| angrešt |
 |
(4.1.2019 11:02:00)
Učím na VŠ a nepozoruju úbytek zájmu a motivace, spíš její posun. Mnohem větší zaměření na výsledek (což je v případě VŠ obvykle zápočet, zkouška, ev. různé systémy prerekvizit a korekvizit, které umožňují různě rychlý průchod školou). Daleko častěji čelím otázkám, ke které zkouškové otázce se to, co zrovna vysvětluju, vztahuje.
Dřív jsem byla spíš dotazovaná, k jakému dalšímu ději v těle se to vztahuje, popř. jakou chorobu způsobí, když se to porouchá.
Myslím, že je na ně, mimojiné i doma, ale možná i společensky, vyvíjený větší tlak na výkon a kvalitní výsledek, který je ztotožňovaný se známkami v indexu. Nějak si neužívají studium jako takové, pořád hledí směrem k "Oku Mordoru" v podobě zkoušky z předmětu a ke státnicím (a to učím prváky a druháky!) a hlavně v podobě konce školy. Nadšeně se mnou diskutovat o Bechtěrevově chorobě u faraonů a jiných odbočkách jich chce čím dál míň. Ale diskutovat a ujišťovat se, že používají správné pojmy v souvislosti s hlavním tématem, jich chce řekla bych spíš víc. Spousta si jich pečlivě vypisuje nové pojmy a k nim za pomlčku definici a přijdou po přednášce se sešitem a ujišťují se, že definici mají zapsanou správně. Takže vlastně možná je to posun správným směrem? Těžko říct. Pro společnost možná jo. Pro ně samotné je to myslím spíš škoda - přijdou mi takoví dřív staří a dřív ztrácející širší rozhled, takový ten obrovský maturantský. Víc jich postupně rezignuje na vedlejší zájmy (i když zároveň ti, co vedlejší zájmy mají - malují, hrají na nástroje, sportují - jsou zřetelně ti, co nejrychleji chápou složitější věci a zároveň mívají nejlepší prospěch). Ale tak nějak pořád jsou fajn, jen trochu jinak. A možná otázka není, jak je přivádět k takovým způsobům motivace, které fungovaly na nás, ale jeslti se spíš nepřizpůsobit tomu, že je prostě teď už motivují jiné věci. Přestože pro mě je to neradostné, přeorientovat se na středoškolský styl :)
Zajímavé pro mě ale je, že se čím dál zřetelněji odlišují od studentů zahraničních. Což je samozřejmě směs z různých zemí a nejde je shrnout do jednoho typu, ale přesto nám z některých zemí převažují, takže na tyhle národnostní skupiny už možná něco shrnout jde. A právě u nich pozoruju nemizející zájem o takové pochopení obecnějších zákonitostí a nadšení z odboček k faraonům. Zato definice pojmů je zpravidla neberou. A teda taky žijou myslím bujnější studentský život, což ale může být dané čistě tím, že jsou z lépe situovaných rodin a nemjí finanční problémy, navíc ČR je pro ně většinou levná a nemusejí tu řešit nějaké přivýdělky. A jsou taky strašně fajn :)
|
| Rodinová | 
|
(4.1.2019 11:18:00)
Angreste, ucis na druhy nebo jinde?
|
| angrešt |
|
(4.1.2019 11:24:50)
Jo, na druhý
|
| Rodinová |
|
(4.1.2019 11:39:29)
pepi zamecniku ?
|
| angrešt |
|
(4.1.2019 11:50:42)
No, kdysi dááávno mě zkoušel  Vidělas záznam představení Zvýrazněné medicíny? Je to na youtube a on tam hrál vážně výborně :D
Ty ho znáš?
|
| Rodinová |
|
(4.1.2019 11:53:17)
Nevidela, kouknu, dik za tip. Verim, on je sasek
Znam.
|
|
|
|
|
|
| Vítr z hor | 
|
(4.1.2019 11:35:11)
"Zajímavé pro mě ale je, že se čím dál zřetelněji odlišují od studentů zahraničních. Což je samozřejmě směs z různých zemí a nejde je shrnout do jednoho typu, ale přesto nám z některých zemí převažují, takže na tyhle národnostní skupiny už možná něco shrnout jde. A právě u nich pozoruju nemizející zájem o takové pochopení obecnějších zákonitostí a nadšení z odboček k faraonům."
Tohle pozoruju už dávno. Na základě mé vlastní zkušenosti je to asi částečně vrozené. Zřejmě je v některých zemích automotivace evolučně výhodná, zatímco u nás má nějaké vzdělání víceméně každý, rodina/systém ho dokope.
No a další achilovka je ve zdejším demotivujícím základním vzdělání. Snaha, aby to moje děti nevzdaly, mě stojí spoustu času, nervů a peněz. A je fakt, že faraoni nejspíš zahltí software studenta a zpomalí jeho postup k cíli, který je vyžadován a hodnocen. Tudíž se faraoni stali nežádoucí zátěží.
|
| angrešt |
|
(4.1.2019 11:43:48)
Větře, "A je fakt, že faraoni nejspíš zahltí software studenta a zpomalí jeho postup k cíli, který je vyžadován a hodnocen. Tudíž se faraoni stali nežádoucí zátěží. " bych podepsala! :)
Ale teda první část Tvé hypotézy u mě nepasuje - k oněm výrazným zahraničním skupinám patří především Němci, severské země (myslím, že většinou jde o Švédy, ale trochu mi splývají, pokud nemají jméno finské, to pak odliším:)) a pak Irán a státy Arabského poloostrova (opět mám trochu problém je odlišit, pokud mi to přímo neřeknou, nebo pokud si toho nevšimnu v jejich záznamech). A v těchto zemích není vzdělání nedostupné (možná by se nad tím dalo diskutovat u dívek z arabských zemí, tam to možná měly komplikovanější, neposoudím)
|
| Vítr z hor |
|
(4.1.2019 12:22:50)
Angrešt, máš pravdu. Je fakt, že se to vlastně týká jen těch zemí, kde jsem delší dobu pobývala, a které jsou hodně daleko. Ale tam to bylo vidět dost výrazně. Valila jsem oči nad tím, jak jsou některé děti motivované. Ovšem byla jsem se podívat i ve škole (bydlela jsem v učitelské rodině) a učitelé byli neskuteční nadšenci.
S Němci jsem studovala, ti byli celkem zvyklí makat přirozeně na čemkoliv a zajímat se do detailů. Kladli výrazný odpor všemu, co zavánělo demotivačním systémem a nedostatkem toaletního papíru  . Nijak mě ale nenadchlo, když mě na opačném konci světa považovali za Němku 
Všichni Arabové a Íránci, které jsem kdy poznala, byli z vysoce vzdělaných rodin a pro vzdělání byli ochotni udělat strašně moc - ale je fakt, že (včetně těch Němců) to je jen vzorek z těch, kteří šli studovat do zahraničí. Pro ně bývá život/studium/léčba v ne jen tak ledajaké cizině dost prestižní záležitost.
Ve Francii jsem si všimla toho, že i když je systém celkem demotivační, některé rodiny do vzdělání dětí neuvěřitelně investovaly (soukromé doučování, i když to dítě zdánlivě nepotřebovalo, výrazné postrkování dětí směrem k Grandes Ecoles, snaha získat pro děti aspoň nějaký náskok před ostatními, stěhování se blíž ke kvalitním státním školám - aspoň v podobě garsonky, kam se rodina přihlásí k TP).
Ještě mě zaujali Rumuni - kdykoli jsem s nějakým studovala, vždycky byl nejlepší ze všech. Když jich bylo víc, obsadili horní příčky.
A vlastně ještě Indové - říkali mi, že ti nejlepší zůstávají studovat doma, jenže mají neskutečný převis zájemců o studium. Už si nepamatuju čísla, ale bylo to něco tak absurdního, jako třeba pár tisíc přihlášených na 1 přijatého. Takže když pak ta jejich nepřijatá béčka a céčka vyrazí k přijímačkám kamkoli do světa, je pro ně brnkačka porazit domorodé hvězdy.
|
| angrešt |
|
(4.1.2019 13:25:18)
Větře, jo, třeba Latinoameričani jsou u nás jen vzácně, tam si netroufám nic zobecňovat :) Oproti třeba těm Němcům, kterých máme vyloženě podskupinku :)
Momentálně mám akorát jednu Brazilku a ta je teda super, motivovaná sama od sebe až na půdu, zajímá ji spousta souvislostí...a navrch mluví parádně česky :D
|
| Eudo | 
|
(4.1.2019 14:23:34)
Brazilci (a dalsi jihoamericani…), kteri studuji nekde v jine zemi, jsou obvykle z akademickych rodin, studijne uplne jinak motivovani.
Behem let jsem mela Chilany, lidi z El Salvadoru, Hondurasu a Brazilie. I druhou generaci. Rozdil byl celkem velky. Vsichni byli politicti utecenci, kterym Svedsko poskytlo asyl. Chilani + Brazilci v prevazny vetsine vyssi aktivni politicky cinna vrstva. Preneseno i na jejich deti, tady narozene. El Salvador a Honduras prevazne "gerila" - druh partyzanu, pochazejici z vrstev hlavne nejchudsi rolnicke vsrtvy, politicky zamereni prave proti. Castecne analfabeti, nezvykli na moznost studii. Urcita cast vyuzila moznosti vystudovat, vcetne dalsi generace, dalsi nezajem o studium,. chteli jen pracovat a v tom vychovavaji i svoje deti.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(4.1.2019 14:30:38)
taky mám zkušenost, i když zprostředkovanou od syna, že v latindké Americe když už někdo může studovat, pak to dělá pořádně, je to pak zájem rodiny, a on si ani nedovolí, ani v pubertě, dělat nějaký voloviny, jenže oni tam asi mnohem víc vidí význam studia a vzdělání, tady to tak jasný není, ani na majetku, ani na postavení rodiny
|
|
|
|
|
|
|
| darinaa |
|
(4.1.2019 11:35:41)
Angrešte obávám se, že to co popisuješ je typický produkt českého školství. Co s tou definicí? Našprtat nazpaměť pro zkoušku. Jsme posledních 8 let v zahraničí a já stále bojuju s pocitem, že moje děti nic neumí, protože nesypou "uprostřed noci jako když bičem mrská..." ty definice, které mám v hlavě já. Prestižní škola. Ale ono je to jinak, oni ty děti učí myslet, ne si pamatovat kdejakou blbost. Dokážou s informacemi pracovat mnohem lépe než my, o komunikaci nemluvě. Vždycky se mi otevírá nůž v kapse, když tady vidím, že někdo dá do písemky nějakého Jardu z Horní Dolní jako významnou postavu českých dějin a přitom sám nedokáže k jakémukoliv tématu ze svého oboru napsat s nadhledem pár vět, nedejbože vlastní názor.
|
| angrešt |
|
(4.1.2019 11:49:27)
Darinoo, což o to, definice je důležitá. Jenže je to to, čím je potřeba začít. Definovat na začátku jasně pojem, o němž se bavíme, aby nedoocházelo k nedorozumění během vsvětlování, jak to kolem tohoto pojmu všechno vlastně funguje. A definice je potom odrazový můstek k pochopení. Jenže ono to občas nějak běží naopak:) - dvě hodiny snahy, aby pochopili, a výsledkem je, že se přes průběžné jakž takž pochopení dopracují ke krasopisně zapsané definici několika výrazů, pokud možno s poznámkou "vztahuje se k ot. 23" :)
Ale tak ona to vážně možná není chyba, možná to tak je správně, já fakt nevím, nechci do toho moc podsouvat to, že "za nás" to fungovalo odlišně a že to nutně muselo být líp.
|
| darinaa |
|
(4.1.2019 11:59:06)
Oni tu zkoušku udělat musí, to že si parcelujou učivo podle čísel otázek bych nezavrhovala. Je dobré mít systém. Důležité je věci chápat. Já jsem si z přednášek dobrých učitelů taky chtěla vždycky udělat co nejlepší zápis, potřebuju základ - definici a pak vše pochopit.. ukládací proces do paměti u mne bohužel ve škole nikdy nefungoval, až doma při samostudiu. Narazila jsem na to nedávno, téměř v 50ti letech.. začala jsem studovat místní jazyk a učitelce se nelíbilo, že si pořád něco zapisuju, že se mám věnovat tomu co ona říká, co v té hodině děláme. Že dělám víc činností najednou a tím se ochuzuju o část informací a možnost si vše zapamatovat. No prd, přestala jsem tam chodit. Neměla jsem nějak sílu jí vysvětlovat, že já si z té hodiny nepamatuju nic, možná 20%, že tam sbírám informace, se kterými budu teprve pracovat.
|
| Kudla2 | 
|
(4.1.2019 12:00:22)
Darinoo,
no, a to dítě nemá možnost "tam přestat chodit", když mu styl výuky nevyhovuje.
|
| darinaa |
|
(4.1.2019 12:02:55)
Nemá. Dítě, pokud není extra vyzrálé, si ani neuvědomuje, že ta chyba nemusí být na jeho příjimači, že...
|
|
|
| angrešt |
|
(4.1.2019 12:30:27)
Darinoo, neříkám, že je to nutně špatně. Spíš, že dřív to nedělali v takové míře, když už, tak spíš parcelovali podle systémů (zkouškové otázky neodpovídají systémům, jsou úmyslně různě namíchané, aby to byl odrazový můstek k hovoru, ale pak se dalo dostávat mnoha různými směry). Jen je to prostě takové - no, strašně stredoškolské :) Jak otázky k maturitě. Co se vytáhne, o tom se pak bude mluvit. Strašně tíhnou k nepropojenosti, odděleným jednotkám vědění.
Já bych si představovala na VŠ naopak sklon k syntéze, ty spousty rozdrobených poznatků propojovat do celků, vidět, že to, že se na ZŠ a SŠ něco jmenovalo Chemie, Biologie... je jen pomůcka kvůli dočasné schematizaci, ale jako dospělí by měli vidět, že je to jedna velikánská množina, z níž někdy něco je víc chemické, víc biologické či víc společenskovědní, ale nejsou mezi tím žádné přepážky. Natož dělat přepážky mezi "chemickou strukturu DNA" a "stavbu chromozomů"...
Bohužel tohle je to, co se setkává s čím dál menší odezvou, přímo naopak, ze zpětné vazby (studenti píšou anonymně do systému fakultní ankety) víme, že by chtěli pokud možno co největší příklon k té rozkouskovanosti a jasně odděleným tématům.
No a zahraniční studenti to (obecně, samozřejmě ne všichni) chtějí přesně naopak
|
| Myšutka* |
|
(4.1.2019 12:35:40)
No, to je přesně i můj problém. Když chci v matematice místo suchého "vypočítej" zadat něco na bázi slovní úlohy a propojit matematiku s odborným předmětem, tak obvykle tvrdě narazím na nezájem a nechuť použít znalosti odjinud. Přitom vím, že ty odborné pojmy znají a neměl by to být problém, ale zapojí se tak dva - tři studenti ze třiceti. Zbytek chce mechanicky spočítat pár úloh a jít domů.
|
|
| darinaa |
|
(4.1.2019 12:38:42)
Mě kdysi při zkoušce jeden profesor pochválil, že mám výjímečné analytické a syntetické myšlení, zkoušel mě tak nějak napříč učivem a dobře jsem se chytala. A pak jsem přišla na koleje a moje spolužačka, která si tam v době mé zkoušky psala přípravu, se tam rozčilovala, že jsem dostala jedničku jen proto, že jsem hezká.
|
|
|
|
|
| Eudo |
|
(4.1.2019 12:01:51)
"oni ty děti učí myslet, ne si pamatovat kdejakou blbost."
Prave.
Proto mezinarodni porovnavani znalosti a urovne skoly na zaklade stejnych testu je hodne mimo. U nas se ve skolach uci prave tim zpusobem - myslet a porovnavat. Coz je dost slozity "znamkovat" a posuzovat. Samozrejme to kazdymu nevyhovuje a na okoli to pusobi, ze nic neumi. Ono je jednodussi se neco naucit, jako kdyz bicem mrska a plivat to po urcity obdobi, nez to zapomenes. Ovsem to mysleni ti zustava.
Svedi filmovali a porovnavali zdejsi vyuku s vyukou v Korei/Cine, kde deti biflujou nasobilku/slovicka atd atd. Bylo to hodne zajimavy - zdejsi ucitele i zaci byli "sokovani" hromadnym odrikvanim nasobilky/anglickych slovicek. Tamejsi opet, ze tohle tady vubec nefungovalo.
|
| Kudla2 |
|
(4.1.2019 12:12:17)
Eudo,
ale abys mohla myslet a porovnávat, tak přece musíš mít nějaký ty základní znalosti nějak naučený (netvrdím, že nutně biflováním, ale někde v tý hlavě být musej), abys měla vůbec CO porovnávat.
A myslím, že toto by kladlo daleko větší nároky na ty učitele, protože by museli vyhodnocovat daleko širší záběr ("1212- Zlatá bula sicilská" je snadný ohodnotit a případně oznámkovat, protože když napíšeš "1215", tak už je to nesprávná odpověď. Taky když se někdo bifluje tyhle útržkovitý znalosti, tak ho nerozptyluje, že by o tom měl hodně různejch informací a měl by problém vyplivnout přesný datum, protože o tom neví nic jinýho, než nazpaměť ten název a to datum.
Ale co kdyby ten žák přečet o tomhle období několik knížek a měl by těch informací spoustu, takže by byl schopen vyložit souvislosti, akorát by si nepamatoval to datum přesně na rok (ale trefoval by se s přesností +- 5 let)? V našem systému a u písemky typu a), b) c) by s tím možná pohořel, takže zkoušku by neudělal, ale znalosti by měl mnohem hlubší než ten, kdo by sice zaškrtnul správně za a), ale neměl by ánunk o nějakejch souvislostech?
|
| Eudo |
|
(4.1.2019 12:58:39)
" kladlo daleko větší nároky na ty učitele, protože by museli vyhodnocovat daleko širší zábě"
No, prave, ze to klade daleko vyssi naroky na ucitele.
Ono je daleko jednodussi rozdavat pisemky na urcitou probranou latku, kde odskrtavas spravnou odpoved dle sablony. Jak pro ucitele, tak pro zaka - kazdej vi, co se ocekava a co tm ma byt zapsno. (takovy pisemky i tady existujou, ze jo, ale vysledna znamka neni vysledkem souctu znamek z pisemek, ale HLAVNE z toho, jak se to dite "sporada" s latkou - napr. najde si podklady - z urciteho mnozstvi ucitelem predlozeneho, vybere "dulezitosti", spoji, prednese, prodiskutuje… atd.
Treba nase celonarodni zkousky (3., 6. a 9. tr., posleze gymnazium) ze 4 predmetu - svedstina, anglkictina, matematika a jeden z dalsich, ktery je urcen Sklskymi urady (biologie/chemie/fyzika/histori) jsou "komponovany" stejnym zpusobem. Ze svedstiny nejsou zadne otazky "pravidla gramatiky", ale zak musi precist kus textu a na zaklade toho textu pracovat s otazkou. Na to mame facit pro ucitele, jakym zpusobem posuzovat. Byva tam jeden ukol, kdy mas zakrizkovat synonym nejakeho slova v textu - a to ne na zaklade nabiflovani, ale jak z teztu vyplyva vyznam. Vsech ostatnich 15 zadani jsou otazky, kde musis logicky uvazovat, co z textu vyplyva - "presnou odpoved" tam nenajdes. Tezky vysvetlit. Odpovedi se pochopitelne lisej, ale ve facitu jsou rozbory, k cemu ucitel ma prihlednou a podle ceho dat pocet bodu. Ne znamku. Znamku posleze ze vsechy dilu vcetne slovniho, kdy 2 nahodne vybrani zaci maji za ukol diskutovat dany poslechnuty text.
Ty zkousky jsou stejne pro vsechny - Svedy i cizince.
Vsichni zaci poslouchaji, 2 si to pripravi mimo tridu a diskutuji, pak cela skupina a posleze davaji otazky. Ja nechala zaky posuzovat a psat na listek se jmenem, ktery mi posleze predali, co si mysli o "projevu a diskuzi" - na vyslednem bodovani jsme se vetsinou shodli.
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(4.1.2019 12:03:54)
Já se zeptám úplně kacířsky:
co by se stalo, pokud bychom nechali čistě na tom dítěti, jestli se chce vzdělávat nebo ne a jak?
(Tj. že by se nepsaly žádný písemky a nezkoušelo by se)?
Myslíte, že by výsledek byl spíš dobrej (protože by jako dneska nebyli motivovaní hlavně tím "napsat písemku dobře na známku"), nebo katastrofa (protože by ztratili i tuto poslední motivaci)?
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(4.1.2019 12:08:43)
vážně je písemka (zkoušení) pro žáka motivací? já to vždycky považovala za způsob jak zjistit, na jaké úrovni jsou jeho vědomosti... neměla by písemka být prostě zpětnou vazbou pro učitele, jak dalece se mu podařilo žákovi látku přiblížit?
|
| Ropucha + 2 | 
|
(4.1.2019 12:15:04)
Rose, ideálně ano.
Ale v praxi podle mého pozorování drtivá většina dětí funguje právě tak, že se učí jen kvůli známkám z písemek. A to už od dob mého mládí
Mám zkušenost s německým školstvím a tam si české děti pochvalují, že se průběžně netestuje, v klidu se soustředí na výuku a testuje se až na konci delšího obdobi, podobně jako u nás na VŠ. Prý je to méně stresující.
|
| Kudla2 |
|
(4.1.2019 12:18:32)
Myslím ,že u nás panuje obava (nevím, nakolik oprávněná), že kdyby se nezkoušelo průběžně, tak by se žáci na to jednak vykašlali, jednak by se nenaučili učit.
|
| Ropucha + 2 |
|
(4.1.2019 12:28:42)
Kudlo, ano, je to takové neustálé udržování tempa, navíc průběžnou klasifikaci (tudíž průběžnou kontrolu znalostí) vyžaduje i inspekce, to si učitel nevymýšlí sám, to je daný systém.
|
|
|
|
| darinaa |
|
(4.1.2019 12:16:25)
Písemka je motivací, protože závěrečné vysvědčení je motivací a tudíž průběžný výsledek je taky motivací. Tak to funguje. Učitelka to nedělá pro zpětnou vazbu, ale pro číslo k výpočtu průměru. Nebo jsi snad někdy v Česku zažila, že by se hodnotilo pozitivně, že se v průběhu pololetí žák posunul z úrovně 3 na úroveň 1 a na pololetí tudíž dostal 1?
|
|
| Kudla2 |
|
(4.1.2019 12:17:17)
Rose,
samozřejmě že je motivací, protože mi ukaž učitele, kterej by čtyřku žáka bral jako SVOJE selhání, nikoli selhání toho žáka (a je otázka, jestli by to bylo správně).
Mně na jednu stranu přijde blbý vůbec něco takovýho brát jako "selhání", ale na druhou stranu, když naše děti z něčeho přinesou kouli nebo čtverec, tak apelujeme NA NĚ, aby se učili, případně prskáme, že se na to vykašlali. Ani by mě nenapadlo nastoupit na učitele, že to tedy dostatečně nevyložil, ale zase na druhou stranu by se mi líbilo, kdyby to ten učitel trošičku (ne absolutně) zohledňoval tak, jak říkáš - tj. Vopička dostal pětku, tak ne "Vopička je lajdák a nazdar", ale "Vopička je sice lajdák, ale je chytrej, a tu čtyřku neměl jen on, ale i čtyři další, kteří normálně docela chápou, nemoh jsem něco udělat blbě i já, že to nepochopili?"
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(4.1.2019 12:41:51)
no nevím, jak špatnou známku u jinak dobrého žáka vnímá učitel, ale já u svých dětí jdu právě po těch špatných známkách, vždycky se pak ptám proč a z čeho konkrétně a zajímá mě, jestli už látku pochopily nebo jestli to chtějí probrat - někdy se ukáže že za tím byla pouhá lenost, někdy prostě zapomněly pojmy nebo tak, občas je to fakt neznalost a pak se na to podíváme spolu... někdy taky třeba vím, že ta horší známka je vlastně v pořádku, neb jde o předmět, ke kterému dítě nemá buňky a naučit se ho je nad jeho síly (například příroďák u starší dcery, kdy období "poznávaček" bylo období horších známek, celkovou známku pak vylepšilo zase období učiva, které se naučit dokázala) nebo to neberu jako důležité (třeba technika administrativy, kdy jsem viděla, že psaní na stroji prostě pro mou dys dcerunku není zrovna snadná disciplína, ale věnuje se jí a i přes svou nechuť prostě trénuje a snaží se)
|
|
|
|
| darinaa |
|
(4.1.2019 12:12:42)
Kudlo, to, že někde nejdou po memorování dat a definic neznamená, že se nezkouší, nepíšou písemky...píšou se eseje, odevzdávají různé projekty, ty děti tady vlastně pracují mnohem více, protože vypotit na něco názor nebo porovnání tě stojí mnohem více času a přemýšlení, než se něco slepě naučit nazpaměť. A vysvědčení tady fakt nikoho nezajímá, je to jen mail pro rodiče, velmi podrobný, velmi vypovídající, přitom pro dítě nepředstavuje žádnou hnací sílu a žádný stres. A hlavně žádné porovnávání mezi sebou a takovou tu segregaci, jejda to je trojkař, tak ten je úplně marný. (A pak na srazu ze základky po 20ti letech Anička s červeným diplomem nemůže pobrat, jaktože Lojza, který málem propadl, má prosperující firmu .. narozdíl od ní)
|
| Myšutka* |
|
(4.1.2019 12:23:02)
Darino, on není ideální ani jeden extrém. Je špatné chtít po žácích nebo studentech pouze tupé biflování a současně je potřeba, aby jim v hlavinkách uvízla i nějaká fakta nebo údaje.
Nedávno komentoval jeden mých kolegů (tzv. "odborník z praxe" - člověk, vlastnící a řídící velkou firmu, který ze zájmu vede nepovinný předmět) své studenty. A dělil je na tři kategorie - "roboty", "filozofy" a "produktivní lidi". Roboti jsou ti, co umí jenom papouškovat, filozofové ti, co nemají v hlavě fakta a neustále něco dohledávají a tím ztrácí hromady času a produktivní jsou ti, co nad prací přemýšlí a současně nemusí neustále přerušovat práci...
Jinak onen pověstný "propadlík - milionář" kontra "chudý-blbý jedničkář" je už dost ohraný. Je zajímavé, že v mém okolí propadlíci dělají dělnické profese, nebo jsou na podpoře, jedničkáři skončili v nejhorším někde v kanceláři a nejlíp se vyšvihli ti ze zlatého středu. Ale možná mám nezvyklé okolí.
|
| darinaa |
|
(4.1.2019 12:36:00)
V mém okruhu dopadly nejhůře holky středoškolačky, ty dělají různé podřadné, nezajímavé, v lepším kancelářské práce. Vyloženě dělnickou profesi ve formě robota u pásu, dělá jeden spolužák a i ten si slušně vydělá. Já naopak u spolužáků s horšími školními výsledky vidím výraznější posun k úspěchu ve srovnání se studovanými, u kterých se ten úspěch tak nějak očekával.
|
|
| angrešt |
|
(4.1.2019 12:41:56)
Myšutko, to je zajímavý dělení, něco na tom je :)
|
|
|
|
|
|
| Cimbur | 
|
(4.1.2019 13:36:44)
Já třeba vidím u vlastních dětí malý zájem o věc jako takovou. Třeba málo čtou. Abych je úplně nepomluvila, třeba včera večer si se mnou pustily v posteli hodinový dokument o muži z ledovce, dokumenty sjíždějí často, třeba Černobyl a tak.
Včera jim říkám: Holky, o víkendu bude sčítání ptáků, vytiskla jsem archy, budeme sčítat. A ony: Jů, a co za to dostaneme? Peníze? Je to soutěž? Bude výhra? Moje vysvětlení, že potěšením nám bude sčítání samotné a pocit, že se podílíme na vědeckém výzkumu, přijaly s rozpaky.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 14:17:26)
Cimbur, oni pořád dělají všechno jen pro něco, mít radostz práce, poznání, dobrý pocit, to neznají
asi je to i chyba školy, ale když to nefunguje doma, jak to zařídit v té škole, je to vůbec?
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 14:17:54)
smajlík je tam sice omylem, ale nakonec... proč ne
|
|
| Alena |
|
(4.1.2019 15:11:43)
"oni pořád dělají všechno jen pro něco, mít radostz práce, poznání, dobrý pocit, to neznají"
Mne tohle prijde tak "vekovite" nadrazene, proste to generacne opakujici se vzdychani, jak je ta dnesni mladez spatna :)
Moje zkusenost je, ze s nicim cele detstvi nebojujeme tak, jako s neustalym soutezenim (deti to nesnasi), do ktereho nas neustale tlaci detske a vzdelavaci instituce. Pokud jsem dala kluky do tridy alternativne "nesoutezive", tak aspon v druzine meli neustale pocit, ze za zavazani tkanicky je dobre pridelit bonbon. Neustale odmenovani, vyuzivani kazdeho svatku k nejakym nadilkam, navykani na odmenu - to opravdu neni prace rodin, ale ustavu.
Nevim, kde by mela vznikat v dnesnim skolnim systemu radost z prace nebo poznani. Klasicka skola a jeji napln mi pripada tak mimo realny svet, jak snad jeste nikdy. Pokud dite neco zajima, tak si to zjisti jinde (a mnohem drive), ve svem tempu a objemu a v mnohem lepsim havu, pokud tema dite nezajima, tak system prace s knihou a sesitem a vypisovanim poznamek ho asi neuhrane a na viru neobrati. Deti ktere jsou z prvniho stupne zvykle, delat veci po svem a "objevovat", jsou vetsinou takove prace schopne i pozdeji (i kdyz puberta je zmrtvujici pro kazdeho), deti, ktere se prvnim stupnem pro vyplnovali jsou vetsinou uz otravene prilis.
|
| Cimbur |
|
(4.1.2019 15:14:58)
Přesně, navykání na odměnu, pořád, od jesliček nějaké odměny, hromady levné čokolády o Mikuláše, soutěže na školkách a školách v přírodě, všechno za odměny.
Nechápou, že odměnou může být činnost samotná. No, je to i moje chyba, i já jim poskytuju moc hojnosti a furt je něčím odměňuju.
|
| Majákova | 
|
(4.1.2019 15:27:00)
Aleno, Cimbur, je to tak. Děti jsou takto vycvičovány jak zvířátka v cirkusu. Kladná motivace odměnou...trochu kontraproduktivní. Nemohou pochopit, že cesta je cíl. Vidím to i u svých dětí.
|
|
|
| angrešt |
|
(4.1.2019 15:26:52)
Aleno, jo, odměny za každej prd mě taky otravujou :( Ale v tomhle vedla MŠ, škola se zatím chová benigně:)
Syn je teda naštěstí ve skvělé škole, nijak alternativní, jenom prostě malinké :) 10 dětí ve třídě, na celé škole celkem asi 40 dětí, částeně fungují jako malotřídka. Takže se nemusí provyplňovávat, mají docela školu hrou, málem víc než doma:) (já si netroufla sama s dětmi lít olovo a pančelka do toho s nima šla:) ). Ale to je jen klika vyplývající z bydliště, když vidím, jak se s vyplňováním pracovních sešitů den co den pere můj stejně starý synovec na veliké pražské škole... :(
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 15:36:04)
Aleno, tak to nevidím, moji kluci, aspoň teda ti starší, se pořád snaží dělat něco navíc, co nemusí, ale baví je to, mají radost, poznávání, ale jsou s tímto vztahem k vědění a poznávání v menšině
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 15:38:57)
myslím že ten vztah k poznání nesouvisí s věkem, ani můj pohled na to, jenom konstatuju, že fungujou na odměnách, s tím bohužel nejde nesouhlasit, pokud za sebou mají obyčejnou školku
|
| Eudo |
|
(4.1.2019 15:41:26)
Odmeny - to jsou prec i i znamky za cokoli, co dite produkuje.
Mne neni tak nak jasny, proc "za vysvedceni" darek? U nas v rodine se to nikdy nevedlo, ani v me puvodni. Nak mame v krvi hledat znalosti, i kdyz nic za to.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 16:06:55)
u nás se za vysvědčení dárek dává, ale bez ohledu na to, jaký to vysvědčení je, ono to totiž není za to vysvědčení, ale za to, že se celý rok snažili, takový prémie na konci roku
Za soutěž, i když celostátní kolo, čokoládu, proč ne?
není to nic velkýho, není to za jakoukoliv blbost, ale je to všimnutí si nějaké aktivity navíc
a přitom klukům pořád zůstává nadšení
myslím, že pochvala a ocenění doma je v pořádku, ale blbě je učení se pro známku
|
|
|
|
| Alena |
|
(4.1.2019 15:41:03)
Tak pokud vztah ke skolskemu vzdelavani je u pubertaku vetsinove negativni a nesala z nich nadseni pro vec (my jsme holt museli, neverim, ze jsme byli nadsenejsi), nehledala bych poruchu na strane mladeze. Bud jsou blbe nase ocekavani nebo provedeni.
|
| Eudo |
|
(4.1.2019 15:42:58)
"my jsme holt museli, neverim, ze jsme byli nadsenejsi"
nojo, ale co ten "mus" vznitilo? PROC jsme museli?
|
| Alena |
|
(4.1.2019 15:51:06)
"nojo, ale co ten "mus" vznitilo? PROC jsme museli?" to myslis vazne? Protoze by se na nas rvalo, nekoho doma za spatne vysledky rezali, protoze rodic se bal poustet do krizku se skolou ("radsi neprovokuj"), protoze se nespravedlnost neresila, protoze deti nemely moc zastani, protoze nedostat se na vejsku znamena dva roky vojny, protoze neplneni a odboj znamena spatny posudek...
|
|
|
|
| Majákova |
|
(4.1.2019 15:47:45)
Mým dětem se ve škole taky myslím docela líbí. Zpruzeně nevypadají. Co nesnáší, je ranní vstávání, to se samozřejmě promítne do vztahu ke škole, protože to zatím berou tak, že vstávat musí kvůli škole. Ze školy pak ale přicházejí spokojení, ani neremcají, že je něco nebaví, ani si nestěžují na učitele, nebo spolužáky. Mladší syn (1.stupeň) rád vypráví, co jim paní učitelka povídala. Byla jsem docela překvapená, když mi loni vykládal cosi o druhé světové, že si dost zapamatoval ze školy (2.třída...bylo to v souvislosti s nějakým výročím). Dcera má taky naukové předměty ráda (2.stupeň), pořád tak nějak ještě spíš naplňují její přirozenou zvědavost a zájem, než prudí. A není to ani žádnými spešl výukovými metodami a formami, jedou klasicky převážně frontálkou.
|
| Majákova |
|
(4.1.2019 16:08:08)
Dnes v sedmičce debata, která byla blízká tady té naší diskuzi. Bavili jsme se o tom, kolik člověk informací udrží v trvalé paměti během života. Někde jsem vyčetla, že snad jen 5% toho, s čím se v životě setkají. Děti se hned logicky zeptaly, tak proč se to všechno ve škole učí, když se to stejně nedá zapamatovat Bavili jsme se o systému výuky dějepisu na českých školách, že se vše vlastně učí 3x, někdo i 4x (stejné učivo na 1. st., stejné na 2., stejné na 3. a někdy to samé i na VŠ). Také tomuto cyklení moc nerozumím. Nechápaly, proč zase mluvíme o knížeti Václavovi, když už o něm mluvili ve Vlastivědě.
Mně osobně dost vadí, že se děti už na 1.st. musí učit velký objem učiva v naukových předmětech nazpaměť (myslím vlastivědu a přírodovědu). Přijde mi to jako naprostá zbytečnost a možná i důvod, proč se dětí zprudí školou tak brzy. Loni jsem litovala dceru, která se musela podrobně učit ve vlastivědě všechny naše kraje s veškerými městy, průmyslem, zeměpisem. Vůbec jsem nechápala k čemu? Takto zpaměti vyjmenovávat závody? Proč? Ještě bych to pochopila v souvislosti s mapou, něco tam ukázat, ale toto je naprostá zhovadilost. Letos podrobné charakteristiky homo habilis, homo erectus...nechápu, že není zpruzená, narozdíl ode mě. Ve vlastivědě berou děti české dějiny ve stejném a často i větším faktografickém rozsahu, než s nimi beru já na 2. stupni v dějáku. Nerozumí tomu, proč přeskakuji nějakého Spytihněva, nebo Vratislava, předtím se ho "měli" učit. Nechápu to.
Mně osobně by se líbila výuka českých dějin na 1.stupni jen formou četby, práce s ukázkymi, lit.texty (nějaké pověsti, zápisy z kronik atd.), aby je to zároveň nalákalo třeba k četbě, povídat si o tom, rozvíjet komunikační schopnosti a myšlení, formulování myšlenek, názorů. Takto nějak to probíhalo u syna, bylo to fajn, bavilo ho to a hodně si pamatoval. Dcera už na 1. vyfasovala kopii zápisu ve Wordu, aby stihli objemově co nejvíce (někdy i ve formátu A4 - 1.stupeň!) Smysl mi dodnes zcela uniká. Vše je o lidech.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 16:18:26)
jj, syn je v 6. třídě, absolutně nechápu, proč má znát 4 říše (nebo co to je) Mezopotámie, přitom neměl tušení, kde to bylo, k tomu naprosto neskutečný zápis v sešitě, dlouhý, v odrážkách, bez souvislosti, třeba odrážka Vhodné klimatické podmínky, naučil se to zpaměti, takže když jsem se ho zeptala, co ví o Mezopotámii, řekl: vhodné klimatické podmínky, obilí, datle, fíky... nebo co, ale tímto způsobem
stálo mě několik hodin, než jsme zápis přepsali, naučili se spolu všechny ty 4 už nevím co, a oni pak psali písemku na Egypt, který probírali před Mezopotámií. motivace k další práci pro mě minusová, pro něho asi ještě slabší
|
|
| HelenaPa | 
|
(4.1.2019 16:26:57)
Majáková, naprosto souhlasím. Naukové předměty na 1. stupni (a myslím, že z větší části i na 2.) by měly být spíš o přitažení zájmu k oboru. Různé pokusy, exkurze, zajímavosti, čtení. Ve vlastivědě (spolu s pracákem) zkusit vyrobit vrš, upéct placky, zamyslet se nad způsoboem života v dané době - jak třeba vypadal jeden den v roce 1750 pro lidi z různých společenských vrstev, co tou dobou lidé jedli, jak se oblékali, klidně spojit s hudebkou - jaká hudba je z té doby.
Když syn v 5. třídě donesl domů písemku z vlastivědy, tak jsem nevěřila vlastním očím. "Jaké byly požadavky stávkujících Pražanů v roce 1848 a čeho nakonec dosáhli?"
To jako v 5. třídě? Fakt? A proč? Vždyť se to znovu podrobně bere někdy v 8. třídě, tuším.
Když vezmu učebnici přírodopisu pro 2. stupeň, tak zjiŠťuju, že je tak nacpaná zbytečnými informacemi, že jsem ji žákům ani nerozdala. Jako opravdu je někdo přesvědčen o tom, že mezi základní učivo patří vědět, že žahavci mají rozptýlenou nervovou soustavu, kroužkovci žebříčkovitou atd? Kdo bude chtít, může to dostudovat na střední (nebo sám).
V přírodopise by měli umět chápat vazby a souvislosti. Co se stane, když v přírodě změníme tohle? Jaké budou následky? Jak se chovat ohleduplně k přírodě? Co žije u nás na zahradě a v lese? Většina dětí pozná lemura, ale bohužel málokdo viděl (pozná) kuňku. Místo sezení ve třídě vypadnout do přírody a zkoumat, osahávat, čichat, ochutnat, co se dá.
|
| Okolík | 
|
(4.1.2019 17:12:47)
Heleno, já tedy jistou souvislost mezi typy nervových soustav vidím, synovi na nižším gymplu jejich učitelka na tom vysvětlila jak se vyvinul lidský mozek. Úplně jiný přístup než jsem s izolovanými pojmy na zš zažila já.
Dal bych chtěla vidět, jak školní třída v přírodě pozoruje volně žijící živočichy a také jak by to realizovaly školy v centrech měst.
A úplně nejvíce mě v diskusi zaujala zmínka o spoustě nových předmětů. Já tedy u dětí zažila jediný nový předmět a to ivt, jinak jen takové předměty co jsme měli na ZŠ i my.
|
| Majákova |
|
(4.1.2019 17:18:59)
Nové předměty jsou. Jsou to různé formy práce s počítačem, není to už jen klasické IVTéčko. Přibyly základy administrativy, mediální výchova, osobnostní výchova, máme i více druhů "výtvarek" (užitá, design...), výchova ke zdraví...
|
| Okolík |
|
(4.1.2019 17:21:06)
Neříkám, že nové předměty nejsou. Říkám, ze na školách mých dětí se to nevyskytuje. S výjimkou ivt.
|
| Majákova |
|
(4.1.2019 17:26:12)
Okolíku, to buď ráda. Já z těch výchov už trochu mřu. Ne kvůli výchovám jako takovým. Pokud je učí člověk, který ví, jak na to, tak jsou bezesporu přínosem. Bohužel v praxi ty výchovy učí neaprobovaní učitelé jen jako výplň úvazku. Často je to v takových případech ztráta času na úkor hlavních předmětů.
|
| Okolík |
|
(4.1.2019 17:30:25)
No, ale to je snad věc vedení školy. Nemuseli to zavádět jako samostatný předmět.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 17:44:31)
okolíku, některý musí být, výchova ke zdraví určitě, myslím, že i etická, ano, dá se spojit s občankou, ale pak je to paskvil ještě větší, no a nakonec i takový pracovky, na škole není nikdo, kdo by je měl jako aprobaci, nikdo, kdo by je chtěl učit, ale učit se musí, je to o hledání menšího zla, ne o tom, jak je učit líp, ale jak přežít něco, co je z donucení
|
| Okolík |
|
(4.1.2019 17:48:53)
Yuki, nemusí. Vše zmiňované může být zařazeno do jiných předmětů. Vychova ke zdravi do tv či přírodopisu.
Pracovky mohou být v podobě labor.prací nebo již zmíněné ivt. Nemusí to být standardně dílny, šití, pozemky, vaření jako za nás.
Kdyby to "muselo být", tak by to přece měly všechny školy stejně.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 17:55:07)
okolíku, proti výchově ke zdraví jsem byla, chtěla jsem ji do toho přírodopisu, prý to nejde, říkala zástupkyně
|
| Okolík |
|
(4.1.2019 17:56:35)
Asi jde, když na jiných školách to jako samostatný předmět není.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 18:00:38)
dík za info, zkusím to zjistit a prosadit změnu 😁
|
|
|
|
|
| Rozállie | 
|
(4.1.2019 17:55:48)
"na škole není nikdo, kdo by je měl jako aprobaci, nikdo, kdo by je chtěl učit, ale učit se musí, je to o hledání menšího zla, ne o tom, jak je učit líp, ale jak přežít něco, co je z donucení"
Ano, takhle to bohužel vypadá na většině škol. Jak mají v tomhle děti najít něco motivujícího? I pro ně je to "jak přežít".
|
|
|
|
|
|
|
| HelenaPa |
|
(4.1.2019 17:23:28)
Ano, je tam souvislost. Ale je opravdu potřeba, aby zrovna tuhle znal každý žák základní školy? Nemyslím si.
Volně žijící živočichy běžně pozorujeme. Toho hmyzu a ptáků, co máme na školní zahradě... Co se všechno najde v místním čůrku tekoucím kolem silnice. Není nutné hned chodit do lesa. Když budu chtít jít se žáky v hodině do lesa, tak tam dojdeme a hned se zase otočíme, abychom to do zvonění stihli. Ale samozřejmě se dá dělat celodenní exkurze, kde se toho pak dá podnikat mnohem víc.
|
| Okolík |
|
(4.1.2019 17:28:07)
Heleno a viděla jsi někdy centrum města? Jako jo, děti taky chodily do parku, aspoň pozorovat rostliny, které jim nikam neprchly, občas nějaká exkurse byla. Taky chovali nějaký potvory ve škole, měli celkem zažranýho přírodozpytce.
|
| HelenaPa |
|
(4.1.2019 17:54:13)
Okolíku, jistě, že viděla. A proto taky vím, že VĚTŠINOU, pokud se chce, tak leccos jde. Taky jsem si dřív myslela, že když škola nemá za plotem les, tak to prakticky nejde.
|
|
|
| Majákova |
|
(4.1.2019 17:32:05)
Heleno, já na gymplu milovala biologii. Měli jsme takového starého pána (za komančů ve fabrice, nesměl učit kvůli náboženskému vyznání)a pak přišel na gympl a působil tam jako úkaz...jako z první republiky. S ním jsme za pěkného počasí chodili pořád ven a prohlíželi a probírali, leželi v trávě...paráda. Hrozně ráda na to vzpomínám, hodně si toho pamatuji...bojínek a srha...jo jo Tento starý pán dokonce ještě žije, má hrubo přes devadesát. Dokonce ho potkávám, přistěhovala jsem se do jeho vsi a bydlím kousek od něj. Taková nostalgie mě vždycky jímá, když ho potkám, jak jede s dvoukolákem se senem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Rozállie |
|
(4.1.2019 16:24:02)
Jo, ten tlak na výsledek je děsivý. Osobně jsem jako dítě a student považovala školu za hrůzu největší , ale byl to slabý odvar toho, co čekalo moje děti. Neustálé strašení špatnou známkou, později doslova vyvolávání paniky, že nezvládnou maturitu ... Normálně horor. Podotýkám, že mám dětí šest, chodí nebo chodily do různých škol, a všude stejné.
Při těch maturitách jsem nevěděla, jestli se smát nebo brečet, protože nám nikdo takhle nevyhrožoval a měli jsme opravdu náročnější maturu, než dnešní studenti.
Na VŠ je to na pováženou, dá se to přičíst setrvačnosti studentů, jako by je nenapadlo přepnout do modu - učím se, protože mě to zajímá?
Ale na ZŠ tu nudu naprosto chápu, vždyť to jsou tak neuvěřitelně nezáživné věci, z drtivé většiny na pohled neatraktivní a ještě podávané tááák nudně... To prostě v průměru jeden zajímavý učitel na školu nezachrání 
Čekáme, že si děti samy v sobě vybudují nadšení k učení nezajímavých věcí a ještě jim při tom hážeme klacky pod nohy např. v podobě hodnocení, místo abychom v nich to nadšení vzbuzovali. Za těch několik let už mají logicky vybudovaný negativní vztah k "učení", vy se jim divíte?
Zakladatelka snad promine, vzhledem k nedávné diskuzi o náročných přijímačkách si tipnu, že největší zádrhel bude kromě neovlivnitelného obsahu učiva i ve způsobu výuky ... Ale namotivovat puberťáky je fakt náročné, o tom žádná 
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 16:39:26)
způsob výuky souvisí s náročnosti přijímaček, proč mají probírat alergický výrazy, goniometrii a soustavy rovnic, když nic z toho není v přijímačkách, zato je v nich obyčejná logika, na kterou není v hodinách čas,
Syn pořád už asi dva měsíce v matice i fyzice převádí jednotky, kde v tom je jaká logika... v dějepie podrobně Mezopotámii, ale nestihnou 20. století
ale to je na jinou diskusi, i když to samozřejmě souvisí
|
| Rozállie |
|
(4.1.2019 16:54:46)
"způsob výuky souvisí s náročnosti přijímaček, proč mají probírat alergický výrazy, goniometrii a soustavy rovnic, když nic z toho není v přijímačkách, zato je v nich obyčejná logika, na kterou není v hodinách čas"
Yuki, ale ty jako učitel do velké míry rozhoduješ o tom, CO se budou učit a hlavně JAK. Jak není čas na logiku?! Na tu musí být čas vždycky, naopak není čas na přiblblé počítání sloupečků ... Jeden příklad za hodinu, na který přijdou děcka SAMI, má tisíckrát větší hodnotu, než tři strany variant příkladu opsaného z tabule.
Hele i ten váš Egypt. Vždyť jste se to doma učili vyloženě jen kvůli známce, nevadí ti to? Máš pocit, že se to kluk učil zbytečně - protože z toho nepsal písemku?!
Jestli je známka tou nejvyšší a jedinou motivací, tak se nemůžeme divit, že děti, které na jedničky kašlou, jsou nemotivovatelné.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 17:36:43)
Rozalie, Egypt... vadí mi to opravdu hodně, proto synovi vysvětluju, děláme zápisy jinak, spolu, dokáže vysvětlit... jenže se naučíme o Mezopotámii a píšou na Egypt, který dělali před třema týdnama
a přesto, že se mi to nelíbí, přesto, že jsem učitelka, není v mé moci na tom nic změnit, a jestli chci, aby neskončil s pětkama, musím mu pomoct tomto projít, stejně jako ostatní rodiče, protože je nad pořád málo, kdo nejsme spokojení, většina to nedá najevo, já se o to snažím, leč výsledkem je vždycky maximálně změna školy, a u nás není moc kam měnit
|
| Rozállie |
|
(4.1.2019 17:51:56)
Yuki, Egypt chápu
Jen mi nejde do hlavy ten váš pocit marnosti, že se kluk něco naučil zbytečně.
Spíš to bude asi takové to zoufalství, celkově nad bezvýchodnou situací, že nejde vyloženě o "zbytečné" naučení se něčeho....?
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.1.2019 17:59:52)
Rozálie, špatně si rozumíme, není to o tom, že se naučil zbytečně, je to o tom, že jeho, i moje, snaha se nesetkala s požadavkem učitelky, minulo se to nesmyslně, tudíž jeho snaha mít dobrý známky, což je zatím nutnost, aby mohl k přijímačkám, je k ničemu, protože fakt nechápu, proč jinak se učit takový podrobnosti, starší syn to stejný dělal zároveň na gymplu a prý byl minimální rozdíl v množství informací, jenže je rozdíl ve věku i typu školy, tady vidím tu zbytečnost
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)