Re: reakce na reakce k zaječici

Michaelo, tady se rozpoutala diskuse o "silných" a "slabých". Ano, souhlasím, ne každý má možnost či schopnost zacházet rozumně s prostředky, které má (nemyslím jenom finanční). Velmi podporuji pomoc těm, kteří to skutečně potřebují. Jednak s tím souhlasím, a také z mých nemalých daní a pojištění plyne značná část prostředků na tuto podporu. Co mi na tom ale strašně vadí je to, že velká část těchto prostředků je rozdělována plošně, bez ohledu na to, jestli je to nutné nebo ne. Proč proboha má dostávat rodičovský příspěvek a porodné každý? Proč moji kamarádi, kteří jezdí každý rok v létě na dva týdny k moři a čtyřikrát za zimu na hory, dostávají rodičovký přídavek? Já chápu, že je velmi těžké někde stanovit hranici té "potřebnosti", ale tady je nastavena a KONTROLOVÁNA velmi špatně. Stát peníze na tyto výdaje nebere z ničeho, bere je ze svých příjmů, a že bere moc, dokazuje vzrůstající deficit veřejných financí. Nemám žádnou podrobnou znalost státního rozpočtu ale řekla bych, že zdroje příjmů jsou dost omezené - daně, cla, pojištění, něco z EU či odjinud ze zahraničí, privatizace, příjmy z ostatních činností. Zprivatizováno je takřka všechno, z EU něco málo dostaneme, takže pořád nám tam zbývají ty daně a pojištění. A mě prostě vadí, že moje daně a pojištění stát rozfrcává, jako by neviděl dál než jeden rok. Paradoxně jsem si v jednom období platila sociální pojištění a z něj dostávala rodičovský příspěvek, i když jsem ho vůbec nepotřebovala. A je mi líto, že tímhle stylem moje dítě (možná i děti) budou za třicet let v ekonomice, která bude daleko horší, než je ta dnešní, a že to "silnější přežije" bude platit daleko více, než dnes. O tom, že bych ze svých lehce nadprůměrných příjmů měla za třicet let nadprůměrný důchod si můžu nechat jenom zdát - takže budeme odkázaní na úspory (případně na příjmy dítěte). Co bude za třicet let dělat paní z kasy z Delvity? Bude asi krutě chudá. Tohle ale není možné řešit za třicet let - to by se mělo řešit teď.