Jo, jo, také jsem byla zanícená látkařka a jednorázovky odmítala zuby nehty. Dítko jsem celý první rok života balila do vázacích látkových plen s vlněnými plenkovými kalhotkami a měla jsem ze sebe hrozně dobrý pocit. Jenže ono to tak jednoduché není. V létě jsem strávila týdenní dovolenou s plastovými plenami a zjistila, že v nich není ani trošku opruzená a plena je na povrchu jakoby suchá (oproti úplně mokré látkovce).
Když ponecháme stranou emoce, je fakt, že člověku v podstatě není přirozené sedět ve vlastních výkalech, ať už jsou zabalené v čemkoliv. To všichni podvědomě tušíme, jen nejsme schopni s tím nic dělat, dítě prostě musí být zabalené, nemůžem ho přece nechat čůrat a kakat jen tak pod sebe. V našem kulturním okruhu prostě tyto věci raději do něčeho balíme.
No, zkusme to vzít z druhé strany, co kdyby šlo, aby dítě již od narození vykonávalo své potřeby mimo pleny? I v dnešní době převážná většina dětí vyrůstá bez plen. V Indii, Pákistánu, Africe a mnoha dalších zemích je to zcela normální. U nás se tomu říká bezplenková komunikační metoda, což je trochu zavádějící název, v angličtině se používá trefnější "Elimination Communication" - tedy komunikace o vylučování. Ať už to budeme nazývat, jak chceme, jedná se v podstatě o to, že dítě již od narození dává najevo, že bude vykonávat potřebu a my, maminky (samozřejmě i tatínkové) jenom odpozorujeme jak a poskytneme miminku možnost svou potřebu vykonat jinam než do pleny. Pleny miminku ponecháme, ale jen jako pojistku, když si nevšimneme, nebo když dítě prostě nedá vědět a okamžitě po počůrání ji vyměníme. Použijeme co nejjednodušší pleny, abychom je mohli co nejrychleji vysvléci. Nejlepší plena je totiž plena suchá - a může to být klidně i ta plastová. Nezaměňujme ale prosím BKM s klasickým učením na nočník - dítě ze začátku jen přidržujeme (nad nočníkem, umyvadlem, záchodem...) a rozhodně ho nenutíme. Vtip je v tom, že dítě dáváme čůrat nebo kakat, když se mu chce.
O "bezplenkovce" jsem se doslechla již v těhotenství, ale připadala mi příliš extrémní a nechápala jsem vůbec její podstatu. Na chuť jsem jí přišla až po sedmi měsících praní a žehlení plen. Začala jsem dcerku při přebalování přidržovat nad nočníčkem a ona okamžitě reagovala tím, že začala víceméně kakat pouze tam, často se i vyčůrala. Složité balení plen mě ovšem odrazovalo od toho, abych reagovala jakkoliv pohotově, pořád zůstávala 2 hodiny v mokrých plenách.
Vše se pro nás obě změnilo, když jí byl rok a začala mi sama říkat, že bude kakat a že čůrá. Opustila jsem tedy složité vázací pleny, koupila obyčejné kalhotky na suchý zip a dávám jí jen jednu obyčejnou čtvercovou plenu. Často jí kontroluji a když je mokrá, přebalím, když je suchá, nabídnu nočníček (používáme tzv. čínský nočník, na kterém sedí u mě a čteme si společně knihy nebo si s něčím hrajeme).
Opruzeniny (i když bývaly jen drobné) úplně zmizely, dcerka se mi přestala vztekat při přebalování a já mám mnohem lepší pocit, i když mokrých plen mám asi stejně jako dřív. S dalším miminkem začnu určitě dříve než v osmi měsících.
Více informací o BKM najdete ve starších článcích Jde to i bez plínek, Koukej mámo, on nemá plínku a na na www.mokosha.info a www.tribalbaby.org.
22.9.2008 Veronika ()
Napište nám svůj názor k tomuto článku...
| |
Jaké používáte pleny, látkové nebo plastové? Kolem problematiky plen se vždy strhne bouřlivá diskuze, národ matek je nesmiřitelně rozdělen do dvou táborů. My "látkařky" chrastíme zbraněmi ekologie, zdraví, úspora peněz..., "jednorázovkářky" kontrují: pohodlí, více času na děti...
