18.2.2014 11:47:10 Roya
Re: Odpuštění
Mám pocit, že se v diskuzi trochu míchá dohromady odpouštění a blízkost s někým, kdo schválně ublížil, jakoby nikdy k ničemu nedošlo. To jsou dvě různé věci.
Odpuštění se týká mého prožívání, s tím druhým nemá vůbec nic společného. Dokud se chci babrat v negativních pocitech ublíženosti, ukřivděnosti a chudinkovství, můžu. Až mě to přestane bavit a uvědomím si, že tím jen škodím sama sobě a že už mě to nebaví a chci se posunout dál, uvědomím si třeba, že ten druhý se prostě chová tak, jak to na základě svého dosavadního života umí, kdyby to uměl jinak, bude to dělat jinak, a to, jak se zachoval ke mně, nevypovídá nic o mně, ale o něm - a to je jeho věc, aby si řešil. Čili já se rozhodnu, že už se tím nebudu zabývat, pro sebe vytěžím z prožitého maximum poučení pro další život, za to můžu tomu druhému v duchu klidně i poděkovat, a jeho část přenechám k řešení jemu - pro mě vyřešeno.
Druhá věc je, že si třeba s člověkem, který se zachoval určitým způsobem, už nepřeju dál se stýkat, protože mi to buď nic nedává, nebo dokonce škodí - tak se s ním nestýkám, proč bych měla? Ale to neznamená, že jsem mu neodpustila, to spolu vůbec nesouvisí. Aspoň takhle chápu význam slova odpuštění já.
Odpovědět