3.10.2003 22:07:44 sally
O lidech spolecnost obohacujicich a ochuzujicich.
No já myslím, že je to ještě o něčem jiném. Nevím, proč bych měla dávat peníze žebrákům. Jestliže každý den, na stejném místě, na stejné křižovatce vidím stejného chlapa, s dojemnou cedulí o tom, jak je bez práce a bezdomovec, tak necítím potřebu pomáhat. Myslím, že většina těhle lidí má poměrně pohodlný život z citového vydírání těch blbců, co každé ráno vstávají, chodí do práce, poslouchají šéfa a dřepí v kanceláři (nebo stojí u pásů), mezitím, co by se třeba pětkrát raději natáhli v parku na lavičku.
Uznávám, že mezi nimi můžou být lidé nemocní (především psychicky), lidé ztracení atd. - ale myslím, že tohle by zase měl být úkol policie, charity, sociálních pracovníků - aby byli schopni najít lidi, kteří potřebují opravdovou pomoc.
Nedělá mi problém koupit si bezdomovecké časopisy - ne, že bych si dělala iluze, že to dotyční nakonec nepropijí, ale ráda nějak ocením to, že se někdo snaží pro sebe něco udělat - že nežebrá, že se snaží alespoň trochu "pracovat", že se namáhá umýt, že je střízlivý, zdvořilý....
Naprosto souhlasím s tím rčením "dej chudému rybu, nasytíš ho na jeden večer, nauč ho rybařit, nasytíš ho na zbytek života" - myslím, že by se ta dobročinná hnutí v nás měla směřovat právě na to "rybaření" - ne na pohozenou pětikačku, kterou si vykupujeme špatné svědomí.
Odpovědět