Než jsem otěhotněla, byla jsem rozhodnuta pro látkové pleny. Abych pravdu řekla, moc jsem o tom tehdy nepřemýšlela a neměla jsem nějakou konkrétní představu.
Pamatuju si, jak máma používala pro nejmladšího bratra klasické čtvercové plenky. Bylo to v roce 1991 a tehdy máma neměla automatickou pračku a tak jsme praly ve vířivce a vyvařovaly, máchaly, ždímaly a věšely. Nežehlily jsme jen proto, že si mamka pořídila starý mandl z rušené mandlírny vedle ve vsi.
Měla jsem prostě pocit, že přece nejsem tak pohodlná, abych to nezvládla.
Na přelomu listopadu a prosince jsem otěhotněla, v tu samou dobu jako moje kamarádka. Jednou, když jsme u nich byli s manželem na návštěvě, se nás zeptali, jestli už koukáme po akčních cenách na Pampersky, abychom si udělali zásobu. A tak jsme o tom začali mluvit. Řekla jsem, že chci používat látkové plenky a jednorázovky jen na cesty. A jak jsme se tak o tom bavili, přesvědčovala mě kamarádka, že ona je také chtěla, ale že ji přesvědčili zkušenosti kamarádek. Ta jediná, co prý látkové plenky používá, tak její mimi má problémy s kyčlemi, protože prý Pampersky se nezmačknou jako obyčejná plenka, další kamarádce je zas prý zakázala používat sestřička v porodnici, že dnešní látkové plenky jsou tak slabé, takřka průsvitné a to aby se dávaly minimálně 3 a jejich tedy potřeba velké množství a budu ráda jestli vydrží alespoň ? roku. A to praní, věšení a žehlení taky stojí plno peněz, a to tolik, že se to určitě nevyplatí. Atd. atd.
No byla jsem pěkně zpracovávaná……………
Tehdy jsem si uvědomila, že nemám žádné jiné informace o plenkách (až schovaný test MF Dnes), a kde se zeptat. Je mi 28 a většina mých známých a kamarádek má buď děti už velké nebo naopak ještě děti nemá a já se tedy nemám kde zeptat na aktuální informace.
Docela problém : …………………………!!!!!
Přemýšlela jsem o tom hodně, hodně dlouho (myslím, že jsem nebyla sama :)). Už bych se byla nechala "ukecat", ale zajímalo mě, jak je to vlastně ve skutečnosti s tím praním, energiemi, a ovlivněním vývoje kyčlí atd. ………….
Nejdříve jsem si zjistila, na kolik mě přijde jedno praní. Zjistila jsem si spotřebu vody a el. energie na jeden prací cyklus, pak jsem zjišťovala, kolik vlastně stojí voda a elektřina.
Zjistila jsem toto:
Cena za dodávku pitné vody pro rok 2005 je :
| vodné | 24,83 Kč/m3 | | stočné | 21,30 Kč/m3 | | vodné + stočné | 46,13 Kč/m3 |
Cena elektřiny pro rok 2005 v tarifu D25 Ekonomik ( + noční proud ) je :
| VT | 3,49 Kč/kWh | | NT | 1,02 Kč/kWh |
Nejčastěji používané (předpokládané) programy na praní plen jsou u mé pračky zn. Fagor jsou:
| program č.5 | 60°C bez předpírky | | program č.6 | 90°C bez předpírky | | program č. 7 | 60°C s předpírkou |
|
program |
el. Energie |
voda |
čas |
|
č.5 |
0,95 kWh |
46 l |
140 min. |
|
č.6 |
1,60 kWh |
46 l |
125 min. |
|
č.7 |
1,40 kWh |
55 l |
135 min. |
|
program |
cena vodné |
cena v + s * |
el. en. VT |
el. en. NT |
|
č.5 |
1,14 Kč |
2,12 Kč |
3,32 Kč |
0,97 Kč |
|
č.6 |
1,14 Kč |
2,12 Kč |
5,58 Kč |
1,63 Kč |
|
č.7 |
1,37 Kč |
2,54 Kč |
4,89 Kč |
1,43 Kč |
*cena vodné + stočné
Cena celkem :
Program č.5
| el. VT, vodné** | 4,46 Kč | | el. VT, vodné + stočné | 5,44 Kč | | el. NT, vodné** | 2,11 Kč | | el. NT, vodné + stočné | 3,09 Kč |
Program č.6
| el. VT, vodné** | 6,72 Kč | | el. VT, vodné + stočné | 7,70 Kč | | el. NT, vodné** | 2,77 Kč | | el. NT, vodné + stočné | 3,75 Kč |
Program č.7
| el. VT, vodné** | 6,26 Kč | | el. VT, vodné + stočné | 7,43 Kč | | el. NT, vodné** | 2,80 Kč | | el. NT, vodné + stočné | 3,97 Kč |
** proč jen vodné ? my nemáme ve vsi ČOV a platíme na obci jednou ročně asi 100 Kč.
V ceně není započten prací prášek, protože jsem nevěděla, jaký budu používat (nyní používám mýdlový gel vlastní výroby a ocet místo aviváže ).
Dále jsem se zajímala, jaký vliv mají látkové pleny na vývoj kyčlí. Na to mi zodpověděla p. Dr. při přednášce v mateřském centru. Povídala, že není třeba dávat preventivně široké balení, a že UZV budou dělat již v porodnici a pak bych se případně dozvěděla, jak postupovat dál.
A jaký je výsledek tohoto malého průzkumu? Plenky prý na vývoj kyčlí nemají vliv a přes 90 % dětí se rodí se zdravými kyčlemi.
A cena?
Záleží na tom, jak vychytám tarif NT. U tohoto tarifu se cena za 1 praní pohybuje od 2,11 do 3,97 Kč. U tarifu VT se cena pohybuje od 4,46 do 7,70 Kč. To je cena 1-2 jednorázových plen.
Dále jsem hledala na internetu různé informace o plenkách. Naštěstí jsem narazila právě na Rodinu a na její diskusi Látkové pleny. Tam jsem také objevila stránku www.latkovepleny.cz , na které jsem se dozvěděla mnoho zajímavých věcí a odkazů. Také byla tady na Rodině reklama na moderní látkové plenky a to na dva systémy - na jeden anglický - a to Bambino mio a na rakouské Popolini.
Také jsem se dočetla něco o vlivu plenek na životní prostředí. Byla jsem překvapená, že miminko za jedno plenkové období, tj. za 2 - 3 roky svého života, vyrobí 1 tunu odpadu v použitých plenkách. Zdálo se mi to strašně moc, je to opravdu šílené číslo, ale je naprosto pravdivé, když jsem začala psát tento článek, tak jsem si ho chtěla ověřit a tak jsem několik dní dávala jen Pampersky a vážila použité plenky a zapisovala jejich množství. Spotřebovali jsme 6 - 7 plen denně, vážily průměrně 110 - 120 g počůrané, pokakané 200 - 350 g zkoušela jsem je naplnit vodou vešlo se do plenky půl litru a pak vážila 545 g. Při 6 plenkách na den a průměrné váze 180 g za 3 roky 1166 kg, pokud by jich bylo jen třeba 5, byla by zřejmě hmotnost jedné plenky zase vyšší, takže ta celková 1 tuna je opravdu velmi reálné číslo.
Četla jsem také několik článků, které se zdály velice zajímavé, a to článek z časopisu Sedmá generace , letáček sdružení Rosa rozebírá se zde otázka výroby a vlivu plenek na zdraví našich dětí a přírody.
Dočetla jsem se zde, že Jednorázové plenky - jsou složené z propustné fólie (většinou polypropylen), nasákavé vložky (většinou buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou fólií k ochraně prádla (polyethylen), lepících pásků a gumiček. Buničina se vyrábí ze dřeva, umělé fólie a gely jsou vyrobené z ropy (té ropy by údajně mělo být v jedné plence až 1 šálek). Jejich výroba velice zatěžuje životní prostředí. Také spotřeba surovin pro výrobu jednorázových plenek je veliká - cca 250 kg na jedno dítě, pokud bychom počítali, že děti nosí plenky asi 2 roky. Odpad z plen je vzhledem k velké nasákavosti ještě objemnější a hmotnější - až jedna tuna na dítě. Odpad je nerecyklovatelný, skládkuje se nebo se pálí.
Látkové pleny - jsou vyrobeny většinou z bavlny. Podle typu plenek jich pro 1 dítě potřebujeme 18-60 ks na celou dobu přebalování. Nevytvářejí přímo žádný odpad, ale vyžadují energii na praní, sušení a žehlení a výrobu pracích prášků. Praní zvyšuje spotřebu vody a zatěžuje odpadní vody (proto je lépe používat ekologické prací prostředky bez fosfátů). Neobnovitelné zdroje, které spotřebováváme při používání bavlněných plenek, jsou pouze v pracích prášcích.
Nakonec jsem se po zralé úvaze rozhodla pro látkové plenky. A na závěr tohoto článku, bych chtěla podotknout, že není celý - bude mít pokračování - II.část naše zkušenosti s používáním látkových plenek. To proto, aby nebyl příliš dlouhý :)
5.1.2006 Katka ()
Napište nám svůj názor k tomuto článku...
| |
Chtěla jsem se s vámi podělit o zkušenosti s velkým problémem a to s výběrem plenek.
