17.8.2007 10:07:45 Irena + 3
Re: Irenko
Již dávno umřel můj tchán, já ho měla moc ráda, on měl moc rád mé syny, blbnul s nima, hlídal, prostě super děda. Umřel ale, když jim bylo mecelých 3 a 5 let. Ti dnes již 15 a 13-ti letí kluci už o smrti se mnou tak často nemluví, jako dřív. Za to naše nejmladší (8 let) mě meustále dostává a slzy vhání do očí, když znenadání třeba řekne: "Maminko, jak můžu ukázat dědovi Edovi vysvědčení? Maminko, líbilo by se dědovi, že umím .... ?" A končí slovy, že ho má moc ráda a že on na ni kouká a že ji má taky moc rád. Že to prostě ví a tečka. Poprvé, když to říkala, přecházela mě až husí kůže po tělě, jelikož se narodila až 3 roky po dědově smrti.Ale mám z toho radost.
Taky mě nedávno dostala větou, že kdybych umřela, tak rychle umře taky a bude v nebi zase spolu. Vyhrkly mi slzy, myslela to určitě dobře, ale pak jsem jí to musela vysvětlit, vymluvit a hlavně ji uklidnit, že já brzo neumřu, že si počkám na vnoučata.
Já dětem vždycky v souladu se svým názorem říkala, že někdo věří, že po smrti bude to a jiný ono. A Irenka si sama vybrala, že po smrti je nebe a ti na nebi nás teď hlídají. :-) Takže mě vlastně uklidňuje malá dcera, třeba když jsem před rokem byla hodně smutná po úmrtí mého dědy. Jen si dnes říkám, že jsem ji asi měla vzít s sebou na pohřeb. Máte na to nějaký názor?
Odpovědět