Plenky a životní prostředí

Látkové pleny

O tom, zda jsou látkové pleny opravdu šetrnější k životnímu prostředí než jednorázové, se hodně diskutuje. Na mnoha stránkách jsem se dočetla, že to vyjde nastejno. Není to však pravda. Látkové jsou opravdu ekologičtější. Pro jejich výrobu se totiž nemusí sahat k zásobám ropy! Fundované srovnání látkových a papírových jsem nalezla na stránkách Women's Enviromental Network (http://www.wen.org.uk/nappies/facts.htm). Jak sdružení doporučuje, je nejvhodnější používat pleny z bio bavlny či z konopí a svrchní kalhotky z bio vlny. Bio bavlnu jsem na českém trhu našla, bio vlňáčky ne, a konopí? A proč zrovna konopí? To bylo nutno zapátrat opět v zahraničí.

Konopný flauš

Konopí jakoby rostlo kvůli ekoplenkám: Je vždy bio: k růstu nepotřebuje žádné pesticidy a má daleko nižší nároky na vodu než bavlna, teoreticky je možné pěstovat ho i regionálně, odpadly by tak přepravní náklady z Číny. Konopná metráž má třikrát delší životnost než bavlna, když srovnám kvalitu starých dobrých bavlněných plen, které se dědily až na třetí dítě, skýtá nám konopí neuvěřitelnou ekologickou variantu (i ekonomickou). Látky z konopí jsou dvakrát tak savější než bavlna, mají antibakteriální účinek a díky struktuře vlákna skýtají i vyšší ochranu proti UV záření, nejsou alergenní. To jsem vyčetla na www.thediaperhyena.com . Amerika jich nabízí dost, ale dají se vůbec konopné pleny sehnat v Evropě? Po dlouhém hledání se mi podařilo najít anglické a finské (www.ehnappies.co.uk a http://www.mamdesign.net/diapering/fitted/hhextra.html ).

Kompostovatelné jednorázovky

I tady už existují dokonalé ekologické produkty! O plenkách eko Moltex už jste určitě slyšeli, jsou k dostání i v Česku a jsou nehorázně drahé. V Německu nestojí víc než balík pampersek. Ale o jejich kompostovatelnosti se vedou debaty. V Irsku sice pokus s kompostováním dopadl dobře, ale savé jádro je tvořeno superabsorbentem chemického původu a nejasného dopadu na životní prostředí. Na evropském trhu jsem narazila na dánské jednorázovky, které jsou ekologické skrz na skrz! Buničina pochází z dánských kontrolovaných lesů (více stromů se sází než kácí), během celé produkce se hledí na případné dopady výroby na životní prostředí, bělí se aktivním kyslíkem a ne chlorem, savé jádro je ŠKROBOVÉ! a nepropustná vrstva je tvořena igelitem vyrobeným z maizeny! To by se plenkovalo! (http://www.spiritofnature.co.uk/acatalog/bambonappies.html)

Splachovací plenky

Tak to mě teda opravdu rozesmálo: v Americe jsem našla splachovací plenky! (http://www.gdiapers.com) V balíčku jsou jedny svrchní nepromokavé kalhotky v krásných barvách, deset vložek, které lze naprosto bezproblémově hodit na kompost nebo po straně roztrhnout a vysypat do záchodu! Palička na pošťourání přibalena. Přijde mi to geniální. Odpadní produkty lidského vyměšování tak končí tam, kde opravdu končit mají, a ne na skládce.

Bez plen

Nejekologičtější způsob plenkování jsem taky našla v Americe: nepoužívejte plenku žádnou! Na stránkách DiaperFreeBaby.org jsem si početla, jak to funguje:

• Miminka jsou si už od narození vědoma svého vylučování a dávají to nejrůznějšími způsoby najevo. Během několika prvních měsíců života jsou schopná vědomě uvolnit svěrací svaly. Když je podržíme nad vhodnou nádobou už v novorozeneckém věku, umožníme jim zůstat ve spojení se svými tělesnými funkcemi a ukážeme jim, jak v dané situaci nejlépe reagovat.
• Bezplen je metoda založená na potřebách dítěte, nenásilná a bez trestů. Komunikace je základním kamenem této metody a vždy je třeba klást na ni důraz.
• s Bezplen je nejlépe začít už v novorozeneckém věku. Později lze její principy aplikovat i během učení na nočník.
• Bezplen ušetří rodičům boje spojené s přebalování a s klasickým učením na nočník. Často sníží počet situací, kdy je dítě "z neznámých důvodů" nespokojené a neklidné, je i prevencí opruzenin.
• Bezplen lze praktikovat opravdu bez plen, ale i s částěčný či stálým používáním plen. Tím, že se spotřeba použitých plen snižuje, je Bezplen ekologičtější než klasické plenkování.
• Bezplen lze praktikovat na plný úvazek, ale stejně tak i na poloviční, mohou ji tedy používat i rodiče pracující.
• Láskyplná pozornost, kterou potřebám našich miminek věnujeme, vytváří silné pouto, které odpovídá našim přirozeným lidským instinktům. Bezplen zlepšuje naši schopnost porozumět potřebám miminka, je jednou z praktik attachment parenting (kontaktního rodičovství)

Nejdřív jsem si myslela, že to prostě bude Amerikou. Je to země neomezených možností, ve které žijí lidé nejrůznějších národností. Ale na stránkách DFB jsem se přesvědčila, že bezplenková komunita existuje i v Evropě a dokonce i u nás (www.mokosha.info). Musím přiznat, že jsem opravdu ráda, že mě tematika zatím zajímá z čistě teoretického důvodu. Se svým ekologickým smýšlením bych stála před docela velkým problémem: jak plenkovat a přitom se chovat pokud možno ekologicky? A jak to řešíte vy?