| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(1.10.2003 10:24:17)
Víte, ono to není o tom, že by byl kdokoli povinen dávat. Máte - jako každý - právo svobodné volby. Nelíbí se mi ale váš povýšenecký tón, s jakým mluvíte o lidech, kteří jsou jiní než vy. Zaráží mne ta zášť vůči menšinám. To je na maloměšťácích hnusné, ne to, že někomu nedají stovku.
Ten pán smrdí, je opilý, támhleten má roztrhané šaty, tenhle spí na lavičce v parku, ten má zelené vlasy... spí v kanále místo na gauči u televize... a támhleten dokonce bere drogy. No fuj. Hnus. Jak něco takového vůbec může ve slušné společnosti existovat? Neměly by se pro takové existence zřizovat nějaké lágry, aby nebyli těm slušným na očích a případně je neobtěžovali žebráním?
Jste si příliš jist tím, že se vám nic takového stát nemůže. Jste přece LEPŠÍ. No, přeju vám tu jistotu. A kdybyste se, nedej Bůh, dostal do situace, kdy budete tu stovku od cizího člověka nutně potřebovat, ať už na chleba nebo na čikuli, nebojte se. Standa není sám. My blbci, kteří dáváme feťákům, bezdomovcům a podobné pakáži, jsme ještě pořád nevymřeli.
|
| Aneka_ | 
|
(1.10.2003 11:00:38)
Zřejmě jsem i já postižená maloměšťáctvím, ale mám pro to své důvody. Manžel před rokem potkal jednoho "houmesáka", který byl slušný, střízlivý a milý. Měl vážný důvod, proč byl venku bez bot a ponožek. Bylo nám ho líto. Peníze ze zásady nedostal, ale pomohli jsme mu vyřídit ztracený OP a zajistit noclehárnu. NIkdy!!! tam nešel. Pak si s ním manžel smluvil schůzku a slíbil mu oblečení na zimu. Boty, kabát, svetry a ponožky. Nikdy na smluvené místo nepřišel. Že by o to nestál? Manžel jezdil jako vůl a hledal ho. Pak ho zase po čase potkal a smluvil si s ním schůzku po druhé, dopadlo to stejně. Tak ty věci mrsknul do kontejneru. A má pravdu, vola ze sebe dělat nebude. Pak, proč dávat feťákům na drogy? Vždyť ničí sami sebe a své rodiny, tak proč je podporovat? Proč pomáhat ožralým vstát? Řekni mi jen jeden logický důvod ke každému dotazu, a já se nad sebou hluboce zamyslím.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.10.2003 11:38:11)
Aneko, o to přece nejde. Vždyť jim nemusíš nic dávat, pokud ten důvod sama neznáš nebo necítíš. Jde o to, že já neznám jediný důvod, proč jimi pohrdat. Spousta lidí "nedává" a nejsou přitom ani špatní, ani "maloměšťáci". Jen se mi nelíbí způsob, jakým autor článku o těchto lidech mluví. Myslím si, že soudit může jen Bůh, pokud nějaký je.
|
| Iva | •
|
(2.10.2003 12:54:00)
Já na rozdíl od Monty vím o pár věcech, proč jimi pohrdat. Společnost totiž nijak neobohacují, žijou na úkor všech slušných lidí, jejich (jimi svobodně zvolený) životní styl obtěžuje. Jistě, dalo by se o tom dost diskutovat kdy je ještě jinakost obohacující atd., ale tady je to jasné. Tito lidé to nejsou, já si jich nevážím, bojím se jich a vyhýbám se jim. A že jsem se už v životě dostala do pěkných šlamastyk, ale vím, že člověk, co o to stojí a nehodlá být jen "vřed na zadku společnosti" se z toho může dostat. To není nadřazenost, i mě hrozilo, že budu bezdomovcem, to je osobní zkušenost.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.10.2003 13:59:30)
Společnost totiž nikterak neobohacují...
Upřímně řečeno, vím o spoustě slušných, umytých, dobře vypadajících lidí, kteří společnost taky nikterak neobohacují. Spíš naopak. Stačí si vzpomenout na všemožné Ivany Jonáky, Viktory Kožené, Ludvíky Nováky, Kájínky... atd.
Je to podle mého názoru jen hloupá fráze. Spousta lidí dělá zbytečnou práci, která společnost neobohacuje, a nikdo jimi proto nepohrdá, protože jsou čistí a neprosí nikoho o cigáro nebo o drobné... :o)
|
| Lucajda, Vojta a Petruška | 
|
(2.10.2003 14:10:52)
S tím bych Monty taky souhlasila. A ještě bych dodala, že co se děje za zavřenými dveřmi těchto obohacovačů národa taky nikdo neví. Že např. spousta domácího násilí je páchána ve "slušných" rodinách je rovněž fakt. A jestli společnost obohacuje jen ten, kdo platí daně, tak jsem vlastně podle komunistického slovníčku už docela dlouho příživník :)).
Plno geniálních umělců byli pěkní houmlesáci, alkoholici, feťáci (ostatně vzpomeňme bítníky) a rozhodně tenhle svět obohatili.
|
|
| Sosan | •
|
(2.10.2003 14:29:41)
Mě osobně je společnost dost ukradená stejně tak jako já jí. Společnost by ale měla vytvořit podmínky proto, aby každý měl šanci alespoň na skromné živobytí (a to domnívám se i ta naše společnost vytváří). Tedy, spí-li někdo v parku na lavičce a nemá ani na stravu a oblečení - nic proti, když se mu to líbí a nehodlá mě okrást, ale není mojí povinností mu dávat peníze. Tedy, odmítnu-li v takovém případě pomoc, neměl by to nikdo považovat za nemravné jednání.
|
|
| Iva | •
|
(3.10.2003 11:33:31)
S těmi umytými máte pravdu, jsou to lidi, co společnost ne že neobohacují, ale naopak devastují...jenže o těch tady řeč nebyla. Těmi "pohrdám" taky, (to jsou slova co tu zazněly, já bych to vyjádřila jinak), ale téma snad bylo bezdomovci, feťáci a tak dále. Nechápu, proč když se o něčem mluví, vždycky se najde někdo, kdo začne porovnávat, a nejlíp s tím, co se "hodí do krámu" . Když řeknu, že mi vadí A, neříkám tím nic o B, bohužel vztahovačnost a míchání jablek s hruškama je v těchto diskusích běžné...
A ještě něco, přestaňte se proboha stylizovat do ušlechtiláků (dívala jsem se na Nemocnici na kraji města, a panu primáři Sovovi tam jedna doktorka vynadala "Vy jeden ušechtiloune ušlechtilej!" , to se mi moc líbilo) a běžte k realitě. Takový ty řeči jako že oni za to nemůžou a každý dělá všechno co může - s tím běžte do háje. Rozhodně nedělá, když nemusí. On vrahounek taky měl špatný dětství i genetiku, a to prostředí, co v něm vyrostl...tak mu to odpoustíme,ne, a dáme mu pár drobných na další břitvu nebo sekeru...
Dávat něco feťákům a zachraňovat bezdomovce je prostě špatně. Naše přespříliš humánní splečnost to dělá a plýtvá časem i prostředky. Tito lidé jsou ztracení a odpsaní, je to smutné ale je to tak. Pokud tedy něco dělat, tak investovat do těch, co ještě ztracení nejsou, aby se neztratili. A vůbec pomáhání komukoli kazí jeho charakter a motivaci, a jak k tomu pak přijdou ti, co si těžce a bolestně pomohli sami? Kdybych to neprožila, netroufnu si to hodnotit, ale ta pomoc, jestli má být k čemu, musí přijít dávno před tím, než někdo do té žumpy spadne. Zábradlí nebo dekl udělají větší službu než deset heverů na vytahování těch, co vylezou ven stejně už nadlouho celí smradlaví, pokud se tam nezalkli.
|
| Jarma | •
|
(3.10.2003 12:13:01)
Přestaňte se stylizovat do tvrďáků! ...mohla bych říci Ivě.
Myslím si, že pomoc lidem, kteří, ji potřebují, může (ale i nemusí samozřejmě) velmi podpořit charakter a motivaci dotyčného. Když už bych měla mluvit z vlastní zkušenosti, taková pomoc ztracenému a odepsanému člověku mě osobně zachránila blízkého člověka.
Je to opravdu věc volby a postoje. Nehodnotím ty, kteří se rozhodli nedávat a nepomáhat, ani ty, kteří se rozhodli opačně. Nelíbí se mi jen styl, jakým svůj postoj někteří z té první skupiny hlásají (včetně autora článku).
|
|
|
|
| Misa3 | 
|
(2.10.2003 15:05:48)
Jak vis, ze jejich zivotni styl je umyslne voleny, kdyz se jim vyhybas? Vis jak snadne je treba pro oligofrenika prijit o byt, pokud zemre nekdo, kdo se o nej staral? To nemyslis vazne, prece se nemuzeme zbavit vsech lidi, kteri spolecnost neobohacuji( desna fraze) A upozornuji, ze by sem patrilo i hodne politiku, uredniku, ale i lidi kteri jsou placeni za to, aby pracovali pro druhe a evidentne to nedelaji. A co takhle tunelari? Ti nas obohatili? Takze proto ze jsou cisti a jezdi kolem nas v prvotridnich autech, jsou hodni vetsi ucty nez oligofrenik, ktery prisel o byt a potlouka se po ulicich? Podle ceho lidi clenis do vrstev, Podle penez ktere maji, a jsou na nich videt, Podle toho co delaji pro druhe, podle toho jake maji problemy? I lide nadani a spolecnost " obohacujici mohou propadat dusevnim chorobam nebo alkoholismu, byt opily spinavy a bloudit ulicemi? Ty na ne proste mrnes a hned vis, ktera bije, ze?
Nicmene mozna ze jsem se nechala unest, protoze podstata je to co v prispevku pises...bojim, se jich..."skutecne k odsuzovani a pohradni druhymi vede nejcasteji strach z nich a strach je zpusoben nevedomosti. Pracovala jsem mezi bezdomovce, protze jsem zjistila jak nesmirne tezka je to prace aze jejich cance se dostat zpet je temer beznadejsi, nedokazala jsem s nimi pracovat a presla jsem do azyloveho domu prio zeny, kde se resily vetsinou problemy domaciho nasili, a reknu ti zlati bezomovci, proti chlapu kteri chodili v kvadrech a slovo spina pro ne znamenalo 2x pouzitou kosili, ale dokazaly sve zeny a deti mlatit a tyrat neuveritelne krutym zpusobem. Takze kdyz uz se bavime o tom, koho si vazim vic, tak spinaceho bezdomovce, ktery "jen " krade, nez mileho, cisteho cloveka jehoz manzelka nema v tele kost, ktera by nebyla zlomena nebo vyvrknuta.
Tenhle obrat uzivam velice nerada, ale nebylo by na miste toho o lidech vic vedet a pak az soudit?
|
| Marie, dvě děti | •
|
(2.10.2003 15:30:53)
Jasně, že bezdomovec pouze kradoucí je lepší člověk, než "hladkej" syčák. Ale ne vždycky je to tak úplně jasné. Co je dobré, co špatné. Kdo je lepší, kdo horší. Kde brát měřítka, co platí a kdy? Už jsem tady jednou trošku v jiné diskuzi nakousla patrně dosti polemickou otázku, zda je "lepší" milá energická schopná spokojená maličko (já vím že je podivné rozlišovat v tomhle "moc" a "málo") nevěrná maminka a manželka, nebo frustrovaná věrná. Míšo, jestli můžeš, poraď mi, jak po pětadvacetilétém vztahu s přítelem, který většinou je mi oporou a skoro spolu nespíme, toho "nechat", přerušit styky vyplývající i samospádem ze setkávání v jedné přátelské partě lidí. No, to už si tu dost přihřívám svoji polívčičku. Zpět k původnímu článku - dávám, když mám dojem, že to k něčemu bude. Na vzdělání indického děvčátka, prodejcům NP, atp... "Ošklivounům" se někdy vyhýbám, jindy ne, podle momentální schopnosti "dávat" nejen peníze. Občas jsem tak totálně na dně - psychicky - že jen pohled na tu bídu mi přidává na hromádku "nic nemá smysl, vše je špatné, já taky... končím". Takže se spíš snažím nabrat zase dech, a pak teprv pomáhat.
|
| Misa3 |
|
(4.10.2003 9:21:32)
Snazila jsem se s tim neco udelat, a bylo to na nic, od te doby mam podobne pocity jako Ty i pocity za ktere se stydim. Odpor k cloveku, ktery mi ukazuje jak hnusny muze bvyt zivot. Taky nekdy davam a nekdy ne a taky to nezalezi na tom kolik penez mam. Ale k Tve otazce, pokud to pokladas za problem ( ta situace Ti vadi) pokus se najit pomoc a projednat to na nekolika sezenich s terapeutkou-psycholozkou, nekym kdo se zabyva partnerskymi vztahy. Pokud mas dojem ze Ti to naopak dodava silu k zivotu a spokojenosti a snad i vetsimu porozumneni sve rodine nech to tak. Nemela jsem pravo rict, to co jsem si v te chvili myslela, nebylo to adekvatni, nemela jsem dost informaci a omlouvam se za to. Misa
|
|
|
| Iva | •
|
(3.10.2003 11:42:43)
Každý člověk si svůj životní styl volí úmyslně, proto si ho i oni zvolili takto, a já si nyní volím takový, že se jim vyhýbám. Po učité době, kdy jsem s nimi měla něco společného, a měla pocit, že to společné není dobrovolně zvolené. Změnit volbu dalo práci, a já si toho na sobě cením, že jsem to dokázala. Někteří tady jak vidím si svobodně zvolili ušlechtile teoretizovat, jiní si svobodně zvolili snažit se zachránit padlé a rozdávat jim "pomoc", ano, a nekteří jsou na tom jako já. Zřejmě včetně autora.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(3.10.2003 12:14:44)
No, já osobně si vůbec nemyslím, že bezdomovci a feťáci jsou všichni do jednoho chudáci, kteří se nedobrovolně ocitli tam, kde se ocitli a proto je třeba jim pomáhat až do sebezničení. Spíš naopak. A pokud jde o ušlechtilost, do té mám asi tak daleko, jako Miloš Zeman do Limonádového Joea. :o) Jenom si prostě nemyslím, že by měl kdokoli kýmkoli pohrdat, ať už proto, jak vypadá, kde bydlí, kolik má nebo nemá peněz atd.
Ona totiž většina těch špinavých, páchnoucích bezdomovců jaksi ani neměla jinou možnost. Jsou to většinou lidé nízké inteligence, mnohdy mentálně zaostalí, někdy "jen" vypití; lidé, které o střechu nad hlavou připravil mazaný restituent, rodinní příslušníci, lidé, kteří se vrací z vězení atd. Ocitli se v situaci, kdy nebyli schopni se bránit proti těm chytřejším a mocnějším. Neznám asi nikoho, kdo by se jednoho krásného dne probudil a řekl si "tak, a odteď budu bezdomovcem", vyšel z domu, zahodil klíče do kanálu a místo do kanceláře šel na nádraží. Ano, jsou pro společnost neužiteční, nikdy nebudou platit daně, nevypadají hezky a turisté z Japonska se jim asi obdivovat nebudou, natož aby si je fotili. Ale patří do společnosti, stejně jako tělesně postižení, mentálně postižení, jako homosexuálové, duševně nemocní, jako Vietnamci, Romové...
Za totáče bylo bohužel smutným pravidlem "jiné" lidi schovávat, aby se vytvořila iluze zdravé a dokonalé socialistické společnosti. Nevídali jsme žebráky, ani prostitutky, vozíčkáře opravdu zřídka, za mého dětství dokonce nebyli k vidění ani Vietnamci. Poznamenalo nás to. Neumíme se s existencí jiných lidí vyrovnat, dráždí nás, obtěžují... ale když se tak nad tím zamyslíme, čím vlastně? Tím, že smrdí? Jistě, to je nepříjemné, ale každému taky nemusí vonět váš Channel No. 5. Tím, že někde leží? Můžeme je přece obejít. Tím, že žebrají? Nemusíme jim přece nic dávat. Tím, že nedělají nic pro společnost? A co pro ni děláme my? Už dva roky za sebou odevzdávám nulové daňové přiznání, takže jsem pro společnost taky "nepřínosná" - měla bych si proto jít podřezat žíly?
P.S.: Když přidám feťákovi stovku na drogu, možná tím zachráním právě vaší kabelku, kterou díky tomu neukradne. Je blbost myslet si, že přestane fetovat, když od vás nedostane "nějakej ten drobák". Fetuje každý dobrovolně a kdyby chtěl přestat, musel by se snažit především SÁM. Nikdo to za něj neudělá. Jestli mu dáme nebo nedáme peníze není vůbec rozhodující...
|
| Sosan | •
|
(3.10.2003 12:57:01)
Monty, oni mě ty lidi neobtěžují (pokud nejsou přímo agresivní nebo příliš nesmrdí). Obtěžuje mě morálka, ve které jsme byli vychování a sice že každému se MUSÍ pomáhat. To se samozřejmě snadno říká a i dodržuje v době, kdy po vás nikdo nic nechce a setkání s žebrákem či bezdomovcem je zcela vyjímečnou záležitostí (tak to za socíku bylo). Ale v Praze jsou místa, kde můžete mnoho žebráků vidět denně. Denně potkáváte "hordy" opilých ukrajinců, denně se raději vyhýbáte hloučkům agresivních cikánských výrostků. A je to dnes opravdu daleko horší než to bylo. Já nikým nepohrdám, spíš se jich trochu bojím a cílevědomě sebe převychovávám, že JIM nepomáhat opravdu není nic, za co bych se musel stydět. Mě moje tchýně třeba taky leze na nervy, ale i tak se zodpovědně starám o společný rodinný dům a nejdu bydlet někam na nádraží - a o tom to je. Kdo se nedokáže přizpůsobit, tak si musí tu svojí nepřizpůsobivost vyžrat i s důsledky. Každá mince má 2 strany.
|
|
| Iva | •
|
(3.10.2003 15:02:06)
Milá Monty, obvykle obdivuju tvůj úsudek, ale tohle je demagogie.
Pokud se někdo polije Chanelem jakéhokoli čísla od hlavy k patě, taky obtěžuje. Lidem je prostě některé chování nepříjemné, a žonglování se slovíčky to nenapraví.A proč jsi vlastně pořád tak vztahovačná? Nikdo ti nic nepodsouvá, a jestli se ty sama zahrnuješ do zmiňované kategorie lidí, kteří nejsou státu a společnosti nijak přínosní, máme ti to snad vymlouvat?
Ano, Sosan opět udeřil hřebíček na hlavičku(nebo to byl někdo jiný?). Na těchto skupinách obyvatelstva mě nejvíc vadí to, že vlastně oni svým chováním pohrdají mnou, mými právy, mou představou života. Jestliže někdo chce fetovat, je to jeho věc, pokud nezasahuje do mého života. Jenže on zasahuje. A obtěžuje žebráním (bez ohledu na to, jestli jim už něco dám nebo ne), povalováním se na ulici, zápachem, hulákáním, krádežemi atd. Taky čerpá zdroje, na jejichž vzniku se nepodílel a ani nemíní. Společnost si stanovila nějaká pravidla a já je dodržuju, i když mi to třeba není zrovna po chuti. Dávám si pozor, abych někoho neomezovala. Nehulákám v noci, aby ostatní mohli spát. Platím daně. Neberu věci, co nejsou moje. Respektuju ty druhé, dokonce i když s nimi, jako teď s tebou, nesouhlasím. Ti, o kterých byl článek to ale takto nedělají. To není jinakost, co na nich lidem vadí. Vadí to, že svým chováním vlastně totálně kašlou na práva ostatních.
|
|
| JaninaH |
|
(3.10.2003 16:05:12)
Monty,
děkuji ti za věcný příspěvek do diskuse, naprosto s tebou souhlasím. Je to tak, a je to patrné i v téhle diskusi, že nás žití v "totáči" poznamenalo. Byli jsme zvyklí, že všichni jsou si rovni (ale někteří rovnější), a nenaučili jsme se toleranci k těm, kteří se nějak odlišují. Nevíme, jak se k nim chovat, zda cítit soucit nebo odpor, zda pomáhat nebo odsuzovat, jak rozlišit potřebné od podvodníků a vyděračů. Tedy, většina neví, mnozí v tom však mají úplně jasno, nejraději by ty "jiné" někam odklidili, aby svou existencí nepošlapávali jejich "práva" na voňavý a oku lahodící svět. Ale tohle je přece také ta demokracie, ta otevřená společnost, po které jsme toužili, je to její odvrácená strana, ale je to její součást. Vedle spořádaných a konformních občanů tu vždycky budou nepřizpůsobiví, bezdomovci, gastarbeitři, chudáci, zloději. A že neplatí daně? Chachá, tomu se můžu jen zasmát, copak není dost ctihodných a uznávaných občanů, kteří stát okrádají nesrovnatelně víc než bezdomák na podpoře?
Taky se tady často objevuje téma Ukrajinců jako představitelů těch "jiných". Protože pracuji u stavební firmy, setkávám se s nimi. Musím konstatovat, že jsou to lidé jako my, kteří jen měli smůlu, že se narodili ještě dál na Východě než vy nebo já. Žijí tady někdy v hrozných podmínkách (i hygienických), dřou 12 hodin denně, aby pak peníze poslali svým rodinám, pokud ovšem je o ně nepřipraví jejich bossové.
Myslím, že naše děti budou mnohem tolerantnější, protože se do téhle společnosti narodily. Třeba nebudou taky všem pomáhat, ale rozhodně budou tolerantnější. A charita bude běžnou součástí života, lidi budou platit daně, z nich se stát postará o potřebné a bude trestat lumpy.
|
| Sosan | •
|
(3.10.2003 16:26:48)
Já si myslím, že si tady pořád pletete pojmy. To není o TOLERANCI ale spíš o tom, naučit se v tomto prostředí žít tak, aby člověk po cestě domů nedostal přes hubu od party "nepřizpůsobivých" a nedošel díky soucitu s vyluxovanou peněženkou od "žebráků". A to vyžaduje spíš naučit se mít HROŠÍ KŮŽI než nějaké toleranci. Já ani nesmrdim, ani nežebrám, ani nekradu ani nepřepadávám ani nejsem furt vožralej ani nefetuju (a mám dost svejch starostí) - tak proč po mě furt někdo něco chce? Já od nikoho nic nepotřebuju - kdyby to tak dělali všichni, tak by bylo na světě hej. Když nedělají, jejich problém.
A k tomu: "A že neplatí daně? Chachá, tomu se můžu jen zasmát"
Tomu byste se teda smát neměla! Všichni, kdož mají normální legální pracovní poměr, platí daně jako mourovatí, strhne jim je mzdová účtárna - takže žádné podvádění nepřichází v úvahu. A z tak vysokých daní by se o ty, kdož potřebují, měl stát postarat, a ne, aby tito zneužívali soucitu a žebrali ještě jednou každý individuálně. Tragédie této společnosti není v netoleranci, ale v tom, že neplatit daně nebo ignorovat bezdomovce válející se na ulici je totéž. Ale to první je vám k smíchu a to druhé vám strašně vadí.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(3.10.2003 16:34:54)
Uff... naposledy. :o)
Mě přece vůbec nevadí, že autor článku, Sosan, Iva a mnozí další nedávají žebrákům a feťákům peníze. Já ostatně taky nedávám každému bezdomovci, kterého potkám. Jen jsem vyjádřila svůj nesouhlas nad tím, že jimi někdo pohrdá, a to není totéž...
|
| Věra | •
|
(3.10.2003 16:46:13)
Mám podivný pocit že se debata ubírá někam podivným směrem, a nebo že si nějak
nechceme porozumět.
padají zde silné výrazy jako : diabetici umírající na ulici, pokrytci, maloměštáci..
o tom to snad není, ne?
Sosane máš pravdu, manžel - zaměstnanec- okamžitě polovinu příjmu odvede na daních, bez milosti,
platí je hodně vysoké, platíme je hodně vysoké všichni, danˇ není jen to co máme na výplatní
pásce, zaměstnavatel odvádí za nás další spousty peněz, je zde systém sociální podpory, nejsme
zemí 3. světa, je zde charita - tam je pro každého spousty úkolů, jestli má zájem...
Nedat narkomanovi na ulici peníze znamená pomoct mu, aby hledal jinou cestu, nemá to nic s diabetiky,
Ukrajinci a.t.d......, rozlišujte trochu ahoj V.
|
|
| sally | 
|
(3.10.2003 22:07:44)
No já myslím, že je to ještě o něčem jiném. Nevím, proč bych měla dávat peníze žebrákům. Jestliže každý den, na stejném místě, na stejné křižovatce vidím stejného chlapa, s dojemnou cedulí o tom, jak je bez práce a bezdomovec, tak necítím potřebu pomáhat. Myslím, že většina těhle lidí má poměrně pohodlný život z citového vydírání těch blbců, co každé ráno vstávají, chodí do práce, poslouchají šéfa a dřepí v kanceláři (nebo stojí u pásů), mezitím, co by se třeba pětkrát raději natáhli v parku na lavičku.
Uznávám, že mezi nimi můžou být lidé nemocní (především psychicky), lidé ztracení atd. - ale myslím, že tohle by zase měl být úkol policie, charity, sociálních pracovníků - aby byli schopni najít lidi, kteří potřebují opravdovou pomoc.
Nedělá mi problém koupit si bezdomovecké časopisy - ne, že bych si dělala iluze, že to dotyční nakonec nepropijí, ale ráda nějak ocením to, že se někdo snaží pro sebe něco udělat - že nežebrá, že se snaží alespoň trochu "pracovat", že se namáhá umýt, že je střízlivý, zdvořilý....
Naprosto souhlasím s tím rčením "dej chudému rybu, nasytíš ho na jeden večer, nauč ho rybařit, nasytíš ho na zbytek života" - myslím, že by se ta dobročinná hnutí v nás měla směřovat právě na to "rybaření" - ne na pohozenou pětikačku, kterou si vykupujeme špatné svědomí.
|
|
| Misa3 |
|
(4.10.2003 10:23:34)
No chapu, ze se tohle nebude Sosanovi moc libit, ale, ptala jsem se zde i na to, jestli si nase spolecnost treba vazi tunelaru, vic nez bezdomovcu. Protoze jsem s nimi pracovala( s bezdomovci/ s tunelari doufam, ne/:-) tak muhu potvrdit, ze valna vetsina z nich si svuj socialni statut nezvolila ochotne, umyslne a s nadsenim, znala jsem mnoho, kteri byli zoufali z toho, ze se uz nikdy nedostanou zpet mezi slusne lidi a vzapeti vas okradli o vse co bylo ve vasi penezence, pokud jsem ji nechali v jejich blizkosti, proste uz neumeli v normalni spolecnosti zit, a protoze zjevne to bude nutne rozvest naplno tak tedy: bezdomovci v prvni fazi ( po propusteni z vezeni, po te co prisli o byt restituci, po tom, co je proste nekdo vyrazil z ustavu ci bytu, kde jako dusevne nemocni zili a po te co po x te jim zamestnavatel nezaplatil a oni se ocitli bez bytu, tak tedy tihle vsichni maji v prvni fazi az zoufalou snahu se dostat zpet, pak je to unavi, no taky po desitkach pokusu, koho ne, ze, a zacnou spolecnost nenavidet, slusni lide je skutecne mezi sebou nechteji a nenavist pokladam, za jejich obranu i blok pred navratem zpet, takze zacnou krast, prodavat se a aby s tim co jsou, dokazali zit, tak piji, pridaji se k ostatnim, kterymi treba na pocatku sami opovrhovali a vytovri urcitou komunitu. Je v ni nekolik vyslovenych kriminalniku, nekolik "normalnich lidi, kteri se nechají tahnout nekolik, oligofreniku pohybujicich se na pokraji debility a niz, vestina pije a je promiskuitnich. Vsadte se, ze prijit o byt, nekam se v tehle skupine zaradite taky. Mam jsem znameho( kupodivu se neustale i po nekolika letech snazi zivit poctivou, byt podradnou, praci, je odbornik v programech a jine praci na PC a presto se vzdy dostane na dno a cast roku pres veskerou snahu prozije z casti mezi bezdomovci, zije na podradnych mistech, kde muze platit maly najem), Jak se tam dostal? To stoji za zminku, po revoluci odjel na nekolik let do Holandska, kde mel dost dobre misto, kdyz se vratil sem zjistil, ze kamarad kteremu pujcil byt ho prodal a ze se do nej proste nedostane a zdyn urad mu nedap pravo v nem bydlet protoze číman kamarad neplatil najem. Pak se mu "podarilo" se nechat okrast o doklady, vetsinu uz ma nazpet, ale zkuste z chodniku a bez koruny si znovu sehnat doklady. Zije sporadane, bydli v levnem podnajmu a nevi, co prinese zima kdy bude muset odejit, prodava Novy prostor a ma podradnejsi, ale poctivou fyzickou praci. Drzi se ,nekdy trochu na hrane, ale kdyz se dostane mezi bezdomovce dostane se casem i na onu hrnu. Jenze nemuze sehnat slusne misto, co ma rict na otazku, co delal posledni roky? Patrne vypadl z oboru a hlavne, snazi se pomahat druhym, jejich problematiku zna lepe nez kdokoli z nas. Drobny dotaz, kdo z kritiku je naprosto presvedcen, ze by to dokazal? Upozornuji, ze nejdrive vas opusti kamaradi a znami, za ktere byste dali ruka do ohne.
A pokud se tyka pohrdani druhymi, co takhle misto uvah jestli se nevypravit na odvolenou nekam na kurz preziti v pousti ci na severnim polu(pry je to ted mezi movitymi lidmi velmi modni) co takhle zkusit zit na ulici, ohromne tim usetrite, budete taky bojovat o preziti a staci uplne malo vzit si starsi saty ( ne vsichni bezdomoivci jsou spinavi)a zbavit se dokladu hodinek a mobilu, muzete zacit, pro zacatek to bude jiste stacit. Byly i pokusy kdy tohle udelal jeden novinar, a byl zbyt vzadu v hypermarnetu kde pojidal primo v obchode rohlik. kdyz uz jsme u te spiny ano myldo je levne, ale zkousely jste nekdy prat na verejsnem WC a pokouset se pak saty ususit? No v lete si je vezmete na sebe, bedo je nechate nekde na povrchu tasky schnout, ale v zime? Spechovat se da za 20(na ted to bude asi vic na nadrazi). Vi, vubec nekdo z vas, zvlast tech, kdo tak snadno kritizuji a odsuzuji, tyhle podrobnosti?
A jeslit se tyka pohrdani jinymi, reknu vam k tomu neco blizsiho ( mam tehle debaty uz plne zuby), ja byla vychovana u prarodicu mou vychovou se zabyval (jako jediny z rodiny)dedecek, ktery prosel koncentrakem, a to, ze mam pomahat slabsim a nikym nepohrdat, byly naproste zaklady jeho filosofie, bylo to neco tak samozrejmeho, ze to nikdy nezduraznil, proste ho nenapadlo, ze by nekdo mohl myslet a jednat jinak, lidi, kteri davali najevo pohrdani druhymi, pokladal bud za netaktne vtipkujici nebo neuveritelne nevyzrale. Rekl by na to neco v tom smyslu, no vsak casem to mozna uvitete jinak...a usmal by se. Jo dedu, jsem mela moc rada, a i kdyz zemrel pred 31 lety, dodnes mi hrozne chybi...muj otec zemrel pred necelymi dvema... no obcas si na nej vzpomenu.
|
|
|
| JaninaH |
|
(4.10.2003 13:04:04)
Ahoj Sosane,
Protože jsi mým oblíbencem zde na Rodině, ráda bych tě upozornila na jedno nebezpečí. Moje krásná patnáctiletá dcera spolu se svou neméně sladkou kamarádkou budou 15.10.prodávat bílé tužky na pomoc nějaké nadaci pro slepce, její název neznám. Přihlásily se ve škole, pochopitelně ne z nadšení pro charitu, ale aby se ulily z vyučování. Budou se pohybovat pravděpodobně v okolí Anděla v Praze 5. Vyhni se ten den této oblasti. Neumím si totiž představit HROŠÍ KůŽI mužského pohlaví, kerá by odolala jejich dětským očím a koketním úsměvům a aspoň jednu tužtičku si od nich nekoupila. Dcera mi slíbila, že o svých dojmech z charitativní činnosti pak něco napíše.
Ale vážně, já s tebou přece úplně souhlasím. V Praze opravdu člověk přestane mít chuť být altruistou a mít soucit, stačí se dostat na Hlavní nebo Smíchovské nádraží. Tytam jsou časy, kdy jsem přispívala před Vánocemi popelářům, protože se musí hrabat v odpadcích... Máme teď se synem jediného oblíbeného slepého žebráka na Národní třídě, ale toho mají rádi všichni. Ráno ho někdy potkávám u tramvaje v Holešovicích, jak jede "do práce".
A k těm daním. To by bylo na dlouhou debatu. Máš pravdu, že zaměstnanci žádný manévrovací prostor nemají. Ale zaměstnavatelé už ano, jsem z oboru, tak vidím, jak to vypadá. To je však, přesně jak říkáš, obraz morálky naší společnosti a těch, co ji řídí (a které jsme si zvolili).
|
|
| Ája, míma 5 měsíců | •
|
(4.10.2003 22:17:19)
Sosane,
ty si jseš nějak moc jistej, že od nikoho nic nepotřebuješ. Teď možná ne, ale copak můžeš vědět, že to tak bude celý život? Rozhodně ti nic takového nepřeju, ale občas se můžou stát věci, které člověk při sebelepším plánování neovlivní (nemoc, souhra nepříznivých okolností). Otěže svého života prostě nemáme v rukou se vším všudy, i když ovlivnit toho můžeme hodně, nikdy neovlivníme úplně všechno a někdy můžeme mít dost blbou smůlu....
Nikdo tě nenutí těm žebrákům něco dávat, klidně se jich můžeš bát nebo fyzicky štítit, ale neměl by ses o nich vyjadřovat tak přezíravě. Co ty víš, co je na tu ulici přivedlo?
Proč spousta z nás uvažuje “od zdi ke zdi” – jako bychom ve skrytu duše za jedinou správnou věc považovali vysypat žebrákovi celý obsah své peněženky, vzít ho domů na večeři a nechat ho vyspat ve vlastní čisté posteli, a protože se nám do něčeho takového právem nechce, nedáme mu pro jistotu ani bůra a hned si to odůvodníme ne tím, že se nám prostě právě nechce dělat altruistu, ale že je to vlastně pro jeho dobro – stejně by ty naše peníze za nejbližším rohem prochlastal nebo profetoval, takže my mu tím, že mu nic nedáme, vlastně prokazujeme dobro.
Nelžeme si do kapsy – charita NENÍ naše povinnost, ale taky nemáme ŽÁDNÉ PRÁVO pohrdat těmi lidmi, o jejichž skutečných osudech většina z nás ví HOUBY.
|
| Hela | •
|
(5.10.2003 18:13:48)
NAPROSTO souhlasim!
|
|
|
| Corra | •
|
(5.10.2003 21:59:24)
Nedalo mi to a čtu si všechny Vaše názory.a hlavně ty,o fin. pomoci jistých skupin.Jsou hodně zajímavé,ale vážení,víte co dokážou dělat a dělají tyto skupiny a jednotlivci?Co se týče bezdomovcu,psala jsem tu přízpěvek,ale ještě bych ráda pokračovala.je hodně zajímavé,proč se většina těchto lidí ocitla na ulici a proč jim nikdo nepomuže.Mají (nebo měly)přece rodiny a známé.Proč?Proč se nesnaží(valná většina)začíz žít jinak?Proč když jednomu z nich seženu stálou brigádu,tak se ani neobtěžuje se tam jít zeptat,nebo zavolat?Protože mu tento styl života vyhovuje.Zažil někdo z vás to,že musel utíkat ze svého vlastního bytu před těmito lidmi s dítětem do klidu?I když ten byt vyklidila policie,tak tam byly zase brzo spátky.Proč dávat žebrajícímu fetákovi peníze,za které si koupí drogu a někde odhodí stříkačku o kterou se muže kdokoliv píchnout.Proč nejde na léčení,nebo pokud tam byl,tak znovu začne fetovat.Protože mu tento styl života vyhovuje.Proč mám brát ohled(slova jeho matky"je přece chudáček postižený") na hluchoněmého,který mi skoro každou noc budl svým opileckým řevem děti,se kterýma jsem skončila u psychjologa.Spousta lidí se zastává naší nepřizpusobivé menšiny,ale kolik s těch zastáncu bydlí např. v Matiční ulici,na sídlišti Chánov a v dalších podobných lokalitách.Ano,jistě pomáhejme jim,ale jakákoliv pomoc nemá cenu pokud se ten člověk nesnaží změnit.
|
|
|
|
|
| Misa3 |
|
(4.10.2003 9:26:06)
Jak uz jsem psala kazdy si vytyci svou mez a svou cestu. Jestli jsi s tim spokojena...
|
|
|
|
|
|
| Pamian | 
|
(1.10.2003 15:17:25)
Ahoj Aneko,
je moc skvely, ze jste nekomu chteli pomoct. K umeni darovani, ale musi byt i odvaha brat. Neco jineho je domluvit se, ze si neco vezmu, a neco uplne jineho je si to opravdu vzit, vymyslet jak podekovat a hlavne premoct nejakou vnitrni zabranu, osobni uctu a rozhodnou se, ze moje bida je vetsi nez moje sebeucta. To je opravdu hodne tezke. Co tak priste, misto vyziveni popelnice, odvezt veci do charity ? Je ve skoro kazdem i mensim meste, moc se o ni nevi, ale na mestskem urade budou vedet, kam se obratit. Jsou radi, za kazdy prispevek a chodi k nim lide, kteri uz otazku brani pomoci v sobe vyresili. Tedy neni pak za vola ani darujici, ani obdarovany. Pokud chcete pomahat a napoprve se to nepovede, je prece skoda zahodit sanci pro vsechny pristi, kvuli jednomu stydlivemu cloveku, nebo ne ?
|
| Alka | •
|
(2.10.2003 8:04:28)
Charity nemají zájem o oblečení, ale pouze o peníze. Protože vím o několika bezdomovcích ve svém okolí a také vím, že je jim někdy nepříjemné brát si věci od lidí, vysledovala jsem, kdy chodí ke kontejnerům a oblečení jsem nechala mimo dny odvozu v tašce vedle. Potěšilo mě, že za pár dní jsem viděla svetr na našem "známém".
|
| Jana | 
|
(2.10.2003 8:10:50)
Delam to podobne. Kdyz jsem vyrazovala starsi zimni obleceni po manzelovi, tak jsem svetry a mikiny vyprala, slozila do pruhlednych igelitovych pytlu a ulozina na zidku k popelnicim. Taky jsem v tech vecech uz druhy den nekoho potkala.
J.
|
| Pamian |
|
(2.10.2003 11:35:12)
Skvely zpusob :-)))) Je videt, ze kdyz se chce, vsechno jde. :-)))
Jinak s temi charitami asi jak ktera - ta v nasem meste prijima i obleceni, pripadne pokud veci nejsou prilis obnosene (nebo pokud se jedna o hracky) a je nablizku detsky domov ... Do obou z nich jsem veci vozila a meli z nich vzdy radost a pri pristi navsteve nekdo na sobe ....
|
| Hanka, | •
|
(3.10.2003 14:31:41)
Zadny prekvapujici zpusob. -))) Takto zasobuji romske rodiny v Praze na Zizkove jiz nekolik let.
|
|
|
|
|
| Aneka_ |
|
(2.10.2003 8:24:31)
Ahojky Pamian,
proč né charita, ale kontejner? Má to dva důvody. 1/jsem nevěřící Tomáš, jsem člověk, který nedůvěřuje ničemu, co sám neviděl, nezkusil, neuděla. Nevěřím nadačním fondům, charitám, SOS účtům. Nevěřím, že vše, co jde tím směrem, dojde do těch pravých rukou. Nejsem bohatá a ani zbohatlik a proto, chci-li něco dát, dám to jen tehdy, vím-li, že to bude k užitku tomu, který to vážně potřebuje a né pro polepšení si těch, kteří to nepotřebují. Nikdy mne nikdo nenaláká, aby jsem věnovala peníze na konto to či ono. Raději půjdu a dám nějaký věcný dar sama a jedinci. Tahle doba je zlá a napohámá grázlům a lumpům v rouše beránčím a já nechci a nebudu nikdy jedna z těch, která se zaslouží o jejich namaštěné kapsy.
2/ kontejner zvítězil proto, že zlost byla až příliš veliká, ale také proto, že si ty věci jistě našel jiný takový.
|
| Daniela Lukášek Leonka Kevin | 
|
(2.10.2003 9:25:00)
Ahoj Aneko,
já Ti nevím...........mnoho lidí se ohání s tím, že nadacím, atd. nevěří a radši pomohou konkrétně. Před časem o nás vyšel článek v Ringu,(ty náš příběh přece znáš, viď), redakce nám vyšla vstříc, takže tam zazněla prosba o pomoc veřejnosti při snaze vytvoření dětského stacionáře pro děti s nejtěžším kombinovaným postižením, mnoho lidí se ozvalo i z Rodiny, že pomohou.
Na účet došlo 1,000,-Kč od Angeliky, které tímto děkuji.
Takže, to že nyní pokračujeme (mimichodem jedná se o dobrovolníky), tak pouze jen díky pomoci nadací.
Pevně věřím , že IN v naší společnosti , tak jak je to ve vyspělých státech, bude jednou i charita a angažovanost či pomoc v ní.
Zdraví Daniela
PS: Jsou různé formy solidarity, pane Jirko.
|
| Martina(2kluci, 7+11) | •
|
(2.10.2003 10:53:25)
Ahoj, zabrouzdala jsem sem na doporučení kamarádky. Je tu spousta zajímavých rubrik.
Zrovna jsem dočetla tento fejeton a taky diskusní příspěvky. Autor článku - aspoň jak jsem to pochopila - ironizoval pomoc těm, kteří si ji nezaslouží. Proč taky pomáhat někomu, kdo vědomě porušuje společenská PRAVIDLA. Sociální parazitimus je velmi nebezpečný jev a je třeba mu vzdorovat. O tom jsem přesvědčena.
Své syny vychovám k tomu, že nic na světě není zadarmo, že se nedá čekat s nastavenou dlaní anebo chodit na sociální úřady. Člověk na sobě musí zapracovat a snažit se zvýšit možnosti k uplatnění. A s tím souivisí touha po vzdělání a nezměrná píle a trpělivost. O pomoci postiženým lidem není pochyb. Ale o tom tenhle fejeton nebyl.
Hezký víkend všem "rodinkářům"
Martina, (HK)
|
|
| Aneka_ |
|
(3.10.2003 10:47:43)
Danielo, tvůj příběh znám moc dobře. Možná je to chyba, že nevěřím nadacím, které pomáhají i tobě s Lukáškěm, nebo vlastně díky nímž můžete vy dva pomoci ostatním. Je to ve mně, raději vezmu kopu hader nebo hraček a odtáhnu je do domova nebo ústavu. Vím, že je to divné a zřejmě i špatné, ale já vážně nějak nevěřím, že si s těch peněz nikdo jiný neuloupne. Prostě vždy, když vyjde na světlo aféra podobného rázu, jen mne to utvrdí, jak je dobře, že tomu nevěřím. Ale snad časem.....
|
|
|
| Pamian |
|
(2.10.2003 11:42:45)
Aneko nezlob se - ale pokud dostanes zlost kvuli tomu, ze nekdo neprijmul Tvoji pomoc, bylo to urcite o chuti pomahat nebo spis o tom nekoho trochu manipulovat, vychovavat, polepsit ? S tim se totiz zlost z toho, ze se to nepovedlo kryje mnohem lepe. A kdyby nic jineho, mohli jste veci dat misto DO kontejneru VEDLE kontejneru jako treba Jana a Alka. Pak to totiz je o POMOCI a ne o nadrazenosti. Je neco jineho najit veci ciste a neco jineho muset hned v "novych" vecech smrdet od odpadku. I ti "jemu podobni" totiz nekdy byli lidi jako Ty a Tvuj manzel. Nejsi o nic lepsi jen proto, ze jsi bohatsi a mas v zivote vic stesti. Nikdo se vybercim popelnic nenarodil (alespon v Cechach ne) ... ... Ale to jen tak, neber si to osobne, tvuj postoj neni bohuzel ojedinely ... No tak snad jen jestli nekdy "risknete" nejakou tu pomoc znova, tak vic stesti na obdarovaneho :-)))))
|
| Aneka_ |
|
(3.10.2003 10:59:41)
Pamian - přesně chápu, jak to možná vypadá. Nechci s nikým manipulovat a nečekám žádnou vděčnost. Dělali jsme to proto, že právě já vím, že tak mohu dopadnout taky. Že nikdy nemám jistotu, že nepůjdu žebrat. A psala jsem, že nejsme bohatí. Jsme rodina s nižším příjmem - to jen tak naokraj. Chtěla jsem mu ulevit od zimy, chtěla jsem být ta, která se může zasloužit o to, aby mu bylo lépe. Nečekám díky, nečekám nic. A jesli pomůžeme znovu? Jedince už nevyhledáváme, ale věci hážeme tam, kde víme, že žijí.
|
|
|
|
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(2.10.2003 8:34:46)
Aneko, mohu ti dát odpověď na jednu jedinou otázku a to tu proč pomáhat opilému vstát: Velmi často totiž nepoznáš je-li to opravdu opilec. Mám kamaráda diabetika a tak vím jak vypadá taková hypoglykemie (kromě jiných příznaků bývá z dechu cítit aceton - poznáš není-li to alkohol?). Pokud diabetik upadne do hypoglykemického komatu, ohrožuje to jeho život. Přitom může pomoct cukr, který má u sebe nebo jen přivolaná sanitka. Ale máš pravdu, chráníš sebe, co je ti do ostatních - jejich nemoc, jejich problém, ať seděj na zadku doma a necpou se mezi vás zdravé.
A jinak se mi zrovna tak jako Monty nelíbí způsob jak je článek napsán. To jestli dávám nebo nedávám je moje věc, ale to štítivé odsuzování těch, co jsou jiní? Tolikrát jsem si říkala, co všechno se mi nemůže stát a zrovna se mi to stalo. Tak prostě žiju ve světě, kde jsou i feťáci a lidi co spí v kontejneru a taky prostitutky a ukrajinci. Neříkám, že s nimi mám vždycky ty neúžasnější zkušenosti, ale naštěstí jsem součástí hned několika menšin a tak ctím právo na tu jinakost.
|
| segra | •
|
(2.10.2003 12:00:51)
Diky, presne to same si myslim, i u zminky o "opilci" ci "fetakovi" me prvni napadlo ze to stejne tak muze byt ten aceton z choroby, jen jsem si nebyla jista, ze to je opravdu diabetes. Tak ted uz to vim.
Pripojuji se k tobe a k Monty.
Zebrakum davam jen nekdy a nekterym, ne vzdy vsem. (Stejne tak charitam atd.). Ale kdyz uz davam, tak proto, ze "sama chci" a kdyz nedam, tak nedam a tim to pro me konci. Podle me ma kazdy clovek pravo pozadat o pomoc a stejne tak ma kazdy pozadany pravo pomoc poskytnout nebo pdmitnout; ani jedna strana nema pravo k agresivite.
Na otazku "nemate par drobnych" jsem casto lhala "nemam" a nemela jsem z toho dobry pocit; ted rikam "mam, ale taky je potrebuju" (a pokud se pak stydim, tak jen za neduverivost, a ne navic i za lez).
Casto ssebou nosim svacinu; nekolikrat se mi stalo, ze ososba zebrajici s argumentem ze chce penize na jidlo svacinu odmitla a uz se se mnou dal nebavila. Naopak mnozi "pasivni" zebraci co jen sedi a pred sebou maji polozenou cepici, kdyz jsem jim nabidla jidlo, radi prijali. Kdyz mi zbyla od obeda kuze od kurete a sla jsem pak do mesta, vzala jsem ji zebrakovi co tam sedaval se psem - taky byl rad. Generalizace typu "udelal to jeden - vsichni jsou stejna pakaz" jsou opravdu ubohy alibismus.
Myslim, ze kvuli odlozeni prebytecneho obleceni nebo jidla k popelnicim nikomu ruce neupadnou.
|
| Sosan | •
|
(2.10.2003 13:32:36)
Jo, přesně jste to vystihla. Jde o to, umět říct "mám, ale nechci vám je dát" (a nemít z toho pak výčitky). A ne říkat "nemám" a příště jít raději jinudy, abych na tu nepříjemnou otázku nemusel odpovídat - nebo dokonce dát, ale pak si říkat, jakej jsem to byl zase vůl.
A nebo samozřejmě dát a mít z toho dobrý pocit, že jsem pomohl. I to se mi občas podařilo.
|
|
|
|
|
| Eva | •
|
(1.10.2003 20:08:49)
Monty,tvoj nazor ma nenechal stat bokom.Charita nejde len zo srdca,charita je komplex dolezitych veci,ako ludom pomahat.Keby to bolo tak strasne jednoduche,ako nam to podavas,museli by zo dna na den zatvorit Fakultu sociologie.Zvycajne ludia,co maju naozaj problemy nestoja na ulici,socialne zariadenia aspon v Europe funguju a dobre.Asocialne typy(ini ako my,inak ako prevychovou na to nepridu.
Je lepsie takymto ludom vtisnut letacik s adresou najblizsieho socialneho centra a nedat im ani korunu.
A priklad?Podporovat opilca?Podporovat narkomana?Prave naopak,dat im do ruky peniaze...ublizujeme im...nechavame ich v istote,zit tymto sposobom aj nadalej...centra charity s personalom na to pripravenym im pomoze viac.
Moj osobny nazor je,ze tito ludia sa ale centram charity z daleka vyhybaju(nemaju chut zmenit svoj sposob zivota,pokial budu mat svoj denny pridel financii..uz na cokolvek...iba z natrcenej dlane na chodniku.Je vsak pravda,je nie je vsetko tak jednoduche,ale ani jeden z nas nema pripravu posudit pripad na ulici a su na to povolani.Nechajme ich robit svoju pracu a mozno zdvihnime telefon a vytocme cislo najblizsej charitativno socialnej zakladne..maju na to iste vhodne metody jednoducho Eva
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)