| Klára | •
 |
(7.2.2006 12:19:35)
Nezlob se na mě, Vladane, ale na co by ještě neměl stát přispívat? Odkud ty prachy asi bere? Z našich vys. daní. Platím velké zdrav. pojištění a stejně si nadstandard musím ještě zaplatit. Nelíbí se mi taková politika a vůbec ne smýšlení takových lidí jako ty. Mělo by to být jako v USA. Ať se každý snaží sám. Z vys. daní pak platíme několik těch, co nechtěj makat a ještě čekají na ohromnou pomoc ze všech stran. K botám- děti by dle mě neměly nosit boty po jiných, protože každá nožička je jiná a vytvaruje si botu sama. Maminy chtějí ušetřit, ale mohou ml. dítěti nožičku deformovat.
|
| ilaris | •
|
(7.2.2006 13:20:58)
Jenže je tu otázka, zda mají děti v dnešní době zničené nohy tím, že je nosí po někom, nebo tím, že nosí nekvalitní obuv (např. z tržnice). Chtělo by udělat průzkum u lékařů, kam chodí děti s problémy nohou, a zeptat se jejich maminek na obuv, kterou dětem pořídili. Možná by se zjistilo, že většina těchto dětí nosila boty nové, ale koupené na tržnici. Takže vůbec nemusí být pravda, to co se nám tady snaží někdo namluvit, tedy že jsou za každou cenu nutné nové boty.
A to, že jsou boty kožené, vůbec nic nevypovídá o kvalitě. Na jaře nechám radši malého běhat v kvalitních značkových teniskách ze syntetiky než v tvrdé kožené obuvi.
Od známé jsem zase dostala málo používané botičky jednoho evropského výrobce kvalitní dětské obuvi, které byly dělané z přírodní gumy...
|
|
| Vladan | 
|
(7.2.2006 13:27:14)
Kláro, nezlob se, ale situace v USA je poněkud jiná než situace u nás. Nejedná se mi ani tak o výši platů jako o to, co si můžou američané odepsat z daní. V podstatě cokoliv. Jejich daně jsou tudíž proti nám docela nepatrné.
Nechtěl jsem působit jako vyžírka. Ale pokud se léčí dítě s nemocí či poruchami, způsobenými špatnou obuví, je pak péče několikanásobně dražší. Otázkou je, zda u praktických lékařů na toto téma někdo s maminkami hovoří. Co mám zkušenosti v okolí (bydlím na vesnici), na kvalitu obuvi se příliš nehledí.
Rozhodně by sociálně slabým rodinám víc pomohl příspěvěk na obuv než například tisícovka na prvňáčka. Pomůcky totiž nové být nemusí.
|
| Líza | 
|
(7.2.2006 13:34:39)
Fakt nemusí být nové pomůcky? Může jít do školy se starýma vymatlanýma vodovkama, s pokreslenýma čtvrtkama, sešitama po starším bráchovi z první třídy? A ty přezůvky a obuv na tělocvik bude teda taky mít staré... fakt nepotřebuje prvňák nový pomůcky?
Vladane, ty jsi šprýmař.
Hele, a co tohle: podvýživa taky vede ke zdravotním následkům, které se těžko léčí. Co kdyby stát začal dětem platit jídlo, aby se nestalo, že budou podvyživené?
:-D
|
|
| Klára | •
|
(7.2.2006 14:03:41)
To vše vím, já jsem kritizovala situaci u nás. Boty ani nic jiného na tržnici bych nekoupila. 1000 Kč na pomůcky bych neschválila, stejně tak jako vyšší porodné. Budou to zneužívat hlavně soc. slabší a nepřizpůsobivší spoluobčané, kt. to budou brát jako snadný přivýdělek, odložených dětí dle mě přibyde, bohužel. Proč by měl stát lidem furt pomáhat? Ať se vzchopí sami, nebo ať se uskromní a ušetří. Ten socialismus nadělal větší škody spíš v myšlení lidí- ne a ne si zvyknout něco dělat, ale stále čekat a natahovat ruku.
|
| Gábina syn 5 let | •
|
(7.2.2006 17:04:41)
K botičkám nic nového, podobná beseda tu byla tak rok zpátky. Co člověk, to názor. Můj syn měl vždy boty nové, tak 2páry na sezonu, zdravotně nezávadné, a nejenom boty se žirafou. Na obrázcích u článku jsou boty i jiných výrobců. Po použítí šli do popelnice, ani sociálně slabším rodinám jsem je nedávala. To si radši sama koupím jedny boty na sezonu, a zbytek dám na synovi, než mu kupovat ojeté, nebo na tržišti.
Ale, nechtěli by jste zkusit jít žít do Kibucu? ( Stát Izrael, jsou to osady, kdy v šedesátých letech zavedli komunismus v praxi, každému dle potřeb. Dneska už vědí, že to nefunguje.
Co by jste chtěli: Co nejnižší danně, příspěvek na boty, pastelky, bohatě placenou mateřskou, vysoké porodné, příspěvek na bydlení, jídlo, dovolenou, lázně,přídavky na děti, bydlení zadarmo, bezplatné školky , jesle.....? A kde má na to ten stát brát ? Kdy konečně pochopíte, že každý je zodpovědný sám za sebe a musí se spolehnout jen sám na sebe? Když chci dítě, tak si to musím naplánovat, něco našetřit , nebo musí si musí chlap vzít vedlejšák a ne mít nataženou ruku a státe dej.A dneska si snad člověk pobírající mateřský příspěvek může neomezeně přividělat! Nebo je taky ještě možnost, dát dítě do děcáku, stát se o něj postará, Vás to nebude stát ani korunu, a když mu pošlete jednou měsíčně pohlednici, tak vás ani nezbaví rodičovských práv. A ještě dostanete 17 200Kč porodného.
|
| Líza |
|
(7.2.2006 17:22:09)
Gábino, :-))).
|
|
| Michaela | •
|
(7.2.2006 18:08:36)
Ahoj, jen jsem chtěla vyjádřit své vlastní pocity. Skoro denně chodím na rodinu, ale někdy - a to třeba zrovna teď, je mi z vás smutno. Jakoby jste neměli v sobě trochu empatie, porozumění i pro jiné lidi než jste vy a váš životní styl. Tady jen slyším, ať se každý stará sám, ať je to jak v USA, kdo je sám k sobě zodpovědný, ten něčeho dosáhne, jiní ať nic nežádají. Vám by třeba nevadila ta masa nejchudších lidí na amerických předměstích? To by jste si přáli také u nás? Já nejsem pro to, aby stát podporoval vše, ale z té neustálé sílící liberalizace je mi smutno a všechno ve mě vře. Nechci komunismus, nechci ani liberalismus. Solidarita s jinými než jsem já, s těmi co potřebují podat pomocnou ruku. Ve společnosti nemáme stejné šance. Je rozdíl jestli se děcko narodí rodičům s minimální mzdou a ve špatném sociálním prostředí nebo někomu jako jste vy? Vy víte koho dítě bude zodpovědnější ke svému životu. Ale ptáte se taky proč? Možná že jo, to já nevím. Jen vím, že silné dítě se může vyhrabat i z ne ideálního prostředí, ale co ty děti, které zkrátka nejsou tak silné, které třeba nemají tak vysoké IQ, které mají slabší CNS, které... Proto si myslím, že chtít aby se každý staral jen o sebe a byl každý zodpovědný sám k sobě je stejná hloupost jako to, aby stát platil vše za nás.
Třeba Vladan měl na mysli jen to, aby se ze sumy sociálních dávek vyčlenila poukázka, která by byla na boty - z obchodu.
Zkrátka dle mě má každé dítě právo na zdravé nohy, přestože má rodiče, kteří si to nechcou či nemohou uvědomit. I takoví rodiče jsou lidé.
|
| Líza |
|
(7.2.2006 18:14:03)
Michaelo, kdes to vzala, že liberalizace sílí? Podívej se na ty šílené populistické kroky vlády, která slibuje a rozdává a přitom na to nemá. Jednoho dne prostě ten stát zkrachuje a pak nebude pro nikoho, ani pro ty opravdu potřebné.
Pokud jde o poukázky na boty z obchodu, tak jednak ti opravdu nejpotřebnější mají dávky, z kterých ty boty můžou koupit, a jednak - dobře: potřebujeme mít zdravé nohy, budem mít zadarmo kvalitní boty. Potřebujeme mít dost vitamínů, budem mít zadarmo ovoce. Potřebujem mít lepší odolnost proti nemocem - budem jezdit zadarmo k moři. Potřebujem mít u toho moře zdravou a nespálenou kůži - dostanem zadarmo krém s ochranným faktorem. Potřebujem, aby nám v zimě nebyla zima, budem mít zadarmo bundy z dutých vláken.
Co blbneš, co svět světem stojí, živit a šatit děti bylo úkolem jejich rodičů.
|
| Michaela | •
|
(7.2.2006 18:35:59)
Můj názor, že liberalizace sílí je asi prostředím, ve kterém se pohybuji. navíc stejně to vypadá že vyhraje ODS - což je vlastně liberální strana - ale to je diskutabilní.
S tou poukázkou jsi mě asi nepochopila. Já to myslela jako konkrétní poukázku na dané zboží. To je jedna z mála věcí co se mi v USA líbila. Zkrátka sociální dávky z části peněžité, z části jako konkrétní poukázky na produkty. Př. fiktivně = soc dávky celkem 5 tisíc. Z toho 3 tisíce v penězích + poukázky například 3 x týdně litr mlíka, jednou za dva týdny rybičky v konzervě, cereálie, ...popřípadě na boty (třeba jednou za čtvrt roku?)
Takové poukázky jsou např. v USA. SAma jsem se s nimi setkala. Sice omezují svobodu volby a snižují osobní zodpovědnost, ale můj názor je , že jsou dobré. Aspoň peníze z daní nejdou na cigára a chlast, ale opravdu se dostanou k dětem.
|
|
| Martin, tři děti | •
|
(25.3.2006 23:33:38)
Konečně rozumnej příspěvek, obdivuji, že to sem také někdo napíše !!!
|
|
|
| zajecice1 | 
|
(7.2.2006 18:43:15)
Miso ja s Tebou souhlasim protoze znam spoustu lidi,kteri na to opravdu nemaji ja bych tem chytrakum treba jako je Liza prala aby s tech par penez zila aspon 3.mesice.To bych chtela videt jeji reakce.Kazdy za to nemuze ze nema praci a ma maly prijem tak jde a koupi boty u vietnamcu nebo od nekoho dostane.Nikdy nevite jak muzete dopadnout Vy.Takze Miso mam s toho taky smutny pocit jak nekdo hned nekoho odsoudi,kdyz navrhne,aby stat dotoval boty.
|
| Líza |
|
(7.2.2006 18:49:07)
Zaječice, Míša, jak se ukázalo, nic takového nenavrhovala.
Jinak, pokud jde o ty chytráky, kteří nevědí, co to je nemít peníze, tak tě ujišťuju, že nevíš, co mám z finančního hlediska za sebou, a s kolika, resp. téměř nikolika penězi jsem kdy v životě musela vyjít, mj. i když už byly děti na světě. tak si můžeš chytráky nechat od cesty. Já vždycky na ty boty z DPK za 500 uškudlila, na rozdíl od jiných matek, které koupily patery v sekáči ošlapané, mělo moje dítě jen jedny. Kdyby mu ale třeba rychlejc rostla noha, holt bych nakoupila to, na co mám. Rozhodně bych ale nešla někam vykřikovat, že ty lepší boty mi má někdo dotovat.
|
|
| Lída+2 | 
|
(7.2.2006 19:12:50)
Zaječice o vietnamcích jsme psala já.
a taky mám za sebou něco jako,vyžít 1/2roku z mateřský a manžel bez platu neboj taky znám co je když zaměstnavatel neplatí výplatu. Ale Luk měl fakt boty z žirafou.Protože jsem se snařžila na to uškudlit a uškudlila.
Jinak když potřebuju botku na písek do školky tak jsem v září došla.:-(na 2měsíce to stačí.ale na jaře néé koupím něco..
|
| Michaela | •
|
(7.2.2006 19:24:58)
Jejda, zase se tu jde po slově. Myslím si že to nebylo jasně napsáno a pochopeno. Ono tu nejde tak samo o málo peněz, protože pokud se jedná o lidi rozhodné, zodpovědné, silné, .... (jako rozumíte mi?) tak i takoví koupí děcku takové boty. Ale tu je řeč o lidech ze sociálně slabého prostředí a to není synonymum málo nebo minimum peněz, i když je to jedna z charakteristik takových lidí. To není ekononomicky slabí - jako jesi třeba byla ty Lízo, ale sociálně slabí (tzn. váže se k tomu IQ - všechny jeho složky, vzdělání, ne/zaměstanost, prostředí...)
Je jasné, že i oni by mohli nějak na ty boty (nebo jiné věci) ušetřit, ale oni to nezvládnou, neumí, nemůžou... o těchhle lidech je myslím řeč.
Zaječice to možná špatně napsala a myslela taky tak (a nebo možná ne) ale každý si snad dokážem takovou rodinu představit. Teda doufám
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(8.2.2006 10:58:27)
Michaelo, tady se rozpoutala diskuse o "silných" a "slabých". Ano, souhlasím, ne každý má možnost či schopnost zacházet rozumně s prostředky, které má (nemyslím jenom finanční). Velmi podporuji pomoc těm, kteří to skutečně potřebují. Jednak s tím souhlasím, a také z mých nemalých daní a pojištění plyne značná část prostředků na tuto podporu. Co mi na tom ale strašně vadí je to, že velká část těchto prostředků je rozdělována plošně, bez ohledu na to, jestli je to nutné nebo ne. Proč proboha má dostávat rodičovský příspěvek a porodné každý? Proč moji kamarádi, kteří jezdí každý rok v létě na dva týdny k moři a čtyřikrát za zimu na hory, dostávají rodičovký přídavek? Já chápu, že je velmi těžké někde stanovit hranici té "potřebnosti", ale tady je nastavena a KONTROLOVÁNA velmi špatně. Stát peníze na tyto výdaje nebere z ničeho, bere je ze svých příjmů, a že bere moc, dokazuje vzrůstající deficit veřejných financí. Nemám žádnou podrobnou znalost státního rozpočtu ale řekla bych, že zdroje příjmů jsou dost omezené - daně, cla, pojištění, něco z EU či odjinud ze zahraničí, privatizace, příjmy z ostatních činností. Zprivatizováno je takřka všechno, z EU něco málo dostaneme, takže pořád nám tam zbývají ty daně a pojištění. A mě prostě vadí, že moje daně a pojištění stát rozfrcává, jako by neviděl dál než jeden rok. Paradoxně jsem si v jednom období platila sociální pojištění a z něj dostávala rodičovský příspěvek, i když jsem ho vůbec nepotřebovala. A je mi líto, že tímhle stylem moje dítě (možná i děti) budou za třicet let v ekonomice, která bude daleko horší, než je ta dnešní, a že to "silnější přežije" bude platit daleko více, než dnes. O tom, že bych ze svých lehce nadprůměrných příjmů měla za třicet let nadprůměrný důchod si můžu nechat jenom zdát - takže budeme odkázaní na úspory (případně na příjmy dítěte). Co bude za třicet let dělat paní z kasy z Delvity? Bude asi krutě chudá. Tohle ale není možné řešit za třicet let - to by se mělo řešit teď.
|
|
|
|
| Dadalinka+Miška2/04aOndra9/05 | 
|
(8.2.2006 21:58:38)
Nevím, nevím, co vám mám napsat. Na jednu stranu souhlasím s tím, že by stát rozhodně neměl přispívat na boty a pod, ale na druhou stranu já jsem ráda, že se například porodné zvyšuje. Nebudu mluvit o tom, že soc.slabé skupiny to budou zneužívat, do toho nevidím. Ale lidem, kteří se u nás normálně živěj a mají menší než průměrný plat, to určitě pomůže. Nesnáším řeči, že každý se musí postarat o to, aby měl jen na ty nejkvalitnější a nejdražší věci. Copak se musíme stydět za to, že si "normálně" vyděláváme? Měla jsem slušné zaměstnání, ale rozhodně jsem si nemohla dovolit vše ani bez dětí. Na dovču jsme sice ušetřili, ale museli jsme si zase otrhnout od jinud. Nyní šetřím na všech stranach, tak, aby to děti moc nepocítily, ale botičky aspoň některé syn podědí po sestře. Sice po přečtení takového článku z toho radost nemám, ale kupovat min. 12-ctery boty ročně, na to opravdu nemám. Kupuji jeno kvalitní boty a proto doufám, že z toho malý nic nebude mít. Ani se nestydím za to, že nakupuju i nějaké oblečení v sekáčích, aspoň pak můžu koupit nové kvalitní boty.
Jen chci říct, než začnete odsuzovat, trochu se zamyslete.
|
|
|
|
| Vladan |
|
(7.2.2006 18:59:50)
Nedávno jsem v diskuzi o nedonošencích rozpoutal proti sobě vlnu nevole, když jsem napsal, že rodiče by se měli zamyslet, zda mít děti, když trpí nějakou dědičnou vadou. Vrhly se na mě matky - alergičky, astmatičky, celiatičky a já nevím které ještě, že jsem v podstatě Hitler a bojuju za čistou rasu a měl bych se stydět a jsem hnusák největšího kalibru. Já měl přitom na mysli hlavně budoucnost těch dětí, které dostanou od života na začátku špatné karty. A byl jsem za nelidu.
A Gábina tady v podstatě propaguje, když čtete mezi řádky, že děti by měli mít jen ti, co si je můžou dovolit. A pokud mají nízký příjem - otec na vedlejšák, matka ať si přivydělává při mateřské! Žádný soucit. A opět se nikdo neptá, co vyroste z dětí, které sice mají finanční zabezpečení, ale nemají rodiče - protože ti jsou neustále v práci. Pokud na dítě nemáš - dej je do děcáku! Je mi jasné, že to bylo psáno ironicky, ale je mi z toho smutno.
Z toho, že si lidi myslí, že všechno jde, když se člověk snaží...a neuvědomují si různé životní překážky (invalidní důchod jednoho z partnerů, nedostatečná kvalifikace a tudíž nízký příjem na hranici životního minima). Prostě tacoví lidi nejsou! A pokud jsou, nemají právo žít.
Gabrielo, nevím, jestli je Váš přístup ten nejlepší....
|
| Gábina syn 5 let | •
|
(7.2.2006 20:31:15)
Ne netvrdím, že děti by měli mít jenom bohatí, vadí mi jenom natažená ruka, a státe dej....a bere se to jako naprostá samozřejmost.
Stát zbankrotuje, a že stát může zbankrotovat, to už je dneska dokázáno, když zbankrotovala Argentina. Až se to tady stane, tak budeme chodit naboso všichni.
|
| Zuzana + kluk04 + holka06 | 
|
(7.2.2006 22:44:14)
Stát nepochybně zbankrotuje kvůli malým potřebným capartům a jejich rodičům. Dívej se občas na zprávy a možná pochopíš, kvůli komu zbankrotuje náš stát.
Já si teda taky nemyslím, že by měl stát přispívat na dětské botičky, v tom máme stejný názor.
Ale na začátku diskuse se mi nelíbila tvoje věta o tom, že: „Po použití šli (mluvilo se o botách, takže boti) do popelnice, ani sociálně slabším rodinám jsem je nedávala...“.
A proč? Ty nevíš, že existují chudé rodiny, samoživitelky a jiné, kterým by se značkové botky po jednom dítěti dost hodily?
|
| Gábina syn 5 let | •
|
(8.2.2006 0:08:08)
Boty řadím do té kategorie jako kalhotky, podprsenky, prostě spodní prádlo, a přijde mi neetické, nebo nevhodné někomu dávat takovéto intimní věci.
|
| Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(8.2.2006 8:51:27)
Je to fakt, že na těch botách může asi zůstat plíseň nebo něco podobného. To by si měl pohlídat a vydesinfikovat ten, kdo si je bere. Jsou ale lidi, kteří na nové botky prostě nemají a nakonec koupí u Vietnamců něco ještě horšího nebo půjdou do sekáče a tam koupí boty ne po jednom, ale po šesti dětech. Takovým bys třeba udělala radost.
|
|
| jana | •
|
(8.2.2006 22:47:50)
Gábino-když přijde návštěva,tak jim podprsenky neoblíkáš,ale papuče ano...
|
| Gábina syn 5 let | •
|
(10.2.2006 8:58:14)
Ne papuče jim neoblíkám, ani je nenutím se zouvat, u nás návštěvy chodí v botech, pak se uklidí.
|
|
|
|
|
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(8.2.2006 12:44:02)
Vladane, celkem se pozastavuji nad tím, že když maminka při mateřské pracuje a tatínek má vedlejšák, dítě nemá rodiče. Patřím do té podle vás "bohaté kategori" (v této diskusi definována tak, že nepotřebuji příspěvek na dětské boty), patří do ní spousta mých kamarádek a kolik si myslíte, že jich bylo 4 roky na rodičovské dovolené? Ani jedna. Většinou šly do práce zhruba v roce života dítěte, a nepřipadá mi, že by děti neměly matku (je tedy pravda, že třeba já jsem po roce práci změnila na méně časově náročnou, a tím i méně finančně ohodnocenou, aby naše dítě tu matku mělo). Tatínek a vedlejšák - většina mých "bohatých kamarádů" chodí z práce tak pozdě večer (popřípadě pracují mimo místo svého bydliště), že děti prakticky přes týden nevidí. Takže nevidím důvod, co by bylo tak hrozné na tom, že by se "chudá rodina" ohledně práce chovala jinak než ta " bohatá". Co z dětí vyroste, těžko říct, moje maminka šla do práce, když mi bylo devět měsíců, táta měl dvě zaměstnání (to bylo v sedmdesátých letech celkem běžné) a myslím si, že to na mě žádné následky nezanechalo.
Já chápu, že je něco jiného si při mateřské přivydělávat částku na hranici minimální mzdy a částku nadprůměrnou, protože někdo se v nepřítomnosti rodičů musí o dítě starat,a při absenci babiček je to nákladná záležitost ( a ne každé dítě se dobře adaptuje v jeslích, které taky mimochodem nijak levné nejsou). Náš stát dává naprosto jasně najevo, že nechce, aby maminky malých dětí do práce chodily (viz plánované zvýšení rodičovského příspěvku na 7 000 Kč, společné zdanění manželů atd.). Jsem i pro to, abychom přispívali na živobytí těch potřebných (o jejich existenci vím, máme jich dost v rodině). Ale např. moje kamarádka každé tři roky porodí jedno dítě (teď má dvě a čeká třetí, plánují celkem čtyři), nemá naprosto snahu jakkoli si přivydělat a dopředu počítá s tím, že po těch 10 - 12 letech půjde rovnou na pracák, a sténá, že se stát málo stará - tomu fakt nerozumím.
|
| MirkaEyrová | 
|
(8.2.2006 18:26:43)
Markéto, a nenapadlo Tě někdy, že někdo prostě jen věří dětské touze mít sourozence - kamarády? Prostě má pocit, že dětí má být víc, aby se necítily samy? A že je s kupou dětí větší legrace, a nejen to - víc lásky prožité mezi dětmi vzájemně i mezi dětmi a rodiči? A že se pro velkou rodinu "budoucí" rodič rozhodne i přesto, že nemá dost peněz, právě proto, že si mezilidských vztahů prostě cení víc než jisté životní úrovně? A že je od Tebe lehce nefér, když svou kamarádku (za jejími zády) kritizuješ, přestože se Ti třeba se svými starostmi svěřila se "srdcem na dlani", věříce ve Tvoje přátelství? A co jako má dělat? Určitě není padlá na hlavu a neušlo jí, jak mizernou mají ženy po mateřské situaci...
M.
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(8.2.2006 20:00:57)
Mirko, mě je ale naprosto jedno, jestli má někdo jedno nebo pět dětí. O tom snad můj příspěvek do diskuse vůbec nebyl. Ani nevím o tom, že bych svou kamarádku kritizovala, a to za jejími zády - o tom, že je líná jít do práce,že jí to tam nebaví, a že bude radši doma s dětmi, mluví otevřeně sama, jedním dechem s tím, že se stát málo stará. O čemž já s ní pochopitelně diskutuju, protože část toho státu jsem já, a já nemám až takový pocit, že by se stát nestaral.
|
|
|
| MirkaEyrová |
|
(8.2.2006 18:29:17)
Markéto, a nenapadlo Tě někdy, že někdo prostě jen věří dětské touze mít sourozence - kamarády? Prostě má pocit, že dětí má být víc, aby se necítily samy? A že je s kupou dětí větší legrace, a nejen to - víc lásky prožité mezi dětmi vzájemně i mezi dětmi a rodiči? A že se pro velkou rodinu "budoucí" rodič rozhodne i přesto, že nemá dost peněz, právě proto, že si mezilidských vztahů prostě cení víc než jisté životní úrovně? A že je od Tebe lehce nefér, když svou kamarádku (za jejími zády) kritizuješ, přestože se Ti třeba se svými starostmi svěřila se "srdcem na dlani", věříce ve Tvoje přátelství? A co jako má dělat? Určitě není padlá na hlavu a neušlo jí, jak mizernou mají ženy po mateřské situaci. Kdyby se lidé měli chovat jen "rozumně", tak bychom vyhynuli. Obzvláště ti "chudší", kteří budou mít po mateřské situaci vždy horší, byť jen po jediném dítěti. A víš, že kdyby moji předci všichni trvali na "rozumnosti", tak bych tu zcela jistě nebyla? A se mnou spousta dalších báječných lidí...
M.
|
|
| MirkaEyrová |
|
(8.2.2006 18:47:03)
Ještě chci podotknout něco ze života. Moje matka šla od mého bráchy do práce v asi 9 měsících (protože tehdy se muselo). Nešel do jeslí, pečovala o něj matčina matka (která s námi bydlela ve stejném domě). Bylo to báječné. Vnuk jí tak přirostl k srdci, že se o něj s mou matkou neustále "přetahovala", dělala matce potíže typu "my si teď začali teprve hrát". Díky tomuto kroku se z bráchy stal "bábovka" šikanovaný po celou dobu školní docházky, neboť babička měla až chorobnou ochranitelskou tendenci (když se začal s klukama prát, protože mu něco udělali, babička do toho zasáhla a zesměšnila ho před dětmi tím, jak se za něj přimlouvala (já u toho nebyla, mám to z doslechu)). Ono svým způsobem to bylo logické - při babiččině povaze a při tom, že poslední (třetí) z jejích dětí zemřelo v přibližně šesti měsících věku... Je celkem jasné, že kdyby matka MĚLA MOŽNOST zůstat doma, že by tento vliv na vnuka nebyl tak negativní. Brácha nakonec nevěřil příliš ani babičce, ani matce...
Je to úplná poloslepost myslet si, že nedostatek času rodičů NEOVLIVNÍ dítě. Rodiče potřebuje i daleko větší dítě než roční nebo tříletý capart. Ale chápu, že nevěřícího Tomáše pár řádek nějaké rozhořčené čtenářky na diskuzi těžko přesvědčí...
M.
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(9.2.2006 11:33:44)
Mirko, naprosto s vámi souhlasím v tom, že nedostatek času rodičů dítě ovlivní. Souhlasím i s tím, že rodiče potřebuje i dítě, kterému je více než tři roky. Ale myslím, že se nevylučuje chodit do práce a zároveň být mít čas na dítě. Já sama za sebe musím říct, že moje rozhodnutí jít do práce, když bylo malému devět měsíců, bylo špatné, a když jsem zjistila, jaké to má dopady na naši rodinu, na tuhle práci jsem se vykašlala a sehnala jsem si jinou, kde mám možnost pracovat na částečný úvazek a částečně z domova. Vaši zkušenost s bratrem mám se svým synem - do dvou let jej hlídala moje švagrová, která byla velmi opatrná a úzkostlivá, a synek byl pěkná bábovka. Což se ovšem změnilo během pár měsíců, když jsem většinu péče zase přebrala já. Ovšem bábovky, které jsou za všech okolností pod ochrannými křídly, ze svých synů vychovává spousta maminek, na to nejsou potřeba babičky.
|
| MirkaEyrová |
|
(9.2.2006 22:26:36)
Markéto, jasně. Jde o to, že za výchovu dítěte je zodpovědný rodič, nikoliv chůva nebo babička, byť jsou s tím dítětem nakonec víc času než rodič. Vtip je v tom, že jako rodič mám šanci vychovat si dítě podle svého (i když ne vždy to vyjde, že) jen tehdy, když mám na něj dostatečný vliv - tedy taky dostatečně dlouhou dobu. No, každému tohle nepřipadá významné, ale já se řadím k ženám, které výrazně nesouhlasí s názory a výchovnými postupy své matky, takže považuju rozhodnutí, kdo bude mé dítě vychovávat, za velmi podstatné. Řekněme, že když si matka s dcerou rozumějí a důvěřují si, že je relativně snadné z tohoto hlediska výchovu vnoučete nechat na babičce. Když to tak není, je to horší. A není to jediné hledisko. Zkrátka si myslím, že není úplně snadné a jednoduché říct - tak si najměte chůvu nebo poproste tetičku, babičku, kamarádku a jděte do práce. A k tomu zkrácenému úvazku - právě včera nebo předevčírem byl v novinách článek (MF dnes) na téma "zkrácené úvazky v našem kraji" - o našem konkrétním kraji se píše, jak málo se v něm vyskytuje pracovních příležitostí na zkrácený úvazek - víceméně prý jen uklízečky a pokladní v marketech. Jinými slovy řečeno - nebude to úplně jednoduché v tomhle státě, v němž zaměstnavatelé šetří co nejkřečovitěji, i za cenu přetížení pracovníků s plnými úvazky, natož že by je napadlo úvazky zkracovat.
No nic. Každý si to zařídíme podle svého. Já jsem před těmi svými příspěvky nečetla celou diskuzi, když jsem ji pak četla, zjistila jsem, že Tvůj i Gábinin příspěvek vyzněl trochu mírněji, než jak vyznívaly, když jsem je četla bez kontextu. Jasně, příspěvky na botičky asi nejsou ten nejlepší nápad. Na druhou stranu kritizovat za nakupování u Vietnamců nebo použití bot po starším sourozenci taky není úplně košer, protože se mnoho lidí může dostat do situace, že nemůže koupit nové a drahé, i kdyby chtěl, a změna stavu není třeba dočasně možná.
Taky je třeba si uvědomit, že botičky nejsou úplně jedinou věcí na světě, že neméně důležité je dávat dítěti zdravou stravu, oblékat mu oděvy zdravotně nezávadné, pokusit se zajistit zdravotní postel, možnost vzdělávání...
|
|
|
|
|
|
| MirkaEyrová |
|
(8.2.2006 18:16:30)
Jasně, Gábino. Typickej pravičák. Všichni se postarejte o sebe, a když se starat nemůžete, šup s vámi do plynu. Tomu se říká politika!
|
| Gábina syn 5 let | •
|
(8.2.2006 20:36:31)
Ano, všichni se musí být zodpovědní sami za sebe, jsem asi typický pravičák, ale do plynu nikoho neposílám. Jsou totiž opravdu sociálně potřební, ale těch je doopravdy jen pár. Ostatní jsou požírači sociálních dávek,které já živým prostřednictvím daní. A taky Státní správu. Mě vadí ta natažená ruka a státe dej. A kdo živý ten stát-my co pracujeme,co jsme zaměstnanci, protože tam jsou daně naprosto průhledné. Když jsm si spočítala, kolik jsem odvedla státu, tak se mi zatmělo před očima. A viděla jsem ten X rodin, které živým a ani párem volů je nepřinutí nikdo pracovat.A ještě příspěvek na botičky. Když žena zůstane z dětmi dobrovolně v domácnosti, stará se o teplo rodinného krbu,( neznevažuji-každý máme jiné priority), tak proč já mám doplácet na její dobrovolné rozhodnutí? Když se s manželem dohodli, že matka zůstane doma z dětma, tak jí prostě musí ten chlap uživit a musí se o to postarat ten chlap!!!!!!!!!!!!!Ne stát. Nemluvím o postižených dětech vyžadujících celodenní péči, tam bych naopak takové rodině dala tolik, kolik dává stát ústavu, ve kterém je to eventuálně hospitalizované. Je jasné, že takováto matka pracovat nemůže i kdyby chtěla. A navíc ta domácí péče je levnější a lepší než v ústavu.
P.S. Nejlépe se vychovává cizí dítě, aneb každý si myslí, že jeho výchova je nejlepší. Každý prostě dělá pro své dítě to, co si myslí, že je nejlepší. Někdo má rád holky a jiný vdolky. Kolik má kdo dětí a jak je kdo vychovává je čistě soukromá věc, nikoho neodsuzuji. Pouze pokud dítě vychováváte s nataženou rukou, státe dej a další požírače sociálních dávek.
Za sebe musím říct, že bych měla raději menší daně, živila jen státní správu ( redukovanou), a se zbytkem bych si hospodařila jak uznám za vhodný.Když si našetřím na penzi, tak jí budu mít, když ne, tak nebudu. Je to moje svobodné rozhodnutí. Budu si platit zdravotní pojištění, budou mě léčit, nebudu-poskytnou mi jen základní ošetření. Je to moje tělo a já si s ním můžu dělat co chci.
|
| MirkaEyrová |
|
(9.2.2006 22:55:59)
Gábino, jenže oni ti mužští by taky museli mít odpovídající příjmy - všichni!!! Kolik chlapů, kteří řádně pracují, někteří i dokonce "hlavou", mají podprůměrné příjmy! A co mají jako dělat? To se nemají ženit nebo jak? A proč, když jsou to třeba inteligentní a hodní kluci, šikovní etc, jen mají tu "vadu", že nevydělávají třicet tisíc měsíčně? Hele, já neříkám, že by byla skvělá věc dostávat příspěvek na boty. Ale ti lidé mají taky právo na svůj vlastní život a svá vlastní rozhodnutí - a nevidím důvod, proč je vinit z toho, že žijí na úkor někoho jiného. To je o solidaritě. Prostě není každý chlap takovej borec, aby vydělal v našem skoupém světě peníze na obživu sebe a celé rodiny dle potřeby. Až budou mít i normální lidi jako učitelé nebo konstruktéři takové příjmy, že to půjde, tak ani neceknu. Ale tady to fakt bez mateřské nejde. Musela by nastoupit ženská. A to už tu jednou bylo - viz jesle, prudící babičky atd. Myslím na švagrušu - brácha konstuktér maká jak zjednanej, přesto má plat podprůměrnej, sotva vycházejí s penězi, bydlí na vesnici s mojí matkou, která se sice obětavě snaží být hodnou a tolerantní tchyní, jenže i to je dost silné kafe, takže švagruša je nešťastná, nejradši by i s rodinou utekla, jenže nemají kam a za co... Naprosto nepřichází v úvahu, aby šla do práce a holku nechala mé matce, už i proto, že má naprosto odlišné názory na výchovu než má matka, a protože zcela logicky cítí odpovědnost za výchovu té malé, tak nic takového nepřipustí. Navíc sama taky měla problém s uplatněním - dělala učitelku ve škole, jenže nemá kompletní vysokou, "jen" bakaláře, takže ji říďa vyhodil, ona pak dělala v sázkové kanceláři, odtud ji zase vypudili kvůli nějaké známosti... Žijí dost skromně, a - upřímně - nedovedu si představit, že by ještě neměli mateřskou. Nevím, jak by to řešila. Mohly by nastat dvě situace - buď by obětovala dítě a celý život pak koukala, jak jí tchýně zkazila dceru, nebo by mého bráchu opustila a našla si někoho bohatšího. Mno, myslím, že to si nezaslouží - ani to dítě, ani můj brácha.
M.
|
| MirkaEyrová |
|
(9.2.2006 23:10:09)
Jo, ještě, Gábino.
Tátu mám už dávno po smrti. Ale když jsem postupem času jako dospělá poznala, jakých negativních vlivů se na mně moje matka se svojí výchovou dopustila (jakože se snažím se s tím smířit a jí odpustit, pochopit, zapomenout), tak dneska navýsost lituju, že s námi (se mnou) táta netrávil víc času. Byl tak hodný a tak jemný. Dodnes si pamatuju jeho laskavý oči. Nechápu, že takový dar, jako je tátova náruč, někteří lidé ani neocení.
M.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)