Re: Nemám všechno a jsem spokojená :)

....."Ohledně článku... mám někdy pocit, že lidi kteří mají postižený dítě, nebo mají sami zdravotní problém a přesto jsou šťastní... já nevím, jak to říct, vyzní to blbě, ale že jim tak osud nadělil protože věděl že to zvládnou. Protože jsou silní. Ostatní slabší povahy pak jenom kňourají "vždycky jsem v životě chtěla napsat Kuchařku, ale..." a podobně."

Fisperando, na tohle mam trosku jiny nazor. Jednak te v jednu chvili prestane bavit brecet nad necim s cim nic neudelas. Jednak clovek po case prestane tu jinakost vmimat, kor kdyz to dite je takove od narozeni. A proc se sakra neusmivat, kdyz jdes rano do skolky se svym ditetem, dite je obzvlast mile, snedlo snidani a vklidu se obliklo nebo nechalo se oblect. Nic ho neboli a nebo necekate nejaky negativni vysledky.
To ze se dite s potizenim rodi jenom silnym lidem... S tim nesouhlasim to je proste jenom blbej pech, vetsina lidi ze sebe dokaze vydolavat vic sily nez by tusila.. Hlavne nikdo neni stastny porad, vetsina lidi se placa nekde mezi tim, nekdo lip nekdo hur...