| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

z tchýně mám deprese

 Celkem 8 názorů.
 Katka 
  • 

z tchýně mám deprese 

(3.7.2001 23:49:36)
Čauvec holky na Rodině,
vím že o tchýních tu toho bylo napsáno již mnoho, přesto vás žádám o vaši radu.
Vždy jsem si myslela, že se svou tchýní budu vycházel dobře. Je to v podstatě hodná paní, ale do všeho se s..e, u všeho musí být, všechno ji zajímá.

Se svým manželem jsme chodili 2 roky. V září loňského roku jsme se nastěhovali do bytu po mojí prababičce. V lednu jsme řekli, že se chceme vzít (brali jsme se 2.6.). No a od té doby se chování tchýně začalo měnit. Začala nám nosit jídlo. V té době mě to nevadilo, protože jsme zpravovali byt a neměla jsem čas vařit.
Manželovi brala špinavé prádlo vyprat domů a mě moje prádlo prala moje mamka. Po svatbě jsme si koupili pračku. Snažím se každý den vařit, píct buchty,ikdyž na to nemám moc času, protože s manželem podnikáme.
Přesto i nadále tchýně chodí a nosí jídlo (jen manželovi - např. čočku+ 1 krajíček chleba+ 1 vajíčko) a chce po něm jeho špinavý prádlo na vyprání. Přitom já peru téměř každý den a po nocích ještě žehlím. Někdy si myslím, že už to nezvládnu, ale snažím se. Teď už se naštval i manžel a řekl jí, ať se stará o sebe, že já umím vařit a taky umím vyprat, ulidit atd. Tak se urazila a týden u nás nebyla. Jinak je tu každý den. Po svatbě si vypůjčila přání, která jsme dostali a nyní - měsíc po svatbě- nám je odmítala vrátit. Manžel udělal scénu, pohádal se s ní a nakonec nám to vrátila.
Neustále se mě ptá, jestli už jsem těhotná, že se chce starat o vnouče. No, při představě, jak mi kecá do výchovy miminka, se mi dělá špatně. Mám obrovské štěstí, že manžel stojí při mě.
Ptala jsem se švagrové (žena od manželova bratra) a ona říkala, že s ní má stejné problémy a přitpm bydlí ve vedlejší vesnici. Tchýně jim jezdí na pole kontrolovat jestli mají zakopáno nebo ne a večer jí v telefonu říká, že h...o dělá, že mají na poli plevel. My naštěstí pole nemáme. Ale když jsem jí říkala že jsem poprvé vařila jahodovou marmeládu, řekla, že nejsem normální, že tak se to nedělá.
Nevím proč se tak chová. Nikdo mě to nevěří(jen manžel, švagr a švagrová - ti to též prožívají), protože na veřejnosti před ostatními si hraje na hodnou a příjemnou tychýni, ale když jsem s ní sama, nebo když zavolá vyptává se snad úplně na všechno. Je to nesmírně stresující.
Snažím se jí vyhíbat, když zazvoní telefon mám křeče v žaludku. Když příjde "na návštěvu" prohlíží i záchodové prkýnko, jestli je čisté.
Snažím se chovat slušně, jako vzorná snacha, ale už to asi dlouho nevydržím, prosím poraďte.
Děkuji Katka
 Marcela 
  • 

Re: z tchýně mám deprese 

(4.7.2001 7:34:39)
Ahoj Katko!
Myslím, že je moc dobře že i tvůj manžel vidí chování tvé tchýně a nesouhlasí s ním. To je moc dobře, protože je ti manželo oporou, mohlo to být i tak, že by neviděl na chování maminky nic špatného.
Myselím, že by bylo vhodné si s manželem promluvit, že už to nevydržíš aby věděl co cítíš ty. A tchýni začni slušně, ale rozhodně odporovat: přinese čočku pro syna - řekni děkuji, ale stejně musím vařit pro sebe (mám už navařeno) a tak by tu to jídlo jen leželo a pak bych ho vyhodila! (na mojí tchýni zmínka o přehršli jídla, které se bude muset vyhodit, zabírá až neuvěřitelně), sjede tě za neumytou podlahu, ale řekni jí že jste se s jejím synem dohodli, že není potřeba vytírat každý den a šli jste radši do kina (nebo dělali lepší věci :-)). Vysvětli jí, že je to váš byt a vaše domácnost a konec konců i váš život. Je pravděpodobné, že se mockrát naštve a odejde, ale bohužel musíš čekat, že se zase po kratší či delší době vrátí :))
 Fany 
  • 

Re: z tchýně mám deprese 

(4.7.2001 9:26:59)
Ahoj Katko,
problém se stejným typem tchýně jsem řešila dlouho a "v bolestech":-), ale řeknu ti, jak ho vyřešila žena manželova bratra.
Krátce po svatbě, při jednom z jejích (tchýniných) extempore jí řekla, že je stará čarodějnice a poslala jí kamsi. Od té doby, kdykoliv tchýně dorazí do jejich bytu, bere psa a jde s ním na procházku, nebo řekne, že je bohužel dost unavená a jde si zdřímnout do ložnice...
Že musí být tchýně značně dotčená? Nikoliv....kupodivu, od té doby je najednou žena manželova bratra Jituška (před tím byla lehká holka), matička velmi obdivuje její pracovní výkovny (jsou přinejlepším průměrné), účes, štíhlost, milou tvář......prostě vzorná snacha...
Tak zlom vaz. Držím ti palce.
PS: Jo, a děti nemají. Na dotaz, kdy už konečně otěhotní, tchýni řekla, že ona má raději psy. Od té doby je jejich "pejsánet stlašššššně jostomijííííí".
 Loonette 
  • 

Re: Re: z tchýně mám deprese 

(4.7.2001 20:31:37)
Mila Fany, ono ani to vzdy nezabera:-) Na moju svokru som pouzila podobny postup ako tvoja svagrina a ono je to este horsie ako bolo. Ale aspon sa mi ulavilo:-)
 Šárka, syn 10 let 
  • 

Re: z tchýně mám deprese 

(4.7.2001 15:17:38)

Milá Katko,
umím si predstavit, jak se cítíš. Jsi ješte mladá a chtela bys všechno delat správne, aby si Te i nove nabytá širší rodina vcetne manzelovy matky cenila a mela Te ráda. Jenze nekdy to nejde a té pochvaly se pres všechnu svou snahu nedockáš. Tak se s tím zkus smírit hned ted a zacni veci organizovat jinak (a proste pocítej s tím, ze Te treba manzelova matka bude pomlouvat - pokud k tomu dojde, nevšímej si toho, stejne s tím nic nemuzeš delat). Z vlastních prebohatých zkušeností mohu poradit: co nejméne styku a co nejvíce formalizovaných. Napríklad se nesveruj s podrobnostmi Vašeho zivota (to myslím tu marmeládu) - pomoci a rady se nedockáš a kritiku nepotrebuješ. Stejne tak odmítej to jednoporcové jídlo - v rodine, z níz pocházím, by se taková akce (prinést jednu porci jen pro svého syna) povazovala za donebevolající nevychovanost, ale zivot mne naucil, ze i takové veci se mohou stávat (ted mluvím jak osmdesátiletá starenka!!!). Na Tvém míste bych pri její další návšteve vrátila cisté kastrulky a na otázku, jak jídlo chutnalo, bych rekla "prece jsem ríkala, ze mám vareno a ze tu porci navíc nepotrebujem, takze nevíme, jak chutnalo".
Nemuzeš jí zabránit, aby zkoumala cistotu prkýnka na záchode, ale nemela by ses nechat vyprovokovat k udrení se uklízením, jen aby ses zavdecila - opakuji, stejne se nezavdecíš svou zvýšenou snahou (protoze ona by to prinejmenším udelala jinak). A s prádlem zrovna tak: máš hromadu špinavého prádla v koši? Ano jiste, prát budeš az další den, az bude dost prádla na nápln do pracky - vzdyt jinak je to prece neekologické. A ze se Te vyptává na všecho mozné v telefonu? No, vyptávat se muze, ale Ty nemusíš na vše odpovídat - neradím, abys byla nezdvorilá, ale je Tvým právem slušne ríci, ze o tom se bavit nechceš, to ze je zálezitost Tvá ci Vaše s manzelem.
A ješte neco: Nestezuj si sousedum (vyrozumela jsem, ze bydlíte na vesnici) - vetšina z tech, co Te ochotne vyposlechnou, to udelá jen proto, aby Vás zase s jinými soudedy mohla "zdrbnout". A pokud se nekdo bude zvedave vyptávat, jak Vám to s tchyní klape, doporucuji ninceríkající odpovedi ve stylu "ona je hodná, nekdy az moc" , "ona se stará, nekdy ani nevíme, jak jí v tom zabránit" - to vzdy s dobrou náladou a s tolerantním úsmevem (dá se to naucit, ver mi). Skutecnou podporu v lidech bydlících v okolí nenajdeš, tu si musíš najít sama v sobe, jinak tuhle situaci nezvládneš a budeš se léta trápit.
Vzdy je ale dobré mít na pameti, ze je to nejen tchyne, ale i máma Tvého manzela, ze ona jej mela a má svým zpusobem ráda a ze ona jej vychovávala. A zase tak špatne jej nevychovala, kdyz Ti ucaroval tak, ze jsi si ho vzala. A jeho máma je to porád, i kdyz je ted zenatý, a všemi prípadnými nesnášenlivostmi bude Tvuj milovaný manzel trpet. Takze zkus být mazaná zenská, která si dokáze vymyslet zpusoby, jak vztah ukocírovat a to tak, aby ses sama nezbláznila a ješte mela spokojené manzelství. Je fuška, ale stojí za to! To víš, nejlepší by bylo odstehovat se aspon 300 km daleko (muzu ríct, ze mne se nekdy i Nový Zéland zdával príliš blízko!), ale to vzdy nejde. Tak hodne sil a nápadu a treba nejakou literaturu o asertivním chování (to se hodí i v jiných zivotních situacích).
 Magda 
  • 

Re: Re: z tchýně mám deprese 

(5.7.2001 9:32:05)
Ahoj Šárko,
myslím si o problémech s tchýněmi, a lidmi tohoto typu všeobecně, totéž co ty. Jen jednu věc vidím trochu jinak.
Podle mého názoru k člověku, který se k nám chová bez respektu, není úcta povinná.
Tím samozřejmě naprosto nejsem proti zachování slušnosti ve vzájemných vztazích.
Osobně ale nevidím ve tchýni žádné božstvo, kterého je třeba si vážit, protože vychovala mého manžela. Sama mám taky děti a nevidím rozumný důvod k tomu, aby mi někdo vzdával čest jen na podkladě toho, že jsem jejich matka. Myslím si, že dneska je už rodičovství svobodnou volbou dospělého člověka a ne obětí.
Mně se celkově pořád nějak zdá, že matka syna jakoby byla nějak obzvláště zasloužilá, možná i víc, než matka dcery. Málokdy se člověk dočte, pokud si na podobné výstřelky u tchýně stěžuje muž, aby si tchýně vážil proto, že vychovala jeho ženu...
Ohleduplnost k partnerovi je určitě ve sporech s tchýní na místě. Nadruhou stranu ale zrovnatak platí, že by to měl být on, kdo položí svému rodiči určité meze a bude trvat na jejich dodržování a kdo manželku (manžela) v konfliktní situaci jasně podpoří.
 Šárka 
  • 

Re: Re: Re: z tchýně mám deprese 

(5.7.2001 11:54:18)
Milá Magdo,
opravdu marne premýšlím, která z mých formulací Te dovedla k záveru, ze jsem Katce radila mít úctu k manzelove matce jen proto, ze je to matka (a to snad s velkým M). Jestli uz má mít clovek k nekomu úctu, tak predevším sám k sobe, coz ale taky znamená, ze se musí chovat tak, aby se za své chování po case nemusel stydet. A takové eskalace nevrazivosti v rodine (treba mezi snachou a tchýní) muze mít za následek, ze zacneš jednat tak, ze bys tomu sama nikdy predtím neverila. Proto jsem psala o té nutnosti hledat sílu k prehlédnutí naštvávacích jednání druhého v sobe samém a o potrebe obcas si pripomenout, ze ten clovek, který mne tak štve, má urcite i nekteré dobré stránky a vlastnosti (i kdyz treba zrovna zádnou nevidím).
A proc se tak málokdy setkáš s radou muzum "snazte se videt cloveka v matce manzelky" ? No, asi tam podobné konflikty nejak z principu nevznikají, nebot matky manzelek vetšinou nekontrolují usporádání šroubku v zetove dílne a jiné zásadní veci, které pro zete mají význam. A pokud reknou neco nelichotivého o jeho nepríliš castém prevlékání ponozek nebo zpusobu, jak umyl nádobí, tak si to zetácek (jak tak znám normální muzské) ani nepripustí pres práh vedomí, takze se ani jaksi nemuze naštvat. Kdezto nás "hospodynky" takové reci jako ze prádlo má být naškrobené (nebo nemá), ze marmeláda se delá tak a ne jinak, díte cokoládu muze (nebo nesmí), k díteti se - pokud zaplace - vstávat musí (nesmí), okna se myjou tak a tak casto a tím a tím zpusobem, košile se skládají tak a tak, dokází privést k neprícetnosti, pokud se opakují s zeleznou pravidelností. A Katka je cerstvá novomanzelka, která si - jako mnoho jiných - myslela, ze bude-li delat vše podle svého nejlepšího vedomí a svedomí, musí dojít uznání. A ted je zklamaná (nedivím se jí) a na matku svého manzela zacíná být alergická. A protoze je to nepochybne hodná holka, moc bych jí prála, aby dokázala svuj manzelský a rodinný zivot ukocírovat tak, aby ten zivot byl dobre snesitelný pro její rodinu a aby ona sama neztratila tu výše zmínenou sebeúctu jednáním, za které by se treba po case stydela.
Takze opravdu jsem nemela v úmylu obhajovat matky, protoze jsou matky - vzdyt ty naše deticky máme prece proto, ze jsme je chtlely mít (tedy já aspon urcite) a jsou naší radostí (jestli budou, az vyrostou, to se ješte uvidí).
 Magda 
  • 

Re: Re: Re: Re: z tchýně mám deprese 

(5.7.2001 21:04:33)
Ahoj Šárko,
úplně na začátek bych ti chtěla říct, že k sepsání mého předchozího "traktátu" mě vedlo hlavně to, že co jsi ty napsala, mi vážně mluví z duše.
Je to cesta, která se i mně osobně po mnoha bolestivných pokusech zavděčit se a žít v pěkných srdečných vztazích osvědčila.
Napsala jsi to prostě za mě....
Jediné, co si myslím jinak je, že ty píšeš, že konflikty s tchýní bude trpět především manžel atd..., tchýně má i své dobré stránky...
Já si myslím, že manžel konfliktem snachy s tchýní trpět vůbec nemusí (samozřejmě v případě, pokud snacha není hysterka, nebo jinak silně nevyrovnaná osobnost), protože mu sám může v úplném zárodku zabránit.
No, a tchýně, samozřejmě, má jistě i všelijaké dobré vlastnosti, jako každý člověk, ale co s tím, když je ve vztahu se snachou prostě nepoužívá...............
Máš naprostou pravdu, že člověk by se měl chovat tak, aby neztratil úctu sám před sebou. Jistě by se měl člověk snažit být maximálně zdvořilý a především se nechovat podle, byť by to tchýně sama dělala tisíckrát denně.
Mám ale dojem, že některé tchýně prostě stupňují nátlak tak dlouho, dokavad jasně neuvidí, že dál už nemohou. Existuje přísloví (jsem jak teta Kateřina, já vím:-)) "na hrubý pytel hrubá záplata". Tím nemyslím být sprostý, ale prostě jen rázný. Nenechat se cloumat, i kdyby na jiné byla tchyně jako milius.
Myslím, že rada, kterou jsi dala Katce je opravdu dobrá, proveditelná a hlavně účinná.
Já bych k tomu jen dodala, ať se jí prostě neostýchá. Není proč. Až bude manželova maminka chtít uplatnit některou ze svých dobrých vlastností, jistě jí nikdo nevyžene, naopak jí všichni vděčně přivítají. Měla by, podle mého, jasně vidět, že syn a snacha jsou dospělí lidé, se kterými nebude manipulovat a všelijak je ponižovat.
Moc tě zdravím a přeju ti hezké léto a dovolenou (jestli budeš mít) a závidím ti ty roky na Novém Zélandu.....neříkej, že tam zvládala dopravovat singlporce čočky:-))))))))))))
Ahoj, Magda

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.