| suzann | •
 |
(8.11.2007 14:55:53)
zdá se, že se mi sem nevložily předchozí příspěvky, tak to tady sepíšu ještě jednou a přidám k tomu, jak to máme na vánoce u nás.
Za prvé, že nesnáším Jéžiška, je můj názor na tuto jak někdo řekl "pohádku" - a to snad (doufám!) neznamená, že tu pohádku někomu beru.
Já pečení cukroví a přípravu výzdoby na svátky (i velikonoční) doslova miluju od té doby, co jsem se odstěhovala od našich. Asi si tím malinko připomínám domov, nevím, nechápu, kde se to ve mně najednou vzalo :-). My doma teda velikonoce vůůbec neslavili, byly to "jen" prázdniny, a teď si najednou ráda maluju vajíčka atd. Letos to mám s cukrovím v pohodě, protože jsem momentálně nezaměstnaná a tak už mám něco malilinko napečeno... Loni jsme si pořídili výzdobu v barvě zlaté, letos k tomu chci přidat tmavě fialovou. Hrozně se na to těším. Jinak co se týče uklízení, tak jsme to nikdy nepřeháněli, ono hlavně člověk zjistí, že ať uklidí sebelíp, za dva dny je bordel zase zpátky. Takže klidně vyluxuju, vytřu, ale odtahovat skříně nebo prát záclony nehodlám :-).
Dárky jsme začali nakupovat až teď a zřejmě je budeme mít všechny do konce listopadu. Narvaný krámy taky nesnáším. A ještě poznámka k jedné reakci na můj předchozí příspěvek - to, že jsem ráda, že někdo jiný má z mého dárku radost, je snad NĚCO ÚPLNĚ JINÉHO než nějaká očekávaná vděčnost za dárek, ne?!!! Když jsem napsala, že jsem potěšena radostí těch mnou podarovaných, myslela jsem to asi takto - pod stromečkem leží třeba 50 dárků pro všechny, dotyčný si vytáhne "ten můj" (samozřejmě jaksi vím, že to je dárek ode mně) a já se raduju (pro sebe!!) z toho, jak on má z něj radost. Jde o RADOST Z DÁVÁNÍ, žádnou vděčnost nečekám, protože on se ani nedozví, že to bylo ode mně, a myslím, že to co jsem předtím napsala, tento význam absolutně nemá.
|
| suzann | •
|
(8.11.2007 14:59:58)
oprava.... ne "začali nakupovat až teď " ale UŽ teď :-))
|
|
| DENISA | •
|
(8.11.2007 20:15:43)
Sussan mas na svuj postoj k Jeziskovi samozrejme narok, ale presto....... . Nepamatuji si ze sveho detstvi skoro nic, ale preci jen neco a to vyrazne - jak strasne jsme se tesili na Mikulase, bali se certa a nejvic se samozrejme tesili na Jeziska, diskutovali jak asi vypada, co nam prinese, tesili se jako blazni, predhaneli se, kdo mu napise krasnejsi dopis. A hlavne - jak stasne bylo to zklamani, kdyz nam ho cca v 6ti letech vzali a rekli pravdu. Taky jsme se tesili na darek k narozeninam, o nemz jsme vedeli, ze nam ho daji nasi, ale to nebylo takove. Ten detsky svet fantazie, ty vodnici, strasidla, princezny, certi a andelickove, to, jak to deti dokazi prozivat a uzivat si to, proboha, jak jim tohle nekdo muze uprit? Ja osobne si myslim, ze na tu realitu zivota mame toho casu dost a dost. Takze me tu, realisti, klidne ukamenujte, ale vasich deti je mi lito.
|
| Lizzie | 
|
(8.11.2007 20:21:50)
..za pohádkové postavičky, Mikuláše, čerta a Ježíška se také přimlouvám. Myslím, že jsem poznala, že Ježíšek neexistuje poté, co jsem náhodou objevila zabalené dárky - a vzala to v pohodě. Strašně jsem milovala to vánoční těšení a vyhlížení u okna, zda ho neuvidím ,,přiletět", pak zvoneček apod. Mikuláš už pro mě patřil k Vánocům, takový předstupeň, jako děcko jsem si užívala ten pohled na mumraj v ulicích a těšila se, až na posteli objevím adventní kalendář + dárečky.
No a vodníci, Mikuláši, čerti a princezny? Moc hezké, už proto, že jsem mívala velkou fantazii..a mezi námi, i jako puberťačky jsme si s kamarádkou říkávaly, že existovat Bradavice, hned tam jdeme..:-)))
To už má holt člověk v povaze..
|
| Blanče | 
|
(9.11.2007 7:38:30)
jsme si minulý týden večer "špitaly" s dnes už čtrnáctiletou dcerou. Mimo jiné jsme se bavily o tom, jak to bude na vánoce - máme několik soukromých tradic (od večeře v restauraci na nazdobeném náměstí poslední den školy až po výšlap na kopec nad námi na Nový rok), co budeme letos péct - baví nás to a naštěstí máme i řádný odbyt v mužské části rodiny, do jakých barev budeme ladit výzdobu...Říkala, že se na vánoce moc těší, jen že byly ještě hezčí o to tajemno v době, kdy věřila, že dárky nosí Ježíšek. Když byla v první třídě, přišla s tím, že "kluci říkali, že dárky nosí rodiče". Zamáčkla jsem slzu s tím, že máme další velké dítě a zeptala se jí: "Co myslíš ty?", s tím, že to v klidu proberem. No a náš sedmiletý mudrlant vyhlásil "No, některé dárky ano, já taky dělám dárečky pro vás a babi s dědou, ale ostatní jsou od Ježíška. Můžeš mi vysvětlit, kde byste na to vzali asi tak tolik peněz?". Přiznám se, že jsem vyměkla, nekomentovala a měli jsme další vánoce s tajemstvím. A podle toho, jak na ně dnes vzpomíná, jsem špatně neudělala.
|
| Irena + 3 | 
|
(9.11.2007 8:16:51)
Já taky vzpomínám: na mé Vánoce v dětství, dárky byly od rodičů pod stromečkem, koledy se nezpívaly, slovo Ježíš(ek) bylo tabu, o Půlnoční chodí blázni někam, ..... K tomu celý den máma pekla vánočky, dělala večeři, my jsem zdobili stromek, táta zabíjel kapra a do večera se ještě luxovalo, utíral prach, vytíralo,... Večer unavení zasedli k večeři, pod stromečkem z umělé hmoty ve tvaru drátěných štětek na čištění lahví jsme si rozbalili dárky, museli jsme patřičně hlasitě chválit a při tom mamince se nikdy žádný nelíbil a tak "nadělování" skončilo tak, že se rodiče pohádali, protože mámě se dárek od táty nelíbil, nebo jí byl malý nebo velký....... Píšu to zde jako odstrašující příklad. Do dneška máma nemá ráda Vánoce, nesnáší ten shon, ale sama si ho dělá. Já mám Vánoce ráda, ale až teď. Peču s dětmi dlouho předem, po troškách. Všechno s nachystám den před Štědrým dnem a na Štědrý den už není nic na práci, jen máme vlastní tradice např. v podobě dopolední procházky v lese s partou přátel. A samozřejmě všichni "píšeme" tomu pro mě v dětství zakázanému Ježíškovi. I když letos už i ta nejmladší ví, že je to s tím rozdáváním dárků trošku jinak. :-D Ale to kouzlo, které jsem v dětství neměla, to si teď nahrazuji a nenechám si ho vzít.
Tohle vše jsem nemyslela jako kritiku někoho, jen jako zamyšlení. Protože "zbavit" děti pohádky může možná děti v dospělosti mrzet, ale stokrát horší je, když na Vánoce budou vzpomínat jako na vyšilující rodiče a dny plné stresu. Tak Vám všem tady už předem přeji Šťastné a veselé, nejen Vánoce, ale i tu přípravu předtím...
|
| Veveruše |
|
(10.11.2007 21:36:37)
Mám hodně podobné zážitky z dětství, až na ten umělý stromek a "zakázaného" Ježíška - u nás dárky nosil. Ale ta maminka sedí. Moje máma si taky možná proto loni Vánoce "vyřešila" tak, že je po autonehodě strávila v nemocnici (nezavinila ji sice, ale věřím trochu teoriím o tom, že žádné věci se nedějí náhodou...). Tak doufám, že si z toho vzala ponaučení a už se nebude tak stresovat...
|
|
|
|
|
| suzann | •
|
(9.11.2007 8:14:33)
já ale neříkám, že mě byla upírána jakákoliv fantazie, že nemám na co vzpomínat. Jen to není zrovna mikuláš či ježíšek. Navíc u těch ostatních fantazií jsem nezažila zklamání jako ty, protože třeba různý ty pohádky, princezny atd. prostě zůstaly na úrovni pohádek a nikdy to nikdo nezkazil tím, že by řekl "ale princezny nejsou" - asi něco takovýho teda řekli, ale prostě to zůstalo na tý rovině pohádek a nepatří to do "útlého dětství" s tím, že pak už dítě pochopilo realitu (jako u ježíška) a muselo se s tou fantazií rozloučit.
Nevím proč ti je líto mých dětí. Někdo třeba bydlí v domě, jiný v bytě - měli by všichni majitelé domů vyhlašovat "Nám je těch vašich dětí pouze v bytech tááák strašně líto!!"; někdo má třeba soukromou školu, jiný ne; někdo má ještě babičky a dědy, někdo už ne... atd. To, že moje děti budou mít o jednu pohádku míň (a nezažijí pak zklamání, o kterém tady čtu celkem dostkrát) snad neznamená, že je ochudím o nejdůležitější věc na světě ne?!
Mě by třeba teď mohlo být líto tvých dětí. Nám naši vyprávěli spousta příběhů z Bible, které jsou hodně zajímavé, zvlášť pro dítě. Pamatuju si že když jsme byli hodně malí, hráli jsme rodičům scénky inspirované těmi příběhy. A že jich je! Takže jsme toho měli mnohem víc, než třeba tvé děti.
|
| Lizzie |
|
(9.11.2007 8:34:22)
měli mnohem víc než třeba tvé děti..Co je to za větu, prosím? Nechci se hádat, ale mám pocit, že každý vyjma té klasiky má nějaký další specifický zvyk..
My si scénky z Bible nehráli, ale sjeli se k nám všechny babičky a dědečkové (dokud jsme byli jedinými vnoučaty babči z máminy strany, pak už přijela jen druhá babička, ostatní až o jiných svátcích..) a já si Vánoce vybavuji jako pokoj plný lidí, kdy se nadělovalo, povídalo apod..
Myslíš, že je to fakt nějaké ochuzení?
|
| suzann | •
|
(9.11.2007 8:51:46)
lizzie, to byla poněkud podrážděná reakce na to "je mi líto tvých dětí" - vím, že denisa určitě s dětmi měla zase jiné specifické "pohádky a fantazie", ale to samé platilo o nás, tak nevím proč tady hned předvádí "je mi lííííto tvých dětí" - kvůli ochuzení o jednu pověru/ pohádku? Budou jich mít mnohem víc!! Tak ať si to nechá. To jsou moje pocity k její větě, promiň jestli se tě to dotklo...
|
| Lizzie |
|
(9.11.2007 8:59:06)
Suzann,
v diskusní komunikaci (neboť, co je psáno vyzní trochu jinak než tak, kdyby to bylo řečeno) musí člověk brát věci s nadhledem, ale pravdou je, že toto bylo trošku ostré, ale dobré.
Jak říkám - neodsuzuji to, ostatně by mě zajímalo jak např. řeší vánoční zvyky manželé z různých kultur, ale přece jen jsem na Vánoce tak trochu zatížená, tak svou komunikaci vyostřuji též.
O.K. - Být a nechat být:-))
P.S: Jídávali jsme k vánočnímu obědu vin(n)ou (nevím, jak se to píše) klobásu a dost lidí tento fakt také snášel těžce, prý maso o Vánocích? Takže tak..jednou se mi z ní udělalo nevolno (jaksi jsem si ji neopekla), rodina je solidární, teď jíme kubu:-)
|
|
| DENISA | •
|
(9.11.2007 16:45:23)
Sussan, jak uz jsem psala, ja ti tvuj nazor neupiram. Jen si precti poradne prispevek Ireny.
|
| suzann | •
|
(9.11.2007 17:24:36)
???
co na to říct? Snad jen - já NEJSEM Irena...
|
|
|
|
|
|
| Veveruše |
|
(10.11.2007 21:29:59)
Já jsem teď v situaci, že syn bude poprvé víc chápat Vánoce (teprve teď mi dochází smysl rčení, že má někdo z něčeho "třetí Vánoce" - jsou mu totiž 2 roky a budou to jeho třetí:-) a pořád ještě nevím, jak se s Ježíškem vypořádat. Syn má obrovskou fantazii a rozhodně ho v tom chci podporovat. Jenže se právě moc bojím, aby jednou nebyl, stejně jako Vy, strašně zklamaný, až se dozví pravdu. Navíc mám jako "nevěřící v Ježíše" (věřím v cosi jako boha a v to, že Ježíš existoval, ale dál jsem se nedostala, navíc jsem teď četla dost zajímavou knihu o Ježíšovi, která zpochybňuje, že by Ježíš mohl být skutečně boží syn; věřím tedy pouze v historický význam Ježíše) problém, jak synovi později vysvětlit, proč jsme mu "lhali" o Ježíškovi (já sama jsem také psala Ježíškovi a měla ráda to kouzlo kolem Vánoc, ale byla jsem dost překvapená, když jsem zjistila, že mi rodiče lhali). Je mi jasné, že pokud se dětem v křesťanské rodině vysvětlí náboženské pozadí, určitě pak pravdu o tom, že dárky nenosí Ježíšek, přijmou líp. Momentálně to zatím řeším mlžením - říkám jen, že dárky budou pod stromečkem. Ale nevím, co bude po Vánocích, syn se totiž pořád ptá, od koho co má (vůbec nevím proč, ale dělá to už asi pů roku). Navíc se bojím, abych se, pokud mu nakonec budu lhát o Ježíškovi, neprořekla - o řadě dárků, které dostal v minulosti k Vánocům, jsem mu, když se ptal, řekla, od koho je má doopravdy a na Ježíška jsem si ani nevzomněla (pamatuji si navíc, co má od koho, ale ne, zda to dostal k Vánocům, narozeninám či svátku). Měl někdo podobný problém a poradí mi, co s tím?
|
| Lizzie |
|
(11.11.2007 9:08:34)
Hanko,
já bych to nerozebírala do detailu, mám pocit, že dítě se s tím vypořádá dobře. Jinak takové ,,zjemnění"..- když jsem byla v mezidobí Ježíšek/rodiče, věřila jsem, že Ježíšek nosí dárky jen dětem (a jako školačka je rodičům kupovala..), pak jsem našla dárky, nějak tak to vyplynulo samo.
Nechci ti nějak extra radit..ale mám pocit, že Ježíšek k dětství patří:-))..Jinak já ho měla zafixovaného ne jako dětátko, ale průsvitného pána, co létá..Vánoce slaví i ateisté, ten příběh o Betlémě apod. je krásný..a pokud seš nevěřící zkus ho podat ,,jen" jako příběh..prostě tradice, naše kultura.
Přeji, ať si užiješ krásné Vánoce, s těmito prcky je to fajnové..
|
|
| DENISA | •
|
(12.11.2007 23:08:07)
Hanko, ja bych z toho takovou vedu nedelala. Znas snad nekoho, kdo zavrhl sve rodice proto, ze mu v detstvi hlali o Jeziskovi? Ano bylo to pro me take zklamani, kdyz mi netaktne deti ve skole vmetli do obliceje, jak jsem blba, kdyz verim, ale rozhodne jsem to nechapala tak, ze mi rodice lhali. Asi bych jim zpetne daleko vice zazlivala, kdyby se chovali jako rodice Ireny a o Jeziska by me ochudili uplne. Ve veku, kdy se dite dozvi pravdu, uz je schopne pochopit i vyklad rodicu, proc si hrali na Jeziska.
|
| Ráchel, 3 děti | •
|
(13.11.2007 8:08:47)
Tak u mého manžela doma (je z věřící rodiny) si na "Ježíška" nehráli - což neznamená, že neslavili Vánoce, jen prostě jinak, než je tady v krají "zvykem". Nikdy to rodičům nezazlíval, právě naopak. Takové ty řeči, že tím rodiče své děti o něco okrádají apod. dost nesnáší :-)
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)