Ten pán smrdí, je opilý, támhleten má roztrhané šaty, tenhle spí na lavičce v parku, ten má zelené vlasy... spí v kanále místo na gauči u televize... a támhleten dokonce bere drogy. No fuj. Hnus. Jak něco takového vůbec může ve slušné společnosti existovat? Neměly by se pro takové existence zřizovat nějaké lágry, aby nebyli těm slušným na očích a případně je neobtěžovali žebráním?
Jste si příliš jist tím, že se vám nic takového stát nemůže. Jste přece LEPŠÍ. No, přeju vám tu jistotu. A kdybyste se, nedej Bůh, dostal do situace, kdy budete tu stovku od cizího člověka nutně potřebovat, ať už na chleba nebo na čikuli, nebojte se. Standa není sám. My blbci, kteří dáváme feťákům, bezdomovcům a podobné pakáži, jsme ještě pořád nevymřeli.
 Aneka_ 


Re: O jistotách maloměšťáka 

(1.10.2003 11:00:38)
Zřejmě jsem i já postižená maloměšťáctvím, ale mám pro to své důvody. Manžel před rokem potkal jednoho "houmesáka", který byl slušný, střízlivý a milý. Měl vážný důvod, proč byl venku bez bot a ponožek. Bylo nám ho líto. Peníze ze zásady nedostal, ale pomohli jsme mu vyřídit ztracený OP a zajistit noclehárnu. NIkdy!!! tam nešel. Pak si s ním manžel smluvil schůzku a slíbil mu oblečení na zimu. Boty, kabát, svetry a ponožky. Nikdy na smluvené místo nepřišel. Že by o to nestál? Manžel jezdil jako vůl a hledal ho. Pak ho zase po čase potkal a smluvil si s ním schůzku po druhé, dopadlo to stejně. Tak ty věci mrsknul do kontejneru. A má pravdu, vola ze sebe dělat nebude. Pak, proč dávat feťákům na drogy? Vždyť ničí sami sebe a své rodiny, tak proč je podporovat? Proč pomáhat ožralým vstát? Řekni mi jen jeden logický důvod ke každému dotazu, a já se nad sebou hluboce zamyslím.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(1.10.2003 11:38:11)
Aneko, o to přece nejde. Vždyť jim nemusíš nic dávat, pokud ten důvod sama neznáš nebo necítíš. Jde o to, že já neznám jediný důvod, proč jimi pohrdat. Spousta lidí "nedává" a nejsou přitom ani špatní, ani "maloměšťáci". Jen se mi nelíbí způsob, jakým autor článku o těchto lidech mluví. Myslím si, že soudit může jen Bůh, pokud nějaký je.
 Iva 
  • 

Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(2.10.2003 12:54:00)
Já na rozdíl od Monty vím o pár věcech, proč jimi pohrdat. Společnost totiž nijak neobohacují, žijou na úkor všech slušných lidí, jejich (jimi svobodně zvolený) životní styl obtěžuje. Jistě, dalo by se o tom dost diskutovat kdy je ještě jinakost obohacující atd., ale tady je to jasné. Tito lidé to nejsou, já si jich nevážím, bojím se jich a vyhýbám se jim. A že jsem se už v životě dostala do pěkných šlamastyk, ale vím, že člověk, co o to stojí a nehodlá být jen "vřed na zadku společnosti" se z toho může dostat. To není nadřazenost, i mě hrozilo, že budu bezdomovcem, to je osobní zkušenost.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(2.10.2003 13:59:30)
Společnost totiž nikterak neobohacují...
Upřímně řečeno, vím o spoustě slušných, umytých, dobře vypadajících lidí, kteří společnost taky nikterak neobohacují. Spíš naopak. Stačí si vzpomenout na všemožné Ivany Jonáky, Viktory Kožené, Ludvíky Nováky, Kájínky... atd.
Je to podle mého názoru jen hloupá fráze. Spousta lidí dělá zbytečnou práci, která společnost neobohacuje, a nikdo jimi proto nepohrdá, protože jsou čistí a neprosí nikoho o cigáro nebo o drobné... :o)
 Lucajda, Vojta a Petruška 


Re: Re: Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(2.10.2003 14:10:52)
S tím bych Monty taky souhlasila. A ještě bych dodala, že co se děje za zavřenými dveřmi těchto obohacovačů národa taky nikdo neví. Že např. spousta domácího násilí je páchána ve "slušných" rodinách je rovněž fakt. A jestli společnost obohacuje jen ten, kdo platí daně, tak jsem vlastně podle komunistického slovníčku už docela dlouho příživník :)).
Plno geniálních umělců byli pěkní houmlesáci, alkoholici, feťáci (ostatně vzpomeňme bítníky) a rozhodně tenhle svět obohatili.
 Sosan 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(2.10.2003 14:29:41)
Mě osobně je společnost dost ukradená stejně tak jako já jí. Společnost by ale měla vytvořit podmínky proto, aby každý měl šanci alespoň na skromné živobytí (a to domnívám se i ta naše společnost vytváří). Tedy, spí-li někdo v parku na lavičce a nemá ani na stravu a oblečení - nic proti, když se mu to líbí a nehodlá mě okrást, ale není mojí povinností mu dávat peníze. Tedy, odmítnu-li v takovém případě pomoc, neměl by to nikdo považovat za nemravné jednání.
 Iva 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(3.10.2003 11:33:31)
S těmi umytými máte pravdu, jsou to lidi, co společnost ne že neobohacují, ale naopak devastují...jenže o těch tady řeč nebyla. Těmi "pohrdám" taky, (to jsou slova co tu zazněly, já bych to vyjádřila jinak), ale téma snad bylo bezdomovci, feťáci a tak dále. Nechápu, proč když se o něčem mluví, vždycky se najde někdo, kdo začne porovnávat, a nejlíp s tím, co se "hodí do krámu" . Když řeknu, že mi vadí A, neříkám tím nic o B, bohužel vztahovačnost a míchání jablek s hruškama je v těchto diskusích běžné...
A ještě něco, přestaňte se proboha stylizovat do ušlechtiláků (dívala jsem se na Nemocnici na kraji města, a panu primáři Sovovi tam jedna doktorka vynadala "Vy jeden ušechtiloune ušlechtilej!" , to se mi moc líbilo) a běžte k realitě. Takový ty řeči jako že oni za to nemůžou a každý dělá všechno co může - s tím běžte do háje. Rozhodně nedělá, když nemusí. On vrahounek taky měl špatný dětství i genetiku, a to prostředí, co v něm vyrostl...tak mu to odpoustíme,ne, a dáme mu pár drobných na další břitvu nebo sekeru...
Dávat něco feťákům a zachraňovat bezdomovce je prostě špatně. Naše přespříliš humánní splečnost to dělá a plýtvá časem i prostředky. Tito lidé jsou ztracení a odpsaní, je to smutné ale je to tak. Pokud tedy něco dělat, tak investovat do těch, co ještě ztracení nejsou, aby se neztratili. A vůbec pomáhání komukoli kazí jeho charakter a motivaci, a jak k tomu pak přijdou ti, co si těžce a bolestně pomohli sami? Kdybych to neprožila, netroufnu si to hodnotit, ale ta pomoc, jestli má být k čemu, musí přijít dávno před tím, než někdo do té žumpy spadne. Zábradlí nebo dekl udělají větší službu než deset heverů na vytahování těch, co vylezou ven stejně už nadlouho celí smradlaví, pokud se tam nezalkli.
 Jarma 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(3.10.2003 12:13:01)
Přestaňte se stylizovat do tvrďáků! ...mohla bych říci Ivě.

Myslím si, že pomoc lidem, kteří, ji potřebují, může (ale i nemusí samozřejmě) velmi podpořit charakter a motivaci dotyčného. Když už bych měla mluvit z vlastní zkušenosti, taková pomoc ztracenému a odepsanému člověku mě osobně zachránila blízkého člověka.

Je to opravdu věc volby a postoje. Nehodnotím ty, kteří se rozhodli nedávat a nepomáhat, ani ty, kteří se rozhodli opačně. Nelíbí se mi jen styl, jakým svůj postoj někteří z té první skupiny hlásají (včetně autora článku).
 Misa3 


O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(2.10.2003 15:05:48)
Jak vis, ze jejich zivotni styl je umyslne voleny, kdyz se jim vyhybas? Vis jak snadne je treba pro oligofrenika prijit o byt, pokud zemre nekdo, kdo se o nej staral? To nemyslis vazne, prece se nemuzeme zbavit vsech lidi, kteri spolecnost neobohacuji( desna fraze) A upozornuji, ze by sem patrilo i hodne politiku, uredniku, ale i lidi kteri jsou placeni za to, aby pracovali pro druhe a evidentne to nedelaji. A co takhle tunelari? Ti nas obohatili? Takze proto ze jsou cisti a jezdi kolem nas v prvotridnich autech, jsou hodni vetsi ucty nez oligofrenik, ktery prisel o byt a potlouka se po ulicich? Podle ceho lidi clenis do vrstev, Podle penez ktere maji, a jsou na nich videt, Podle toho co delaji pro druhe, podle toho jake maji problemy? I lide nadani a spolecnost " obohacujici mohou propadat dusevnim chorobam nebo alkoholismu, byt opily spinavy a bloudit ulicemi? Ty na ne proste mrnes a hned vis, ktera bije, ze?

Nicmene mozna ze jsem se nechala unest, protoze podstata je to co v prispevku pises...bojim, se jich..."skutecne k odsuzovani a pohradni druhymi vede nejcasteji strach z nich a strach je zpusoben nevedomosti. Pracovala jsem mezi bezdomovce, protze jsem zjistila jak nesmirne tezka je to prace aze jejich cance se dostat zpet je temer beznadejsi, nedokazala jsem s nimi pracovat a presla jsem do azyloveho domu prio zeny, kde se resily vetsinou problemy domaciho nasili, a reknu ti zlati bezomovci, proti chlapu kteri chodili v kvadrech a slovo spina pro ne znamenalo 2x pouzitou kosili, ale dokazaly sve zeny a deti mlatit a tyrat neuveritelne krutym zpusobem. Takze kdyz uz se bavime o tom, koho si vazim vic, tak spinaceho bezdomovce, ktery "jen " krade, nez mileho, cisteho cloveka jehoz manzelka nema v tele kost, ktera by nebyla zlomena nebo vyvrknuta.

Tenhle obrat uzivam velice nerada, ale nebylo by na miste toho o lidech vic vedet a pak az soudit?
 Marie, dvě děti 
  • 

Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(2.10.2003 15:30:53)
Jasně, že bezdomovec pouze kradoucí je lepší člověk, než "hladkej" syčák. Ale ne vždycky je to tak úplně jasné. Co je dobré, co špatné. Kdo je lepší, kdo horší. Kde brát měřítka, co platí a kdy? Už jsem tady jednou trošku v jiné diskuzi nakousla patrně dosti polemickou otázku, zda je "lepší" milá energická schopná spokojená maličko (já vím že je podivné rozlišovat v tomhle "moc" a "málo") nevěrná maminka a manželka, nebo frustrovaná věrná. Míšo, jestli můžeš, poraď mi, jak po pětadvacetilétém vztahu s přítelem, který většinou je mi oporou a skoro spolu nespíme, toho "nechat", přerušit styky vyplývající i samospádem ze setkávání v jedné přátelské partě lidí. No, to už si tu dost přihřívám svoji polívčičku. Zpět k původnímu článku - dávám, když mám dojem, že to k něčemu bude. Na vzdělání indického děvčátka, prodejcům NP, atp... "Ošklivounům" se někdy vyhýbám, jindy ne, podle momentální schopnosti "dávat" nejen peníze. Občas jsem tak totálně na dně - psychicky - že jen pohled na tu bídu mi přidává na hromádku "nic nemá smysl, vše je špatné, já taky... končím". Takže se spíš snažím nabrat zase dech, a pak teprv pomáhat.
 Misa3 


Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(4.10.2003 9:21:32)
Snazila jsem se s tim neco udelat, a bylo to na nic, od te doby mam podobne pocity jako Ty i pocity za ktere se stydim. Odpor k cloveku, ktery mi ukazuje jak hnusny muze bvyt zivot. Taky nekdy davam a nekdy ne a taky to nezalezi na tom kolik penez mam. Ale k Tve otazce, pokud to pokladas za problem ( ta situace Ti vadi) pokus se najit pomoc a projednat to na nekolika sezenich s terapeutkou-psycholozkou, nekym kdo se zabyva partnerskymi vztahy. Pokud mas dojem ze Ti to naopak dodava silu k zivotu a spokojenosti a snad i vetsimu porozumneni sve rodine nech to tak. Nemela jsem pravo rict, to co jsem si v te chvili myslela, nebylo to adekvatni, nemela jsem dost informaci a omlouvam se za to. Misa
 Iva 
  • 

Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(3.10.2003 11:42:43)
Každý člověk si svůj životní styl volí úmyslně, proto si ho i oni zvolili takto, a já si nyní volím takový, že se jim vyhýbám. Po učité době, kdy jsem s nimi měla něco společného, a měla pocit, že to společné není dobrovolně zvolené. Změnit volbu dalo práci, a já si toho na sobě cením, že jsem to dokázala. Někteří tady jak vidím si svobodně zvolili ušlechtile teoretizovat, jiní si svobodně zvolili snažit se zachránit padlé a rozdávat jim "pomoc", ano, a nekteří jsou na tom jako já. Zřejmě včetně autora.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(3.10.2003 12:14:44)
No, já osobně si vůbec nemyslím, že bezdomovci a feťáci jsou všichni do jednoho chudáci, kteří se nedobrovolně ocitli tam, kde se ocitli a proto je třeba jim pomáhat až do sebezničení. Spíš naopak. A pokud jde o ušlechtilost, do té mám asi tak daleko, jako Miloš Zeman do Limonádového Joea. :o) Jenom si prostě nemyslím, že by měl kdokoli kýmkoli pohrdat, ať už proto, jak vypadá, kde bydlí, kolik má nebo nemá peněz atd.
Ona totiž většina těch špinavých, páchnoucích bezdomovců jaksi ani neměla jinou možnost. Jsou to většinou lidé nízké inteligence, mnohdy mentálně zaostalí, někdy "jen" vypití; lidé, které o střechu nad hlavou připravil mazaný restituent, rodinní příslušníci, lidé, kteří se vrací z vězení atd. Ocitli se v situaci, kdy nebyli schopni se bránit proti těm chytřejším a mocnějším. Neznám asi nikoho, kdo by se jednoho krásného dne probudil a řekl si "tak, a odteď budu bezdomovcem", vyšel z domu, zahodil klíče do kanálu a místo do kanceláře šel na nádraží. Ano, jsou pro společnost neužiteční, nikdy nebudou platit daně, nevypadají hezky a turisté z Japonska se jim asi obdivovat nebudou, natož aby si je fotili. Ale patří do společnosti, stejně jako tělesně postižení, mentálně postižení, jako homosexuálové, duševně nemocní, jako Vietnamci, Romové...
Za totáče bylo bohužel smutným pravidlem "jiné" lidi schovávat, aby se vytvořila iluze zdravé a dokonalé socialistické společnosti. Nevídali jsme žebráky, ani prostitutky, vozíčkáře opravdu zřídka, za mého dětství dokonce nebyli k vidění ani Vietnamci. Poznamenalo nás to. Neumíme se s existencí jiných lidí vyrovnat, dráždí nás, obtěžují... ale když se tak nad tím zamyslíme, čím vlastně? Tím, že smrdí? Jistě, to je nepříjemné, ale každému taky nemusí vonět váš Channel No. 5. Tím, že někde leží? Můžeme je přece obejít. Tím, že žebrají? Nemusíme jim přece nic dávat. Tím, že nedělají nic pro společnost? A co pro ni děláme my? Už dva roky za sebou odevzdávám nulové daňové přiznání, takže jsem pro společnost taky "nepřínosná" - měla bych si proto jít podřezat žíly?

P.S.: Když přidám feťákovi stovku na drogu, možná tím zachráním právě vaší kabelku, kterou díky tomu neukradne. Je blbost myslet si, že přestane fetovat, když od vás nedostane "nějakej ten drobák". Fetuje každý dobrovolně a kdyby chtěl přestat, musel by se snažit především SÁM. Nikdo to za něj neudělá. Jestli mu dáme nebo nedáme peníze není vůbec rozhodující...
 Sosan 
  • 

Re: Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(3.10.2003 12:57:01)
Monty, oni mě ty lidi neobtěžují (pokud nejsou přímo agresivní nebo příliš nesmrdí). Obtěžuje mě morálka, ve které jsme byli vychování a sice že každému se MUSÍ pomáhat. To se samozřejmě snadno říká a i dodržuje v době, kdy po vás nikdo nic nechce a setkání s žebrákem či bezdomovcem je zcela vyjímečnou záležitostí (tak to za socíku bylo). Ale v Praze jsou místa, kde můžete mnoho žebráků vidět denně. Denně potkáváte "hordy" opilých ukrajinců, denně se raději vyhýbáte hloučkům agresivních cikánských výrostků. A je to dnes opravdu daleko horší než to bylo. Já nikým nepohrdám, spíš se jich trochu bojím a cílevědomě sebe převychovávám, že JIM nepomáhat opravdu není nic, za co bych se musel stydět. Mě moje tchýně třeba taky leze na nervy, ale i tak se zodpovědně starám o společný rodinný dům a nejdu bydlet někam na nádraží - a o tom to je. Kdo se nedokáže přizpůsobit, tak si musí tu svojí nepřizpůsobivost vyžrat i s důsledky. Každá mince má 2 strany.
 Iva 
  • 

Re: Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(3.10.2003 15:02:06)
Milá Monty, obvykle obdivuju tvůj úsudek, ale tohle je demagogie.
Pokud se někdo polije Chanelem jakéhokoli čísla od hlavy k patě, taky obtěžuje. Lidem je prostě některé chování nepříjemné, a žonglování se slovíčky to nenapraví.A proč jsi vlastně pořád tak vztahovačná? Nikdo ti nic nepodsouvá, a jestli se ty sama zahrnuješ do zmiňované kategorie lidí, kteří nejsou státu a společnosti nijak přínosní, máme ti to snad vymlouvat?
Ano, Sosan opět udeřil hřebíček na hlavičku(nebo to byl někdo jiný?). Na těchto skupinách obyvatelstva mě nejvíc vadí to, že vlastně oni svým chováním pohrdají mnou, mými právy, mou představou života. Jestliže někdo chce fetovat, je to jeho věc, pokud nezasahuje do mého života. Jenže on zasahuje. A obtěžuje žebráním (bez ohledu na to, jestli jim už něco dám nebo ne), povalováním se na ulici, zápachem, hulákáním, krádežemi atd. Taky čerpá zdroje, na jejichž vzniku se nepodílel a ani nemíní. Společnost si stanovila nějaká pravidla a já je dodržuju, i když mi to třeba není zrovna po chuti. Dávám si pozor, abych někoho neomezovala. Nehulákám v noci, aby ostatní mohli spát. Platím daně. Neberu věci, co nejsou moje. Respektuju ty druhé, dokonce i když s nimi, jako teď s tebou, nesouhlasím. Ti, o kterých byl článek to ale takto nedělají. To není jinakost, co na nich lidem vadí. Vadí to, že svým chováním vlastně totálně kašlou na práva ostatních.
 JaninaH 


Re: Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(3.10.2003 16:05:12)
Monty,
děkuji ti za věcný příspěvek do diskuse, naprosto s tebou souhlasím. Je to tak, a je to patrné i v téhle diskusi, že nás žití v "totáči" poznamenalo. Byli jsme zvyklí, že všichni jsou si rovni (ale někteří rovnější), a nenaučili jsme se toleranci k těm, kteří se nějak odlišují. Nevíme, jak se k nim chovat, zda cítit soucit nebo odpor, zda pomáhat nebo odsuzovat, jak rozlišit potřebné od podvodníků a vyděračů. Tedy, většina neví, mnozí v tom však mají úplně jasno, nejraději by ty "jiné" někam odklidili, aby svou existencí nepošlapávali jejich "práva" na voňavý a oku lahodící svět. Ale tohle je přece také ta demokracie, ta otevřená společnost, po které jsme toužili, je to její odvrácená strana, ale je to její součást. Vedle spořádaných a konformních občanů tu vždycky budou nepřizpůsobiví, bezdomovci, gastarbeitři, chudáci, zloději. A že neplatí daně? Chachá, tomu se můžu jen zasmát, copak není dost ctihodných a uznávaných občanů, kteří stát okrádají nesrovnatelně víc než bezdomák na podpoře?
Taky se tady často objevuje téma Ukrajinců jako představitelů těch "jiných". Protože pracuji u stavební firmy, setkávám se s nimi. Musím konstatovat, že jsou to lidé jako my, kteří jen měli smůlu, že se narodili ještě dál na Východě než vy nebo já. Žijí tady někdy v hrozných podmínkách (i hygienických), dřou 12 hodin denně, aby pak peníze poslali svým rodinám, pokud ovšem je o ně nepřipraví jejich bossové.
Myslím, že naše děti budou mnohem tolerantnější, protože se do téhle společnosti narodily. Třeba nebudou taky všem pomáhat, ale rozhodně budou tolerantnější. A charita bude běžnou součástí života, lidi budou platit daně, z nich se stát postará o potřebné a bude trestat lumpy.
 Sosan 
  • 

Re: Re: Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(3.10.2003 16:26:48)
Já si myslím, že si tady pořád pletete pojmy. To není o TOLERANCI ale spíš o tom, naučit se v tomto prostředí žít tak, aby člověk po cestě domů nedostal přes hubu od party "nepřizpůsobivých" a nedošel díky soucitu s vyluxovanou peněženkou od "žebráků". A to vyžaduje spíš naučit se mít HROŠÍ KŮŽI než nějaké toleranci. Já ani nesmrdim, ani nežebrám, ani nekradu ani nepřepadávám ani nejsem furt vožralej ani nefetuju (a mám dost svejch starostí) - tak proč po mě furt někdo něco chce? Já od nikoho nic nepotřebuju - kdyby to tak dělali všichni, tak by bylo na světě hej. Když nedělají, jejich problém.
A k tomu: "A že neplatí daně? Chachá, tomu se můžu jen zasmát"
Tomu byste se teda smát neměla! Všichni, kdož mají normální legální pracovní poměr, platí daně jako mourovatí, strhne jim je mzdová účtárna - takže žádné podvádění nepřichází v úvahu. A z tak vysokých daní by se o ty, kdož potřebují, měl stát postarat, a ne, aby tito zneužívali soucitu a žebrali ještě jednou každý individuálně. Tragédie této společnosti není v netoleranci, ale v tom, že neplatit daně nebo ignorovat bezdomovce válející se na ulici je totéž. Ale to první je vám k smíchu a to druhé vám strašně vadí.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(3.10.2003 16:34:54)
Uff... naposledy. :o)
Mě přece vůbec nevadí, že autor článku, Sosan, Iva a mnozí další nedávají žebrákům a feťákům peníze. Já ostatně taky nedávám každému bezdomovci, kterého potkám. Jen jsem vyjádřila svůj nesouhlas nad tím, že jimi někdo pohrdá, a to není totéž...
 Věra 
  • 

Rozumíme si???? 

(3.10.2003 16:46:13)
Mám podivný pocit že se debata ubírá někam podivným směrem, a nebo že si nějak
nechceme porozumět.
padají zde silné výrazy jako : diabetici umírající na ulici, pokrytci, maloměštáci..
o tom to snad není, ne?

Sosane máš pravdu, manžel - zaměstnanec- okamžitě polovinu příjmu odvede na daních, bez milosti,
platí je hodně vysoké, platíme je hodně vysoké všichni, danˇ není jen to co máme na výplatní
pásce, zaměstnavatel odvádí za nás další spousty peněz, je zde systém sociální podpory, nejsme
zemí 3. světa, je zde charita - tam je pro každého spousty úkolů, jestli má zájem...

Nedat narkomanovi na ulici peníze znamená pomoct mu, aby hledal jinou cestu, nemá to nic s diabetiky,
Ukrajinci a.t.d......, rozlišujte trochu ahoj V.
 sally 


O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(3.10.2003 22:07:44)
No já myslím, že je to ještě o něčem jiném. Nevím, proč bych měla dávat peníze žebrákům. Jestliže každý den, na stejném místě, na stejné křižovatce vidím stejného chlapa, s dojemnou cedulí o tom, jak je bez práce a bezdomovec, tak necítím potřebu pomáhat. Myslím, že většina těhle lidí má poměrně pohodlný život z citového vydírání těch blbců, co každé ráno vstávají, chodí do práce, poslouchají šéfa a dřepí v kanceláři (nebo stojí u pásů), mezitím, co by se třeba pětkrát raději natáhli v parku na lavičku.
Uznávám, že mezi nimi můžou být lidé nemocní (především psychicky), lidé ztracení atd. - ale myslím, že tohle by zase měl být úkol policie, charity, sociálních pracovníků - aby byli schopni najít lidi, kteří potřebují opravdovou pomoc.

Nedělá mi problém koupit si bezdomovecké časopisy - ne, že bych si dělala iluze, že to dotyční nakonec nepropijí, ale ráda nějak ocením to, že se někdo snaží pro sebe něco udělat - že nežebrá, že se snaží alespoň trochu "pracovat", že se namáhá umýt, že je střízlivý, zdvořilý....

Naprosto souhlasím s tím rčením "dej chudému rybu, nasytíš ho na jeden večer, nauč ho rybařit, nasytíš ho na zbytek života" - myslím, že by se ta dobročinná hnutí v nás měla směřovat právě na to "rybaření" - ne na pohozenou pětikačku, kterou si vykupujeme špatné svědomí.
 Misa3 


Monty- souhlasim. 

(4.10.2003 10:23:34)
No chapu, ze se tohle nebude Sosanovi moc libit, ale, ptala jsem se zde i na to, jestli si nase spolecnost treba vazi tunelaru, vic nez bezdomovcu. Protoze jsem s nimi pracovala( s bezdomovci/ s tunelari doufam, ne/:-) tak muhu potvrdit, ze valna vetsina z nich si svuj socialni statut nezvolila ochotne, umyslne a s nadsenim, znala jsem mnoho, kteri byli zoufali z toho, ze se uz nikdy nedostanou zpet mezi slusne lidi a vzapeti vas okradli o vse co bylo ve vasi penezence, pokud jsem ji nechali v jejich blizkosti, proste uz neumeli v normalni spolecnosti zit, a protoze zjevne to bude nutne rozvest naplno tak tedy: bezdomovci v prvni fazi ( po propusteni z vezeni, po te co prisli o byt restituci, po tom, co je proste nekdo vyrazil z ustavu ci bytu, kde jako dusevne nemocni zili a po te co po x te jim zamestnavatel nezaplatil a oni se ocitli bez bytu, tak tedy tihle vsichni maji v prvni fazi az zoufalou snahu se dostat zpet, pak je to unavi, no taky po desitkach pokusu, koho ne, ze, a zacnou spolecnost nenavidet, slusni lide je skutecne mezi sebou nechteji a nenavist pokladam, za jejich obranu i blok pred navratem zpet, takze zacnou krast, prodavat se a aby s tim co jsou, dokazali zit, tak piji, pridaji se k ostatnim, kterymi treba na pocatku sami opovrhovali a vytovri urcitou komunitu. Je v ni nekolik vyslovenych kriminalniku, nekolik "normalnich lidi, kteri se nechají tahnout nekolik, oligofreniku pohybujicich se na pokraji debility a niz, vestina pije a je promiskuitnich. Vsadte se, ze prijit o byt, nekam se v tehle skupine zaradite taky. Mam jsem znameho( kupodivu se neustale i po nekolika letech snazi zivit poctivou, byt podradnou, praci, je odbornik v programech a jine praci na PC a presto se vzdy dostane na dno a cast roku pres veskerou snahu prozije z casti mezi bezdomovci, zije na podradnych mistech, kde muze platit maly najem), Jak se tam dostal? To stoji za zminku, po revoluci odjel na nekolik let do Holandska, kde mel dost dobre misto, kdyz se vratil sem zjistil, ze kamarad kteremu pujcil byt ho prodal a ze se do nej proste nedostane a zdyn urad mu nedap pravo v nem bydlet protoze číman kamarad neplatil najem. Pak se mu "podarilo" se nechat okrast o doklady, vetsinu uz ma nazpet, ale zkuste z chodniku a bez koruny si znovu sehnat doklady. Zije sporadane, bydli v levnem podnajmu a nevi, co prinese zima kdy bude muset odejit, prodava Novy prostor a ma podradnejsi, ale poctivou fyzickou praci. Drzi se ,nekdy trochu na hrane, ale kdyz se dostane mezi bezdomovce dostane se casem i na onu hrnu. Jenze nemuze sehnat slusne misto, co ma rict na otazku, co delal posledni roky? Patrne vypadl z oboru a hlavne, snazi se pomahat druhym, jejich problematiku zna lepe nez kdokoli z nas. Drobny dotaz, kdo z kritiku je naprosto presvedcen, ze by to dokazal? Upozornuji, ze nejdrive vas opusti kamaradi a znami, za ktere byste dali ruka do ohne.

A pokud se tyka pohrdani druhymi, co takhle misto uvah jestli se nevypravit na odvolenou nekam na kurz preziti v pousti ci na severnim polu(pry je to ted mezi movitymi lidmi velmi modni) co takhle zkusit zit na ulici, ohromne tim usetrite, budete taky bojovat o preziti a staci uplne malo vzit si starsi saty ( ne vsichni bezdomoivci jsou spinavi)a zbavit se dokladu hodinek a mobilu, muzete zacit, pro zacatek to bude jiste stacit. Byly i pokusy kdy tohle udelal jeden novinar, a byl zbyt vzadu v hypermarnetu kde pojidal primo v obchode rohlik. kdyz uz jsme u te spiny ano myldo je levne, ale zkousely jste nekdy prat na verejsnem WC a pokouset se pak saty ususit? No v lete si je vezmete na sebe, bedo je nechate nekde na povrchu tasky schnout, ale v zime? Spechovat se da za 20(na ted to bude asi vic na nadrazi). Vi, vubec nekdo z vas, zvlast tech, kdo tak snadno kritizuji a odsuzuji, tyhle podrobnosti?

A jeslit se tyka pohrdani jinymi, reknu vam k tomu neco blizsiho ( mam tehle debaty uz plne zuby), ja byla vychovana u prarodicu mou vychovou se zabyval (jako jediny z rodiny)dedecek, ktery prosel koncentrakem, a to, ze mam pomahat slabsim a nikym nepohrdat, byly naproste zaklady jeho filosofie, bylo to neco tak samozrejmeho, ze to nikdy nezduraznil, proste ho nenapadlo, ze by nekdo mohl myslet a jednat jinak, lidi, kteri davali najevo pohrdani druhymi, pokladal bud za netaktne vtipkujici nebo neuveritelne nevyzrale. Rekl by na to neco v tom smyslu, no vsak casem to mozna uvitete jinak...a usmal by se. Jo dedu, jsem mela moc rada, a i kdyz zemrel pred 31 lety, dodnes mi hrozne chybi...muj otec zemrel pred necelymi dvema... no obcas si na nej vzpomenu.
 JaninaH 


Pro SOSANA - varování 

(4.10.2003 13:04:04)
Ahoj Sosane,
Protože jsi mým oblíbencem zde na Rodině, ráda bych tě upozornila na jedno nebezpečí. Moje krásná patnáctiletá dcera spolu se svou neméně sladkou kamarádkou budou 15.10.prodávat bílé tužky na pomoc nějaké nadaci pro slepce, její název neznám. Přihlásily se ve škole, pochopitelně ne z nadšení pro charitu, ale aby se ulily z vyučování. Budou se pohybovat pravděpodobně v okolí Anděla v Praze 5. Vyhni se ten den této oblasti. Neumím si totiž představit HROŠÍ KůŽI mužského pohlaví, kerá by odolala jejich dětským očím a koketním úsměvům a aspoň jednu tužtičku si od nich nekoupila. Dcera mi slíbila, že o svých dojmech z charitativní činnosti pak něco napíše.
Ale vážně, já s tebou přece úplně souhlasím. V Praze opravdu člověk přestane mít chuť být altruistou a mít soucit, stačí se dostat na Hlavní nebo Smíchovské nádraží. Tytam jsou časy, kdy jsem přispívala před Vánocemi popelářům, protože se musí hrabat v odpadcích... Máme teď se synem jediného oblíbeného slepého žebráka na Národní třídě, ale toho mají rádi všichni. Ráno ho někdy potkávám u tramvaje v Holešovicích, jak jede "do práce".
A k těm daním. To by bylo na dlouhou debatu. Máš pravdu, že zaměstnanci žádný manévrovací prostor nemají. Ale zaměstnavatelé už ano, jsem z oboru, tak vidím, jak to vypadá. To je však, přesně jak říkáš, obraz morálky naší společnosti a těch, co ji řídí (a které jsme si zvolili).
 Ája, míma 5 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(4.10.2003 22:17:19)
Sosane,

ty si jseš nějak moc jistej, že od nikoho nic nepotřebuješ. Teď možná ne, ale copak můžeš vědět, že to tak bude celý život? Rozhodně ti nic takového nepřeju, ale občas se můžou stát věci, které člověk při sebelepším plánování neovlivní (nemoc, souhra nepříznivých okolností). Otěže svého života prostě nemáme v rukou se vším všudy, i když ovlivnit toho můžeme hodně, nikdy neovlivníme úplně všechno a někdy můžeme mít dost blbou smůlu....

Nikdo tě nenutí těm žebrákům něco dávat, klidně se jich můžeš bát nebo fyzicky štítit, ale neměl by ses o nich vyjadřovat tak přezíravě. Co ty víš, co je na tu ulici přivedlo?

Proč spousta z nás uvažuje “od zdi ke zdi” – jako bychom ve skrytu duše za jedinou správnou věc považovali vysypat žebrákovi celý obsah své peněženky, vzít ho domů na večeři a nechat ho vyspat ve vlastní čisté posteli, a protože se nám do něčeho takového právem nechce, nedáme mu pro jistotu ani bůra a hned si to odůvodníme ne tím, že se nám prostě právě nechce dělat altruistu, ale že je to vlastně pro jeho dobro – stejně by ty naše peníze za nejbližším rohem prochlastal nebo profetoval, takže my mu tím, že mu nic nedáme, vlastně prokazujeme dobro.

Nelžeme si do kapsy – charita NENÍ naše povinnost, ale taky nemáme ŽÁDNÉ PRÁVO pohrdat těmi lidmi, o jejichž skutečných osudech většina z nás ví HOUBY.
 Hela 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(5.10.2003 18:13:48)
NAPROSTO souhlasim!
 Corra 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(5.10.2003 21:59:24)
Nedalo mi to a čtu si všechny Vaše názory.a hlavně ty,o fin. pomoci jistých skupin.Jsou hodně zajímavé,ale vážení,víte co dokážou dělat a dělají tyto skupiny a jednotlivci?Co se týče bezdomovcu,psala jsem tu přízpěvek,ale ještě bych ráda pokračovala.je hodně zajímavé,proč se většina těchto lidí ocitla na ulici a proč jim nikdo nepomuže.Mají (nebo měly)přece rodiny a známé.Proč?Proč se nesnaží(valná většina)začíz žít jinak?Proč když jednomu z nich seženu stálou brigádu,tak se ani neobtěžuje se tam jít zeptat,nebo zavolat?Protože mu tento styl života vyhovuje.Zažil někdo z vás to,že musel utíkat ze svého vlastního bytu před těmito lidmi s dítětem do klidu?I když ten byt vyklidila policie,tak tam byly zase brzo spátky.Proč dávat žebrajícímu fetákovi peníze,za které si koupí drogu a někde odhodí stříkačku o kterou se muže kdokoliv píchnout.Proč nejde na léčení,nebo pokud tam byl,tak znovu začne fetovat.Protože mu tento styl života vyhovuje.Proč mám brát ohled(slova jeho matky"je přece chudáček postižený") na hluchoněmého,který mi skoro každou noc budl svým opileckým řevem děti,se kterýma jsem skončila u psychjologa.Spousta lidí se zastává naší nepřizpusobivé menšiny,ale kolik s těch zastáncu bydlí např. v Matiční ulici,na sídlišti Chánov a v dalších podobných lokalitách.Ano,jistě pomáhejme jim,ale jakákoliv pomoc nemá cenu pokud se ten člověk nesnaží změnit.
 Misa3 


Re: Re: O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich. 

(4.10.2003 9:26:06)
Jak uz jsem psala kazdy si vytyci svou mez a svou cestu. Jestli jsi s tim spokojena...
 Pamian 


Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(1.10.2003 15:17:25)
Ahoj Aneko,
je moc skvely, ze jste nekomu chteli pomoct. K umeni darovani, ale musi byt i odvaha brat. Neco jineho je domluvit se, ze si neco vezmu, a neco uplne jineho je si to opravdu vzit, vymyslet jak podekovat a hlavne premoct nejakou vnitrni zabranu, osobni uctu a rozhodnou se, ze moje bida je vetsi nez moje sebeucta. To je opravdu hodne tezke. Co tak priste, misto vyziveni popelnice, odvezt veci do charity ? Je ve skoro kazdem i mensim meste, moc se o ni nevi, ale na mestskem urade budou vedet, kam se obratit. Jsou radi, za kazdy prispevek a chodi k nim lide, kteri uz otazku brani pomoci v sobe vyresili. Tedy neni pak za vola ani darujici, ani obdarovany. Pokud chcete pomahat a napoprve se to nepovede, je prece skoda zahodit sanci pro vsechny pristi, kvuli jednomu stydlivemu cloveku, nebo ne ?
 Alka 
  • 

Vlastní zkušenost 

(2.10.2003 8:04:28)
Charity nemají zájem o oblečení, ale pouze o peníze. Protože vím o několika bezdomovcích ve svém okolí a také vím, že je jim někdy nepříjemné brát si věci od lidí, vysledovala jsem, kdy chodí ke kontejnerům a oblečení jsem nechala mimo dny odvozu v tašce vedle. Potěšilo mě, že za pár dní jsem viděla svetr na našem "známém".
 Jana 


Re: Vlastní zkušenost 

(2.10.2003 8:10:50)
Delam to podobne. Kdyz jsem vyrazovala starsi zimni obleceni po manzelovi, tak jsem svetry a mikiny vyprala, slozila do pruhlednych igelitovych pytlu a ulozina na zidku k popelnicim. Taky jsem v tech vecech uz druhy den nekoho potkala.
J.
 Pamian 


Re: Re: Vlastní zkušenost 

(2.10.2003 11:35:12)
Skvely zpusob :-)))) Je videt, ze kdyz se chce, vsechno jde. :-)))
Jinak s temi charitami asi jak ktera - ta v nasem meste prijima i obleceni, pripadne pokud veci nejsou prilis obnosene (nebo pokud se jedna o hracky) a je nablizku detsky domov ... Do obou z nich jsem veci vozila a meli z nich vzdy radost a pri pristi navsteve nekdo na sobe ....
 Hanka, 
  • 

Re: Re: Re: Vlastní zkušenost 

(3.10.2003 14:31:41)
Zadny prekvapujici zpusob. -))) Takto zasobuji romske rodiny v Praze na Zizkove jiz nekolik let.
 Aneka_ 


Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(2.10.2003 8:24:31)
Ahojky Pamian,
proč né charita, ale kontejner? Má to dva důvody. 1/jsem nevěřící Tomáš, jsem člověk, který nedůvěřuje ničemu, co sám neviděl, nezkusil, neuděla. Nevěřím nadačním fondům, charitám, SOS účtům. Nevěřím, že vše, co jde tím směrem, dojde do těch pravých rukou. Nejsem bohatá a ani zbohatlik a proto, chci-li něco dát, dám to jen tehdy, vím-li, že to bude k užitku tomu, který to vážně potřebuje a né pro polepšení si těch, kteří to nepotřebují. Nikdy mne nikdo nenaláká, aby jsem věnovala peníze na konto to či ono. Raději půjdu a dám nějaký věcný dar sama a jedinci. Tahle doba je zlá a napohámá grázlům a lumpům v rouše beránčím a já nechci a nebudu nikdy jedna z těch, která se zaslouží o jejich namaštěné kapsy.
2/ kontejner zvítězil proto, že zlost byla až příliš veliká, ale také proto, že si ty věci jistě našel jiný takový.
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(2.10.2003 9:25:00)
Ahoj Aneko,
já Ti nevím...........mnoho lidí se ohání s tím, že nadacím, atd. nevěří a radši pomohou konkrétně. Před časem o nás vyšel článek v Ringu,(ty náš příběh přece znáš, viď), redakce nám vyšla vstříc, takže tam zazněla prosba o pomoc veřejnosti při snaze vytvoření dětského stacionáře pro děti s nejtěžším kombinovaným postižením, mnoho lidí se ozvalo i z Rodiny, že pomohou.
Na účet došlo 1,000,-Kč od Angeliky, které tímto děkuji.
Takže, to že nyní pokračujeme (mimichodem jedná se o dobrovolníky), tak pouze jen díky pomoci nadací.
Pevně věřím , že IN v naší společnosti , tak jak je to ve vyspělých státech, bude jednou i charita a angažovanost či pomoc v ní.
Zdraví Daniela
PS: Jsou různé formy solidarity, pane Jirko.
 Martina(2kluci, 7+11) 
  • 

odlišujme 

(2.10.2003 10:53:25)
Ahoj, zabrouzdala jsem sem na doporučení kamarádky. Je tu spousta zajímavých rubrik.
Zrovna jsem dočetla tento fejeton a taky diskusní příspěvky. Autor článku - aspoň jak jsem to pochopila - ironizoval pomoc těm, kteří si ji nezaslouží. Proč taky pomáhat někomu, kdo vědomě porušuje společenská PRAVIDLA. Sociální parazitimus je velmi nebezpečný jev a je třeba mu vzdorovat. O tom jsem přesvědčena.
Své syny vychovám k tomu, že nic na světě není zadarmo, že se nedá čekat s nastavenou dlaní anebo chodit na sociální úřady. Člověk na sobě musí zapracovat a snažit se zvýšit možnosti k uplatnění. A s tím souivisí touha po vzdělání a nezměrná píle a trpělivost. O pomoci postiženým lidem není pochyb. Ale o tom tenhle fejeton nebyl.
Hezký víkend všem "rodinkářům"
Martina, (HK)
 Aneka_ 


Re: Re: Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(3.10.2003 10:47:43)
Danielo, tvůj příběh znám moc dobře. Možná je to chyba, že nevěřím nadacím, které pomáhají i tobě s Lukáškěm, nebo vlastně díky nímž můžete vy dva pomoci ostatním. Je to ve mně, raději vezmu kopu hader nebo hraček a odtáhnu je do domova nebo ústavu. Vím, že je to divné a zřejmě i špatné, ale já vážně nějak nevěřím, že si s těch peněz nikdo jiný neuloupne. Prostě vždy, když vyjde na světlo aféra podobného rázu, jen mne to utvrdí, jak je dobře, že tomu nevěřím. Ale snad časem.....
 Pamian 


Re: Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(2.10.2003 11:42:45)
Aneko nezlob se - ale pokud dostanes zlost kvuli tomu, ze nekdo neprijmul Tvoji pomoc, bylo to urcite o chuti pomahat nebo spis o tom nekoho trochu manipulovat, vychovavat, polepsit ? S tim se totiz zlost z toho, ze se to nepovedlo kryje mnohem lepe. A kdyby nic jineho, mohli jste veci dat misto DO kontejneru VEDLE kontejneru jako treba Jana a Alka. Pak to totiz je o POMOCI a ne o nadrazenosti. Je neco jineho najit veci ciste a neco jineho muset hned v "novych" vecech smrdet od odpadku. I ti "jemu podobni" totiz nekdy byli lidi jako Ty a Tvuj manzel. Nejsi o nic lepsi jen proto, ze jsi bohatsi a mas v zivote vic stesti. Nikdo se vybercim popelnic nenarodil (alespon v Cechach ne) ... ... Ale to jen tak, neber si to osobne, tvuj postoj neni bohuzel ojedinely ... No tak snad jen jestli nekdy "risknete" nejakou tu pomoc znova, tak vic stesti na obdarovaneho :-)))))
 Aneka_ 


Re: Re: Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(3.10.2003 10:59:41)
Pamian - přesně chápu, jak to možná vypadá. Nechci s nikým manipulovat a nečekám žádnou vděčnost. Dělali jsme to proto, že právě já vím, že tak mohu dopadnout taky. Že nikdy nemám jistotu, že nepůjdu žebrat. A psala jsem, že nejsme bohatí. Jsme rodina s nižším příjmem - to jen tak naokraj. Chtěla jsem mu ulevit od zimy, chtěla jsem být ta, která se může zasloužit o to, aby mu bylo lépe. Nečekám díky, nečekám nic. A jesli pomůžeme znovu? Jedince už nevyhledáváme, ale věci hážeme tam, kde víme, že žijí.
 Lucajda, Vojta a Petruška 


Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(2.10.2003 8:34:46)
Aneko, mohu ti dát odpověď na jednu jedinou otázku a to tu proč pomáhat opilému vstát: Velmi často totiž nepoznáš je-li to opravdu opilec. Mám kamaráda diabetika a tak vím jak vypadá taková hypoglykemie (kromě jiných příznaků bývá z dechu cítit aceton - poznáš není-li to alkohol?). Pokud diabetik upadne do hypoglykemického komatu, ohrožuje to jeho život. Přitom může pomoct cukr, který má u sebe nebo jen přivolaná sanitka. Ale máš pravdu, chráníš sebe, co je ti do ostatních - jejich nemoc, jejich problém, ať seděj na zadku doma a necpou se mezi vás zdravé.

A jinak se mi zrovna tak jako Monty nelíbí způsob jak je článek napsán. To jestli dávám nebo nedávám je moje věc, ale to štítivé odsuzování těch, co jsou jiní? Tolikrát jsem si říkala, co všechno se mi nemůže stát a zrovna se mi to stalo. Tak prostě žiju ve světě, kde jsou i feťáci a lidi co spí v kontejneru a taky prostitutky a ukrajinci. Neříkám, že s nimi mám vždycky ty neúžasnější zkušenosti, ale naštěstí jsem součástí hned několika menšin a tak ctím právo na tu jinakost.
 segra 
  • 

Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(2.10.2003 12:00:51)
Diky, presne to same si myslim, i u zminky o "opilci" ci "fetakovi" me prvni napadlo ze to stejne tak muze byt ten aceton z choroby, jen jsem si nebyla jista, ze to je opravdu diabetes. Tak ted uz to vim.
Pripojuji se k tobe a k Monty.

Zebrakum davam jen nekdy a nekterym, ne vzdy vsem. (Stejne tak charitam atd.). Ale kdyz uz davam, tak proto, ze "sama chci" a kdyz nedam, tak nedam a tim to pro me konci. Podle me ma kazdy clovek pravo pozadat o pomoc a stejne tak ma kazdy pozadany pravo pomoc poskytnout nebo pdmitnout; ani jedna strana nema pravo k agresivite.
Na otazku "nemate par drobnych" jsem casto lhala "nemam" a nemela jsem z toho dobry pocit; ted rikam "mam, ale taky je potrebuju" (a pokud se pak stydim, tak jen za neduverivost, a ne navic i za lez).
Casto ssebou nosim svacinu; nekolikrat se mi stalo, ze ososba zebrajici s argumentem ze chce penize na jidlo svacinu odmitla a uz se se mnou dal nebavila. Naopak mnozi "pasivni" zebraci co jen sedi a pred sebou maji polozenou cepici, kdyz jsem jim nabidla jidlo, radi prijali. Kdyz mi zbyla od obeda kuze od kurete a sla jsem pak do mesta, vzala jsem ji zebrakovi co tam sedaval se psem - taky byl rad. Generalizace typu "udelal to jeden - vsichni jsou stejna pakaz" jsou opravdu ubohy alibismus.

Myslim, ze kvuli odlozeni prebytecneho obleceni nebo jidla k popelnicim nikomu ruce neupadnou.
 Sosan 
  • 

Re: Re: Re: Re: O jistotách maloměšťáka 

(2.10.2003 13:32:36)
Jo, přesně jste to vystihla. Jde o to, umět říct "mám, ale nechci vám je dát" (a nemít z toho pak výčitky). A ne říkat "nemám" a příště jít raději jinudy, abych na tu nepříjemnou otázku nemusel odpovídat - nebo dokonce dát, ale pak si říkat, jakej jsem to byl zase vůl.
A nebo samozřejmě dát a mít z toho dobrý pocit, že jsem pomohl. I to se mi občas podařilo.
 Eva 
  • 

Re: O jistotách maloměšťáka 

(1.10.2003 20:08:49)
Monty,tvoj nazor ma nenechal stat bokom.Charita nejde len zo srdca,charita je komplex dolezitych veci,ako ludom pomahat.Keby to bolo tak strasne jednoduche,ako nam to podavas,museli by zo dna na den zatvorit Fakultu sociologie.Zvycajne ludia,co maju naozaj problemy nestoja na ulici,socialne zariadenia aspon v Europe funguju a dobre.Asocialne typy(ini ako my,inak ako prevychovou na to nepridu.
Je lepsie takymto ludom vtisnut letacik s adresou najblizsieho socialneho centra a nedat im ani korunu.
A priklad?Podporovat opilca?Podporovat narkomana?Prave naopak,dat im do ruky peniaze...ublizujeme im...nechavame ich v istote,zit tymto sposobom aj nadalej...centra charity s personalom na to pripravenym im pomoze viac.
Moj osobny nazor je,ze tito ludia sa ale centram charity z daleka vyhybaju(nemaju chut zmenit svoj sposob zivota,pokial budu mat svoj denny pridel financii..uz na cokolvek...iba z natrcenej dlane na chodniku.Je vsak pravda,je nie je vsetko tak jednoduche,ale ani jeden z nas nema pripravu posudit pripad na ulici a su na to povolani.Nechajme ich robit svoju pracu a mozno zdvihnime telefon a vytocme cislo najblizsej charitativno socialnej zakladne..maju na to iste vhodne metody jednoducho Eva
 Tooshy 


Forma a styl... 

(1.10.2003 12:05:18)
Vážený pane Karbane, nechci se vyjadřovat k obsahu Vašeho článku, jelikož sama mám k němu postoj ambivalentní. Spíš bych se zastavila u některých aspektů Vašeho stylu, jímž píšete všechny své články.
Proč musíte být vždy, byť latentně, arogantní, proč je Vaše ironie kousavá, proč se musíte do někoho strefovat, kritizovat, útočit. Proč žádný Vašich příspěvků není milý nebo laskavý.
Vy musíte žít ve strašně smutném a zlém světě, když se v něm zatím nenašlo nic, co byste byl ochoten (nebo schopen?) pochválit...
 jednoducho Eva 
  • 

Re: Forma a styl... 

(2.10.2003 13:11:41)
Forma a styl?Je to nadherny clanok,ktory navoszuje problem na diskusiu.Staci pozriet do slovnika cudzich slov,co je to diskusia.Nie je to chvalenie ale poukazovanie na problemy a ich mozny sposob riesenia...alebo nastolenie problemu na diskusiu.Inak by sa to volalo popoludnajsi nudny spolok pri caji o piatej. eva
 jednoducho Eva 
  • 

Re: Forma a styl... 

(2.10.2003 13:11:44)
Forma a styl?Je to nadherny clanok,ktory navoszuje problem na diskusiu.Staci pozriet do slovnika cudzich slov,co je to diskusia.Nie je to chvalenie ale poukazovanie na problemy a ich mozny sposob riesenia...alebo nastolenie problemu na diskusiu.Inak by sa to volalo popoludnajsi nudny spolok pri caji o piatej. eva
 Simča, dcery 6 a 15 let 
  • 

Re: Forma a styl... 

(6.10.2003 13:56:17)
Milá Tooshy - tak se článkům tohoto autora prostě vyhýbej!!!! Mně se jeho tón líbí a jak je vidět, jeho témata většinou rozbouří pořádnou diskusi. A to se mi taky líbí. Třeba to, že si přečtui názor někoho jiného a řeknu si: "Aha, tak ono je možné se na to dívat i z tohoto úhlu, to mně nikdy nenapadlo....."
Více tolerantnosti nejen k těm, kteří jsou "jiní", ale i k těm, kteří mají jiné názory či tón řeči přeje celé naší společnosti

Simča
 Misa3 


Re: Forma a styl... 

(6.10.2003 14:03:22)
Tooshy, souhlasim, ale na druhe strane at autor vidi prostredi kolem sebe jakkoliv nelze mu uprit pravo, svuj nazor vyjadrit. Proste pokud nekdo nesahne az prilis hluboko a prilis nenavistne ma pravo psat ci mluvit o cemkoliv a na nas je jestli s nim souhlasime nebo ne.
 Misa3 


Re: Re: Forma a styl... 

(6.10.2003 14:22:02)
Take bych se priklanela k nazoru, ze zivot neni o tom hledat vsude chyby a ironicky je kritizovat, ale spis (pokud to autorovi tak moc vadi) o tom ze by se je mel snazit napravit ci vyvinou inicitativu k jejich zmene. Napr. vyvinout tlak na zakonodarce, ze se nektere charitativni organizace nesmeji obohacovat na ukor lidi kterym maji pomahat. Vyvinout nejake zachranne stanice pro tyto lidi protoze muhu dosvedcit ze v prvnich mesicich maji snahu se do spolecnosti vratit a stacila by jen kvalitnui pomoc v podobe preskoleni na jiny obor, umozneni ubytovani v levnych ubytovnach atd. Pak jak dojde k zlomu a clovek ktery se ocitkl na ulici zacne nenavidet spolecnost aby se uzivil krast a aby vydrzel zit v podminkch e kterych zit musi s tim co se z nej stalo i pit, pak uz je skutecne vetsinou pozde.

Jinak souhlasim s ironii autora je smutne, kdyz se clovek vyclenuje, protoze nema chut pro ostatni vubec nic udelat.

Jista drobna iniciativa je, jde o byvaleho dochuvniho metodisticke cirkve ktery vede neco jako druzstvo pro lidi kteri se po dlouhodobych trestech vraceji z vezeni, pomaha mu nekolik soukromiku, kteri tyto lidi zauci v nekterem remesle, a tak jim umozni se znovu vcelenit do spolecnosti. Bohuzel i on rika to co uvadim, ze pokud k integraci nedochazi brzy, byva pak velmi tezka, ne-li nemozna.

Takze co kdyby oni kritici do tohoto tematu nahledli i z jineho uhlu nez z druhe strany ulice a pokusili se udelat i neco uzitecneho.

Pokud clovek neco kritizuje, mel by dane tema znat a mel by se pokusit navrhnout neco, cim situaci zlepsit. Stezovat si jen naprazdno... v tom vyborne vynikaji klepny z nasi ulice a jiste i vsude jinde.
 Sosan 
  • 

Odvaha zhřešit 

(1.10.2003 12:49:51)
Jo, díky za článek. I já v sobě nosím tento rozpor, kdy kdykoliv někomu nepomůžu, něco ve mě hlodá, že jsem se nezachoval správně. Ale s postupujícím věkem se stále více přestávám stydět sám za sebe a za to, že si dovoluji ten luxus určitého sobectví a bezohlednosti a překonávám v sobě toho ustrašeného chlapečka, který všem pomůže, všem všechno půjčí, všechny pustí sednout a nechá se bez řečí předběhnout ve frontě. Ono je to totiž kolikrát daleko pohodlnější, být hodným a altruistickým, než se vzepřít a najít v sobě tu "odvahu zhřešit". Poznání mě stále více přesvědčuje, že ta přebujelá křesťanská láska k bližnímu je ve skutečnosti jen podvod, ve kterém jsme byli vychováni. Že tak žít nelze (a taky tak nikdo nežije), ale málokdo má odvahu si to přiznat a otevřeně to o sobě říct. Ale stačí se podívat do přírody. Každý žijící organismus má svoje obranné mechanismy a altruismu tam mnoho nenajdeme. Člověk také žije v přírodě (i když tou člověčí přírodou je třeba velkoměsto) a má-li ve své fyzické podobě přežít, musí se podle toho chovat.
Nechci tady agitovat za sobectví a bezohlednost, ale chci tady nabídnout svou zkušenost, že altruismus nemusí být výrazem ničeho šlechetného, ale jen důsledkem slabosti a zbabělosti a tu je třeba nejprve překonat obdobím určité bez výčitek prožité sobeckosti, kdy člověk natažené ruce s kelímkem vybírajícím na jánevímjakou nadaci řekne rozhodné NE, aby pak člověk z pozice nově nabyté síly mohl pomáhat tam, kde to sám uzná za potřebné a ne tam, kde ho někdo manipuluje a parazituje na něm.
 Petr 
  • 

Re: Odvaha zhřešit 

(1.10.2003 14:02:03)
Souhlas, každý jedinec si má právo sám rozhodnout jak pomůže a zda vůbec a ne být "citově" vydírán postávajícím a ruku natahujícím individiuem.Jinak styl článku se mi líbí.
 Petr 
  • 

Re: Odvaha zhřešit 

(1.10.2003 14:02:04)
Souhlas, každý jedinec si má právo sám rozhodnout jak pomůže a zda vůbec a ne být "citově" vydírán postávajícím a ruku natahujícím individiuem.Jinak styl článku se mi líbí.
 Petr 
  • 

Re: Odvaha zhřešit 

(1.10.2003 14:02:15)
Souhlas, každý jedinec si má právo sám rozhodnout jak pomůže a zda vůbec a ne být "citově" vydírán postávajícím a ruku natahujícím individiuem.Jinak styl článku se mi líbí.
 Petr 
  • 

Re: Odvaha zhřešit 

(1.10.2003 14:02:33)
Souhlas, každý jedinec si má právo sám rozhodnout jak pomůže a zda vůbec a ne být "citově" vydírán postávajícím a ruku natahujícím individiuem.Jinak styl článku se mi líbí.
 Eli 
  • 

Re: Odvaha zhřešit 

(1.10.2003 15:00:43)
Ahoj Sosane,
neřekla bych, že je v dnešní společnosti přebujelá láska k bližnímu (ta by mě ve své pravé podobě vůbec nevadila), a nepřirovnávala bych člověka k ostatním organizmům v přírodě, kde jede každý na vlastní pěst. Dovedeno do krajnosti bysme mohli rovnou odepsat nemocné a slabé a zrušit nemocnice, protože v přírodě jim taky nikdo nepomůže. Jinak souhlasím s Tebou v tom, že za altruismem se může někdy schovávat slabost a pomoc ostatním by se neměla dít pod vlivem manipulace, což bych ale nenazývala sobectvím a bezohledností, ale svobodnou volbou, na kterou má každý právo. Peníze lidem na ulici taky nedávám, volím jinou formu pomoci.
 Misa3 


Re: Re: Odvaha zhřešit 

(1.10.2003 16:17:41)
Naprosto souhlasim s poslednim prispevkem, nemyslim si ze by se za altruismeme vzdy schovavala slabost, naopak nekdy je pomahat tezsi, nez proste projit kolem. Nicmene, pokud pujdeme v krajnosti at uz v solidarite, nebo v odsuzovani tech nasilnych nebo tech slabsich, dojdeme k filozofiim znacně hruznym a jako u kazdeho fanatismu, desivym. Ale mam pocit, ze hodne nazoru z tohoto clanku je chybne vyjadreno spise semanticky. Nemohu verit, ze by nekdo souhlasil s tim, ze by bylo lepe se o druhe nestarat vubec. Je jen treba si stanovit urcitou hranici, za kterou uz ublizuji sama sobe, a dalsi hranici, kdy ma neochota ci strach pomoct, ublizuje druhym. Jak a kde presne si ji kdo postavi, je jeho vec. Ale nektere zakladni veci by si mel uvedomit kazdy: zadny odpor k nemocnym, ci chudym nas pred chudobou nebo nemoci nezachrani, nevybuduje hraz. To, ze prekrocime leziciho cloveka ( aniz bychom se presvedcili jestli je opily, nebo mu je zle) nas neochrani pred tim, ze jednou na te zemi muzeme lezet my a ti slusni nas prekoci( ti mene slusni ne).
Pracovala jsem jak v ruznych charitach, tak na lince nadeje, a vim co je to lidske dno. Rada bych upozornila kazdeho, ze nikdy nevi predem, jestli se na nem neocitne a jak hluboko se muze dostat. Rozhodne nemam pocit, ze by to tu nejak prekypovalo altruismem a solidaritou. Na druhe strane nevidim duvod proc se dat okrast nejakym individuem, clovekam, ktery je schopen cehokoliv. Nekde mezi tim je hranice, nemam pravo ublizit jinam a to ani svou nevsimavosti, a nema cenu ublizovat sobe. Ale rozhodne bych nenazvala lidi se kterymi jsem pracovala sobci a zbabelci, nekdy spis naivky, vericimi, ze v kazdem cloveku je trochu dobra. Ja tomu neverim, myslim, ze jsou i lide kruti a zli a ani se nemusi valet po ulicich a okradat spolublizni. Mnozi docela uspesne kradou a mezi bezdomovci je videt rozhodne neni. Ale abych, se vratila k ustredni myslence, nemam pravo druhe nutit, aby si nejakou hranici stanovili, ale rozhodne bych varovala pred naprostym zatracenim lidi na dne, je dobré zjistit proc jsou takovi, jaci jsou, kdy je mozne jim pomoci a jak a kdy ne. Rozhodne nikomu nepomuhu rozdavanim penez kazdemu, kdo me zastrasuje. Takze take volim jinou formu pomoci, ale mam strach z jedne veci: z pohrdanim slabsimi, kteri se nezaradili a zmeny, ktere je potkali neustali. Uvazte sami, ze kdybych se vysmivala vsem, kteri nesnesou lekarske zakroky, nad kterymi jen zatnu zuby, pokladali byste me za pekne cynickou, ale pokud budu kritizovat vsechny, kteri se ocitli na ulici a na dne, tedy i lidi dusevne nemocne, oligofrenni a stare by prece take nebude tak uplne v poradku, ne.
 Jitka, dcera 9 let 
  • 

Kde je pravda? 

(2.10.2003 13:02:01)
Po přečtení všech příspěvků bych řekla, že pravda je asi někde uprostřed. Fakt je, že dnes každý myslí především sám na sebe a lhostejnost má navrch. Tak např. opilce nesnáším, ale poté, co v blízkosti našeho bydliště zemřel diabetik, který upadl do komatu a všichni ho překročili coby ožralu, tak už jsem byla 2x v akci coby ohledavač. Vždycky to byl sice ožrala, ale co kdyby náhodou...
V těhotenství se mi stalo, že jsem zakopla na chodníku a rozplácla se jak dlouhá, tak široká. Bylo to ve vilové čtvrti, žádný Václavák, takže lidí pomálu, ale nenašel se NIKDO, kdo by ke mě přišel a aspoň se zeptal,jestli nepotřebuju pomoc. A to mi trvalo hodnou chvíli, než jsem se sesbírala a pak jsem tak 10 min. seděla pod stromem, protože jsem se klepala jak osika.
Tak že se ani moc nedivím, jak většina lidí přistupuje k žebrákům, feťákům, bezdomovcům .... Žijí si ve smém mikrosvěte jistoty a úspěchu a tyto lidi odsuzují.
Já osobně peníze nedávám, ale máme s dcerou "svého" prodejce Nového prostoru, šatstvo dáváme ke kontejneru vždy vyprané a vyžehlené, a několikrát už jsme v bufetu někomu koupili jídlo.
I dceru se snažím vychovávat tak, aby nebyla lhostejná k osudu druhých lidí, ale aby se nenechala zneužívat. Tak mi nedávno udělala ohromnou radost, když našla v TESCU na WC starší paní,co omdlela a běžela to říct "tomu chlapovi s vysílačkou", jak mi později s očima navrchl hlavy líčila.
Cituji: Víš, mami, ona z té kabinky vykukovala noha, tak mi to bylo divný, tak jsem si klekla na zem a koukla jsem se tam a pak jsem to běžela říct tomu pánovi. Udělala jsem to dobře? Mami a proč ty ostatní ženský dělaly jako že to neviděj? Co na to říct???????
V tu chvíli jsem na ní byla moc pyšná a hrozně mě to dojalo.
Lidi, nebuďtě lhostejní nebo příště někdo překročí Vás!!!!!
 Jana 
  • 

Re: Kde je pravda? 

(2.10.2003 13:11:36)
Jitko máš pravdu. Nezaměnuj ale dvě věci.
Něco jiného je překročit člověka ležícího na chodníku, který může být v bezvědomí jak po alkoholu tak po úrazu.
Něco jiného je dávat peníze do ruky alkoholikovi, nebo mladému narkomanovi, který je okamžitě použije na drogu a ublíží si tím.
Tedy - ve výsledku je to stejné- místo pomoci tím ubližujeme, závislého pomáháme držet v závislosti, do které navíc tahá další.
Jinak to děláš perfektně, tak se přesně má pomáhat.Adresně, cíleně, s rozumem. Díky J.
 Falka + Kryšpínek 
  • 

S článkem naprosto souhlasím 

(2.10.2003 13:18:05)
a nechápu, proč se někteří jedinci (spíš některé jedinkyně :-) ) navážejí do stylu psaní autora. Vám taky nikdo nemluví do vašeho stalu, jakým píšete články a reakce na ně, i když mě někdy s přeslazenosti a rozplývání se bolí zuby. Já naopak za stylem vidím typicky mužskou věcnost a nadhled, pro které mám jen výraz nejvyššího obdivu. Přece se nebudu rozplývat nad smradlavými a posranými Ukrajinci, kteří po mě v metru chtějí prachy na chlast. Jinak aceton v dechu se dá od alkoholických výparů rozlišit docela dobře :-)
 Lucajda, Vojta a Petruška 


Re: S článkem naprosto souhlasím 

(2.10.2003 13:32:00)
Falka: zdá se, že až zase tak snadno ne, když na to několik diabetiků už dojelo - viz jeden z příspěvků.
 Falka + Kryšpínek 
  • 

Re: Re: S článkem naprosto souhlasím 

(2.10.2003 14:04:44)
ale v těch příspěvcích se taky psalo, že ležícího opilce člověk spíš obejde :-) a je ještě jeden poznávací znak - diabetik většinou chodí v nerozervaném a vypraném oblečení, takže je z něj cítit "jenom" ten aceton.
 Lucajda, Vojta a Petruška 


Re: Re: Re: S článkem naprosto souhlasím 

(2.10.2003 14:12:56)
Falka: Zdá se, že diabetes je nemoc "slušných" a dobře situovaných lidí :-O. Kamarádovi vyřídím, jistě ho to pobaví :))).
 Falka + Kryšpínek 
  • 

Re: Re: Re: Re: S článkem naprosto souhlasím 

(2.10.2003 14:26:00)
ono nesmrdět močí a výkaly je výsada bohatých lidí? Já myslela, že mýdlo zas tolik nestojí. U nás v blízkém okolí pár diabetiků žije, a i když jsou mezi nimi i důchodci, kteří už na různé "výstřelky" v čistotě mají věk, chodí všichni docela čistě oblečení :-)
 Lucajda, Vojta a Petruška 


Re: Re: Re: Re: Re: S článkem naprosto souhlasím 

(2.10.2003 14:32:45)
Falka: mluvila jsem spíš o tom oblékání. A mezi diabetiky je i plno velmi mladých lidí a ti chodí oblékaní různě. No dělejme si každá jak uznáme za vhodné. Já zkrátka vždycky pomáhala a dělat to budu - zatím mě nikdo nepodříz ;). Vlastně není o čem diskutovat :).
 Misa3 


Re: Re: Re: Re: Re: S článkem naprosto souhlasím 

(2.10.2003 14:45:21)
Uporzornuji ze treba epileptik se muze pri zachvatu pomocit, sama jsem volala pomoc epilaptikovi v zachvatu v tramvaji, o kterem vsichni okoli tvrdili ze je to fetak, nebyl, jsem byvala sestra a epilepticky grand malle poznam. osazenstvo sanitky to taky potvrdilo. Dal u mnoha lidi mentalne nemocnych mohou nastat zmeny pro ktere prestanou dbato osobni hygienu, a casto se dezorientovane cele dny toulaji ulicemi, jednoduse proto ze si nikdo neda tu praci, aby se podival jestli jsou ci nejsou typickymi alkoholiky. A pak: V roce 1994 v azylovem dome jsem byla svedkem sebevrazdy- obeseni, jenze provaz se pretrh a pan zustal na zemi v bezvedomi, dala jsem ho do stabilizovane polohy a nechala hlidat a zavolala jsem pohotovost, kteri ho ZA DVE HODINY PRIVEZLI ZPET, S TIM, ZE JE STABILIZOVANY. Domlouvala jsem jim, ze jde o pokus o sebevrazdu, ze ho musi umistit na psychiatrii, protoze hrozi moznost reccidivy. Odmitli s tim ze nema doklady o pojistovne a ze jim to nikdo neproplati. Pokousela jsem se volat: Linku nadeje, Krizove centrum, psychiatrii, zachatku, znovu pohotovost, atd. NIKDE HO NEPRIJALI- HOLT NEMEL DOKLADY. Za nekolik tydnu to zopakoval tentokrat uspesne. Doufam, ze nikdo neprijde na "zajimavy zaver" ze musel zemrit, protoze se nezaradil. Nekde proste neco selhalo.
 Falka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: S článkem naprosto souhlasím 

(3.10.2003 11:11:59)
tak to je síla - mě se stalo něco podobného, jako před pár měsíci rozmazávali na netu. Chlápek, takto notorický ožrala a obtěžovač záchranné služby tak dlouho pokoušel jejich trpělivost blbými telefonáty, až když opravdu potřeboval pomoc, tak nám, co jsme volali sanitku, bylo řečeno, že si vymejšlí...
 Jarma 
  • 

Re: S článkem naprosto nesouhlasím 

(3.10.2003 10:57:25)
Já za stylem autora nevidím věcnost a nadhled, ale hlavně nadřazenost a pohrdání. Nadřazenost nad těmi, kteří jsou jsou umazaní, roztrhaní, jiní a pohrdání těmi, kdo se jim snaží pomoci.

Pokud by článek byl napsán věcně, nebude se hemžit tolika zesměšňujícími soudy, ironickými poznámkami, a především nebude tolik hodnotit. Ve věcném článku by se autor mohl třeba zamyslet, proč se on sám tolik bojí těch jiných lidí? Proč asi ti jiní lidé takto žijí? A zda by bylo možné jim pomoci tak, aby zároveň člověk neublížil jinému (třeba sobě)?

Divím se také trochu těm, kteří jedním dechem hlásají, že ležícího člověka obejdou druhým chodníkem a zároveň jsou si jisti, že poznají dech člověka opilého a nemocného. Pochybuji, že bude na druhém chodníku cítit...

Není asi potřeba se rozplývat nad lidmi, kteří zrovna neodpovídají naší představě a spořádaném životě. Zrovna tak ale nevím, proč je nutné tyto lidi urážet a pohrdat jimi. Jsem totiž daleka toho, že bych si mohla být jista, že se někdy neocitnu v podobné situaci na okraji společnosti.
 Petra 
  • 

vem to obracene 

(3.10.2003 12:41:07)
Nikomu neberu jeho názor, ale zda si mi (myslím, že už o tom tady někdo něco psal...), že ti "nešťastní" (neříkám, že všichni) POHRDAJÍ dodržováním společenských pravidel. Vědomě se odlišují a pak očekávají, že jim někdo pomůže, že někdo vyřeší jejich problém. Proč se to bojíte nazvat tak, jak to je? Nějaký čas jsem pracovala s alkoholiky, takže trochu vím, o čem to je.
...a ten článek od Jirky se mi líbil, prostě pohled mužského - ironika, ne mě tohle fakt nevadí...
 Petra 
  • 

vem to obracene 

(3.10.2003 12:41:14)
Nikomu neberu jeho názor, ale zda si mi (myslím, že už o tom tady někdo něco psal...), že ti "nešťastní" (neříkám, že všichni) POHRDAJÍ dodržováním společenských pravidel. Vědomě se odlišují a pak očekávají, že jim někdo pomůže, že někdo vyřeší jejich problém. Proč se to bojíte nazvat tak, jak to je? Nějaký čas jsem pracovala s alkoholiky, takže trochu vím, o čem to je.
...a ten článek od Jirky se mi líbil, prostě pohled mužského - ironika, ne mě tohle fakt nevadí...
 Zuzava* 


Re: Re: S článkem naprosto nesouhlasím 

(3.10.2003 12:41:14)
A proč by měl být článek napsán věcně? Jde o názor, ne? Věcně všichni víme, že bezdomovci jsou špinaví a smrdí, a naučili nás, že pomáhat je dobré a správné. V tomto se ale ztotožňuju s názorem Sosana, taky mám pocit, že se v zájmu zdravého rozumu a své sebezáchovy musím trochu převychovat.
 Jarma 
  • 

Re: Re: Re: S článkem naprosto nesouhlasím 

(3.10.2003 12:59:58)
Neříkám, že článek musí být napsán věcně, jen reaguji na příspěvek přede mnou, který označil článek za věcný. Podle mne věcný není. Toť vše. Je to věc názoru, to je pravda.
 Martina 
  • 

Re: Re: Re: Re: S článkem naprosto nesouhlasím 

(3.10.2003 14:54:47)
Věcnost bych hledala v jiném typu článků, rozhodně ne ve fejetonech. Nejsem odbornice na literaturu ani žurnalistiku, ale něco mi říká, že fejeton je o něčem jiném.
Pa M.
 Corra 
  • 

Charita? 

(2.10.2003 22:23:33)
Zažila jsem povodně i se svojí tehdy 9 měsíční dcerou.Byla jsem evakuována do jedné školy,kde shodou okolností sídlila i povodnová komise.Denně tam 2 avie jezdili s jídlem a ostatními potřebami.Věci se odnášely do šaten,které se zamykaly a bylo nám řečeno,že kousek je obchod a že vše,co potřebujeme si máme tam koupit a zásoby se schovají na horší dobu.Za dva dny,co jsem tam byla se "vařilo" pouze jednou, a to v pátek snídaně,protže nás evakuovali ve 3 ráno.Za celou dobu co jsem tam byla nikdo nedostal s daru od lidí NIC.Přitom tam plesnivěly pytle s pečivem a další potraviny.Ty lepší poživatiny(Coca-coly,sušenky,.....)si odnášely pracovnice Mu do kanceláře.Dopadlo to tak,že když přijel další nákladák,tak si zásoby lidé sami rozebrali.Když jsem si šla do další školy kde byl centrální sklad oblečení pro tričko,protože v té rychlosti jsem si zabalila pouze dvoje rifle a flanelovou košili,tak mi nic nedali,protože prý to bylo oblečení jenom pro tu školu,kde byl sklad.Přitom jsem tam viděla matku jedné mé známě s náručí šatu a botu.Problém byl v tom,že bydlí na sídlišti,které zatopeno nebylo.Ale prý si z toho sídliště tam chodilo hodně lidí pro věci určené pro pomoc zatopeným.Naštěstí si pro nás v sobotu přijela teta a tak jsem byla i s malou 14 dní u ní. I takhle muže fungovat charita
 Misa3 


Re: Charita? 

(4.10.2003 9:10:16)
Ano, i tohle se nekdy stava, byl to hlavni duvod proc proc jsem z azyloveho domu, kde hldedali pomoc bezdomovci odesla, jenze je to dost vlivna organizace, a tezko by se nasel pecovatel, ktery by se mnou souhlasil a na svedectvi bezdomovcu by nebyl bran zretel. Desi me, ze se to stava a ze to prochazi, i to ze jsem si predem vedoma, ze jakykoli proces by nemel zadny vyznam a tomu malo co tam pro bezdomovce delali by spis ublizil. V dome pro tyrane zeny problemy nebyly, nikdo se tam na jejich ukor neobohacoval, ale nikdy mi neprestane vadit, ze lide, kteri jsou na dne, at uz docasne nebo trvale, jsou casto okradani okradani. Pokud by do toho sel nekdo se mnou, klidne to rozvirim.
 Corra 
  • 

Re: Re: Charita? 

(4.10.2003 22:18:33)
Ahoj miso2,klidně do toho s Tebou pujdu,ale spíše pomoct někomu,kdo se ze své těžké situace snaží dostat.Právě co se týče bezdomovcu nemám moc pěkné zážitky.Ted mě spousta lidí bude považovat za sobce ale když žijete nějakou dobu v bytě vedle neplatiče,ke kterému se chodily bavit bezdomovecké návštěvy,skoro každonočí Iron párty,pozvracené,počurané a pokálené chodby a schody,v neposlední řadě taky jeden z jeho "kamarádu" byl pedofil,kterého jsem načapala skoro celého vlezeného u spící dcery v kočárku,......tak se mě asi sposta lidí nebude divit.Ale chtěla jsem dál "pomáhat".začala jsem kupovat časopis Nový prostor.Jednoho "mého"prodejce jsem začala dost často vídat u jednoho stánku jak do sebe kope jednoho panáka za druhým,s druhým jsem se skamarádila až do té míry,že k nám chodil na kávu a sekal nám trávu na zahradě.Za nějaká čas přestal prodávat časopisy a ke mě se nezná.Je mi spíše blišší pomáhat pomáhat maminám,dětem,těm kdo už takhle"žít"nechtějí a ne někomu,kdo si za všechny peníze koupí alkohol nebo drogu.
 Klára 
  • 

Špatná zkušenost 

(5.10.2003 1:03:22)
Jak tak zjišťuji matně i mezi svými známými, bohužel je to tak, že konkrétně s bezdomovci, máme často špatné zkušenosti. A skutečně, dnes již můžu zcela popravdě říci, že se jim (pokud jsou ve skupince), raději vyhýbám. A nemyslím si, že bych si tím nějak omezovala svoje "soucítění", prostě se jich jen bojím. Nic mi nebrání v tom oblečení dávat čisté vedle popelnic a doufat, že se bude někomu hodit. To dělám ráda. Ani mi nevadí osamělí žebráci, ať vypadají jakkoliv. Ale jakmile jich vidím skupinku, beru to oklikou, nepřibližuju se k nim, dělám, že je nevidím.
A proč? Už na vás někdy agresivně vyjel bezdomovec nebo hned celá skupina? Přemýšleli jste někdy nad tím, jak z toho pokud možno bez úhony vycouvat? Já ano. A bohužel ne jednou. Proč? Prošla jsem kolem nic, nic jsem jim nedělala, nemluvila na ně, ale je vážně zaujala "ta mladá děvka s pěknejma kozama". A když se mě jeden pán zastal, zatímco ostatní na zastávce pomalu vyklízeli bojiště, málem ho zmlátili, naštěstí jela tramvaj a naskákali jsme na ní v tu chvíli všichni, co jsme na nástupišti stáli. Bohužel, tohle byla již moje druhá negativní zkušenost. Tak až někdy uvidíte mladou ženu jak obchází oklikou po druhém chodníku skupinku bezdomovců, možná to není pohrdáním, možná je to ze strachu.
 Misa3 


Re: Špatná zkušenost 

(5.10.2003 13:14:38)
Ono muze jit o sktpinku bezdomovcu, ale take nemusi, me timto zpusobem tedy ne ze bych byla ta hezka... atd. spis ta hubena stara k... " oslovoju mistni Romove, kteri pokud vim tak vetsnou kde bydle maji, a naopak kdyby me nejaky prapadl a ja se zcela instinktivne ubranila, nejsem moc v kondici ale zaklady sebeobrany mam byla bych asi narcena z rasismu.. A v ulici kde stal azylak ve kterem jsem nejakou dobu pracovala moc agresivnich bezdomovcu neutocilo, spis se tam povalovali v ruznych stadiich opilosti. prosblem je ze tohle se na prvni pohlad neodlisi, jsou taky gangy mladych narkomanu, od velmi kvalitne odenych az skutecne v hadrach, ale prumerny bezdomovec si skutecne snazi udrzet urcitou normu chodili se alespon 1x tydne do atzylaku sprchovat, sprihali si navzajem vlasy atd. Proste urcitym zpusobem se snazili nedostat az na uplne dno. Odesla jsem z azylaku az po te kdy jsem uvidela ze nova kucharka chodi denne s plnou taskou masa, kterea mela byt dana klientum , az po t co se vedeni rozhodlo ze se za sprchy bude platit, ze bezna cena za noc 140( v roce 1996)stoupla na 170, s tim ze vedeni vedelo, ze vetsina klientu nema jinou moznost nez si tyto penize na noc a stravu, nekde ukrast. Ptala jsem se na to jednoho cloveka z vedeni a ten rikal ze to je kazdeho vec. Vite treba ze nemaji behem dne volny vztup na pokoje za ktery tuto nemalou cenu plati, ze vstup je az od 19 hodin? proste najednou jsem mela zneuzivane "charity" plne zuby a vedela jsem ze bych bud musela vystoupit proti a nechat se vyhodit a tim i poznamenat a neic nezmenit nebo odejit a nic nezmenit. No nejsem na to moc hrda, ale odesla jsem do azyloveho domu zen, ktere tam byly predevsim jako v utocisti pred domacim nasilim. No nemohu rict, ze by my nejak tesil pohled na zeny ktere se tam na tyden dva skryly a po vsech úohovorach s terapeuty se vracely k rodinnemu krbu a to i tehdy kdy na vyber mely, kdy by odchodem od manzela neprisly o praci a deti ( vetsina z nich napsr pokud zije na vesnicich o obeje prijde takze se vlastne vratit musi nabo tam deti nechat a zizt v azylaku,pozdeji v podnajmu ze socialni podpory s hroznymi prestavami jak je asi jejich detem.

Takze ano nekdy vas mohou napadnout bandybezdomovcu nekdy Ukrajincu nekdy Romu nekdy fetaku, a nekdy skupiny se smesi vsemoznych problemovych individuii. Ale nejsou to vzdy bezdomovci. A proti cemu musim zvlast prostestovat je ono " geinialni tvrzeni ze si tento krasny zivot zvolili samy, prost jak tu nekdo ironicky psal jednoho dne vstali a pojali rozodnuti stat se bezdomovcem.

Jak jsem rikala tentyz clovek, ktery vas dojme licenim sve situace je schopen vam vybilit penezenku pokud ho s ni nechate o samote, jsou to lide kteri takto ziji jiz tak dlouho ze se nedokazi vratit zpet. Ale odmitam jimi pohrdat uz proto ze vim alespon priblizne jak ziji, protoze o nich neco vim a protoze z kraje kdy maji nejvetsi snahu se vratit zpet je mnozi slusni lide slusne organizace zneuziji natolik ze ztrati ke vsemu a vsem duveru, zacnou nenavidet a krast...Je tam par mesicu kdy by prace s nimi nebyla tak tezka a kdy by je slo navratit do spolecnosti.

Jinak horka novinka z bezdomoveckeho sveta, prodavac casopisu Novy prostor ho musi prodat urcity pocet kusu , pokud se mu to nepovede, je z tohoto pro nej slusneho a poctiveho zamestanani vyloucen az na pul roku.

Tak tohle je doufam, ze muj posledni prispevek do tehle diskuze, protoze vestina z vas, o tomhle tematu vi tak malo, ze je to hazeni hrachu...
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Špatná zkušenost 

(5.10.2003 14:34:03)
Ahoj Míšo,
myslím si, že máš pravdu v tom, že informovanost o této problematice je malá nebo lépe řečeno jednostranná.
Já sama jak zjišťuji také vím pramálo.
Ale chápu Tě.
Já se zase pohybuji "ve vodách" postižených obyvatel. Velká část veřejnosti se domnívá, že se stanete obětí, pokud se staráte o post.člověka. Ještě jsem se nesetkala se žádným opečujícím, který by na to měl stejný náhled. Možná je to někdy odlišný život a taky asi o určitých hodnotách. Zde opravdu není fráze říct, že se naučíte radovat z maličkostí.
Osobně vidím problém jinde než je 24hod péče. Mě spoustu energie bere neustále dokazování, vyběhávání a zjišťování na co mám právo, jak nám usnadnit život výběrem vhodných pomůcek, úřady, atd. To, že stát přispívá na ústavní péči až 20tisíc na klinta měsíčně a mě při 10%příjmu za péči ještě určuje, zda mohu dát své dítě do MŠ na 4 hod ano nebo ne. Obdobná situace je koneckonců i v oblasti pěstounské péče.
Mimochodem, teď řeším situaci, kdy mi odmítli dát lázně pro dítě a jako důvod uvedli, že nespolupracuje. Samozdřejmě, jak by také mohl při své závažném postižení. Ale pro koho pak je lázeňská péče/rehabilitace určená?
Možná pro všechny ty invalidní Rómy. Všimli jste si někdy kolik jich je invalidních? Jak je to možné? Víte, žiji v domě "zvláštního určení", t.j. dům, kde předpokladem pro získání bytu je průkaz ZTP/P nebo ZTP a vím jak takový člověk vypadá. A přitom včasná rehabilitace je i pro stát je levnější než důsledky, které plynou z nerehabilitovaného jedince.
Já vím, odbočila jsem od tématu, nicméně faktem zůstává, že sociálních problémů je zde víc než dost a lepší než nad nimi zavírat oči je mluvit o nich a ještě lepší je zkusit pomoci je řešit.
Protože nikdo neví co ho potká a můžete si 100x říkat "to mě by se nestalo" a pak stačí okamžik a váš život je úplně jinde než jste si kdy představovali.
Hezký den Daniela
 Misa3 


Pro Danielu 

(6.10.2003 13:55:27)
Ahoj Danielo, naprosto techapu, sama jsem invalidni kvuli tezke nemoci a protoze mati "na tyhle veci neni" obehavam si co mohu, sama. Je to nekdy dost zle a dost casto me doslova tecou nervy. (A vyrazne to pozmenilo me politicke nazory na bohate a chude.)

Nicmene mam malou miniporadnicku pro zname a zname znamych puvodne urcenou lidem s onkologickym nebo jinym zavaznejsim chronickym onemocnenim, ale ted mi pisi lide se vsemi moznymi problemy od depresi, pres domaci nasili, az po bulimii.

Mam dost velke zkusenosti jak po strance prakticke, jak a kde co sehnat jak celit ruznym fyzickym obtizim,az. az po psychoterapeuticke pristupy. Pracuji pod supervizi zkusene terapeutky a mam i znameho, ktery se stara o pravni oblasti a tak mohu zjistit( pokud jsem se s tim jeste nesetkala kde co) Byla bych rada, kdybys pri nejakych problemech napsala. Muzes pochopitelne napsat jen tak, budu skutecne rada.

Hodne lidi nevyuziva to na co maji pravo, mimo jine i pokud se tyka socialnich davek, jednoduse proto, ze o tom nevedi, jindy pacienti trpi zbytecne bolestmi protoze jejich osetrujici lekar nema tuseni o existence Centra pro lecbu bolesti nebo protoze toto centrum neni dobre vedeno. Proste v mnoha vecech by pro postizene ci nemocne mohl byt zivot i treba v drobnostech mnohem snazsi, kdyby je nekdo z okoli upozornil, jak urcitemu problemu celit a na co maji pravo.

Jinak me na problemech bezdomovcu stve, jak mnoho lidi je raz dva hotovych s odsouzenim, ale asi nejvic mi vadi, ze jsou vycelneni do urcite skupiny. Je to mozna vinou meho pristupu. Ale je tezke ocekavat od nekoho, kdo byl vychovan starsim clovekem, ktery byl pro svou "rasu" "umisten" do koncentracniho tabora, ze budu schvalovat deleni lidi na jakekoli rasy, ci negativni skupiny vzlaste na skupiny prizpusobive a neprizpusobive. Ve mne to proste budi dojem, ze Ti, kteri odsuzuji, jsou jen na krok od uvah o izolaci a eliminaci bezdomovcu. A snad nejvetsi chybou je, ze je vidi jako jednu skupinu. Nic takoveho neni, kazdy bezdomovec ma sve problemy a od maximalni snahy se znovu vcelnit do spolecnosti (kdy ho rozhodne mezi ostatnimi lidmi nepoznate)az po upadek (podle meho mineni z casti zavineny spolecnosti).

Vzhledem v "vysi" meho duchodu kupuji vse co potrebuji na sebe u stankaru a take jsem dost casto "obeti" neprijemneho chovani prodavacek i luxusnejsich obchodech ci restauraci, kam si potrebuji treba jen zabehnout na WC. Nemohu rict, ze by mi to nevadilo, jsem strizliva a cista a byt deklasovana jen na podklade levneho obleceni mi pripada pekne nelogicke a nespravne.
 Klára 
  • 

Re: Re: Špatná zkušenost 

(5.10.2003 16:22:47)
Je to skupinka bezdomovců, aspoň tak soudím z toho, že jsem je na Smíchovském nádraží viděla opakovaně prakticky v jakoukoliv denní či noční dobu (ne tedy přímo řekneme ve velmi brzkých ranních hodinách, ale řekla bych, že tam skutečně jsou i celé noci). Rozhodně minimálně dva z nich byli pod vlivem alkoholu, mávali proti nám uraženými hrdly láhví. Jak říkám, u mě to není o pocitu, že bych jimi nějak pohrdala, ale bojím se jich a rozhodně se jim budu vyhýbat, jakkoliv to půjde. Přesně tak je to pro mě i se skupinkami klidně mladých a dobře oblečených kluků, prostě jen obyčejná špatná zkušenost s pudem záchovy dohromady. Sama jsem dříme pracovala pro sociální službu a dělalo mi to radost, ale pokud jdu sama po ulici, rozhodně takové skupinky budu obcházet, už jen pro jistotu. Poprvé jsem nad tím taky mávla rukou a řekla si "stane se", podruhé už jsem se taky trochu zlobila i na sebe, že jsem to raději neobešla. Nicméně mi také dost vadí fakt, že třeba zrovna na tom Smíchovském nádraží tahle skupinka je téměř neustále, to už se pak těžko člověk zbavuje ostražitosti a podezřívavého ohlížení se přes rameno:-(
 Misa3 


Re: Re: Re: Špatná zkušenost 

(6.10.2003 13:58:36)
Souhlasim, pokud mas instinktivni pocit ohrozeni, je lepe se neprijemne vyhlizejici skupine vyhnout, at uz jsou cokoliv. Nema cenu riskovat a instinkt nas vetsnou varuje sprave.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.