Pro SOSANA - varování

Ahoj Sosane,
Protože jsi mým oblíbencem zde na Rodině, ráda bych tě upozornila na jedno nebezpečí. Moje krásná patnáctiletá dcera spolu se svou neméně sladkou kamarádkou budou 15.10.prodávat bílé tužky na pomoc nějaké nadaci pro slepce, její název neznám. Přihlásily se ve škole, pochopitelně ne z nadšení pro charitu, ale aby se ulily z vyučování. Budou se pohybovat pravděpodobně v okolí Anděla v Praze 5. Vyhni se ten den této oblasti. Neumím si totiž představit HROŠÍ KůŽI mužského pohlaví, kerá by odolala jejich dětským očím a koketním úsměvům a aspoň jednu tužtičku si od nich nekoupila. Dcera mi slíbila, že o svých dojmech z charitativní činnosti pak něco napíše.
Ale vážně, já s tebou přece úplně souhlasím. V Praze opravdu člověk přestane mít chuť být altruistou a mít soucit, stačí se dostat na Hlavní nebo Smíchovské nádraží. Tytam jsou časy, kdy jsem přispívala před Vánocemi popelářům, protože se musí hrabat v odpadcích... Máme teď se synem jediného oblíbeného slepého žebráka na Národní třídě, ale toho mají rádi všichni. Ráno ho někdy potkávám u tramvaje v Holešovicích, jak jede "do práce".
A k těm daním. To by bylo na dlouhou debatu. Máš pravdu, že zaměstnanci žádný manévrovací prostor nemají. Ale zaměstnavatelé už ano, jsem z oboru, tak vidím, jak to vypadá. To je však, přesně jak říkáš, obraz morálky naší společnosti a těch, co ji řídí (a které jsme si zvolili).