Multikulturni Vanoce

Ja jsem Ceska, manzel Anglican, ktery ze zacatku moc tolerantni k jinym narodum a zvyklostem nebyl. Ted, po peti letech uz se mu trochu """"rozsirily"""" obzory a chape, ze holt jsme kazdy jiny, kazdy mame sve zvyky a predstavy, kterych se nechceme vzdat.
Zili jsme tri roky v Cechach, kde se nam narodily obe deti. Prvni rok, jeste bez deti, jsme Vanoce jeste nijak neresili, Stedry den jsme stravili u mych rodicu, a po rozdani darecku jsme jeli zpatky domu, protoze jsem byla uz """"hodne""""tehotna a chtela jsem """"svuj"""" klid.
Druhe Vanoce uz jsme resili vic, protoze v Anglii si davaji darky 25., jedi krutu, vanocni puding, vanocni ovocny dort a k tomu spoustu dalsich veci, coz manzel prohlasil, ze se """"svych"""" Vanoc nevzda. Ja jsem take nechtela mit Vanoce jen po """"anglicku"""", tak jsme se dohodli, ze budou Vanoce dvoje - 24. ceske a 25. anglicke.
Letos slavime poprve ve vlastnim dome v Anglii, tak je to zase trochu jine - jsou to prvni Vanoce v nasem.
Jak jsem napsala na zacatku, tak manzel byl hodne proti vsemu, co nebylo anglicke, nechapal, ze nasi maji zahradu, kde pestuji zeleninu a ovoce (vzdyt se to prece da vsechno koupit), a spoustu dalsich veci. Ted mame vlasni zahradu, kde pestujeme ovoce a zeleninu a manzel se rozplyva nad tim, jak je to vsechno chutnejsi a lepsi i pro deti.
Ja jsem si timhle """"nechapacim"""" obdobi prosla, kdyz jsem prijela do Anglie delat au-pair. Taky mi vetsina jejich zvyku, nazoru, to jak delaji """"vsechno jinak"""" nez v Cechach, pripadalo nepochopitelne a vsichni mi pripadali """"blbi"""". Ale po trech letech jsem zacala chapat, proc oni to delaji """"jinak"""", nez jsem to znala z Cech. Ono to tak proste je. Kazda zeme, kazdy narod je jiny, vsude delaji stejne veci trochu jinak, vzdycky jde o to, nesnazit """"predelat"""" vsechny ostatni, ale porozumet jim, protoze ja taky nechci, aby me nekdo predelaval. Ja jsem Ceska, kterou zustanu do konce zivota, to se nezmeni, chci, aby me ostatni respektovali a proto se snazim respektovat druhe a dospel k tomu i muj manzel.
Nema smysl se rozcilovat nad tim, ze ti druzi to delaji spatne a otravovat si tim zivot. Je lepsi si rict, ze je to jejich vec, i kdyz to treba vsechno nechapu, ale oni taky vsichni nechapou, proc my delame nektere veci.
Zivot je o volbe, a ta volba je na kazdem z nas.
Takze ja na Vanoce budu uklizet jako uklizim vzdycky, s detmi si upeceme pernikove chaloupky, protoze je maji rady, na zacatku prosince vyzdobime dum, vecer budeme chodit na prochazky a jasat s prckama nad vyzdobou ostanich domu a budeme se tesit, ze 24. vecer nam darky po veceri (salat a rizky) prinese Jezisek a 25. vstaneme brzy rano, aby jsme zjistili, co nam nadelil Father Christmas, upeceme krutu, bude vanocni puding a vanocni ovocny dort.
A my vsichni budeme radi, ze jsme spolu, mame se radi a jsme zdravi!