Re: Příspěvek státu...

Ano, všichni se musí být zodpovědní sami za sebe, jsem asi typický pravičák, ale do plynu nikoho neposílám. Jsou totiž opravdu sociálně potřební, ale těch je doopravdy jen pár. Ostatní jsou požírači sociálních dávek,které já živým prostřednictvím daní. A taky Státní správu. Mě vadí ta natažená ruka a státe dej. A kdo živý ten stát-my co pracujeme,co jsme zaměstnanci, protože tam jsou daně naprosto průhledné. Když jsm si spočítala, kolik jsem odvedla státu, tak se mi zatmělo před očima. A viděla jsem ten X rodin, které živým a ani párem volů je nepřinutí nikdo pracovat.A ještě příspěvek na botičky. Když žena zůstane z dětmi dobrovolně v domácnosti, stará se o teplo rodinného krbu,( neznevažuji-každý máme jiné priority), tak proč já mám doplácet na její dobrovolné rozhodnutí? Když se s manželem dohodli, že matka zůstane doma z dětma, tak jí prostě musí ten chlap uživit a musí se o to postarat ten chlap!!!!!!!!!!!!!Ne stát. Nemluvím o postižených dětech vyžadujících celodenní péči, tam bych naopak takové rodině dala tolik, kolik dává stát ústavu, ve kterém je to eventuálně hospitalizované. Je jasné, že takováto matka pracovat nemůže i kdyby chtěla. A navíc ta domácí péče je levnější a lepší než v ústavu.
P.S. Nejlépe se vychovává cizí dítě, aneb každý si myslí, že jeho výchova je nejlepší. Každý prostě dělá pro své dítě to, co si myslí, že je nejlepší. Někdo má rád holky a jiný vdolky. Kolik má kdo dětí a jak je kdo vychovává je čistě soukromá věc, nikoho neodsuzuji. Pouze pokud dítě vychováváte s nataženou rukou, státe dej a další požírače sociálních dávek.
Za sebe musím říct, že bych měla raději menší daně, živila jen státní správu ( redukovanou), a se zbytkem bych si hospodařila jak uznám za vhodný.Když si našetřím na penzi, tak jí budu mít, když ne, tak nebudu. Je to moje svobodné rozhodnutí. Budu si platit zdravotní pojištění, budou mě léčit, nebudu-poskytnou mi jen základní ošetření. Je to moje tělo a já si s ním můžu dělat co chci.