Re: Komunikace v praxi

Já si myslím, že to úplně jedno není.

Jak už tu bylo řečeno, menší rozdíl vnímám u kladného hodnocení

"to jste hodná" = de fakto hodnotím osobu, což mi nepřísluší a stavím se tím jakoby "nad ni", ale pořád tam převládá, že ta emoce je pozitivní a koneckonců spousta lidí si o sobě ráda poslechne, že jsou "v pořádku".
"to jste mi udělala radost" = výhodou je, že takové hodnocení se nedá napadnout, protože do hlavy ti nikdo nevidí. Připadá mi to férovější. Nehodnotím toho člověka, popisuju vlastní pocit, to je legitimní.

Možná by někdo mohl zase na druhou stranu říct, že to první je "o tom člověku" a to druhé je "o mně", a že se lidi líp cítí, když mluvíte o nich a ne o sobě.

V každém případě klidně řeknu i "to jste hodná", i "to jste mi udělala radost", předpokládám, že zdravě sebevědomý člověk si to přebere jako kladné hodnocení a nebude to až tak pitvat.

U toho negativního to ale vnímám mnohem vyostřeněji

"to jsi ale vůl, žes to takhle zvoral" - tady hodnotím negativně CELÉHO člověka za JEDNU dílčí věc, kterou třeba zkazil, to cítím, že mi nepřísluší a že je to strašně nefér.

"mám na tebe vztek, žes to takhle zvoral" - to mi naopak přijde legitimní vyjádření vlastního pocitu - toho člověka to nijak neponižuje a nenálepkuje, nikdo to nemůže rozporovat, protože mluvím o SVÉM pocitu a nikdo nemůže tvrdit, že vztek NEMÁM - a já přitom v sobě svůj pocit nedusím.