Možná trochu od věci, ale....

Možná je to trochu od věci, ale myslím si, že i přes starosti a neštěstí, které nás potkávají, bychom měli být šťastní, že žijeme kde žijeme. Patříme k 1/3 lidstva, která netrpí hlady a nedostatky věcí denní potřeby (léky, očkování, oblečení, teplo). I ti nejchudší u nás žijí fakticky v blahobytu oproti např. černé africe. Představte si, že by jste jako žena šla robotovat do pole, aby bylo co do pusy (šťastná že nějaké pole máte), zatímco muž by se válel, protože na práci je žena.Na poli by vás znásilnila banda výrostků z vojenských oddílů (naprosto beztrestně) a manžel by vás vyhnal, protože jste se stala bezcenou.Pak by vás hnali přes celou vesnici a bili a zavřeli (za to že vás znásilnili),kde by jste pravděpodobně brzy zemřela, znásilněná ještě xkrát dozorci.Takových příběhů jsou z černého kontinentu mraky. Boje, nemoci, krveprotilí, hlad. To si myslím že jsou problémy, ne mít nemocnou babičku doma nebo špatnou práci. Práce se dá vyměnit a i když nebude, hlady u nás neumírá nikdo, ani na zánět v zubu (pokud není zanedbaný).