18.2.2014 11:41:43 Pam-pela
Re: Odpuštění
Avado,
na něco nejde zapomenout, to ne..jen by se člověku líp žilo, kdyby - v sobě prostě odpustil. Aby při každé vzpomínce nevznikala ta emoční reakce...
Já jsem měla nedávnou nezpracovanou "křivdu" docela velkého rozsahu, kdy jsem měla opravdu upřímnou snahu to v sobě zlikvidovat...a nešlo to, fakt nešlo a nešlo.
Navíc jsem nějakým způsobem negativně ovlivňovala svým vnitřním rozpoložením své děti...jakoby to ze mně snímaly, týkalo se to i jich.
Už jsem zvažovala i psychologa, ale věděla jsem, že pouhé popovídání a rozebrání situace stačit nebude, bylo to strašně hluboké.
Nakonec jsem se objednala jako doprovod dcery k homeopatce, která se docela specializuje na psychiku a když už jsem tam jela, objednala jsem se taky.
To, s čím jsem nedokázala dva roky hnout (a bylo to právě podpořeno tím "opuštěním" v dětství, to bylo během dvou dnů pryč. odešlo to "samo" a já jsem tak strašně ráda, tak strašně se mi ulevilo...
A nebylo to o tom, že bych neodpustila, to už ano, ale nemohla jsem se zbavit toho pocitu křivdy ...to bylo horší.
Jinak funguje, že na každou svini se vaří voda a boží mlýny melou...takže člověk se tak nějak nemusí bát, že by těm fakt zlým lidem jejich zlo prošlo..to opravdu ne.
Odpovědět