19.8.2007 11:47:14 Repulsion
Re: Ateismus = náboženství?
Promiň, ale tohle:
„Problém je, že stejně tak můžu říct, že demokratické zřízení nemá v současné společnosti místo, protože demokracie může za invazi v Iráku a jiné další války, za nástup Hitlera k moci a jeho vzestup, za otroctví v Americe apod.“
Je už docela slušná demagogie. Navíc to není pravda. Kupříklad za nástup Hitlera k moci rozhodně "nemůže demokracie" - těch faktorů bylo samozřejmě více, ale své tam sehrál kupříkladu komunismus (a strach z komunismu). A otroctví v Americe vzniklo už za feudalismu... Kdybys napsala, že za něco z toho může kapitalismus, už bych částečně v určitém ohledu souhlasil... Každopádně rozdíl je v tom - a jistě ho sama vidíš a chápeš - že jak demokracie tak třeba kapitalismus jsou jisté systémy, ve kterých se uplatňují různé síly - nejsou to nějaké rigidní struktury s jednotnými pravidly a jednotným vedením - což organizace, jako třeba katolická církev, jsou...
Jinak proč jsem ateista, to je velice jednoduché - rozum u mě převažuje nad emocemi. Takže i když pociťuji stejnou existenciální nejistotu a musím se stejně vypořádávat s vědomím vlastní smrtelnosti, otázkou smyslu života apod., tak nevítězí moje přání, ale logická úvaha. Bůh je pro mě příliš absurdní představa a nevidím pro něj v současném světě opodstatnění. Navíc je tam spousta "proti" - už jsem psal o tom, jak se mi jeví Bůh, jak je popsán ve Starém zákoně - jako poněkud chaoticky a dost často velice krutý pantáta, který rozhodně není "vševědoucí" (nejdřív stvoří "člověk k obrazu svému" - a pak je s ním nespokojený a chce ho utopit..., schválně "zatvrdí faraónovo srdce", aby ten Židy nepropustil a on mohl sesla sedm ran egyptských... a tak bychom mohli pokračovat do alelujá...)
Dále třeba - když tedy Bůh stvořil svět a člověka, proč stvořil tolik zbytečného utrpení? Nevyléčitelné nemoci, přírodní katastrofy apod.? I kdybych existenci někoho takového připustil, tak to v mých očích rozhodně nebude sympatický brach...
Pokud jde o křesťanství, tam se mi jeví jako totální nesmysl princip trojjedinosti Boha (který ovšem v původním křesťanství nebyl). Ale i bez té trojjedinosti je to s tím vykoupením dobrá motanice - tak Bůh jaksi počítá lidem hříchy (proč vlastně?)... pak, aby jim mohl odpustit, jim pošle svého syna, který kvůli tomu musí zemřít na kříži, ale Bůh ho pak stejně oživí (co je v tom za logiku)? Navíc, když se do toho zamíchá ta trojjedinost, je tím synem vlastně Bůh sám (fakt nechápu, v čí choré lebce tento nápad vznikl...ne nadarmo bylo v té době hodně křesťanů proti, ale měli holt smůlu...)
A mohli bychom pokračovat ještě hodně dlouho - třeba o tom, jak se vlastně do křesťanství dostal satan a jak je nevyjasněný jeho vztah k bohu... (ve Starém zákoně je satan boží syn: „Nastal pak den, kdy přišli synové Boží, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan“ - ovšem, co jsou to zač, ti boží synové? Kde vzal Hospodin syny? Je o nich zmínka ještě zde: „Když se lidé počali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští,
jak půvabné jsou dcery lidské, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo.
Hospodin však řekl: ""Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let.""
Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.“ Rčení "Neboť Bůh tak miloval lidi, že dal syna svého jediného..." se jeví jako nonsens... a proč neměl Bůh také dcery?)
Odpovědět