29.5.2014 16:00:14 Signoret
Re: Komunikace v praxi
Violo,
V běžném hovoru je pro mě rozdíl těchto dvou vět minimální.
Pokud se ale zavřu oči a nechám na sebe věty působit, pozoruji, co to se mnou dělá.
"To jste strašně hodnej, že jste udělal xyz, moc vám děkuju."
Cítím, že pro druhého mám hodnotu. Pro tento moment mi vzroste ego, že jsem dobrá a ještě se tam trochu zadrápkuje myšlenka něco jako nezapomeň, že jsem to udělal!
"To mám strašnou radost, že jste udělal xyz, moc vám děkuju."
Tady mám pocit, že dávám ze sebe to nejlepší, dělám to ze svobodné vůle a navíc mě to těší.
Asi tak.
Odpovědět