Re: Chuťové preference u dětí

Ono to bude hodně o povaze. Jsou jedinci, které jídlo prostě nezajímá, obtěžuje je a berou to jako nutný zlo. Znám několik takových dospělých. U dětí to bude i o zvídavosti a konzervativnosti (různá období), u syna pozoruju velký vliv konzistence - něco prostě nejí proto, že se to moc lepí v puse, je to moc blemcavý nebo naopak se to špatně rozmnělňuje. Vařenou zeleninu a ovoce obecně spíš nejí. Zeleninu ale sní, pokud je v jídle ztracená mezi ostatníma surovinama. Syrovou má rád hodně, ale třeba mrkev nejí - i když jí rád chroupe, ale prostě ve 2,5 letech jí pořád nedokáže zpracovat, takže jí plive na zem. Ovoce má rád, ale opět záleží na konzistenci - třeba teď nechce moc měkký broskve, nejdou mu pořádně ukousnout, nechce je ani nakrájený na kousky. Pokud je ae víc chroupavá, zdlabe ji bez problémů. Jako první příkrm dostal syrovou okurku a dodneška na nich ujíždí. Řídím se tím, nedělat z jídla předmět boje - nechceš, tak nechtěj. Jinak si žádné zásluhy za to, že dítě jí vcelku slušně, nepřikládám. A chutě se i vyíjejí, já jím dnes spoustu věcí, které bych nejen v dětství, ale ještě před 10 lety, nevzala do pusy.