Mám z mého pohledu "lhát" o Ježíškovi?

Já jsem teď v situaci, že syn bude poprvé víc chápat Vánoce (teprve teď mi dochází smysl rčení, že má někdo z něčeho "třetí Vánoce" - jsou mu totiž 2 roky a budou to jeho třetí:-) a pořád ještě nevím, jak se s Ježíškem vypořádat. Syn má obrovskou fantazii a rozhodně ho v tom chci podporovat. Jenže se právě moc bojím, aby jednou nebyl, stejně jako Vy, strašně zklamaný, až se dozví pravdu. Navíc mám jako "nevěřící v Ježíše" (věřím v cosi jako boha a v to, že Ježíš existoval, ale dál jsem se nedostala, navíc jsem teď četla dost zajímavou knihu o Ježíšovi, která zpochybňuje, že by Ježíš mohl být skutečně boží syn; věřím tedy pouze v historický význam Ježíše) problém, jak synovi později vysvětlit, proč jsme mu "lhali" o Ježíškovi (já sama jsem také psala Ježíškovi a měla ráda to kouzlo kolem Vánoc, ale byla jsem dost překvapená, když jsem zjistila, že mi rodiče lhali). Je mi jasné, že pokud se dětem v křesťanské rodině vysvětlí náboženské pozadí, určitě pak pravdu o tom, že dárky nenosí Ježíšek, přijmou líp. Momentálně to zatím řeším mlžením - říkám jen, že dárky budou pod stromečkem. Ale nevím, co bude po Vánocích, syn se totiž pořád ptá, od koho co má (vůbec nevím proč, ale dělá to už asi pů roku). Navíc se bojím, abych se, pokud mu nakonec budu lhát o Ježíškovi, neprořekla - o řadě dárků, které dostal v minulosti k Vánocům, jsem mu, když se ptal, řekla, od koho je má doopravdy a na Ježíška jsem si ani nevzomněla (pamatuji si navíc, co má od koho, ale ne, zda to dostal k Vánocům, narozeninám či svátku). Měl někdo podobný problém a poradí mi, co s tím?